Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (01/2018)

[Afrika]

Uganda: Prezident Yoweri Museveni podepsal zákon, který mu umožňuje znovu kandidovat v následujících volbách. Zákon ruší věkovou hranici 75 let, po které se možný kandidát nemohl zúčastnit voleb. Musevenimu je přitom 73 a nemohl by v příštích volbách v roce 2021 pošesté kandidovat.  Pro zákon hlasovalo 317 členů parlamentu, 97 bylo proti. Proti novému zákonu se postavili členové opozice, lidsko-právních organizací a regionální politici. Samotný Museveni vede zemi od roku 1986 a od roku 1996 vykonává funkci prezidenta.

Nigérie: Při sebevražedném útoku na severovýchodě země bylo zabito nejméně jedenáct lidí. K explozi došlo ve městě Gambor ve státě Borno ležícím blízko kamerunských hranic. Terčem se stala místní mešita. V oblasti působí islamistická skupina Boko Haram, která zde provedla už několik útoků. Oběťmi se stali lidé, kteří v mešitě vykonávali ranní modlitbu. Žádná skupina se k útoku nepřihlásila, ale podezřelou je právě Boko Haram bojující proti centrální vládě od roku 2009. Minulý týden se povedlo sedmi stům lidí uniknout ze zajetí této organizace.

 

[Blízký východ]

Írán: Na konci prosince Írán zachvátily protivládní protesty, které požadují změnu režimu. To je zásadní rozdíl oproti největším protestům z roku 2009, kdy lidé byli nespokojení s volbou prezidenta. Do dnešního dne bylo zabito minimálně 21 lidí a dle oficiálních zdrojů 450 lidí zatčeno, ovšem toto číslo může být mnohonásobně vyšší. Protestů se účastní především mladí lidé a studenti univerzit. Íránský režim proti protestujícím tvrdě nezakročil a očekává se postupné „vyšumění“.

Izrael/Libanon: Izraelská armáda varovala Hizballáh, že případným raketovým útokem na izraelská plynárenská zařízení, která leží podle Hizballáhu v ekonomické zóně Libanonu, mohou rozpoutat třetí izraelsko-libanonskou válku. Dle důstojníka IDF (Israel Defence Force) Hizballáh získal rakety, které jsou schopné tyto cíle zasáhnout, od Íránu. Ten na hrozbu reagoval prohlášením, že v případě konfliktu bude muset vojensky zasáhnout.

 

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Polské ministerstvo obrany obdrželo nabídky na akvizici tří nových ponorek, jež mají nahradit stárnoucí flotilu třídy Kobben. Potenciálními dodavateli jsou francouzská Naval Group, která nabízí své ponorky třídy Scorpene, německá ThyssenKrupp Marine System s třídou 212CD a švédská společnost Kockum s ponorkami třídy A26. Právě francouzská firma se zdá být dosavadním favoritem, neboť součástí její nabídky jsou i námořní střely s plochou dráhou letu firmy MBDA. Polskému námořnictvu by nové ponorky, jejichž cena se odhaduje na 2,9 miliard USD, měly být doručeny v letech 2024-2026. Finální rozhodnutí by mělo padnout již tento měsíc.

NATO: Severoatlantická aliance přijala poprvé ve své historii oficiální hymnu. Tu zkomponoval dirigent lucemburské vojenské skupiny kapitán André Reichling, a to již v roce 1989 ke 40. výročí založení NATO. Skladba od té doby zazněla při různých příležitostech spojených s oficiálními událostmi, a tak byla de facto hymnou již téměř 30 let. Samotnou hymnu si můžete poslechnout zde.

 

[Jižní Asie]

Pákistán/USA: Washington ve čtvrtek Islámábádu pozastavil bezpečnostní pomoc v hodnotě až 900 milionů dolarů, aby ho motivoval k důkladnějšímu boji proti teroristům operujícím z jeho pohraničí. Pákistán tak přijde o peníze na proplácení protiteroristických operací, koupi amerických zbraní a s nimi souvisejícího výcviku a servisu. Operace dotýkající se životních zájmů USA by však měly být podporovány dál. Obnovení finančních toků je podmíněno zásahem proti Tálibánu a Hakkáního síti, které jsou zodpovědné za smrt amerických vojáků a destabilizují region. Pákistán v reakci poukázal na své úspěchy v protiteroristickém tažení a zdůraznil, že většinu z nich financuje ze svého, přičemž se zájmy obou států shodují.

Indie: Novináři z deníku The Tribune se dostali k databázi s osobními údaji více než miliardy Indů. Přihlašovací informace získali přes Whatsapp v přepočtu za 170 Kč. Program Aadhaar slouží k identifikaci obyvatel a  rámci boje proti korupci se na jeho unikátní identifikační číslo a biometrické údaje váže čím dál více státních i komerčních služeb. K registraci jsou kromě fotografie, místa bydliště, telefonu či data narození nutné i otisky prstů a sken rohovky. Tyto údaje jsou však podle agentury UIDAI, pod níž systém spadá, v bezpečí a nehrozí tak jejich zneužití k podvodům či krádeži identity. Aadhaar se kromě problémů se zabezpečením potýká také s nedostatečnou legislativou chránící soukromí.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Devět mrtvých a 14 zraněných přinesla bitka gangů ve věznici ve státě Gios v pondělí druhého ledna. Konflikt začal, když vězni napojené na gang PCC napadly tu část budovy, ve které byli uvězněni muži napojení na soupeřící gang Comando Vermelh. Po bitce útočníci spálili těla mrtvých. V době trvání konfliktu se dalším 126 vězňům podařilo uprchnout, policie jich stihla dopadnout 29. Dalších 127 vězňů v průběhu násilí uteklo, vrátilo se ale dobrovolně.

Mexiko: Hlavy pěti mužů našla policie na autě v mexickém státě Veracruz. Hlavy byly umístěné na kapotě oficiálního auta okresu Tlacotalpan společně se zprávou zahrnující iniciály místního drogového kartelu. Spory mezi kartely se v minulém roce dostaly na rekordní počet. Ve státě Veracruz se zvýšil oproti roku 2016 počet vražd o 35 %. Navíc z dvanácti zavražděných reportérů čtyři pocházeli právě ze státu Veracruz.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Egypt: Moskva obnovila letecké spojení s Káhirou poprvé od roku 2015, kdy došlo k údajnému útoku na letadlo nad Sinajským poloostrovem. Podle zvláštního nařízení, které podepsal Vladimír Putin, nejdřív dojde k obnovení leteckých spojů pouze mezi hlavními městy dvou zemí. V budoucnosti se očekává, že budou povoleny lety do jiných egyptských měst, ovšem ruské ministerstvo obrany tyto zprávy neokomentovalo.

Rusko: Nejvyšší soud zamítl žádost opozičníka Alexeje Navalného v souvislosti s prezidentskými volbami. Na konci prosince ruská Ústřední volební komise odmítla zaregistrovat politika jakožto kandidáta, přičemž toto rozhodnutí je pravděpodobně politicky motivováno. V reakci na tyto události Navalnyj prohlásil, že plánuje podávat stížnost Evropskému soudu pro lidská práva. Současné také vyzývá k bojkotu prezidentských voleb, aby si Putin nemohl zajistit legitimní vítězství s velkou převahou.

 

[Východní Asie]

Severní Korea/Jižní Korea: Po dvou letech se uskuteční setkání mezi severní a jižní částí Korejského poloostrova. Rozhovory proběhnou v demilitarizované zóně, konkrétně v hraniční vesnici Panmunjom. Cílem jednání jsou vzájemné vztahy a zimní olympijské hry (ZOH) včetně možné severokorejské účasti. V souvislosti s konáním únorových ZOH posunuly USA a Jižní Korea plánované vojenské cvičení, které KLDR vnímá jako hrozbu. Podobná cvičení navíc využívá jako záminku pro další vývoj jaderných zbraní.

Čína: S koncem roku 2017 přišel i konec importu slonoviny do Číny, která byla jedním z největších obchodníků s touto surovinou. Cílem je redukovat nelegální obchodování a pytlačení, které je časté například v Keni nebo Tanzanii. Po zákazu importu rapidně klesly ceny slonoviny z $2100 na $500 za kilogram. Předpokládá se, že za pár let bude Japonsko jedinou zemí podporující legální obchod s touto komoditou. Úmluva o mezinárodním obchodu CITES zakázala mezinárodní obchod se slonovinou v roce 1989, přesto jej Čína na vnitrostátní úrovni dosud povolovala.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americké Letectvo zadalo vývoj nové generace střel s plochou dráhou letu v vrámci nového projektu “Gray Wolf”. Střela má klást důraz na princip rojení “swarming”, tedy zahlcení pokročilých protileteckých systémů protivníka množstvím levných a postradatelných prostředků. Kromě efektivity v překonávaní prostředků PVO klade projekt Gray Wolf ještě důraz na jednoduchou výrobu a modularitu celé zbraně umožňující v případě konfliktu její masovou výrobu.

Kybernetická bezpečnost: Pracovníci společnosti Google odhalili před půl rokem zásadní bezpečnostní nedostatky v čipech od společnosti Intel. Odhalené chyby získaly názvy Meltdown a Spectre. Meltdown umožňuje neoprávněně monitorovat data běžících procesů v chráněné části paměti a dokáže tak případně zachytit hesla a další citlivé informace. Spectre je složitější a hůře zneužitelnější chyba, která umožňuje získat data jiného programu. Během půlroku se podařilo připravit opravu pro Meltdown, ovšem za cenu snížení výkonu procesoru.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *