Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (10/2018)

[Afrika]

Sierra Leone: V zemi proběhly prezidentské volby. Ve volbách mohlo vybírat nového prezidenta více než tři miliony obyvatel. Kromě prezidentských se konaly i parlamentní a lokální volby. Současný prezident Ernest Bai Koroma již nemůže kandidovat, jelikož mu končí druhý pětiletý mandát. Za svého nástupce si vybral Samura Kamaru, proti kterému stojí dalších 15 kandidátů, kdy za nejvážnější soupeře jsou považovány Julius Maada Bio a Kandeh Yumkella. Tématem kampaně je boj s korupcí. Očekává se, že se uskuteční druhé kolo, jelikož kandidát potřebuje získat 55 % hlasů.

Keňa: Prezident Uhuru Kenyatta a opoziční leader Raila Odinga slíbili, že iniciují proces smíření. Prohlášení následuje poté, kdy v minulém roce proběhly prezidentské volby, které vyhrál právě Kenyatta, což však Odinga neuznal a prohlásil se lidovým prezidentem. Oba aktéři vystoupili společně v televizi, kde se překvapivě prohlásili za „bratry“. Při povolebních protestech zemřelo okolo 150 lidí. Volby byly bojkotovány právě Odingou. Jednalo se o opakované konání, jelikož jejich předchozí kolo bylo zrušeno soudem.

 

[Blízký východ]

Saúdská Arábie: V pátek zástupci Velké Británie a Saúdské Arábie podepsali prozatímní dohodu o nákupu dalších 48 stíhacích letounů Eurofighter Typhoon společnosti BAE System. Tento obchod by měl být v hodnotě více jak 5 miliard liber. Kromě této dohody podepsali dohody o obchodech za více jak dvě miliardy dolarů. Saúdská Arábie již před 10 lety zakoupila 72 těchto letounů. V současné době také Katar podepsal smlouvu o zakoupení 24 kusů těchto stíhacích letounů.

Írán: V pondělí francouzský ministr zahraničních věcí  Jean-Yves Le Drian navštívil Teherán, aby se pokusil uklidnit napětí ohledně jaderné dohody mezi Íránem a Západem kvůli íránskému balistickému programu. Přesto velitel Íránských revolučních gard ve středu prohlásil, že íránská produkce balistických raket stoupla trojnásobně, ale časový horizont nespecifikoval. Současný íránský balistický program se zaměřuje na rakety země-země. Írán se přeorientoval na produkci balistických raket po přijetí jaderné dohody se západními státy, protože se k nim tato dohoda nevztahovala.

 

[Euroatlantický prostor]

Nemecko: Kabinet Angely Merkelovej schválil predĺženie globálnych vojenských misií vrátane zvýšenia počtu síl v Afghanistane. Kým počet nemeckých jednotiek v Afghanistane narastie z 980 mužov na 1300, množstvo jednotiek v Iraku klesne z 1200 na 800, no kvalita misie by nemala utrpieť. V rámci stabilizačných snáh dôjde aj k ukončeniu výcviku kurdských peshmergov bojujúcich proti Islamskému štátu. Spomenuté kroky ešte musí schváliť parlament, avšak analytici nepredpokladajú zamietnutie.

Francúzsko/India: Francúzsky prezident Emmanuel Macron a indický premiér Narendra Modi podpísali viacero dohôd posilňujúcich spoluprácu v oblasti obrany a námornej bezpečnosti. Krajiny sa dohodli na výmene tajných informácií, recipročnej logistickej podpore medzi ozbrojenými zložkami, vytvorení satelitnej zostavy na monitorovanie Indického oceánu či obojstrannej možnosti použiť svoje námorné základne, ale aj na vytvorení stratégie pre spoločné operácie námorných síl.

 

[Jižní Asie]

Pákistán/Afghánistán: Při americkém dronovém útoku zemřel syn vůdce pákistánského Talibánu. Abdulláh Fazlulláh a dalších dvacet ozbrojenců Talibánu zahynulo v severovýchodní afgánské provincii Kunar. Kromě Fazlulláha jsou mezi obětmi i velitel Gul Muhammad a cvičitel sebevražedných útočníků Qari Yaseen. Dle dostupných zpráv útoku napomohla důvěrná informace poskytnutá pákistánskou rozvědkou. To naznačuje opětovné navázání užší spolupráce mezi oběma státy po nepovolených operacích amerických bezpilotních letounů na území Pákistánu před několika měsíci. V pátek napadl Talibán stanoviště afghánské armády v provincii Tachár. Při útoku zemřelo deset policistů a dalších devět bylo raněno.

Srí Lanka: Prezident Maithripala Sirisena vyhlásil v úterý týdenní stav ohrožení v důsledku náboženských nepokojů, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Rozhořely se po pohřbu muže, jenž podlehl zraněním po napadení muslimskými mladíky. Policii jistí armáda, bezpečnostní síly mohou volně vykonávat domovní prohlídky či zadržovat osoby bez udání důvodu a jsou blokovány sociální sítě, jejichž prostřednictvím byly nenávist a nepokoje živeny. Napětí mezi většinovými budhisty a muslimy (9 %) je spojováno s nacionalismem některých radikálních budhistických skupin. Z jedné takové pochází i údajný hlavní podněcovatel nepokojů Amith Weerasinghe, jež byl zatčen spolu s dalšími 145 lidmi.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: V tamních parlamentních volbách, které se konaly v sobotu 11. března, poprvé kandidovali bývalí členové ultralevicové povstalecké skupiny FARC. Ta doposud držela deset parlamentních mandátů, a to díky přelomové mírové dohodě z roku 2016. Po více jak 50. letém konfliktu mezi vládou a skupinou FARC se tak dle prvních prohlášení pozorovatelů jednalo o jedny z nejpokojnějších voleb. Vyhlídky bývalých povstalců na výraznější úspěch jsou však mizivé a otázkou zůstává, jestli nastalý klid setrvá i v případě zisku absolutní většiny kolumbijskými konzervativci, kteří oponují sjednané mírové dohodě.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Afrika: Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov navštívil tento týždeň v rámci svojho afrického turné niekoľko krajín. Jednou z jeho prvých zastávok bol Mozambik kde sa stretol s prezidentom Filipe Nyusim. Témou rozhovorov bola predovšetkým bezpečnostná situácia v oblasti Afrického rohu, Veľkých jazier či strednej Afriky. Následne sa minister Lavrov presunul do susedného Zimbabwe, kde bola podstatná časť rozhovorov venovaná ekonomickej a obchodnej spolupráci Ruska a Zimbabwe. Ďalšou zastávkou bola Etiópia. V Addis Abebe sa Lavrov stretol s predsedom Komisie Africkej únie Moussa Faki Mahamatom, aby spolu rozobrali celkovú situáciu na africkom kontinente. V závere bol ruský minister prijatý najvyššími predstaviteľmi Etiópie, aby spolu prediskutovali široké spektrum tém od bilaterálnej ekonomicko-energetickej spolupráce až po širšiu bezpečnostnú situáciu v Afrike a vo svete (berúc do úvahy fakt, že Etiópia je aktuálne nestály člen RB OSN).

Rusko/Ukrajina/Švédsko: Ruská plynárenská spoločnosť Gazprom sa tento týždeň odvolala proti rozhodnutiu švédskeho arbitrážneho súdu z konca februára. Medzinárodný arbitrážny súd nariadil Gazpromu uhradiť ukrajinskému Naftogazu viac ako 2 miliardy €, ako kompenzáciu za nečakané zníženie dodávok plynu cez Ukrajinu ešte z roku 2014. Gazprom podľa svojho riaditeľa Alexandra Medvedeva okrem odvolania voči rozhodnutiu súdu začína vypovedať zmluvy o dodávkach  a tranzite plynu s Naftogazom. V reakcii nato začal Kyjev konfiškovať majetok ruského plynárenského koncernu na Ukrajine. Rozhodnutie arbitrážneho súdu  a následné reakcie Moskvy a Kyjeva naďalej zostrujú napätie už v tak naštrbených Rusko-ukrajinských vzťahoch. Podľa niektorých komentátorov môže toto napätie medzi Gazpromom a Ukrajinou, dokonca podporiť argumenty zástancov alternatívnej trasy Nord Stream 2 v EÚ.

 

[Východní Asie]

Kambodža: Kambodžský premiér Hun Sen odmietol jednania s bývalým opozičným lídrom Samom Rainsym. Rozhovory sa mali týkať možných riešení politickej krízy v krajine, ktorá vrcholí s blížiacimi sa všeobecnými voľbami. Kambodžský Najvyšší súd nechal na konci minulého roka rozpustiť hlavnú opozičnú stranu a teda znemožnil jej participáciu v tohtoročných voľbách. Čo sa týka Rainsyho ponuky, Hun Sen argumentuje, že je otvorený akýmkoľvek politickým diskusiám, nie však so „zradcami“ a „trestancami“. Rozpustenie opozičnej strany nastalo v dôsledku obvinení, že strana sa s pomocou USA snaží prevziať moc v štáte. Západ kritizuje premiéra najmä v súvislosti s jeho ráznou politikou namierenou voči opozícii a médiám v krajine.

Hongkong: V Hongkongu sa konajú doplňujúce voľby, ktoré rozhodnú o obsadení štyroch miest do hongkongského najvyššieho zákonodarného orgánu. „Prodemokratický“ tábor dúfa, že sa mu podarí tieto kreslá obsadiť a tým sa obmedzí čoraz väčší vplyv Pekingu na Hongkong. Opozícia utrpela výraznú mocenskú stratu v dôsledku zosadenia jej šiestich zákonodarcov, čím stratila možnosť blokovať väčšinu zákonov. I napriek tomu, že diskusie o demokracii a vzťahu Hongkongu s Čínou sú v regióne veľmi často predmetom búrlivých protestov, mnohí hodnotia atmosféru týchto volieb za pokojnú. To možno odôvodniť pomerne predvídateľným výsledkom volieb, ale aj značnou nedôverou obyvateľov voči tomuto zákonodarnému orgánu.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Při zasedání kongresové rady pro vojenský rozpočet zveřejnil Generál Robert Neller z Námořní pěchoty několik zajímavých detailů z Amerických zbraňových programů využívajících lasery. Podle Generála Nellera je pobřeží Jemenu aktuálně aktivní střelnicí a laboratoří, kde americká Námořní pěchota úspěšně testuje celou škálu obraných i útočných laserových prostředků. Jemen se stal ideálním testovacím prostředím, jelikož místní radikální militanti operující v pobřežních vodách používají malá rychlá plavidla, ale i komerčně dostupné drony – tedy hrozby proti kterým lasery mají největší potenciál.  

Kyberbezpečnost: Nizozemská zpravodajská agentura (AIVD) ve své výroční zprávě vyjádřila obavu o svobodě internetu. Prohlásila, že v Evropě je na vzestupu nejen digitální špionáž, ale taktéž online politická manipulace. Uvedla, že tyto tendence narůstají jak do počtu, tak do komplexity, a že taktéž mocnosti využívají těchto nekalých praktik k získání geopolitického vlivu. Explicitně pak označila Rusko a Čínu za velmoci využívající kyberprostor pro politickou manipulaci. AIVD se v minulosti proslavila například odhalením ruské skupiny hackerů Cozy Bear, obecně se zaměřuje na odhalování online hrozeb.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *