bbc

Přehled světového dění z uplynulého týdne (07/2016)

[Afrika]

Libye: Libyjská mezinárodně podporovaná prezidentská rada navrhla nový vládní kabinet. Ten by měl nahradit dva soupeřící kabinety. Návrh byl předložen parlamentu ke schválení. Západní mocnosti doufají, že by se mohlo jednat o budoucí jednotnou vládu. Současná situace, kdy v zemi soupeří o moc dvě vlády, a chybějící stabilita jsou hlavními důvody, jež umožňují přítomnost militantům tzv. Islámského státu v zemi. Jedná se již o druhý návrh prezidentské rady. První byl odmítnut z důvodu velikosti a obsazení vedoucích postů v budoucím kabinetu.

Mali: Pět peacekeeperů OSN bylo zabito při útoku na základnu ve městě Kidal ležícím na severu země. Třicet dalších bylo zraněno. Militanti použili dodávku naplněnou výbušninami. Následně byly použity kulomety a minomety. K útoku se přihlásila islamistická skupina Ansar Dine. OSN se snaží v Mali obnovit mír poté, kdy se jeho severní část stala terčem ozbrojených akcí islamistů a místních kmenů Tuaregů, které bojují za nezávislost na centrální vládě.

[Blízký východ]

Sýrie: V neděli otřáslo městy Homs a Damašek celkem šest bombových útoků. Zatímco v Homsu se jednalo o dvojitý výbuch náloží v autech v alawitské čtvrti, v Damašku pak cílem bylo okolí šíitské mešity Sayyida Zeinab. Na místě zůstalo nejméně 140 mrtvých a více než 200 zraněných. K útokům se přihlásil ISIS, jež v Damašku provedl podobný útok již v lednu, a který si tehdy  vyžádal 83 obětí. Oba útoky přitom přišly ve stejný den, kdy John Kerry oznámil možnost dočasné dohody o klidu zbraní.

Irák:írácké Fallúdži probíhají od úterý střety mezi kmenovými příslušníky a Islámským státem. V současné době je Fallúdža postižena nedostatkem zásob a nachází se v obležení íráckou  armádou. Roztržka, vyvolaná pravděpodobně neshodou mezi dvěma postaršími muži a islamistickou „morální policií“, se postupem týdne rozšířila do více částí města. V jednom případě skončila napadením lokálního velitelství IS a zabitím několika islamistů. Ve městě probíhá masové zatýkání, Islámský stát nasadil odstřelovače.

[Euroatlantický prostor]

Island: Islandská vláda jedná se Spojenými státy o možnosti působení amerického námořnictva na základně Keflavík, kde by mohly být v budoucnu nasazeny námořní hlídkové letouny P-8 Poseidon. Takovýto záměr je součástí amerického plánu na posílení průzkumných patrol v severním Atlantiku, není však zatím jisté, zda by se jednalo o dočasnou či trvalou misi. V minulém týdnu také vyšlo najevo, že Česká republika plánuje opětovné nasazení svých stíhacích letounů JAS-39 Gripen na ochranu islandského vzdušného prostoru v říjnu letošního roku.

Finsko: Finská vláda připravuje novou legislativu umožňující poskytnout přímou vojenskou podporu v zahraničních operacích svým spojencům. V současné době totiž Finsko smí vyslat své ozbrojené síly do mezinárodních operací pouze v kontextu krizového managementu. Tato iniciativa vzešla z nedávné žádosti Francie o vojenskou pomoc v boji proti Islámskému státu ze strany členských států Evropské unie, již však finská národní legislativa nedovolila. Obdobná situace nastala i v loňském roce, kdy země nemohla pomoci sousednímu Švédsku v pátrání po podezřelých ponorkách u jeho pobřeží.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Afghánská vláda v sobotu prohlásila za osvobozený distrikt Achin v provincii Nangarhár, baštu povstalců hlásících se k tzv. Islámskému státu (IS). Tento příhraniční region se v posledním roce stal bojištěm mezi vládními vojsky, ozbrojenci z Tálibánu a z IS, kteří si navzájem vyhlásili džihád. Podle ministerstva obrany se do svých domovů vrátilo na 1000 obyvatel. Pro udržení bezpečnosti mají být v oblasti zřízeny checkpointy, jež budou obsluhovat civilisté, kteří bojovali proti IS. Životnost tohoto plánu se ukáže v následujících týdnech.

Indie: Nepálský premiér Sharma Oli navštívil Indii a se svým indickým protějškem Narendrou Modim se dohodli na devíti bodech bilaterální spolupráce. Již dříve jsme čtenáře informovali o vyhrocených vztazích mezi státy kvůli etnickým minoritám, kmenům Madhesi a Tharu (tvořícím čtvrtinu populace Nepálu), které nová ústava diskriminuje na politické participaci. Kmeny blokovaly hraniční přechody, skrz něž do himalájského státu proudily životně potřebné suroviny jako ropa a zemní plyn či léky. Téměř pětiměsíční blokáda nyní končí, neboť Oli připravil dodatky k ústavě, které nyní čekají na schválení. Předseda Spojené Madheské demokratické fronty ovšem varoval, že pokud Oli nesplní slíbené změny, které mají garantovat politická práva kmenům, bude blokáda znovu pokračovat.

[Latinská Amerika]

Argentina: Prezident země Mauricio Macri pracuje na plnění svých předvolebních slibů. V pondělí totiž svým podpisem stvrdil vznik nového protidrogového úřadu, jenž by měl stále zvětšující se argentinský problém s nelegálními omamnými látkami pomoci řešit. V gesci nového úřadu bude nejen tvorba oficiální státní protidrogové politiky, ale částečně i její reálné uskutečňování.

Honduras: Tato středoamerická země je dlouhodobě známá jako místo s nejvyšším počtem vražd v přepočtu na obyvatele. V současnosti jí pak otřásá především nedávno zveřejněný údaj, podle kterého je mezi zabitými stále větší počet žen. Podle dostupných zpráv narostl počet ženských obětí mezi lety 2005 až 2013 až o 260 (!) procent. Velmi špatnou bezpečnostní situaci v zemi pak mimo jiné dokládají i excesy příslušníků místních ozbrojených sil, kteří se na násilí nezřídka kdy podílí.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Estónsko: Koncom týždňa ruské bezpečnostné zložky oznámili, že bol v Moskve zatknutý estónsky podnikateľ  Raivo Susi . Jedná sa o majiteľa firmy Aerohooldus, ktorá sa zameriava na výrobu lietadiel. Ruská kontrarozviedka FSB Susiho obvinila zo špionáže  ešte v rokoch 2004-2007. Situáciou sa už zaoberá estónske ministerstvo zahraničných vecí. Nejedná sa o jedinú provokáciu vo vzájomných estónsko – ruských vzťahoch v poslednom období. V rovnakom čase, ako došlo k zatknutiu estónskeho podnikateľa, mal podľa estónskych orgánov narušiť ich vzdušný priestor ruský vrtuľník s vypnutými identifikačnými znakmi. Podobné incidenty sú v oblasti Baltu časté a nepriaznivo vplývajú nielen na bilaterálne vzťahy Ruska a Baltských krajín, ale aj na vzťahy Ruska a Západu ako celku.

Ukrajina: Na Ukrajine si pripomenuli druhé výročie Euromajdanu. Okrem spomienkových udalostí došlo aj na násilnosti, keď skupinky ukrajinských nacionalistov napádali ruské banky. Napriek úspechu Euromajdanu čelí stále Ukrajina vnútornej nestabilite. Okrem nepokojov na východnej Ukrajine je to predovšetkým náročný boj s oligarchami, či politický boj medzi jednotlivými stranami.  V tomto týždni rovnako prebehlo hlasovanie o dôvere vlády premiéra Jaceňuka, ktoré inicioval prezident Porošenko. Dôvodom bola okrem iného aj nízka popularita vlády u obyvateľstva. Hoci premiér hlasovanie o dôvere ustál (kvôli nedostatku hlasov), ukrajinská koalícia sa po odchode dvoch strán (Svojpomoc, Vlasť) rozpadla. Ukrajina sa tak môže ocitnúť na prahu predčasných parlamentných volieb.

[Východní Asie]

Jihočínské moře: Čína začala vyzbrojovat své umělé ostrovy v Jihočínském moři. Potvrzené satelitní snímky ukazují, že mezi třetím a čtrnáctým únorem se na ostrově Woody objevily dvě protiletadlové baterie složené z radaru a osmi raket země-vzduch. Podle expertních odhadů se jedná o systém vzdušné obrany HQ-9 s krátkým dostřelem 125 mil. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hong Lei označil tuto techniku za „nutné prostředky národní obrany.“ Ostrov Woody si však kromě Číny nárokují také Tchaj-wan a Vietnam. Militarizace ostrovů se odehrála bezprostředně před summitem USA a lídrů ASEANu 15. a 16. února, kde byla čínská asertivita v Jihočínském moři jedním z hlavních témat.

Korejský poloostrov: V reakci na severokorejský nukleární test ze 7. února uskutečnila Jižní Korea se Spojenými státy společné cvičení zaměřené na obranu proti potencionálnímu útoku severokorejských ponorek. Třídenní dril ve Východním moři, do kterého státy zapojily útočné ponorky USS North Carolina a Kim Jwa-jin, doplnilo oznámení o zatím největším společném vojenském cvičení, které USA a Jižní Korea plánují na březen. Jen o několik dní později, 20. února, vypálila severokorejská armáda poblíž jižní námořní hranice země několik dělostřeleckých nábojů. Podle jihokorejského ministerstva obrany však šlo o standardní cvičení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *