wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (13/2016)

[Afrika]

Středoafrická republika: Generální tajemník OSN Ban Ki-moon byl šokován novými obviněními ze sexuálního zneužívání, kterého se měli dopouštět peacekeepeři na misi OSN ve Středoafrické republice. OSN prohlásila, že vyšetřuje 108 nových zpráv o sexuálním zneužívání. Již na počátku března vydala Rada bezpečnosti OSN, že obvinění vojáci budou posláni zpět do svých zemí. Jednotky byly vyslány do země v roce 2014, aby napomohly obnovit stabilitu v zemi poté, co byl v roce 2013 svržen tehdejší prezident François Bozizé a zemi následně zachvátilo sektářské násilí.

Libye: EU stanovila sankce pro tři prominentní libyjské politiky. Jedná se o Agilaha Saleha, Khalifu Ghweila a Nouriho Abusahmena. Důvodem je, že zmínění politici blokují vytvoření jednotné vlády podle plánu OSN. Sankce se týkají leaderů dvou soupeřících administrativ, které bojují o moc v zemi, která se nachází ve stavu chaosu od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší vládce Muammar Gadaffi. Předmětem sankcí je zákaz cestování a zmražení účtů v EU. Nová vláda mezitím přijela do hlavního města Tripolisu, kde však čelí opozičnímu tlaku dosavadní vlády.

[Blízký východ]

Irák: Irácký premiér al-Abádí představil seznam 16 navrhovaných ministerských kandidátů, a to s výjimkou ministra vnitra a obrany, jejichž výměna by neprospěla v pokračujícím boji proti ISIS. Udělal tak po dlouhodobém napětí a apelu šíitského vůdce Muktady al—Sadra, který do konce března požadoval konkrétní reformní kroky a způsoby, jak se vláda plánuje vypořádat s korupcí spojenou s ekonomickou krizí země a náročným financováním boje proti ISIS. Jen týden před tím se v Bagdádu na podporu al-Sadra shromáždili tisíce lidí v protivládním protestu.

Sýrie a Irák: Minulý týden probíhal ve znamení dalších ofenziv vůči Islámskému státu, kdy jak irácká, tak syrská vláda pokračují ve svých aktivitách. Irácká operace k dobytí Mosulu začala již předminulý týden, přičemž Mosul je v držení islamistů od roku 2014. Iráčané postupují pomalu, setkávají se s problémy jako nedostatek zásob či dezerce. Syřané mají konkrétnější výsledky- minulou neděli se jim podařilo dobýt Palmýru. Jednotky rebelů neboli Syrské svobodné armády začaly s postupem v oblastech sousedících s tureckou hranicí a snaží se eliminovat přítomnost islamistů.

[Euroatlantický prostor]

USA: Americké ministerstvo obrany oznámilo, že země na počátku příštího roku vyšle do východní Evropy obrněnou brigádu. V rámci devítiměsíční rotace bude na 4 500 vojáků působit v pobaltských státech, Bulharsku, Rumunsku a Polsku. Brigáda s sebou rovněž přiveze nejnovější techniku, která tak nahradí stávající výcvikovou výzbroj dvou amerických brigád, jež jsou v Evropě umístěny trvale. Toto rozhodnutí, o němž se diskutovalo již na konci loňského roku, má být dalším z kroků USA v ujištění evropských partnerů z NATO, že je země ochotna stát jim po boku a posílit svou přítomnost na kontinentě v tváří tvář agresivnímu jednání Ruska.

Spojené Království: Britská vláda zvažuje posílení přítomnosti země v Perském zálivu skrze vybudování permanentní výcvikové základny v Ománu. Dle slov ministra obrany Michaela Fallona se tato možnost nejlépe jeví v přístavním městě Duqm, kde britské a ománské jednotky provádí společná cvičení. Této iniciativě také nahrává fakt, že nedávno byla uzavřena dohoda mezi  britskou firmou Babcock International a ománskou společností Drydock Company o vybudování loděnice námořní podpory právě v Duqmu. Ta by se tak do budoucna stala významným strategickým místem pro Královské námořnictvo, včetně poskytnutí podpory dvěma letadlovým lodím třídy Queen Elizabeth.

[Jižní Asie]

Pákistán: Bezpečnostní složky pátrají po pachatelích odpovědných za velikonoční útoky v Láhauru, které si vyžádaly 72 mrtvých a přes 350 zraněných. Do dvou dnů od atentátu bylo zadrženo na 5000 lidí, z nichž 216 stále zůstává ve vazbě. V celém Paňdžábu byla nařízena společná operace protiteroristického oddělení a Rangers, ačkoli je jejich dva roky trvající operace proti ozbrojencům v Karáčí vnímána kontroverzně kvůli obviněním z potlačování opozice a nedodržování lidských práv. Pákistánská dvoumilionová křesťanská menšina, na niž útok mířil, volá po větší vládní ochraně.

Indie: Indické ministerstvo obrany v minulém týdnu pořádalo Defexpo, veletrh zbrojní techniky, které se zúčastnilo na tisíc domácích a zahraničních firem. Při této příležitosti tento druhý největší světový importér zbraní (za rok 2015 v hodnotě 3,1 miliardy dolarů) představil nové podmínky pro zadávání veřejných zakázek na vojenskou techniku. Podle nového rozdělení budou dostávat přednost výrobky z kategorie IDDM – Domácí design, vývoj i výroba. Zde budou muset produkty obsahovat nejméně 60 % indických komponent. Navíc i výrobky v poslední možné kategorii – Globální, budou muset poskytnout Indům technologie pro údržbu zbraní. Podle ministra obrany Manohara Parrika jde primárně o snížení závislosti na zahraničních subjektech, zvýšení výrobních a technologických kapacit Indie.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Vláda začala oficiálně vyjednávat o míru s guerillovou skupinou ELN (Ejército de Liberación Nacional). Na základních podmínkách vyjednávání se ve čtvrtek v Caracasu shodli zástupce kolumbijské vlády Frank Pearl a vůdce guerilly Antonio García. Mírová jednání s největší kolumbijskou guerillovou skupinou FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de ColombiaI) ovšem zatím váznou. Vyjednávajícím stranám se nepodařilo dodržet vytyčené datum, 23. březen, do kdy měla být konečná mírová smlouva podepsána. Z veřejných prohlášení je ovšem dále patrná snaha o rychlé vyřešení konfliktu.

Argentina: Země si 2. dubna připomněla 34. výročí začátku války o Falklandské ostrovy. O jak citlivé téma uvnitř argentinské společnosti jde, ukázalo rozhodnutí prezidenta Macriho neúčastnit se žádných z chystaných pietních akcí. To vyvolalo silnou vlnu kritiky, především ze strany organizací zastupujících válečné veterány. Na druhou stranu to ale ukazuje, že Malvíny/Falklandy nejsou pro Macriho stěžejním politickým tématem, jak tomu bylo dlouho u jeho předchůdců. Doplňme, že během války padlo na argentinské straně 649 vojáků, velká část z nich zemřela při potopení křižníku General Belgrano.

[Post-sovětský prostor]

Arménsko/Azerbajdžan:  Počas víkendu došlo k prepuknutiu bojov v oblasti Náhorného Karabachu.  Spor o Náhorný Karabach spolu vedú Arménsko a Azerbajdžan od konca 80. rokov, kedy na sklonku rozpadu ZSSR vzájomne viedli krvavú vojnu. Spor sa skončil prímerím a premenil sa v zamrznutý konflikt.  V poslednom období však dochádzalo k občasným incidentom a pomalému „rozmrazovaniu“ konfliktu. Víkendové udalosti však mnohých prekvapili svojou intenzitou nakoľko nasadenie ťažkých zbraní nebolo doteraz bežné. Jerevan a Baku sa vzájomne obviňujú z vyostrenia situácie. Azerbajdžan v noci z piatka na sobotu ostreľoval pomocou ťažkej techniky (vrtuľníkov a tankov) územia na spornej hranici údajne ako reakciu na arménske provokácie. Arménske úrady to však odmietajú a spor označujú za čisto azerbajdžanskú akciu. Na situáciu už reagoval aj svet.  Ruský prezident Vladimír Putin vyzval na okamžité ukončenie bojov. Hoci sa rýchla eskalácia napätia môže javiť ako nečakaná, nie je tomu úplne tak. Už niekoľko týždňov bezpečnostné komunity varovali pred neudržateľnosťou situácie v regióne. Na vyriešenie sporu tiež v stredu vyzval minister zahraničných vecí USA John Kerry azerbajdžánskeho prezidenta Ilhama Alyjeva.

Kyjev: Na Ukrajina na ktorej východnom území stále pretrvávajú boje medzi provládnymi jednotkami a proruskými separatistami sa tento týždeň viedla politická diskusia ohľadom možného prerušenia stykov s Ruskom. S návrhom prišla skupinka poslancov, ktorým sa ho podarilo presadiť v zahraničnom výbore ukrajinského parlamentu a to aj napriek protestom časti ich kolegov. Podľa navrhovateľov sa však nemá jednať o prerušenie diplomatických stykov, ale len pozastavenie vzťahov, čo však platné dohody o medzinárodných stykoch nepoznajú. Odporcovia návrhu poukazujú nato, že obmedzenie stykov medzi Kyjevom a Moskvou by nielen skomplikovalo riešenie samotného konfliktu na Ukrajine, ale sťažilo by tiež komunikáciu na bežnej „technickej“ úrovni.  Proti iniciatíve poslancov sa postavil aj prezident Petro Porošenko, ktorý sa nechal počuť, že Ukrajina sa vo vzťahu k Rusku musí sústrediť na dôležitejšie veci, než na akési prerušovanie či pozastavovanie stykov. V obdobnom duchu sa vyjadril aj Kremeľ, ktorý si okrem iného neodpustil štipľavú poznámku, že obdobné nezmyselné iniciatívy sú v poslednom období v Kyjeve časté.

[Východní Asie]

Filipíny/USA: Jedenáctidenního společného americko-filipínského vojenského cvičení Balikatan se účastní kolem deseti tisíc vojáků obou států.  Cvičení má ukázat odhodlání a schopnost Manily (za pomoci Washingtonu) čelit čínské hrozbě a zároveň ukázat americkou ochotu podpořit svého spojence. V minulých letech mělo cvičení silný protiteroristický akcent, ale se stále asertivnějším chování Číny ohledně sporných území v jihočínském moři, se cvičení zaměřuje spíše na simulace ochrany a znovudobytí území.

Korejský poloostrov: „Cesta k revoluci je dlouhá a svízelna“ uklidňoval běžné Severokorejce úvodník v Rodong Sinmun poté, co je varoval, že mohou přijít vážné ekonomické problémy či hladomor. Deník také vyhlásil „70ti-denní kampaň loajality“, ve které vyzývá obyvatelstvo k prokázání jejich oddanosti maršálu Kim Čong-unovi.  Obyvatelé Pchjongjangu mají navíc povinnost odevzdat každý měsíc zhruba kilo rýže státu. Po dost špatné úrodě a množství lesních požárů je otázkou nakolik je výzva spíše propagandou a nakolik předtuchou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *