Přehled světového dění z uplynulého týdne (12/2019)

[Afrika]

Čad: Podle zdrojů z bezpečnostních složek zabili bojovníci islamistické organizace Boko Haram nejméně 23 čadských vojáků. Útok se stal ve městě Dangdala ležícím blízko Čadského jezera. Útočníci se pravděpodobně dostali do země ze sousedního Nigeru. Zřejmě se jedná o útok s největším počtem obětí na životech mezi vojáky v zemi způsobený ozbrojenou skupinou. Cílem Boko Haram je vytvořit Islámský chalífát na severovýchodě Nigérie. Útoky podniká do sousedního Nigeru, Kamerunu a Čadu. Čadští vojáci jsou součástí jednotky G5 Sahel bojující proti této skupině.

Somálsko: Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) tvrdí, že má důkaz o smrti či zranění civilistů během leteckých útoků armády Spojených státu amerických. Útoky měly během posledních dvou let zabít nebo zranit na dvacet civilistů. AI zároveň uvedla, že Pentagon dostatečně nevyšetřil tyto případy. Velitelství vojenských sil USA v Africe rozporovalo uvedená obvinění a uvedlo, že vyšetřilo 18 možných případů civilních obětí a žádný z nich se nepotvrdil. Zpráva přišla ve stejný den, kdy měl útok amerického dronu zabít civilisty.

[Blízký východ]

Sýrie: Ve čtvrtek 21. března padla poslední bašta Islámského státu (Daeš), která se nacházela v syrském městě Baghúz. Město bylo několik posledních měsíců v obklíčení převážně kurdských Syrských ozbrojených sil (SDF) podporovaných Spojenými státy. Od začátku roku se vzdalo či uteklo zhruba 60 tisíc ozbrojenců, většina z nich je držena v táborech spravovaných SDF, která žádá pro zadržené vytvoření mezinárodního tribunálu. Zadržený nebyl žádný z vyšších velitelů organizace, kteří dle některých zdrojů uprchli do sousedního Iráku, kde připravují půdu pro obnovení povstání. Tomu nasvědčují i neupadající čísla zatčených iráckými složkami a rostoucí aktivita skupiny v zemi.

Irák: Parlament v neděli odvolal guvernéra provincie Ninive Nawfala Hamádího v reakci na čtvrteční převrácení trajektu v Mosulu, při němž zemřelo na sto lidí – převážně žen a dětí. Hamádí a jeho dva poradci byli odvoláni na základě obvinění z korupce a nedbalosti. Parlament hlasoval po výzvě premiéra Abdula Mahdího, aby tak učinil. Hamádí obvinění odmítl ve svém dopise, kde žádal ajjatoláha Alího al-Sistáního, aby se do věci vložil v jeho prospěch. Převrácení trajektu na řece Tigris je jednou z největších civilních tragédií po osvobození města z rukou Islámského státu.

[Euroatlantický prostor]

EU: Minulou sobotu byly v 11 evropských městech svolány protesty před chystaným hlasováním o reformě směrnice o ochraně autorských práv na internetu. Navrhované změny zahrnují automatické filtry nelegálního obsahu na internetu a zvětšení poplatků pro internetové společnosti, které profitují z práce zpravodajských agentur. To se kvůli obavám z narušení svobody internetu nelíbí pěti milionům lidí, kteří podepsali online petici proti reformě, a internetovým společnostem v čele s Googlem. Pro zavedení jsou naopak někteří novináři, fotografové a filmoví tvůrci.

USA: I přes předvolební sliby prezidenta Donalda Trumpa o „vysušení bažiny“ korupce ve Spojených státech se situace nezlepšuje – naopak se výrazně zhoršila. Spojené státy si pohoršily v žebříčku Transparency International a spadly do kategorie států, které je potřeba sledovat. Ačkoliv situace není kritická, lze ji považovat za ohrožení národní bezpečnosti, jelikož zmenšuje efektivitu vládnutí, posiluje populistické tendence a snižuje míru důvěryhodnosti USA na mezinárodní scéně.

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina/Nizozemsko: Soud OSN v Haagu odsoudil na doživotí Radovana Karadžiče za zločiny spáchané během války v Jugoslávii v 90. letech. Bývalý vůdce bosenských Srbů si rozsudek vyslechl ve středu na půdě justičního orgánu zřízeného Radou bezpečnosti OSN zvaného Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který navázal na Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který ukončil svoji činnost v roce 2017. Právě ICTY Karadžiče odsoudil nepravomocně v roce 2016 ke 40 letům vězení, a to například za genocidu ve Srebrenici nebo obléhání Sarajeva a středeční rozsudek tak dovršil odvolací řízení.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Prezidentské volby byly odsunuty o dva měsíce na 28. září. V tomto termínu se budou konat i regionální a parlamentní volby v provincii Ghazní, jež se zde na rozdíl od zbytku země neuskutečnily. Jde už o druhé odložení; z dubna byl výběr hlavy státu přesunut kvůli zimnímu počasí a bezpečnosti, tentokrát aby byl čas na implementaci volebních reforem. Stále pokračují boje s Tálibánem, který v provincii Bádghís zajal 58 členů pohraniční stráže a 58 jich přinutil překročit hranice do Turkmenistánu a vrátit se jinudy. Při oslavách nového roku pak tzv. Islámský stát zabil šest lidí v Kábulu a Tálibán čtyři v Laškar Gáhu, celkem bylo zraněno přes 50 osob.

Thajsko: V neděli se uskutečnily první parlamentní volby od vojenského převratu v roce 2014. Podle předběžných výsledků získala nejvíce hlasů pro-vojenská strana Palang Pracha Rath, ale nejvíce křesel získala opoziční Pheu Thai. Přestože opozice získala více křesel, thajský senát s 250 křesly je podle změny v ústavě z roku 2017 jmenován armádou. Budoucí premiér je pak volen z hlasů obou komor parlamentu a následně sestavuje vládu. Volební komise si vyžádala velkou kritiku za odklad předběžných výsledků bez vysvětlení. Zároveň odložila vyhlášení oficiálních výsledků na 9. května. Volební zákon z roku 2017 favorizuje armádu, protože jí umožňuje jmenovat do parlamentu jí oddané politiky.

[Latinská Amerika]

Chile: V pátek 22. března bylo v Chile založeno nové regionální uskupení PROSUR, které má nahradit stávající UNASUR. Hlavní iniciativu založit PROSUR měla Chile a Kolumbie, ke kterým se přidaly Brazílie, Ekvádor, Argentina, Peru a Paraguay. Důvodem vzniku byly neshody a odchod několik členských zemí z UNASUR kvůli situaci ve Venezuele. Ačkoliv se PROSUR uvedla jako neideologická organizace otevřená komukoliv, již nyní čelí kritice z důvodu pravicového smýšlení všech jejích členů.

Nikaragua: Vláda rozhodla o propuštění více než 700 vězňů, kteří byli zadrženi při protestech proti prezidentovi Danielu Ortegovi a jeho vládě během loňského jara, požadující jeho rezignaci. Od uvěznění opozice nastala v zemi politická krize, která trvá již 11 měsíců. Během těchto protestů přišlo o život přes 300 lidí. Propuštění vězňů má za cíl obnovení mírových jednání mezi vládou a opozicí. Ty se shodly na dosažení šesti hlavních bodů, mezi které patří posílení práv občanů nebo volební reforma.

[Post-sovětský prostor]

Kazachstán: Současný prezident N. Nazarbaev oznámil svou rezignaci. Odstoupí od plnění prezidentských funkcí před koncem volebního období, které trvá do roku 2020. Jeho pozici dočasně obsadí předseda horní komory parlamentu, Q. Toqaev. Nazarbaev si ovšem zachovává titul národního vůdce (“elbasy”) a stane se hlavou Rady bezpečnosti státu, jejíž pravomoce byly značně rozšířeny během posledních několika let. Jedním z kroku nové vlády se stalo přejmenování hlavního města z Astany na Nur-Sultan, čímž vyvolala negativní reakci sociálních sítí a veřejnosti.

Kyrgyzstán/Tádžikistán: Představitelé dvou středoasijských zemí se sešli vyjednávat ohledně potyček na společné hranici. Dříve došlo ke konfliktu mezi obyvateli pohraničních vesnic, v důsledku čehož zahynuli dva Tádžikové a byli zranění tři Kyrgyzové. Po incidentu byla uzavřena část hranice mezi dvěma státy, jejíž delegace se snažily zabránit další eskalaci. Výsledkem jednání je rozhodnutí o společném vyšetřování a znovuotevření hranice.

[Východní Asie]

Bangladéš: OSN představila plány pro podporu Bangladéše při přesunu tisíců Rohingů z uprchlických táborů na odlehlý neobydlený ostrov Bhasan Char v Bengálském zálivu. Cílem je zlepšit situaci v přelidněných táborech, kde přebývá více než milion příslušníku muslimské menšiny, která je v sousedním Myanmaru dlouhodobě pronásledována. Podle lidskoprávních a humanitárních organizací je však tento ostrov nevhodný kvůli velké pravděpodobnosti záplav a častým cyklonům. Ostrov se nachází asi 30 km od pevniny a bangladéšská vláda na něj plánuje přesunout přes sto tisíc Rohingů.

Itálie/Čína: Minulý týden podepsala Itálie memorandum o participaci v čínském projektu Hedvábné stezky, jehož cílem je transportní a obchodní propojení asijského kontinentu s evropským. Tímto krokem se Itálie stala první zemí z G7, která se k této iniciativě přidala. Mimo jiné se očekává nárůst čínských investic, zejména do strategických přístavů Janov a Terst. Čínský trh by se naopak měl otevřít italským pomerančům a turistické spolupráci. Proti navázání této kooperace se vyjádřil italský ministr vnitra Matteo Salvini, který odmítá „kolonizaci Itálie“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *