wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (08/2016)

[Afrika]

Somálsko: Militanti zaútočili na hotel v hlavním městě Mogadišu. Útok, který je přisuzován islamistické organizaci al-Šabáb, se odehrál pomocí výbušnin ukrytých v autě, jenž bylo zaparkováno před silně opevněným hotelem. Exploze zasáhla rovněž blízký park Míru. Při explozi zahynulo nejméně devět osob. Následně policie oznámila, že zastřelila čtyři útočníky. Al-Šabáb spolupracuje s další teroristickou sítí, al-Kájdou. V současnosti pak vede ozbrojené akce proti vládním a mezinárodním jednotkám v zemi.

Burundi: Při té příležitosti prohlásil burundský prezident Pierre Nkurunziza, že propustí z věznic 2000 lidí, kteří v nich byli zadržování v souvislosti s protivládními protesty, jež se konaly v minulých měsících. Okolo 400 lidí bylo při nich zabito a dalších 250 000 obyvatel země opustilo své domovy a uchýlilo se do sousedních zemí. Protesty vypukly v dubnu 2015 poté, co Nkurunziza oznámil, že chce být potřetí prezidentem, což se stalo v červenci téhož roku. Pan Ki-mun označil slib prezidenta za povzbudivý krok.

[Blízký východ]

Sýrie: Fronta An-Nusrá, syrská větev Al-Káidy, se v pátek 26. 2. silně ohradila vůči sjednanému příměří, které pod záštitou Spojených států a Ruska začalo platit ve 23:00 SEČ zmíněného dne a se kterým souhlasil jak režim syrského prezidenta Bašára al-Asada, tak největší syrská opoziční koalice Vysoký jednací výbor (High Negotiations Committee). Lídr An-Nusry Abu Muhammad Džulání volal po zintenzivnění bojů proti režimním jednotkám a jejich spojencům. Dodržení příměří přislíbily i kurdské jednotky YPG, vůči čemuž však zůstává skeptické Turecko.

Irák: V pátek se na náměstí Tahrír protestovalo proti korupci a za podporu reforem okolo příznivců šíitského duchovního vůdce al-Sadra, jehož blok Al-Ahrar má 34 křesel v parlamentu. Jedná se o nátlak na premiéra, aby začal uskutečňovat politické a hospodářské reformy, které slíbil po pouličních protestech v minulém létě. Vzhledem k těmto událostem je pozice premiéra do budoucna nejistá a nepokoje se mohou prohloubit.

[Euroatlantický prostor]

Rumunsko: Rumunské ministerstvo obrany odhalilo plány na akvizici dalších 12 stíhacích letounů F-16, která má být uskutečněna během roku 2017. Země již oslovila šest členských zemí NATO, které s těmito letouny operují, včetně Spojených států. Rumunsko již v roce 2013 podepsalo dohodu s Portugalskem o odkoupení 12 letounů F-16 v hodnotě 628 miliónů eur. Tyto letouny, které nahrazují v rumunském letectvu stávající sovětské MiG-21, procházejí modernizací u firmy Lockheed Martin a mají být zemi doručeny v září tohoto roku.

NATO: Severoatlantická aliance, která v polovině února spustila v Egejském moři misi vedenou proti pašerákům lidí, musela řešit napětí mezi Tureckem a Řeckem. Obě země totiž mají v oblasti dlouhodobé spory o vymezení vzdušného prostoru a teritoriálních vod. NATO v rámci stávající operace situaci vyřešilo tak, že ani jedna ze zemí nebude provádět patroly ve vodách té druhé, ostatní alianční lodě naopak mohou hlídkovat v celém Egejském moři. Členské země NATO se také shodly, že v případě záchrany uprchlíků v těchto vodách dojde k jejich navrácení zpět do Turecka, nikoli Řecka.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Do Afghánistánu dorazil od prosince očekávaný ruský dar v podobě 10000 útočných pušek pušek AK-47 a milionů kusů munice. Pro válkou zničenou zemi, která je životně závislá na zahraniční pomoci, jde o důležitou dodávku. Spolupráce s Ruskem v boji proti terorismu a drogám je posvěcená vzájemnou bezpečnostní dohodou a získává na významu po ukončení koaličních operací v prosinci 2014, kdy klesly i mezinárodní investice do afghánských bezpečnostních složek.

Indie: Indický prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Pranab Mukherjee v projevu k objema komorám indického parlamentu oznámil, že ženy v indické armádě budou moci působit v bojových pozicích. Jedna z největších armád světa se tak zařadí mezi hrstku dalších. Indická armáda začala ženy rekrutovat v roce 1992, dnes ženy tvoří 2,5 % z celkového počtu 1,3 milionu vojáků. Většinou ovšem zastávají pozice v administrativě či jako doktorky, zdravotní sestry či zubařky.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Nezávislí vyšetřovatelé z mezinárodního týmu sestaveného Americkou komisí pro lidská práva kritizují mexické úřady, protože jim údajně zabraňují v přístupu k vyšetřování únosu 43 studentů v září 2014. Dále kritizují úřady, protože došlo k úniku informací, které se však podle nich nezakládají na pravdě. V první zprávě, kterou tento tým vydal v září 2015, vyvrátili oficiální verzi únosu, podle které byli unesení studenti zavražděni a spáleni na skládce.

Bolívie: Evo Morales čtvrté volební období pravděpodobně sloužit nebude. První bolívijský prezident indiánské etnicity, který byl do této funkce poprvé zvolen v roce 2006 a následně v letech 2009 a 2014 znovuzvolen, neuspěl v referendu, jenž mu mělo dát právo ucházet se o úřad hlavy státu v roce 2020. Pokračuje tak trend ústupu latinskoamerických levicových lídrů z výsluní. Připomeňme, že levice několik posledních voleb v regionu buďto prohrála (Venezuela, Argentina), nebo její představitelé ztrácí na popularitě (Brazílie, Ekvádor).

[Post-sovětský prostor]

Čečensko: „Můj čas nadešel. Vedení státu musí najít jinou osobu, aby mé jméno nebylo dále užíváno proti mým lidem,“ naznačil svůj konec čečenský prezident Ramzan Kadyrov, jemuž za měsíc vyprší mandát. To uvedl v rozhovoru pro televizi NTV, odvysílaném v den výročí zabití ruského opozičního politika Borise Němcova. Právě v souvislosti s Němcovovou vraždou Kadyrov čelí mohutné kritice pro podezření z podílu na její organizaci. Spor se vyostřil v minulých týdnech, kdy Kadyrov svým oponentům vyslal několik vzkazů, jež lze chápat jako nepřímé výhružky smrtí.

Ukrajina/Rusko: O hlavní podíl zodpovědnosti za sestřelení letu MH-17 se s ukrajinskými separatisty zřejmě dělí ruské ministerstvo obrany v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, jakožto vrchním velitelem ozbrojených sil. To je závěr nezávislé investigativní iniciativy Bellingcat, která v minulém týdnu publikovala report věnující se struktuře velení ruské 53. protiletadlové raketové brigády. Právě k tomuto útvaru dle jejich zjištění vedou stopy zanechané na sociálních sítích. Zpráva byla v prosinci předána nizozemským vyšetřovatelům a je veřejně k dispozici zde.

[Východní Asie]

Austrálie: Ke zbrojním závodům, které nyní probíhají ve východní a jihovýchodní Asii se definitivně přidává i Austrálie. V nové Bílé knize o obraně je popsáno budoucí využití 195 miliard australských dolarů v obranném rozpočtu v následujících deseti letech. Největším projektem je stavba 12 nových ponorek v poměrně širokém období 2018-2057 s cenou přes 50 miliard australských dolarů. Dále se mimo jiné chystá nákup protiponorkových fregat, hlídkových plavidel, dronů a helikoptér.

Jihočínské moře: Komerční satelitní snímky naznačují, že Čína na útesech u sporných Spratleyho ostrovů v Jihočínském moři (Cuarteron, Gaven, Hughes, Johnson) vystavěla vysoko frekvenční radary. Na ostrově Woody se mají pro změnu nacházet čínské stíhací letouny J-11 a JH-7 a také dvě baterie protiletadlového systému HQ-9. Po americké kritice těchto kroků se Peking ohradil tím, že se nasazení jeho jednotek v jihočínském moři neliší od americké vojenské přítomnosti na Havaji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *