Přehled světového dění z uplynulého týdne (13/2018)

[Afrika]

Egypt: Dne 28. března byly uzavřeny volební místnosti. Definitivní výsledky prezidentských voleb budou oznámeny až v pondělí, vítězství však dle veškerých odhadů bude patřit stávajícímu prezidentu Abdel Fattah al-Sisimu, který tak získá druhý čtyřletý mandát.  Sisi v souvislosti s volbami čelí kritice za odstranění opozice: vážní protikandidáti byli buďto zatčeni, nebo zastrašeni. Zásadní pro legitimitu Sisiho mandátu se tak stala volební účast, která se však pohybovala pouze mezi 20 – 30 %. Volby také poznamenala skandální svědectví hovořící o snaze uplatit voliče, ať už finančně, nebo balíčky s jídlem.

Demokratická republika Kongo (DRC): Krize v DRC se podle EU i OSN každým dnem zhoršuje. Humanitární pomoc v současnosti potřebuje více než 13 milionů lidí (dvakrát více než loni), vážným nedostatkem potravin pak trpí dalších 8 milionů. V reakci na tuto situaci pořádají organizace konferenci v Ženevě, jejímž cílem je vybrat 1,7 miliardy USD na humanitární pomoc v DRC (což je čtyřikrát více než v loňském roce). Vláda DRC účast na konferenci odmítla a kritizovala postup OSN, která svými tvrzeními údajně odrazuje investice, jež mohly zemi pomoci s ekonomickým rozvojem.

 

[Blízký východ]

Sýrie/USA: Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání s občany oznámil, že se ozbrojené složky umístěné v Sýrii začnou stahovat co nejdříve. Plán potvrdili další dva představitelé administrativy. Oznámený krok je však v rozporu s dlouhodobou strategií ministerstva zahraničí v Sýrii, která spočívá ve stabilizaci oblastí, jež donedávna měl pod kontrolou Islámský stát, čímž má za cíl zabránit jeho návratu. Zároveň došlo ke zmrazení 200 mil. USD na rekonstrukci v zemi, s níž přišel nedávno odvolaný ministr zahraničí Rex Tillerson. Mezitím došlo k telefonátu mezi Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a ke schůzce náměstků ministerstev zahraničí obou zemí.

Sýrie: V neděli došlo k dohodě mezi povstaleckou skupinou Jayish al-Islam a státními úřady o evakuaci poslední části rebely ovládané Východní Ghúty, města Dúmy. Prvotní zprávy o potenciální dohodě byly hlášeny již na počátku týdne, v pátek ale byly ze strany Jayish al-Islam negovány. Konvoj s povstalci a částí civilistů zamíří dle dohody do severosyrského Džarábulu, který je stále v držení povstalců. Východní Ghúta a přilehlé oblasti čelily v minulých dvou měsících ofenzivě ze strany vládních a ruských vojsk a zemřely při nich tisíce civilistů.

 

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Polsko po letech jednání podepsalo s americkou vládou dohodu o akvizici raketového systému protivzdušné obrany Patriot v hodnotě 4,75 miliard dolarů. V rámci tzv. programu Wisla má země od společnosti Raytheon obdržet dvě baterie tohoto mobilního zbraňového systému, který využívá střely země-vzduch, v roce 2022. Součástí systémů má být i nový integrovaný systém velení zvaný IBCS, jež je v současné době stále ve vývoji. Polsko poprvé upřednostnilo Patrioty již v roce 2014, nicméně změna vlády i dlouhodobé vyjednávání o detailech posouvalo realizaci celé akvizice.

Velká Británie: Britská vláda podepsala se společností MBDA dohodu o prodloužení životnosti řízených střel Brimstone 2 užívaných primárně proti mobilním pozemním cílům. Tento krok by zároveň mohl být předzvěstí integrace těchto střel i do výzbroje vrtulníků Apache či nových bezpilotních letounů Predator. V současné době jsou střely Brimstone, které byly specificky vyvíjeny pro Britské královské letectvo, součástí výzbroje pouze stíhacích letounů Tornado GR.4, nicméně jsou postupně zaváděny i do výbavy letounů Typhoon, jež mají převzít roli Tornad od roku 2019.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/Uzbekistán: V Taškentu se 26. a 27. března uskutečnila mezinárodní konference s cílem ukončit konflikt mezi afghánskou vládou a Tálibánem. V závěrečné deklaraci byl opět kladen důraz na rozhovory vedené přímo mezi Kábulem a Tálibánem, což povstalci dlouhodobě odmítají. Atmosféru poznamenalo americké nařčení Moskvy z podpory a vyzbrojování Tálibánu, které Rusko odmítlo. Ačkoliv nedošlo k žádnému průlomu ve vyjednávání, uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev nabídl, že by jeho země mohla být dlouhodobým prostředníkem při snaze dostat obě strany ke společnému stolu.

Pákistán: Armáda ve čtvrtek úspěšně otestovala raketu s plochou dráhou letu odpalovanou z ponorky se schopností nést jadernou hlavici. Střela Babur má dolet 450 km, a je označovaná za prvek uvěřitelné kapacity odvetného útoku. Jde o druhý veřejně ohlášený test; první se uskutečnil v lednu 2017 a potvrdil pouze schopnost použít technologii z pozemní rakety Babur II pod vodou. Čtvrteční odpal podle tiskové zprávy splnil všechny letové požadavky a cíl byl zasažen precizně. Možnost odpovědět na indický jaderný útok stejně účinnými zbraněmi vyvinutými a vyrobenými v zemi jsou klíčové pro pákistánskou jadernou strategii.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Soud poslal na dvacet pět let do vězení dva mexické policisty, které podle rozsudku zabili novináře ve státě Veracruz. Vedle toho musí zaplatit 18 tisíc dolarů jako odškodnění. Za vraždou může stál tamější starosta, který si ji údajně objednal. Starosta je ale nezvěstný. Spolu s ním je obviněno dalších šest policistů z jednání s drogovým kartelem, ti ale zatím nejsou trestně stíháni. Novinář Moinsés Sanchéz byl zavražděn v lednu 2015. Sanchéz podle úřadů nebyl oficiálně novinářem, pracoval jako řidič taxi, ale přispíval do týdeníku La Union, kam často psal o špatných službách okrsku a poukazoval na zločinecké skupiny ohrožující bezpečnost.

Venezuela: Při nepokojích ve venezuelské věznici uhořelo minimálně 78 lidí. Nepokoje začaly, když ve věznici navržené maximálně pro 60 lidí jeden ze zadržených postřelil policistu do nohy. Později vypukl požár, který se rychle rozšířil do cel prostřednictvím matrací. Podle úřadů ve věznici zemřelo minimálně 68 mužů a deset žen, většina z toho vězni. Policie neposkytla veřejnosti informace o identitách vězňů. Příbuzní se tak shromáždili před budovou, policie dav rozehnala slzným plynem.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Požár v obchodním centru „Zimní višeň“ ve městě Kemerovo si vyžádal 64 obětí, včetně 41 dětí, kterým se nepodařilo vyjít z uzavřeného kinosálu. Tento incident je po požáru v nočním klubu v Permu v roce 2009 druhou největší katastrofou tohoto druhu v Rusku od roku 1991. Za příčinu jsou označovány vady v elektrické síti, nebo žhářství jednoho z mladých návštěvníků dětské zábavní zóny. V Rusku byl vyhlášen celostátní smutek. Požár následně vyvolal protesty v Kemerově, v důsledku kterých dlouhodobý gubernátor Kemerovské oblasti Aman Tulejev rezignoval.

Rusko: Ministerstvo obrany publikovalo video ze zkoušek nové ruské balistické střely R-28 Sarmat. Test této mezikontinentální balistické střely se odehrál na kosmodromu Pleseck. Střela R-28 Sarmat je jedním z šesti nových typů strategických zbraní anoncovaných Vladimirem Putinem 1. března. Je to „supertěžká“ balistická střela, která může nést 10 těžkých, nebo 15 nezávisle naváděných hlavic (MIRV). Údajný dolet střely má být dostatečný pro poražení území USA z jihu, a také je schopný tzv. částečně orbitálního úderu (FOBS).

 

[Východní Asie]

Čína/Severní Korea: Severokorejský vůdce Kim Čong-un poprvé od nastoupení do funkce v roce 2011 opustil Severní Koreu a navštívil Čínu. Během svého neoficiálního pobytu vyjádřil ochotu vzdát se jaderného programu v případě, že Jižní Korea a USA vytvoří „mírovou atmosféru“. Při předchozích rozhovorech zahrnovala odchod amerických vojáků a stažení jaderného arzenálu z Jižní Koreje. Podle analytiků setkání posílilo severokorejskou pozici před jednáním s Jižní Koreou a USA. Návštěva je pro Severní Koreou znamením dobrých vztahů s Čínou, i přes napětí kvůli vývoji jaderných zbraní. Čína se navíc vrátila mezi hlavní aktéry Korejského poloostrova, přestože v uplynulých jednáních byla upozaděna. Již v minulosti slibovala Severní Korea ukončení jaderného programu. Vždy v něm ake tajně pokračovala.

Čína/Vatikán: Zlepšování vztahů mezi Čínou a Vatikánem může pomoci deseti milionům čínských katolíků. Pravděpodobně probíhá diskuse o otevření kanceláře v Pekingu. Od nastolení komunismu v roce 1951 mají katolíci možnost vykonávat modlitby ve státem schválených kostelech, které neuznávají papeže. Nicméně se zdá, že by mohl Vatikán získat více vlivu díky výběru biskupů. Avšak například bývalý kardinál Joseph Zen z Hong Kongu obvinil papeže ze zrady. Předpokládá, že by jeho kroky mohly vést ke ztrátě důvěry v církev.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ruský koncern Kronstadt Technologies předtavil Orion, první ruský bezpilotní letoun spadající do kategorie MALE – Medium Altitude Long Endurace (střední výška dlouhý dolet), do stejné kategorie jako ikonický MQ-9 Reaper americké výroby. Podobně jako Reaper disponuje Orion schopností vydržet ve vzduchu více než 24 hodin, má poměrně malé rozměry (rozpětí křídel 16 metrů) a dokáže unést až 200 kg průzkumného a špionážního vybavení. Do budoucna se počítá s větší verzí, která stejně jako Reaper ponese výzbroj.

Kybernetická bezpečnosť: Španielska polícia v spolupráci s Europolom a americkou FBI zatkla lídra kybernetickej zločineckej skupiny, ktorá minimálne od roku 2013 spôsobila finančnému sektoru stratu asi 1 miliardy eur. Skupina k svojim útokom využívala malwary Anunak, Carbanak a Cobalt, vďaka ktorým bola schopná z jedného útoku vyťažiť až 10 miliónov eur. V rovnakom čase ukrajinská polícia ohlásila dolapenie ďalšieho člena tejto skupiny v Kyjeve.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *