Přehled světového dění z uplynulého týdne (1/2019)

[Afrika]

Súdán: Zemí už dva týdny zmítají násilné protesty, při nichž zemřely desítky lidí. Demonstrace započaly na východě země a rychle se rozšířily do všech regionů, včetně hlavního města Chartúmu. Protesty mají kořeny především ve špatné ekonomické situaci státu. V minulých měsících Súdán zaznamenal prudký nárůst cen, nedostatek paliv a krizi likvidity. Současný prezident al-Bašír svádí špatnou kondici země na mezinárodní sankce. Většina protestujících je však nespokojena s vládou al-Bašíra obecně, ne pouze s ekonomickými aspekty. Demonstranti požadují okamžitou rezignaci stávající vlády.

Demokratická republika Kongo: Volební komise oznámila opoždění vyhlášení výsledků prezidentských voleb, konaných 30. prosince. Zpráva vyvolala obavy, že je s výsledky voleb manipulováno ve prospěch kandidáta vybraného stávajícím prezidentem Kabilou. Období několika týdnů před volbami bylo poznamenáno násilnostmi. Analytici se nyní obávají, že déletrvající nejistota povede k obnovení ozbrojených střetů a nové vlně násilí. Volební komise narazila především na logistické problémy, které ztěžují sběr výsledků v zemi o velikosti západní Evropy.  

[Blízký východ]

Írán: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve čtvrtek varoval před letošním plánovaným vypuštěním íránských satelitů – má sloužit jako zástěrka pro íránský program balistických střel. Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf ihned Pompeovo prohlášení popřel na Twitteru s tím, že plánovaný start není ani v rozporu s rezolucí OSN 2231 omezující íránský jaderný program. Írán poprvé vypustil satelit na oběžnou dráhu vlastními silami v roce 2009, od té doby tak činí pravidelně, naposledy v roce 2015.

Izrael/Palestinská samospráva: Při rozhovorech s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás, že uvažuje o odstoupení od Dohod z Osla, spolupráce v oblasti bezpečnosti s Izraelem a jednání s americkou administrativou kvůli uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Abbásovo prohlášení předchází plánovanému zveřejnění Trumpova mírového plánu řešení izraelsko – palestinského konfliktu. Abbás se se Sísím setkal kvůli jednáním o usmíření s Hamasem a Abbásovým hnutím Fatah. Podobná slova nejsou v kontextu palestinské politiky nic nového a jsou většinou chápána jako snaha o naklonění radikálního Hamasu vládnoucího v Gaze a jako snaha o zachování Abbásova ztrácejícího vlivu na palestinskou politiku.

[Euroatlantický prostor]

NATO: Německé ozbrojené síly (Bundeswehr) k 1. lednu 2019 převzaly velení nad jednotkami Velmi rychlé reakce (VJTF). Tyto mnohonárodnostní jednotky mohou být nasazeny do dvou dní a jsou součástí Sil rychlé reakce (NRF). Základem pro VJTF pro rok 2019 je německá obrněná brigáda, doplněná o další jednotky z osmi členských států včetně České republiky. Dohromady brigáda čítá zhruba 8000 příslušníků.

USAPřetrvávající spor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a Kongresem Spojených států, nově s většinou Demokratů, o podobě rozpočtu, ovlivnil financování federálních úřadů (např. NASA). Úřady byly donuceny omezit svůj provoz. Klíčovým problémem je i nadále spor o financování zdi na hranici s Mexikem. Trump pohrozil, že v případě, že mu Kongres neuvolní finanční prostředky (odhadované náklady jsou 5,6 miliardy dolarů) vyhlásí stav vnitrostátní nouze. V tom případě by mohl použít finanční prostředky určené pro armádu.

[Západní Balkán]

Srbsko: Tisíce lidí v sobotu pochodovaly Bělehradem na protest proti srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi a jeho vládní Srbské pokrokové straně (SNS). Demonstranti se v hlavním městě Srbska sešli již pátým týdnem, kdy protesty odstartoval incident, při kterém byl neznámým útočníkem brutálně napaden opoziční politik Borko Stefanović. Protesty mají být namířeny proti politickému násilí a stoupající autokracii v zemi a mezi hlavní požadavky demonstrantů patří větší svoboda médií a ujištění o důkladném vyšetření útoků na novináře a opoziční politiky.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Tálibán odmítá vyjednávat s vládou, zatímco bezpečnostní situace se dále zhoršuje. Prezidentské volby byly z 20. dubna odsunuty o tři měsíce kvůli komplikacím s  přípravou a nadějím vkládaným do mírového procesu. V jeho rámci se Tálibán v Abú Dhabí několikrát sešel s Američany a v Teheránu se zástupci Íránu, ale stále odmítá jednat přímo s vládou. V pátek se pak povstalci dokázali dostat do blízkosti ropných vrtů na severu země, kde zabili a zranili přes 40 příslušníků bezpečnostních složek. S obavami ze stažení amerických vojáků se okolní země začínají připravovat na uprchlickou krizi, již by mohlo vyvolat rapidní zhoršení bezpečnosti.

Indie: Středeční proniknutí dvou žen do hinduistické svatyně Sabarimala ve státě Kerala vyvolalo stále trvající protesty. Sabarimala je jedním z nejsvatějších míst hinduismu, přístup do něj byl donedávna zapovězen ženám před menopauzou, oficiálně  ve věku 10 až 50 let. V září roku 2018 ale indický ústavní soud rozhodl, že takové pravidlo je diskriminační. I přesto žádné ženě mladšího věku nebylo umožněno do chrámu vstoupit až do minulé středy. Ženy do chrámu vstoupily až na několikátý pokus, a to pod ochranou policie, která jim pomohla prodrat se davem. Ihned po incidentu se celý stát ocitl v centru náboženských protestů. Zatčených je více než 1300 a došlo také k úmrtí jednoho z aktivistů.

[Latinská Amerika]

Brazília: Na začiatku roka prebehla inaugurácia krajne pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Na ceremónii sa zúčastnili americký minister zahraničných vecí Mike Pompeo, izraelský premiér Benjamin Netanyahu, či maďarský premiér Viktor Orbán. Ako sa Bolsonaro vyjadril vo svojom prejave, jeho zvolenie predstavuje odvrátenie krajiny od socializmu a politickej korektnosti. Hneď v prvý deň úradu vydal uznesenie, ktorým znemožnil vymedzenie území pre domorodé komunity a presunul Amazonský prales do agendy ministerstva poľnohospodárstva, ktoré kontroluje agropotravinárska lobby.

Kolumbia: Pravicový prezident Ivan Duque uvoľnil zákon, ktorým bolo od 90. rokov zakázané všeobecné vlastníctvo zbrane a monopol vydávania zbrojných licencií pripadal výhradne do rúk štátu. Po novom môže povolenie udeliť aj armáda ako záruku obrany komukoľvek, kto je vystavený neustálemu bezpečnostnému riziku. Opoziční centristi a ľavičiari zdôrazňujú, že takéto opatrenie nie je uprostred mierového procesu vhodné. Vláda totiž pred dvomi rokmi podpísala dohodu s Revolučnými ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), no napriek tomu bolo podľa OSN odvtedy zabitých 85 členov tejto skupiny.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Ukrajina: Ukrajinské pravoslavné církvi byla uznána nezávislost na Moskevském patriarchátu, tedy na ruské pravoslavné církvi. Konstantinopolský patriarcha podepsal tomos (církevní rozhodnutí), který akceptuje sloučení tří již existujících pravoslavných církví na Ukrajině a vzniku autokefální (tedy nezávislé) Ukrajinské pravoslavné církve. Jako odpověď přerušil Moskevský patriarchát veškeré kontakty s Konstantinopolem. Velká pozornost ukrajinské vlády přispívá k další politizaci konfliktu, který pouze zvyšuje napětí mezi dvěma státy.

Rusko/USA: Moskva prohlásila, že je příliš brzo na jednání o výměně zatčených osob po zadrženi Rusa Makarenka v USA a Američana Whelana v Rusku. V příslušných zemích čelí obviněním ze spiknutí nebo špionáže. Tyto události vyvolaly spekulace o tom, že se mezi dvěma státy připravuje výměna občanů. Možnou kandidátkou na takovou výměnu je také M. Butina, bývala aktivistka ve sféře vlastnictví zbraní, která přiznala svoji vinu za práci ve prospěch Kremlu bez příslušné registrace jakožto agentka.

[Východní Asie]

Čína/Taiwan: Čínský prezident Xi Jinping prohlásil Taiwan za součást Číny a naznačil možné použití vojenské síly pro znovusjednocení. Zároveň popřel jakoukoliv myšlenku dvojí Číny nebo nezávislého Taiwanu. Ostrov se považuje za samostatný stát s vlastní měnou i politickým systémem. Nikdy však nedošlo k formálnímu prohlášení nezávislosti. Čínský nátlak se v posledních letech navyšuje a Taiwan postupně ztrácí diplomatické spojence. Čína navrhuje stejný model jako pro Hong Kong, který umožňuje částečnou autonomii. V posledních letech však čínská interference do hongkongského politického procesu i občanských svobod značně narůstá.

Vietnam: S novým rokem přišel ve Vietnamu i nový zákon o kyberbezpečnosti. Internetové společnosti, včetně Facebooku nebo Googlu, jsou povinny předávat vietnamské vládě uživatelská data a také odstraňovat protistátní „toxický“ obsah. Cílem je odvrácení kybernetických útoků a eliminování snah o vyvolání násilí nebo nesouhlasu. Internetoví uživatelé nesmějí šířit protivládní informace nebo překrucovat historické události. Nový zákon čelí kritice USA, EU i nevládních organizací, například Human Rights Watch.

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v 2:26 greenwichského času přistála na odvrácené straně Měsíce. Stala se tak prvním lidským výtvorem, který odvrácené strany dosáhl měkkým přistáním. Mezi úkoly sondy patří astronomické pozorování, průzkum měsíčního povrchu či měření neutronové radiace. Tento počin představuje pro čínský kosmický program historický úspěch. Přistání má kromě vědeckého významu i velký politický přesah. Někteří experti hovoří o tom, že Čína ve vesmírné oblasti tímto krokem předskočila Rusko. Otázkou je i reakce USA, například v kontextu plánované tvorby „Space Force“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *