flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (1/2017)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo (DRK):DRK byla podepsána dohoda, jež má ukončit vládu současného prezidenta Josepha Kabily, která trvá již 15 let. Kabila však dosud svůj podpis pod dohodu nepřipojil. Kabila má podle dohody zůstat v úřadu do konce roku 2017, kdy by měly být uspořádány prezidentské volby. DRK čelí politické krizi, jelikož Kabila odmítl odstoupit z funkce prezidenta po vypršení druhého mandátu a chtěl v úřadu pokračovat, i přesto, že to ústava neumožňuje. Kvůli tomu byly odloženy i prezidentské volby, které měly být konány v listopadu 2016.

Burundi: Ministr Emmanuel Niyonkuru byl zastřelen 31. 12., když se vracel domů. Policejní mluvčí následně uvedl, že policie zadržela ženu, která ministra doprovázela kvůli informacím o atentátu. Burundský prezident Pierre Nkurunziza slíbil, že zločin nezůstane nepotrestán. Ten zůstal ve funkci i po roce 2015, kdy zemi zasáhly protesty kvůli jeho pokračování v úřadu. Oponenti prohlásili prezidentův krok za protiústavní. Od té doby došlo k zabití stovek lidí i vysoce postavených armádních činitelů. Dosud však nebyl zabit úřadující ministr.

[Blízký východ]

Sýrie: Pod patronátem Ruska a Turecka bylo vyhlášeno nové příměří v Sýrii. Oznámení přišlo v polovině minulého týdne, když jej ve čtvrtek vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Příměří vešlo v platnost v noci ze čtvrtka na pátek. Rusko je dlouhodobý spojenec syrského prezidenta Bašára Assada a od podzimu 2015 jej podporuje i na syrské půdě, kde působí několik tisíc příslušníků ruských ozbrojených sil. Turecko na severu Sýrie podporuje několik povstaleckých skupin sdružených do Syrské svobodné armády (FSA). Samotný klid zbraní se netýká skupin Islámského státu a dalších islamistických organizací, včetně bývalé Fronty an Nusra, která dnes vystupuje pod názvem Džabhat Fatah aš-Šám, spojované s Al–Kájdou. Byly hlášeny zprávy o nedodržování příměří a leteckém bombardování některých povstaleckých pozic, intenzita střetů však klesla.

Izrael: Předminulý týden schválená rezoluce OSN vyvolala politickou přestřelku mezi USA a Izraelem. Rezoluce 2334 odsuzuje izraelskou okupaci palestinských území od roku 1967 a státem podporovanou výstavbu osad. Byť se USA zdržely hlasování, objevily se ale informace, že USA, blízký spojenec Izraelec v oblasti, rezoluci inicioval. Americký ministr zahraničí John Kerry posléze ve své projevu text rezoluce podpořil. Toto vše a výroky budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa zkomplikují poslední 3 týdny administrativy Baracka Obamy.

[Euroatlantický prostor]

USA: V reakcii na hackerské útoky na politické skupiny počas minuloročných prezidentských volieb (terčom sa stal okrem iných aj Národný výbor Demokratickej strany) zo strany Ruskej federácie, ktorá sa týmto spôsobom pravdepodobne snažila ovplyvniť voľby, pristúpil prezident Obama k protiopatreniam. Tie zahŕňajú sankcie voči ruským spravodajským službám FSB a GRU, ktoré sa na akcii podľa správy FBI podieľali, a vyhostenie 35 ruských diplomatov podozrivých z účasti na špionáži. Títo diplomati opustili USA v nedeľu.

Německo: Po teroristickom útoku na berlínskych vianočných trhoch prebieha intenzívna debata o sprísnení bezpečnostných opatrení. Kladne sa vyjadrili všetky vládne politické strany a preto sa v novom roku očakáva zvýšenie počtu kamier na verejných priestranstvách, širšie právomoci pre spravodajské služby ako aj nová legislatíva v oblasti deportácií neúspešných žiadateľov o azyl. Prijatie k tomu potrebných zákonov prisľúbila i kancelárka Angela Merkelová, ktorá označila islamský terorizmus za v súčasnosti najväčšiu hrozbu pre Nemecko.

[Jižní Asie]

Indie: Indie úspěšně otestovala mezikontinentální balistickou raketu schopnou nést jadernou hlavici. Ze země odpalovaná raketa Agni-V byla vyvinuta v rámci národního raketového programu, její dosah je 5000 km a nosnost 1500 kg. Šlo o čtvrtý úspěšný test ze sedmi plánovaných, po nichž bude zařazena do výzbroje jako významný deterrent proti Číně. Neúspěchem naopak skončil již třetí test rakety s plochou dráhou letu, která po odpalu nebyla schopná držet kurs a musela být za letu zničena. Raketa Nirbhay má dolet 1000 km a nosnost 300 kg.

Pákistán: V Balúčistánu bylo v posledních 6 letech nalezeno téměř 1000 těl politických aktivistů a domnělých separatistů, kteří se stali oběťmi mimosoudních poprav. Informace pákistánského ministerstva pro lidská práva zveřejnila BBC. V provincii v poslední dekádě probíhá povstání separatistů, kteří požadují větší autonomii či nezávislost, protože oblast je bohatá na přírodní zdroje. Podle pozůstalých jejich příbuzní zmizeli po zadržení bezpečnostními složkami. Vláda tvrdí, že jde o oběti vyřizování účtů mezi povstaleckými skupinami nebo podsvětím.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Mezi svátky byl schválen zákon o částečné amnestii pro bojovníky FARC, kteří se dobrovolně odzbrojí za podmínek daných mírovou dohodou. Právě problémy při jeho schvalování, a z nich vyplývající právní nejistotu, označovaly velitelé FARC jako důvod, proč nedošlo k zahájení přesunu bojovníků FARC do koncentračních zón po 5. prosinci, který byl označen jako datum zahájení mírového procesu – den D. Amnestie platí pro všechny členy FARC, kteří nespáchaly zločiny proti Římskému statutu, jako jsou zločiny proti lidskosti, sexuální zločiny, či rekrutaci mladistvých. Úspěšné dotažení mírového procesu označil president Manuel Santos jako největší výzvu pro Kolumbii v nacházejícím roce

Bolívie: Ministři obrany Číny a Bolívie vyjádřili zájem na prohloubení vojenské spolupráce na svém setkání v Pekingu. Podle čínského ministra obrany Changa Wanquana má Čína v plánu povznést spolupráci s Bolívií na novou úroveň, Ačkoliv konkrétní plány nebyly veřejnosti oznámeny. Vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi funguje již v současnosti na úrovni vojenských stáží a společných výcviků. V červenci roku 2016 navíc Čína darovala Bolívii 31 obrněných vozidel v hodnotě zhruba 8 milionů amerických dolarů (cca 200 milionů Kč). Pro Bolívii se jedná o nejdůležitější vojenské partnerství.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: 29. prosince byly ze strany USA vyhlášeny nové sankce vůči Rusku jako reakce na zasahování RF do tamních prezidentských voleb. Jednalo se především o vyhoštění 35 ruských diplomatů a uzavření dvou rekreačních pozemků na americkém území. Z ruské strany se očekávala symetrická reakce, ale den poté oznámil prezident V. Putin, že se nepřikloní k „nezodpovědné diplomacii“, a proto k odvetnému gestu nedojde. Vysloužil si tím pochvalu od již zvoleného amerického prezidenta D. Trumpa.

Arménie/Azerbájdžán: Ve čtvrtek prohlásila ministerstva obrany Arménie a Azerbájdžánu, že během bojů v pohraničí zemřeli minimálně čtyři vojáci. Arménská strana hovoří o diverzi azerbájdžánských vojsk. Podle Baku v poslední době často docházelo k porušování příměří a palbě nejen z Arménie, ale také i z tzv. „okupovaného území“ Náhorního Karabachu.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém tradičním novoročním projevu prohlásil, že jeho země blízko k otestování mezikontinentální balistické střely (ICBM). I když minulý rok KLDR provedla dva jaderné testy a řadu testů balistických střel či jejich komponentů, je otázkou, zda je schopna v nejbližší době vyrobit funkční ICBM. V severokorejském arzenálu se sice údajně nachází mobilní ICBM KN-08, ale důkazy o jejím operačním stavu jsou velmi kusé a někteří odborníci o její existenci pochybují zcela. Jiní však předpovídají, že se testu severokorejské ICBM dočkáme již tento rok.

Čína/Turecko: Poté, co turecký prezident Tayyip Edrdogan projevil zájem o členství v Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO), se zdá, že se jeho přání může brzy vyplnit. Čínská vláda nedlouho po jeho zájmu prohlásila, že pracuje na zlepšení podmínek pro případné nové členy. SCO je bezpečnostní organizací vedenou Ruskem a Čínou, přičemž mezi další členy patří Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, jejímž cílem je upevnit bezpečnostní spolupráci mezi členskými zeměmi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *