Přehled světového dění z uplynulého týdne (39/2016)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: USA zavedly sankce proti dvěma vysoce postaveným příslušníkům bezpečnostních složek, kteří jsou spojenci prezidenta Josepha Kabily. Jedná se o generála Gabriela Amisi Kumbu a bývalého náčelníka policie Johna Numbiho, kteří měli ohrozit stabilitu země potlačováním opozice. Oběma byly zmrazeny účty v USA. Opozice obviňuje Kabilu, že se snaží zůstat ve funkci prezidenta, i přesto, že mu v prosinci 2016 končí jeho mandát. V zemi se uskutečnily demonstrace proti odložení voleb. Volební komise oznámila, že nebude možné uspořádat volby v listopadu 2016.

Somálsko: Somálská regionální vláda požaduje vysvětlení po USA ohledně leteckého útoku. Při něm zemřelo 22 civilistů a somálských vojáků. Oficiální představitelé semi-autonomního regionu Galmudug obvinili sousední region Puntland, z poskytnutí zavádějících informací ohledně pozic extrémistů v oblasti. USA uvedly, že při útoku zabily 9 ozbrojenců z organizace al-Shabab, ale útok nadále vyšetřují. Obyvatele města Galkayo protestovali proti útoku zapálením amerických vlajek. Al-Shabab uvedl, že neměl své podporovatele v oblasti, což potvrdila i somálská armáda.

[Blízký východ]

Sýrie: Již druhým týdnem pokračuje rusko-syrské bombardování města Aleppa. V posledních dnech také probíhá i pozemní ofenzíva, do níž se na vládní straně dle Damašku zapojily i kurdské milice.  Útoky jsou nejhorší za celou dobu občanské války, jen za minulý týden zemřelo na několik stovek lidí, cílem bombardování se staly i nemocnice v rebely držené části města. Americký ministr zahraničí ve středu prohlásil, že ukončí vyjednávání s Ruskem, jestliže neukončí bombardování města. Rusko mezitím oznámilo, že do Sýrie vyšle více svých letadel. Násilí eskalovalo po kolapsu americko–ruského příměří předminulý týden.

Jemen: V Jemenu došlo v sobotu k zásahu lodě Spojených arabských emirátů hutiovskými povstalci. Loď dle vyjádření SAE vezla humanitární pomoc. Zprávy o stavu plavidla se liší, dle povstalců byla zničena. Na lodi přítomní civilisté byli evakuováni.  Ve stejný den byla provládními jednotkami dobyta bašta rebelů na severu země. Občanská válka v Jemenu probíhá již skoro pátým rokem, kde proti sobě stojí 2 koalice. Jedna tvořená šiítskými Hutii, podporovaná Íránem a stojící za bývalým prezidentem země Alím Abdalláhem Sálihem, druhá vedená sunnitskými Spojenými arabskými emiráty a stojící za současným prezidentem Abdarem Rabbú Mansúrem Hádím.

[Euroatlantický prostor]

Francie: Francouzská vláda se rozhodla navýšit obranný rozpočet země pro příští rok o 300 milionů Eur. Celkově tak bude francouzské ministerstvo obrany napřesrok hospodařit s 32,7 miliardami Eur, což je v rámci plánovaného rozpočtového plánu druhá nejvyšší položka, hned po výdajích pro školství. Oproti letošnímu roku je plánovaná částka vyšší o 700 milionů; sluší se nicméně připomenout, že ještě v červenci prezident Francois Hollande sliboval přidat rezortu obrany až dvakrát více peněz. Konečné rozhodnutí tedy zřejmě reaguje na plán ministerstva financí snížit rozpočtový deficit země z 3,3 % na 2,7 % HDP.

Litva: Litevské ministerstvo obrany potvrdilo plánované osvojení leteckého obranného systému NASAMS (Network Centric Air Defence System) od norské zbrojovky v Kongsbergu. Pronájem tohoto síťového operačního systému přijde pobaltskou republiku na 100 milionů Eur a učiní z litevských armádních složek teprve pátého držitele NASAMS v Evropě (mimo USA systém operuje také v Norsku, Španělsku, Nizozemsku a Finsku). NASAMS bude schopný znatelně posílit leteckou obranu země díky zachycování klasických i bezpilotních letounů a řízených střel, přičemž je v jeho možnostech zvládat až 72 úkonů zároveň.

[Jižní Asie]

Indie: Indie oficiálně ratifikovala mezinárodní dohodu o klimatu z Paříže, v den výročí narození Mahátmi Gándhího se tak třetí největší znečišťovatel ovzduší rozhodl zakročit proti svému podílu na změně klimatu. Indie vypouští celosvětově 4,5 % emisí skleníkových plynů. Premiér Narendra Módí zemi zavázal k tomu, aby do roku 2030 vyráběla ze 40 % elektřinu z obnovitelných zdrojů. Indové upínají své naděje především k solární energii.

Indie/Pákistán: Indická armáda útočila na ozbrojence na pákistánské straně hranice v Kašmíru. Šlo podle ní o chirurgicky přesné operace proti pozicím teroristů, kteří se chystali proniknout do Indie a zaútočit na města v Džamnú, Kašmíru i jinde v zemi. V obavě z eskalace násilí bylo evakuováno na 10000 obyvatel v patnácti kilometrové vzdálenosti od hranice s Pákistánem. Islamabád celou situaci odsoudil jako lež a nevyprovokovanou střelbu z indické strany hranice, v jejímž následku zemřeli 2 vojáci. Odmítá, že by došlo k jakékoli operaci na jeho území. Na znamení solidarity s ozbrojenými silami přestala pákistánská kina promítat indické filmy.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Kolumbijský prezident Juan Santos a velitel FARC Rodrigo Londoño spolu na slavnostním ceremoniálu podepsali mírovou dohodu. Ceremoniálu se zúčastnilo přes 2 500 hostů, mezi nimiž byl i americký ministr zahraničí Jon Kerry, španělský král Juan Carlos, a venezuelský prezident Nicolás Maduro, který byl jedním z 15 zúčastnivších se prezidentů. Po ceremoniálu se Maduro a Kerry sešli na osobní schůzce, na které se probírala zejména aktuální situace ve Venezuele, atmosféra však byla napjatá. Maduro přesto následně prohlásil, že Kerryho pozval do Venezuely na návštěvu, která mu byla v „blízké době“ přislíbena, což Maduro použil k propagandistickým účelům doma.

Venezuela: Po ohlášení změny volebních pravidel, která jde proti ústavě, a podle které má být v druhé fázi sesbírán souhlas minimálně 20% oprávněných voličů v každém státu (oproti 20% v rámci celé země), ohlásila opozice další protesty. Opozice opakovaně požaduje uspořádání referenda o odvolání prezidenta Madura ještě tento rok, ačkoliv vzhledem k datu uspořádání  druhé fáze, které bylo stanoveno na konec října, je toto nepravděpodobné. Madura pravděpodobně nedonutí ani nátlak mezinárodních organizací, jako jsou OAS a Mercosur, které hrozí pozastavením členství Venezuele, a prezidentská funkce tak pravděpodobně přejde na viceprezidenta, kterým může v případě potřeby Maduro znovu jmenovat kohokoliv koho bude potřebovat.

[Post-sovětský prostor]

Moskva:  Holandskí vyšetrovatelia zverejnili výsledky vyšetrovania zostreleného lietadla letu MH17 spoločnosti  Malaysia Airlines, ktoré bolo zostrelené v lete 2014 na východe Ukrajiny. Zo zostrelenia civilného lietadla sa navzájom obviňujú Kyjev a Moskva, ktorá mala priamo pomôcť proruským separatistom so zostrelením. Podľa odborníkov bolo lietadlo zasiahnuté raketou zo systému Buk, ktorý mal pochádzať z Ruskej federácie. Moskva sa voči výsledkom silne ohradila. Považuje totiž výsledky vyšetrovania za politicky motivované a nesúhlasí s metódami vyšetrovania. Podľa hovorcu Kremľa Peskova bolo Rusko obvinené bez priamych dôkazov. Aj z tohto dôvodu bude predvolaný holandský veľvyslanec na podanie vysvetlenia.

Moskva/Damašek: Tento týždeň sa objavili náznaky informácií, že Ruská federácia uvažuje o znovuvyslaní bombardérov do Sýrie, čím by opätovne došlo k posilneniu vojenskej prítomnosti Ruska v oblasti. Správu priniesol dobre informovaný denník Izvestija. Oficiálne miesta správu zatiaľ nepotvrdili no ani nevyvrátili. Rusko sa dlhodobo angažuje v Sýrskom konflikte po boku režimu prezidenta Assada. Práve kvôli podpore režimu Assada, čelí Rusko kritike západu. Sýrska armáda sa pripravuje na dobytie mesta Aleppo, pri čom odborníci očakávajú, významnú podporu sýrskych jednotiek práve zo strany ruského letectva.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov/Čína: Po pátém jaderném testu KLDR se zdá, že k nasazení protiraketového systému THAAD v Jižní Koreji dojde ještě dříve než se plánovalo. Peking však v nasazení THAADu vidí významnou hrozbu své národní bezpečnosti a pravděpodobně správně předpokládá, že systém nebude namířen pouze na KLDR.  Mluvčí čínského ministerstva zahraničí se vyjádřil ve smyslu, že Čína podnikne veškeré kroky k ochraně svých národních zájmů a regionální rovnováhy.

Filipíny: Prezident Rodrigo Duterte pokračuje ve své sérii kontroverzních výroků. Po svém prohlášení, že vyhostí americké speciální síly z Filipín (kde pomáhají v boji proti skupině Abu Sayaafa) se o dva týdny později nechal během návštěvy Vietnamu slyšet, že právě probíhající společné americko-filipínské cvičení Balikatan je zároveň posledním. Během projevu, také zmínil jeho přání prohlubovat vztahy s Čínou a Ruskem. Právě snaha o sblížení s Pekingem je od jeho nástupu velmi výrazná a rozhodně vzbuzuje hodně nervozity v Bílém domě i Pentagonu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *