Wikimedia Commons

Přehled světového dění z uplynulého týdne (11/2019)

[Afrika]

Alžírsko: Prezident Abdelaziz Bouteflika oznámil, že nebude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Jedná se o vyvrcholení týdny trvajících protestů, které směřovaly proti Bouteflikově snaze o páté znovuzvolení. Prezident však záhy oznámil opoždění dlouho očekávaných voleb. Tento krok se setkal s odporem veřejnosti a rozdmýchal další protesty tisíců Alžířanů napříč celou zemí. Protestující krok označují za umělou snahu Bouteflika prodloužit svůj čtvrtý mandát. Kvůli nepokojům minulý týden odstoupil i premiér Ahmed Ouyahia, kterého ve funkci nahradil Noureddine Bedoui. Ten přislíbil vytvoření nové vlády, která zahrne i představitele z řad protestujících.

Etiopie: V Etiopii se zřítil letoun společnosti Ethiopian Airlines, na jehož palubě zahynulo 157 lidí včetně posádky. Oběti byly pětatřiceti různých národností, jednalo se především o cestující na konferenci OSN, která byla zahájena den po havárii v keňském Nairobi. Pilot hlásil obtíže už krátce po odletu z letiště v Addis Abebě, načež dostal povolení k návratu. Několik minut poté však stroj havaroval. Jednalo se o letoun Boeing 737 MAX 8, stejný model se zřítil v roce 2018 v Indonésii, na palubě tehdy zemřelo 189 lidí.

[Blízký východ]

Saudská Arábie: Rijád odmítl mezinárodní vyšetřování vraždy novináře Jamala Khashoggiho. Mezinárodní vyšetřování, po kterém volala evropská osmadvacítka i další západní státy Saúdové označili za nepřijatelné vměšování. Na konferenci Spojených národů v Ženevě se tak nechal slyšet předseda Saudské komise pro lidská práva. Připomněl také, že v zemi právě probíhá soudní líčení s jedenácti podezřelými, přičemž pěti z nich za podíl na vraždě spáchané na konzulátu v Istanbulu hrozí trest smrti.

Izrael a Palestina: Izraelský soud v neděli 17. května rozhodl o opětovném uzavření brány Al-Rahmá v areálu Al-Aksá ve východním Jeruzalémě. Rozhodnutí je reakcí na měsíc trvající spory mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami o přístup do areálu. Brána a přilehlá mešita, kterou Izrael nechal uzavřít v letech 2003 a 2017, byla od poloviny února pod tlakem protestů krátkodobě otevřená. Jordánsko varovalo, že izraelské rozhodnutí může vést k dalšímu růstu napětí v Jeruzalémě.

[Euroatlantický prostor]

EU/VB: V tomto týdnu proběhlo na půdě britského parlamentu několik důležitých hlasování o otázce brexitu. V úterý poslanci znovu odmítli návrh dohody premiérky Theresy Mayové. Následující den odmítli možnost odchodu Velké Británie z EU bez dohody. Dále hlasovali o možnosti prodloužit vyjednávání a odložit brexit na červen, přičemž tuto variantu musí schválit také Evropská rada, a ta rozhodne ve čtvrtek 21. března. Případné odložení brexitu by podle poslanců mělo pomoci k nalezení akceptovatelného řešení celé situace. Představitelé EU však opakovaně varují, že nejsou ochotni zasahovat do dohody, jež byla mezi VB a EU vyjednána.

USA: Prezident Donald Trump použil právo veta na rezoluci Kongresu, která měla za cíl ukončit stav nouze na hranici s Mexikem (psali jsme zde). Jedná se o první případ, kdy prezident Trump použil veto vůči Kongresu. Kongres nyní potřebuje dvou třetinovou podporu v obou komorách, aby veto přehlasoval. Potřebné hlasy však opoziční Demokraté nemají. Podle nich není důvod udržovat stav nouze a kritizují Trumpa za zneužívání moci. Americký generální prokurátor naopak prohlásil, že stav nouze je vyhlášen v souladu s právem.

[Západní Balkán]

Albánie: Dav demonstrantů se během opozičního protestu v hlavním městě Albánie Tiraně pokusil zaútočit na parlament a střetl se s policií. Sobotní protivládní protest, který přilákal tisíce lidí z celé země, skončil násilím poté, co demonstranti prorazili policejní kordony a pokoušeli se vtrhnout do budovy parlamentu, načež policie rozehnala dav slzným plynem a vodními děly. Opoziční vůdci následně informovali, že plánují několikadenní blokádu ulice obklopující parlament, později se však rozhodli protest ukončit, oznámili však další demonstrace v nadcházejících dnech. Demonstrace v Albánii začaly již minulý měsíc, kdy je odstartovalo obvinění z korupce předsedy vlády Edima Ramova, kdy se opoziční poslanci se vzdali svých parlamentních křesel a požadují nové volby.

[Jižní Asie]

Indie/Pákistán: Čína ve středu vetovala návrh Spojených států, Francie a Velké Británie zařadit Masúda Azhara na seznam teroristů OSN. Azhar založil a stále řídí teroristickou skupinu Džajš-e-Mohammed, která má na svědomí únorový útok v indické Pulwamě. Ten eskaloval dlouhodobě napjaté vztahy mezi Indií a Pákistánem, odkud teroristé operují. Čínské veto rezoluce zabrání zmrazení prostředků teroristické organizace v členských státech OSN a dalším opatřením. O zařazení Azhara na seznam teroristů se Indie pokusila již třikrát, ale Čína návrh vždy vetovala. Naposledy s odůvodněním, že je třeba více času k prostudování problému a ke konzultacím všech stran.

Afghánistán: Země se v pátek ocitla v centru diplomatických roztržek s USA a Pákistánem. V Kábulu byl předvolán pákistánský velvyslanec, který měl vysvětlovat výroky premiéra Chána. Ten prohlásil, že v Afghánistánu „zavládne mír a začne jí vládnout dobrá vláda, ve které jsou reprezentováni všichni.“ Kábul to označuje za vměšování do vnitřních záležitostí, jelikož si lze výrok vyložit jak jako delegitimizaci současné vlády, tak jako podpora povstalců v čele s Tálibánem. Při návštěvě USA musel své výroky vysvětlovat bezpečnostní poradce prezidenta Gháního Hamdulláh Mohib, který vyčetl americkému vyjednavači s Tálibánem Zalmayi Khalizadovi, že obchází afghánskou vládu a sleduje své osobní zájmy.

[Latinská Amerika]

Venezuela: V krajine bol vo štvrtok 14. marca obnovený elektrický prúd. Masívny blackout trval až týždeň a v najhorších chvíľach zasiahol až 19 z 23 členských štátov Venezuely. Milióny obyvateľov bolo odstrihnutých od vody, v mnohých školách došlo k núteným prázdninám, v nemocniciach nebolo možné poskytnúť základnú zdravotnú starostlivosť.  Blackout bol zapríčinený nešpecifikovaným zlyhaním bolívarskej vodnej elektrárne. Prezident Nicolas Maduro vinu prisúdil USA a Juanovi Guaidóovi, ktorý bol dokonca obvinený zo sabotáže.

Brazília/USA: Administratíve Jaira Bolsonara sa podarilo vyjednať s USA dohodu o vesmírnej spolupráci. Vďaka dohode americké spoločnosti získajú prístup k brazílskej satelitnej základni Alcântara. Podľa dohody by malo ísť o komerčné využitie základne, Brazília chce vypúšťať najmä malé satelity s nižšími finančnými nákladmi. K podpisu dohody by mali štáty pristúpiť v priebehu budúceho týždňa, počas Bolsonarovej návštevy vo Washingtone. Brazília s USA v oblasti vesmíru kooperujú už od minulého roka, kedy došlo k podpísaniu dohody o získavaní poznatkov o situácii vo vesmíre („Space Situational Awareness“).

[Post-sovětský prostor]

Ázerbájdžán: Prezident Ilham Aliyev udělil amnestii více než 400 občanům několika států, mezi nimiž patří osoby, které byly označovány za politické vězně řadou mezinárodních organizací. Mimo jiné se jedná o bývalého ministra zdravotnictví, bývalé politiky z opozičních stran a několik členů opozičního mládežnického hnutí NIDA. Amnestie je typickou událostí před novoročním svátkem Norouz , který se koná 21. března. Tentokrat se od minulých amnestií liší tím, že zahrnuje příslušníky opozice a kritiky vlády Aliyeva.

Rusko/USA: Rádio Svoboda obdrželo pitevní nález bývalého Putinova poradce Lesina, který byl v roce 2015 nalezen mrtvý v hotelu ve Washingtonu. Zpráva neuvádí přímé důkazy, že se jednalo o násilnou smrt, ovšem konstatuje, že jeho jazylka byla zlomena. Původ zlomu není známý, ale teoreticky se mohlo jednat buď o uškrčení nebo poškození krku během pitvy. Americká strana po smrti Lesina nezahájila trestní řízení a své rozhodnutí zdůvodnila tím, že se jednalo o nehodu.

[Východní Asie]

Indonézia: V nadchádzajúcich indonézskych prezidentských voľbách, ktoré sa uskutočnia v apríli, sa významnou témou stávajú vzťahy s Čínou a hrozby, ktoré pre Indonéziu predstavujú. Protikandidát súčasného prezidenta Joka Widoda (Jokowi), Prabowo Subianto, si ako motív kampane zvolil vyrokovanie „lepších zmlúv“ s Pekingom, čím sa vezie na vlne, ktorú odštartovali volebné sľuby Donalda Trumpa. Jokowi je opozíciou kritizovaný za  súčasný obrovský obchodný deficit, ku ktorému prispieva tiež významný čínsky export do krajiny. Vzťahy s Čínou sú pritom komplikované prieťahmi pri výstavbe vysokorýchlostnej železnice medzi Jakartou a Bandungom na Jáve, ktorá predstavuje čínsky hlavný vklad v indonézskej časti svojej stratégie BRI (Belt and Road) a je Prabowom kritizovaná.

Thajsko: V Thajsku sa 24. marca budú konať očakávané všeobecné voľby. V krajine sú od armádneho puču z mája 2014 pozastavené občianske slobody a armáda si získala pevné miesto v politike. Jednotliví favoriti volieb sa líšia v náhľade na jej ďalšiu rolu v štáte. Kým lídri strán Pheu Thai a Future Forward, Sudarat Keyuraohanová a Thanathorn Juangroongruangkit, ktorých podporujú najmä mladí mileniáli, deklarujú radikálne zníženie armádneho rozpočtu, armádni predstavitelia sa vyhrážajú, že stratu moci nedopustia aj za cenu ozbrojeného zásahu. Ukotveniu armády nahráva, že v súčasnosti najväčší favorit na kreslo premiéra je bývalý armádny generál Prayuth Chan-ocha s novou stranou Palangg Pracharat. Je pravdepodobné, že ani po voľbách sa rola thajských vojakov významne neoslabí, iba dostane volebnú legitimitu. Nemožno však odignorovať ani silu mladých Thajčanov podporujúcich stranu Future Forward.

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Španělsko plánuje akvizici obojživelných obrněných vozidel AAV. Zprávu o povolení budoucího obchodu zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí. Španělské království chce doplnit devatenáct kusů obojživelné techniky již provozovaných tamější námořní pěchotou. Ty by nyní měly být podle plánu doplněny o dalších jedenáct výsadkových vozidel v hodnotě 107 milionů dolarů. Výrobcem bude americká divize BAE Systems. Pokud se obchod podaří dotáhnout, půjde o další z řady úspěchů amerického zbrojního průmyslu v Evropě v posledním období.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *