Přehled světového dění z uplynulého týdne (40/2016)

[Afrika]

Etiopie: Etiopská vláda vyhlásila šestiměsíční stav ohrožení státu (state of emergency). Stalo se tak v reakci na přetrvávající protesty, především v regionu Oromia. Zásah ozbrojených sil proti protestujícím na konci minulého týdne vyústil v desítky mrtvých. Vláda se, zřejmě z obav z možné násilné reakce, uchýlila k vyhlášení stavu ohrožení. Mnoho lidí je však znepokojeno pravomocemi, které vyhlášením tohoto stavu připadnou premiérovi Hailemariam Desalegnovi, jelikož bezpečnostní složky podléhají právě jemu.

Maroko: Výsledky parlamentních voleb v Maroku, které proběhly v minulém týdnu, nasvědčují složitému vyjednávání. Vítězná strana PJD (Justice and Development Party) sice získala 125 z celkových 395 křesel, avšak druhá nejsilnější strana PAM (Authenticitiy and Modernity Party), která získala křesel 102, odmítla možnou koalici s vítěznou stranou. PJD tedy bude potřebovat minimálně tři další strany, chce-li vytvořit vládnoucí koalici. PAM i přes navýšení počtu křesel o 55 oproti minulým volbám, dle slov mluvčího, očekávala lepší výsledek.

[Blízký východ]

Sýrie: Rusko v sobotu vetovalo francouzsko-španělský návrh na rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se příměří a vytvoření bezletové zóny nad syrským městem Aleppo. S tímto návrhem dále nesouhlasila Venezuela, zatímco Čína a Angola se zdržely hlasování. S Ruským protinávrhem, který vypustil iniciaci bezletové zóny a zaměřil zpět na zářiový pokus o dočasné příměří souhlasili pouze čtyři členové RB OSN. Jedná se již o páté ruské veto rezoluce v rámci pětiletého syrského konfliktu.

Jemen: Tisíce obyvatel Jemenu se shromáždili před hlavním sídlem Organizace spojených národů v hlavním městě Sana s požadavkem, aby bylo zahájeno vyšetřování leteckého bombardování, které za sebou v sobotu nechalo nejméně 140 obětí. Mnozí byli vyzbrojeni útočnými puškami. Cílem útoku se stal pohřeb otce tamního ministra vnitra. Původní obvinění padlo na Saudskou Arábii, která však toto obvinění popřela. Saudská vládní tisková agentura vydala prohlášení, že „[saudské] jednotky mají jednoznačné pokyny neútočit na civilisty (…).“

[Euroatlantický prostor]

NATO: Během minulého týdne se do popředí dostala další z událostí týkající se přeletů ruských bombardérů v blízkosti vzdušného prostoru členských zemí Aliance. Na ruské letouny Tu-160 Blackjack tentokrát reagovala letectva ze čtyř států – Norska, Velké Británie, Francie a Španělska, a to když letouny podnikly trasu od Norska do severního Španělska. Přestože k události došlo již na konci září, až oficiální zpráva francouzského ministerstva obrany poskytla příslušné detaily. Kromě schopnosti rychlé reakce na podobné situace a úspěšné spolupráce těchto evropských zemí byla tato akce také důkazem pokračujícího napětí mezi NATO a Ruskou federací.

Polsko: Polské ministerstvo pro ekonomický rozvoj oznámilo ukončení vyjednávání se společností Airbus Helicopters o možné offsetové dohodě zahrnující vojenské transportní vrtulníky Caracal. Dle vydaného prohlášení byla předložená smlouva ze strany Airbusu nedostatečná v ekonomických i bezpečnostních otázkách. Jedná se tak o přehodnocení postoje předchozí vlády, která počítala s akvizicí 70 vrtulníků Caracal. Nyní se zdá, že ministerstvo obrany se zaměří na firmy, které mají přesunutou část výroby na polském zemí, a to Lockheed Martin vyrábějící stroje Black Hawk a AgustaWestland produkující vrtulníky AW149.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Ve dnech 4. a 5. října se v Bruselu uskutečnila dárcovská konference pro Afghánistán. Světové mocnosti vedené EU a USA slíbily zemi v následujících 4 letech poskytnout 15 miliard dolarů výměnou za politické, ekonomické a sociální reformy. I přes hlasy upozorňující na útoky Tálibánu po celé zemi byla podepsána repatriační dohoda s EU, která usnadní návrat migrantů do částí země považovaných za bezpečné.

Indie: Na indickou vojenskou základnu v kašmírské Baramulle v pondělí zaútočili povstalci. Útočníci se střelnými zbraněmi a granáty napadli místní velitelství protipovstaleckých jednotek, kde zabili jednoho pohraničníka a dalšího zranili. Ten samý den došlo i k přestřelce na hranici s Pákistánem spravovanou částí, Kašmírem. Ve čtvrtek došlo k další přeshraniční přestřelce a následně indická armáda zabila 7 ozbrojenců, kteří se podle ní chystali napadnout další základny.

[Latinská Amerika]

Bolívie: Bolívie obdržela nabídku od Číny ohledně půjčky na rozvojové projekty ve výši až $10 mld. Prvních $4,8 mld. již bylo alokováno na více než deset projektů v hornictví, stavbě dálnic a vodních elektráren. Již v říjnu 2015 informoval prezident Evo Morales o půjčce $7 mld., která byla ještě navýšena během návštěvy čínského ministra zahraničí Wanga Yi v La Paz tento víkend. Podle dohody se na zakázkách musí podílet čínské firmy.

Kolumbie: Hlavní vyjednávač za kolumbijskou vládu Humberto de la Calle a za FARC Ivan Marquez vydali společné prohlášení, podle kterého se v dalších vyjednáváních budou snažit vyřešit připomínky odpůrců mírové smlouvy, která byla 2. října odmítnuta v referendu. Zároveň se budou snažit o odvrácení rizika střetu mezi jednotkami FARC, které se již před referendem koncentrovaly ve vytyčených zónách, a vládními jednotkami. Také oznámili pokračování ve společných humanitárních projektech, jako je odstraňování min, hledání nezvěstných, demobilizaci mladistvých a nahrazování ilegálních plodin.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Ukrajina: Separatistické republiky na východě Ukrajiny jsou údajně přímo financovány Ruskem. Informaci přinesl někdejší tajemník bezpečnostní rady Doněcké lidové republiky (DNR) Aleksandr Chodakovský. Ten už v roce 2014 potvrdil, že rebelové disponují raketovým systémem BUK. Moskva má rebelům posílat peníze na penze a mzdy státních zaměstnancům. To by ale bylo v rozporu s tvrzením Kremlu, že na separatisty nemá žádný vliv. Mluvčí ruského ministerstva financí informaci popřela. Chodakovský zastával v DNR vysoké pozice, než se dostal do střetu s jejím vedením.

Rusko: Ministerstvo obrany Ruské federace potvrdilo informaci západních zpravodajských služeb o přesunu raketového systému Iskander do Kaliningradu, ruské pobaltské enklávy. Odtud by rakety schopné nést jaderné hlavice mohly zasáhnout takřka kteroukoli část Polska, Litvy nebo Lotyšska, a v určitých modifikacích by dosáhly i na Berlín. Dle mluvčího ruského ministerstva obrany je přesun součástí cvičení a jedna z raket měla být před naloděním na transport záměrně prozrazena americkému satelitu. Podle některých zpráv se Iskandery v Kaliningradu nacházely už v předchozích letech, to potvrzuje i ruské ministerstvo obrany.

[Východní Asie]

Bangladéš: Několik vážných přestřelek se odehrálo v sobotu 8. 10. mezi policií a ozbrojenci podezřelými s terorismu. Bangladéšské protiteroristické síly provedly razii ve třech lokalitách určených na základě informací od místních. Při následných ozbrojených potyčkách zemřelo jedenáct lidí údajně patřících k radikální islamistické skupině Jammat-ul-Mujahideen.  Podle tamního ministra vnitra byl zabit i velitel organizace Tamim Chowdhury. Policie zintenzivnila pátrání po příslušnících skupiny od incidentu z 1. července tohoto roku, při kterém zemřelo 26 lidí.

Filipíny: Po mnoha diplomatických neshodách získalo spojenectví Filipín a USA první konkrétní trhlinu. Filipínský ministr obrany Delfín Lorenzana v pátek 7. 10. informoval o ukončení činnosti americko-filipínských hlídek v Jihočínském moři, které vznikly ve spojitosti s obsazením tamějších ostrovů čínským námořnictvem. Konat se nebude ani dalších více než dvacet společných cvičení, které jednotky USA a Filipín každoročně uskutečňují. V příštích několika letech má zemi opustit také americká protiteroristická jednotka operující na ostrově Mindanao. Filipíny se po zvolení prezidenta Rodriga Duerteho odklánějí od svých tradičních spojenců a naopak navazují silnější vztahy s Čínou a Ruskem, kteří Duerteho podpořily v jeho kontroverzní protidrogové politice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *