Přehled světového dění z uplynulého týdne (10/2020)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: Teroristická skupina Allied Democratic Forces (ADF), najaktívnejšia a najnásilnejšia skupina, ktorá pôsobí najmä v oblasti North Kivu, je po štyroch mesiacoch brutálnych útokov na ústupe. Z pozícií v Beni ich postupne vytlačili štátne vojenské jednotky. Skupina v súčasnosti jasne nedeklaruje svoje ciele, a ani sa neusiluje o priznanie zodpovednosti za posledné útoky na civilistov. Aj napriek tomu, že v DRC je prítomná jedna z najväčších misií OSN, MONUSCO, obyvatelia v uliciach sa búria, pretože z jej strany nepociťujú dostatočnú ochranu a aktivitu v postupe voči teroristom.

Nigéria: Príslušníci teroristickej skupiny Boko Haram zaútočili na vojenskú základňu v meste Damboa. Útok si vyžiadal šesť obetí, medzi ktorými boli štyria príslušníci policajných zložiek a dvaja civilisti, aktívni ako dobrovoľná výpomoc vojenských jednotiek. Atentát sa následne vyostril do vzájomného boja, po ktorom boli teroristi vyhnaní za hranice mesta. Útoky Boko Haram sú v tejto oblasti časté, nakoľko sa nachádza v blízkosti jej útočiska, ktoré je ukryté v lese Sambisa.

 

[Blízký východ]

Izrael: V parlamentních volbách minulé pondělí vyhrála strana Likud současného premiéra Benjamina Netanjahu. Jeho volební blok získal 58 křesel ze 120, k majoritě potřebné pro sestavení vlády mu chybí tři mandáty. V neděli požádal Netanjahu o posunutí začátku soudního procesu, který se měl zabývat jeho obviněními z korupce, ze 17. března na později. Společenskou situaci v zemi komplikuje i nadále rostoucí počet nakažených COVID-19. Na 80 tisíc Izraelců je v karanténě, mezi nimi 1040 příslušníků IDF, jejich kolegům bylo zakázáno cestovat mimo zemi. Nákaza se objevila i v oblastech Palestinské samosprávy.

Sýrie: V pátek začalo platit příměří v provincii Idlíb, dohodli se na tom ruský prezident Vladimir Putin se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Součástí klidu zbraní jsou i společné patroly ruských a tureckých vojáků na 11 kilometrů širokém území kolem strategické dálnice M4, kolem níž vznikne i bezpečnostní koridor. Začátek patrol je plánován ale až na 15. března. Současná syrská ofenziva s podporou Ruska byla namířena proti povstaleckým skupinám ovládajícím části provincie. Ty se dočkaly podpory Turecka.

 

[Euroatlantický prostor]

EU: Ve středu 4. března proběhlo zasedání ministrů vnitra na úrovni Rady EU. Náplní této schůze byla zhoršující se situace na řecko-turecké hranici, kde se shromáždilo zhruba 12 500 migrantů, jenž se snaží dostat do Evropské unie. Zástupci všech členských států se dohodli na poskytnutí materiální a finanční pomoci Řecku. Členské státy jsou také ochotny vyslat své policisty na pomoc jejich řeckým protějškům. V neposlední řadě ministři vyzvali Turecko k plnění dohody z roku 2016, kdy se zavázalo k zamezení ilegální migrace do EU.

USA: Minulý týden se konalo tzv. volební superúterý. Podle prozatímních výsledků má blíže k získání nominace za Demokratickou stranu Joe Biden. Během tohoto kola primárek se rozdělovala zhruba třetina všech hlasů. Po nepřesvědčivých výsledcích odstoupili z kampaně Pete Buttigieg, Michael Bloomberg i Elizabeth Warren. Volitelé tak během následujících měsíců rozhodnou, zdali do boje o Bílý dům vyšlou Bidena, nebo průběžně druhého Bernieho Sanderse.

 

[Západní Balkán]

Albánie a Severní Makedonie: V souvislosti s přístupovými jednáními zemí o vstupu do Evropské unie, vydala Evropská komise ve své zprávě z 2. března k přístupu kladné stanovisko. Obě země podle ní od roku 2018 provedly příslušné reformy v ekonomickém, soudním i dalších sektorech a přiblížily se splnění norem Evropské Unie. Francouzský prezident Emanuel Macron, který loni jednání vetoval, již avizoval, že je ochoten přístupové rozhovory opět zahájit, právě v závislosti na posudku Komise.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Propuštění pěti tisíců vězňů z řad Tálibánu výměnou za jeden tisíc příslušníků afghánských bezpečnostních sil, které bylo dojednáno v dohodě s USA, narazilo na odpor afghánského prezidenta Ghaního. Ten tvrdí, že je nejprve třeba ujasnit vztah Tálibánu k Pákistánu a dalším zemím, kde měla skupina úkryty, a jeho vazby na ostatní teroristické organizace a drogové kartely. Vyžaduje také verifikační mechanismy, které by ověřily plnění dohody. Abdulláh Abdulláh, jeho politický rival a neúspěšný kandidát na prezidenta, který trvá na svém vítězství a hodlá v pondělí uspořádat paralelní inaugurační ceremoniál, však vyžaduje propuštění vězňů jako princip dodržení dohody. Stejně tak povstalci výměnu vnímají jako nutný předpoklad zahájení vyjednávání.

Indie: Prudký nárůst potvrzených případů nemoci COVID-19 za poslední týden ze 3 na 39 vyvolal obavy z jejího masového šíření. Země, kde žije bezmála šestina světového obyvatelstva, se vyznačuje především nedostatečnou úrovní hygieny, přetíženým zdravotnictvím a neuspořádaným rozložením měst, které zabraňují jejich efektivní karanténě. Smrtnost navíc může být oproti jiným zemím podstatně vyšší z důvodu velkého počtu případů diabetes a jaterních onemocnění. Situaci komplikují i dlouhodobě obtížné vztahy s okolními státy a nedávné násilné nepokoje v Novém Dillí, které mohou narušit účinnost budoucích vládních preventivních nařízení.

 

[Latinská Amerika]

Brazília/Venezuela: Brazílska vláda odvolala všetkých štyroch diplomatov a desiatich zahraničných úradníkov vo Venezuele a zároveň požiadala venezuelský režim, aby stiahol svojich zástupcov zo zeme. Ide o ďalší z krokov, ktoré rozväzujú diplomatické styky medzi susednými krajinami. Brazílsky prezident Jair Bolsonaro označil režim Nicolása Madura za „diktátorský“. Ten Bolsonara na oplátku nazval „fašistom.“ Maduro taktiež vyhlásil, že Brazília sa má stať hlavným podporovateľom plánu USA vyvolať vo Venezuele ozbrojený konflikt.

Guyana: Doterajšia vláda zeme bola napriek chýbajúcim oficiálnym výsledkom vyhlásená za víťaza marcových volieb, čo prehĺbilo politickú krízu v krajine. Podporovatelia vedúcej opozičnej strany, ktorý sa rozhodli protestovať, sa nevyhli ani priamym stretom s políciou. Kým prezidenta Davida Grangera podporujú predovšetkým obyvatelia afrického pôvodu, opozícia má za sebou potomkov indiánskych farmárov. Potenciálny etnický konflikt by vážne ohrozil priaznivé ekonomické vyhliadky Guyany. Malý a historicky chudobný štát sa totiž nedávno stal najmladším ropným producentom na svete.

 

[Východní Asie]

Filipíny: Minulé pondělí zaútočil v nákupním centru V-Mall v Manile jeho bývalý zaměstnanec. Nedávno propuštěný člen ochranky Archie Paray postřelil aktivního člena ochranky a vzápětí si vzal několik desítek rukojmí. Na místo v průběhu několika minut dorazila zásahová jednotka s vyjednavačem. Důvodem útoku měla být korupce a nespokojenost s vedením bezpečnostní firmy. Paray se nechal zadržet poté, co se mu jeho bývalí zaměstnavatelé veřejně omluvili a bylo mu umožněno komunikovat s médii. Nikdo kromě zaměstnance ochranky nebyl zraněn.

KLDR: V pondělí byly z přímořského města Wonsan vypáleny dvě rakety krátkého doletu do Východního moře. Jedná se o první podobný test za několik posledních měsíců, provedený i přes zákaz testování Radou bezpečnosti OSN. Odpálení proběhlo v době, kdy jsou pozdržena společná cvičení jihokorejských a amerických vojáků z důvodu výskytu onemocnění COVID-19. Nicméně podle sestry Kim Čong-una, Kim Jo-čong, neměly rakety nikoho ohrozit a kritiku ze strany Korejské republiky označila za zklamání.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Francie oznámila, že úspěšně otestovala novou protilodní střelu Sea Venom/ANL. Střela bude odpalována z vrtulníku. Se svou více než třicetikilovou hlavicí je určená k ničení plavidel od rychlých člunů až po korvety. Stejně tak je využitelná k ničení statických cílů na pobřeží. Sea Venom/ANL Francie vyvíjí společně se Spojeným královstvím. Společný projekt vychází ze smluv o bezpečnostní a obranné spolupráci, které byly podepsány v roce 2010 v Lancaster House. Francie plánuje využití na vrtulníku H160 Guépard. Ve Spojeném království pak má nahradit střely Sea Skua na AW 159 Wildcat.

Kyberbezpečnost: Společnost Intel čelí problémům poté, co bylo odhaleno, že jejich čipy obsahují neopravitelnou bezpečnostní chybu. Díky této chybě mohou útočníci převzít kontrolu nad zařízením, jež tento typ čipu obsahuje. Odhalena přitom byla už v květnu minulého roku a týká se všech čipů, jež Intel od roku 2015 vyrobil. Až nyní však vyšlo najevo, že s ní nelze nic udělat, jelikož se nachází v části zodpovědné za start systému, napájení, firmware a kryptografické funkce, kterou nelze upravit ani aktualizovat. Nejedná se přitom o první bezpečnostní problém produktů značky Intel.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *