CEE-Hope Nigeria

Přehled světového dění z uplynulého týdne (12/2017)

[Afrika]

Nigérie: Školačky, které unikly ze zajetí džihádistické skupiny Boko Haram, vyzývají, aby se nezapomnělo na dívky, které v rukou ozbrojenců zůstaly. Z původního počtu více než 270 unesených dívek jich skupina stále drží okolo 195. Únos, ke kterému došlo roce 2014 v severovýchodní Nigérii, vyvolal celosvětovou reakci, která mj. vedla ke kampaním na podporu práv žen na vzdělávání. Přesto je většina dívek dodnes v rukou únosců. Vzdělávání žen – a sekulární západní vzdělání obecně – je jednou z oblastí, kterou takfiristická ideologie Boko Haram zapovídá.

Libye: Libyjská národní armáda (LNA) pod vedením Chálifa Haftara oznámila vítězství při dobývání jihozápadní části Benghází. Zabila přitom 23 bojovníků a dalších 6 zajala, sama přitom ztratila jednu stíhačku MIG 21, jejíž pilot se katapultoval. LNA drží rozsáhlou část Benghází, centra revoluce z roku 2011. Nepřátelské milice zůstávají v centrálních okrscích města. Haftar odmítá uznat vládu národní shody (GNA) sídlící v Tripolisu, která je podporována OSN.

 

[Blízký východ]

Izrael/Sýrie: Izraelské letectvo zaútočilo na syrské vojenské letiště Mezzeh, které je situováno jihozápadně od Damašku. Na této vojenské základně se nachází muniční sklad a další vojenská zařízení. Tento „chirurgicky přesný“ útok byl proveden pravděpodobně americkými letouny F-35. Jedná se o druhý izraelský útok během tohoto roku. První byl proveden 13. 1. 2017, ale informace se liší, zda se jednalo o dělostřelecké rakety nebo stíhací útok.

Jemen: Během leteckého útoku v průlivu Bab al-Mandab bylo zabito 42 somálských uprchlíků a 39 zraněno. Somálsko požaduje prošetření tohoto útoku po saudské koalici, která bojuje v Jemenu, protože z útoku podezřívá právě ji. Na toto obvinění koalice reagovala požadavkem o dohled OSN nad přístavem Hodeidah, který se v oblasti nachází a nad nímž mají kontrolu znepřátelení jemenští Hútuové. Začátkem března Spojené státy vyslaly do průlivu Bab al-Mandab torpédoborec k ochraně jemenského pobřeží.

 

[Euroatlantický prostor]

EU: Na nemecké ministerstvo financií a do budovy Medzinárodného menového fondu (MMF) v Paríži dorazili balíky s výbušninami. K zásielkam, odoslaným z Atén, sa prihlásila grécka extrémne ľavicová  skupina Conspiracy of Fire Nuclei. Ako odosielatelia boli uvedení politici ľavicovej strany Nová demokracia, Adonis Georgiadis a Vassilis Kikilias, ktorí však popierajú svoje zapojenie do akcie. Výbušnina na nemeckém ministerstve financií bola zadržaná a zneškodnená, v MMF spôsobila poranenie jednej pracovníčky.

USA: Ministerstvo vnútra oznámilo podanie žaloby proti štyrom mužom, z ktorých dvaja sú členmi ruskej spravodajskej služby FSB, vo veci hackerského útoku a krádeže dát. Ide o prípad z roku 2014, keď sa internetový server Yahoo stal terčom kybernetického útoku, pri ktorom boli ukradnuté dáta z 500 miliónov e-mailových účtov. Niektoré z nich patrili diplomatom a vojenským predstaviteľom. Obžalovanými spravodajcami sú Dmitri Dukatschaew a Igor Suschtschin, jednať mali na príkaz FSB. Ruská vláda americké obvinenie odmieta.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/Pákistán: Ve středu se v Londýně pod britskou patronací uskutečnilo jednání zástupců Afghánistánu a Pákistánu. Bezpečnostní a zahraničně-političtí poradci diskutovali o ustanovení mechanismu pro bilaterální spolupráci v boji proti terorismu a podporu vzájemné důvěry. Setkání bylo oběma stranami hodnoceno jako konstruktivní a očekává se pokračování rozhovorů. Hraniční přechody mezi oběma zeměmi však zůstávají uzavřeny a jejich otevření podle Pákistánu závisí na plnění dohodnutých požadavků ze strany Kábulu.

Indie: Dle reportu agentury Reuters Indie urychluje schvalování hydroenergetických projektů v Kašmíru na řekách tekoucích do Pákistánu. Navzdory námitkám Islámábádu o porušení Dohody o vodě z Indu bylo v posledních měsících schváleno šest vodních elektráren. Indie už loni podmínila sdílení vod bojem Pákistánu proti terorismu. Současné rozhodnutí lze vnímat jako strategický krok nejen v oblasti energetiky a vodohospodářství, ale i politiky. Oblast Kašmíru je pro hydroenergetiku riziková i kvůli sesuvům půdy, zemětřesením a bleskovým povodním.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro navrhl vyloučení Venezuely z organizace kvůli porušování lidských práv a nedodržování demokratických principů vládnutí. Pro přijetí návrhu je potřeba souhlas 24 ze 34 členských států, zatím žádný tento návrh otevřeně nepodpořil. Almagro k tomuto kroku přistoupil po neúspěšném dialogu s venezuelským prezidentem. K 1.12. 2016 byla Venezuela vyloučena z Mercosur, organizace pro volný obchod sdružující jihoamerické státy.

Argentina: Největší argentinský odborový svaz svolal na 6. 4. generální stávku na protest vůči ekonomické politice prezidenta Mauricia Macrího. Jedná se o první generální stávku od doby, kdy Macrí nastoupil do úřadu, nebudou ji však provázet demonstrace. Odbory si stěžují zejména na inflaci (v minulém roce dosáhla 40 %) a zhoršující se kvalitu života. Podle odhadů se zvyšuje podíl městského obyvatelstva pod hranicí chudoby, což se na konci minulého roku týkalo více než 13 milionů lidí.

 

[Post-sovětský prostor]

Moldavsko: Bývalý poslanec moldavského parlamentu Iurie Bolboceanu byl zatčen, čelí obvinění ze špionáže ve prospěch Ruska. Podle dokumentu moldavského státního zastupitelství se má jednat o výměnu informací s ruskou vojenskou diplomacií na velvyslanectví v Kišiněvě. Těsně před zatčením vydala vláda doporučení politickým představitelům, aby zrušili státní návštěvu Moskvy v souvislosti s kauzou týkající se praní ruských peněz v Moldavsku.

Bělorusko: V Minsku se konala vládou povolená protestní akce, která se vztahovala k zavedení nové daně postihující nezaměstnané občany. V ostatních běloruských městech byla tato akce zakázána. Bylo pozatýkáno kolem dvou set lidí, kteří zákaz porušili. Za mřížemi mají strávit 12 až 15 dní. Nová vlna protestů se očekává na konci tohoto týdne.

 

[Východní Asie]

Čína/USA: Americký ministr zahraničí Rex Tillerson během své první oficiální návštěvy v Asii navštívil Japonsko, Jižní Koreu a Čínu. Jedním z hlavních témat byla KLDR. Tillerson se nechal slyšet, že nevylučuje vojenský zásah proti KLDR, pokud by to vyžadoval stupeň ohrožení korejským zbraňovým programem. V Pekingu byl Tillerson během veřejných jednání velmi korektní a souhlasil s Xi Jinpingovými výzvami k užší spolupráci, i když při uzavřených jednáních se dle zákulisních informací příliš zpátky nedržel. V době návštěvy KLDR odzkoušela silný raketový motor, vhodný pro ICBM.

Čína: Dvoumotorový stealth letoun J-20 vstoupil do aktivní služby u čínského letectva. Oznámení o nasazení letounu do aktivní služby přichází krátce po rozmístění šestnácti F-35B americké námořní pěchoty v Japonsku. Vzhledem ke slabším ruským motorům a slabému stealth prvku půjde o záchytný a útočný letoun, který není primárně určen k boji s jinými stíhačkami. Počet kusů ve službě není znám, ale pravděpodobně nejde o více než 20 strojů.

 

[Moderní technologie]

Rusko chce vyvinout novou stíhačku 5. generace, tentokrát ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty. Letoun by měl být menší a levnější než PAK-FA T-50 a konstrukčně vycházet z MIG-29. UAE se mohou stát novým ruským partnerem pro vývoj, potom co společný vývoj PAK-FA s Indií nenaplnil očekávání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *