Přehled světového dění z uplynulého týdne (11/2017)

[Afrika]

JAR: Jihoafrická republika odvolala své vystoupení z Mezinárodního trestního soudu. Jihoafrická republika v loňském roce oznámila svůj úmysl vystoupit z této instituce, proti čemuž se ohradila opozice, která požádala soud o přezkoumání tohoto úmyslu, jelikož nebyl konzultován v parlamentu. Soud se v nedávném rozhodnutí přiklonil na stranu opozice, JAR tedy nadále zůstává součástí Mezinárodního trestního soudu. Tato instituce se však potýká s odporem v několika afrických státech, nicméně pouze Burundi udržuje úmysl vystoupit.

Mali: Jedenáct vojáků bylo zabito při útoku na vojenskou základnu v Mali. Dosud se k útoku na základnu blízko hranic s Burkinou Faso, nikdo nepřihlásil, ale předpokládá se, že za incidentem stojí nějaká z mnoha ozbrojených skupin operujících na malijském území. Ty v posledních měsících zvyšují svou aktivitu. Přestože se v Mali nachází nejméně 11 000 jednotek pod hlavičkou OSN, podobné útoky jsou zde poměrně časté. Při podobném útoku v lednu tohoto roku zemřelo 60 lidí a nejméně 100 jich bylo zraněno.

 

[Blízký východ]

Turecko/Nizozemsko: Tureckému ministru zahraničí Mevlüt Çavuşoğluovi nebylo dovoleno v sobotu přistát na letišti v Rotterdamu. Ten do Nizozemska letěl promluvit s tamní tureckou komunitou o chystaném referendu o změně ústavy. Za stejným účelem se do Rotterdamu vydala ministryně pro rodinné záležitosti Fatma Betül Sayan Kayaová, která byla následně úřady označena za nežádoucí osobu a vyhostily ze země. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal chování úřadů k „nacismu a fašismu“ a Nizozemsko za „banánovou republiku“. Před tureckým konzulátem v Rotterdamu posléze demonstrovalo okolo 2 000 příznivců Erdogana a došlo i k násilnostem.

Sýrie/USA: Spojené státy nasadily dalších přibližně 400 vojáků do syrského města Manbij a jeho okolí. Primárním cílem je zajistit, aby se v této oblasti syrské opoziční skupiny podporované Tureckem a USA zaměřily na Daesh, neboli Islámský stát, a nebojovaly mezi sebou navzájem. Syrský prezident Bašar Asad americké jednotky označil za „okupanty“. Trumpova administrativa také zvažuje nasazení na dalších 1 000 vojáků do Kuvajtu, kde mají sloužit jako záložní síly v boji proti Daesh.

 

[Euroatlantický prostor]

Litva: Pobaltské státy posilují svojí bezpečnost i přes výrazné zvýšení přítomnosti armád NATO na jejich území. Litevské ministerstvo obrany zveřejnilo plány nákupu zbraňových systémů do roku 2021. Nově by tak měla Litva získat bojová vozidla pěchoty Boxer a samohybné houfnice PzH2000 z Německa. V plánu je také pořízení kompletů protivzdušné obrany středního dosahu NASAMS. Ochota posílit obranu země je patrná z výše vynaložených prostředků. V roce 2014 činily výdaje na obranu 0,89% HDP, letos by měly být výdaje na úrovni 1,8% HDP a příští rok je v plánu rozpočet ve výši 2,07% HDP.

Spojené království: Nově zveřejněné dokumenty z přelomu roku ukazují na výrazné posílení bezpečnosti Falklandských ostrovů. Velká Británie uzavřela kontrakty ve výši 187 mil. USD, v rámci kterých dojde k vybudování pozemní sítě protivzdušné obrany (PVO). Překvapením je vysoký podíl izraelské společnosti Rafael (60 %). Ta má na starosti vybudování celé infrastruktury PVO a integraci evropských raket Land Ceptor do systému.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Ve středu na nemocnici v Kábulu zaútočil tzv. Islámský stát (IS) a Pákistán znovu uzavřel 2 hraniční přechody. Skupina 4 ozbrojenců se do největší vojenské nemocnice dostala v převlečení za lékaře. Přestřelka a následné obléhání speciálními jednotkami trvaly několik hodin vyžádaly si 49 mrtvých a přes 80 zraněných. Pákistán na dva dny otevřel hlavní hraniční přechody pro lidi s platnými vízy. Hranici do Afghánistánu tak mohlo přejít přes 20 000 osob, nicméně pro obchod zůstává uzavřena, a to na neurčito.

Indie: Vládnoucí Indická lidová strana (BJP) premiéra Módího drtivě vyhrála federální volby v Uttarpradéši. Ve dvousetmilionovém státě získala 312 ze 402 křesel a zvládla tak „referendum o Módího vládě“ bez ohledu na kritizovanou demonetizaci. Vzhledem k upevnění mandátu BJP (státní shromáždění volí zástupce do horní komory, kde BJP neměla tak silnou pozici) se očekává provedení reforem, jež by měly pomoci růstu ekonomiky a tvorbě pracovních míst a bojovat proti korupci, praní špinavých peněz a byrokracii.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Náměstek amerického ministra zahraničí pro narkotika a policejní záležitosti William Brownfield varoval kolumbijskou vládu na možné škrty v pomoci na boj s drogami, vzhledem k odzbrojování FARC. Ty však i nadále zůstávají na seznamu organizací podporujících terorismus. Podle Insight Crime je však v současnosti v některých oblastech zaplňováno mocenské vakuum po FARC kriminálními organizacemi kvůli neschopnosti vládních sil obsadit teritorium FARC.

Mexiko: Mexickým státem Guerrero na jihovýchodě země zmítá vlna násilí, která si jen za poslední týden vyžádala nejméně 25 vražd s napojením na organizovaný zločin. Z nich se 17 odehrálo během úterý. Během prvních 11 dnů v březnu se celkový počet vražd vyšplhal na 54, z nichž většina nesla známky mučení. Vlnu násilí způsobil dlouhotrvající konflikt mezi buňkami dnes již zaniklého kartelu Beltrán-Leyva Los Rojos a Los Ardillos. V roce 2016 se v tomto státě odehrálo 2 213 vražd, z nichž většina byla ve spojitosti s organizovaným zločinem, což bylo nejvíce ze všech států.

 

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko: V běloruských městech pokračují protestní akce proti špatnému ekonomickému stavu země. Tento týden se protesty odehrály v Molodečnu (10. března), Pinsku (11. března), Bobrujsku, Brestu, Orši a dalších městech (12. března). Protesty navštívily stovky lidí. Situaci způsobil prezidentský dekret nařizujícím lidem platit daně za „bezplatné“ služby státu (zdravotnictví apod.). Demonstrace pokračují i přes pozastavení činnosti dekretu a zatčení několika významných opozičních politiků. Lidé na akcích podávají nové požadavky, včetně rezignace prezidenta Lukašenka.

Turkmenistán/Uzbekistán: Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev 6.-7. března navštívil Turkmenistán; je to jeho první zahraniční cesta v pozici prezidenta po prezidentských volbách. Mirzijojev a jeho turkmenský protějšek Gurbanguly Berdymuchamedov jednali o kooperaci v exportu elektřiny do Afghánistánu a Pákistánu a vytvoření trans-kaspické dopravní cesty, a také o bezpečnostních otázkách. 7. března ve městě Turkmenabat vůdci dvou středoasijských zemí odhalili pomník bývalému uzbeckému prezidentu Islamu Karimovovi, který zemřel na začátku září 2016. Návštěva Mirzijojeva se odehrála po tom, co ruský prezident Putin navštívil ostatní středoasijské země mimo Uzbekistán a Turkmenistán.

 

[Východní Asie]

Jižní Korea: Ústavní soud s konečnou platností odhlasoval sesazení jihokorejské prezidentky Park Geun-hye. Důvodem je rozsáhlý korupční skandál, jehož středobodem jsou Park a její důvěrnice Choi Soon-sil. Ta měla své vazby na prezidentku využít k získávání úplatků. Park, která se na braní úplatků měla také podílet, byla parlamentem dočasně odvolána už v prosinci. Bývalá prezidentka se k situaci zatím nevyjádřila.

Malajsie/Severní Korea: Zavraždění Kim Čong-nama má dohru v podobě vyostřených malajsko-severokorejských vztahů. Pchjongjang zašel tak daleko, že zakázal malajským občanům nacházejícím se v KLDR opustit zemi. Malajsie opětovala stejným opatřením. Obě země se chystají k jednáním o vyřešení krize a případné normalizaci vztahů.

 

[Moderní technologie]

Německo nakoupí tři drony MQ-4C Triton. Drony Triton od americké korporace Northrop Grumman slouží jako námořní hlídkovací stroje operující ve velkých výškách. Koupě amerických MQ-4 navazuje na neúspěch programu EuroHawk, který měl vyvinout evropský derivát Dronu RQ-4 Global Hawk. 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *