aktualně.cz

Přehled světového dění z uplynulého týdne (14/2019)

[Afrika]

Súdán: V zemi pokračují protivládní protesty. Organizátoři vyzvali k pochodu k vojenskému velitelství při příležitosti výročí 34 let od povstání a svržení tehdejší vlády prezidenta Jaafara al-Nimeiriho. Protesty vypukly v prosinci 2018 kvůli rostoucím cenám a padající ekonomice, ale rychle eskalovaly v požadavek na odchod současného prezidenta Omara al-Bashira. Protestující skandovali slogan: „mír, spravedlnost, svoboda“. Bezpečnostní složky použily proti demonstrantům slzný plyn a někteří z nich byli i zatčeni. Od 22. února je v zemi vyhlášen výjimečný stav.

Libye: V blízkosti hlavního města Tripolisu vypukly nové boje, což vyvolává obavy z eskalace roky trvajícího boje o moc. Za vyvoláním nových bojů stojí síly loajální odpadlému generálu Khalifu Haftarovi, který vytvořil Libyjskou národní armádu. Tripolis je přitom sídlem vlády podporované OSN a chráněné řadou milic, které ovládají tamní ekonomiku a instituce. Na základě Haftarovy akce zmobilizovaly milice své síly a kolem Tripolisu umístily jednotky a zbraně z měst Misrata a Zawiya. Eskalace konfliktu ohrožuje snahu OSN o stabilizaci země.

[Blízký východ]

Írán: Rozsáhlé záplavy si v Íránu vyžádaly více než 70 lidských životů a celá přírodní katastrofa začíná dostávat i politické hledisko. Objevují se protesty a také vzájemné obviňování mezi reformisty a konzervativci, jelikož íránská vláda krizovou situaci nezvládá. Vláda reagovala prohlášením, že za nezvládnutí povodní mohou americké sankce, které zabraňují  například nákupu vrtulníků. Podle protivládních aktivistů Íránské revoluční gardy střílely na protestující z arabské menšiny Ahwazi, kteří se údajně pokoušely zabránit právě Íránským revolučním gardám zničit protipovodňové zábrany.

Izrael: Tři dny před volbami prohlásil současný izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že v případě, že vyhraje volby, připojí k Izraeli Západní břeh Jordánu, tedy území anektované Izraelem v 50. letech. Tímto tahem se snaží oslovit konzervativní voliče, kteří by mohli volit jeho největšího konkurenta, Benjamina Gance, a vybojovat si páté zvolení do pozice premiéra.  Podle předběžných průzkumů budou výsledky velmi těsné.

[Euroatlantický prostor]

Litva: Robertas Sampronas, námestník ministra obrany, podpísal dohodu o obrannej spolupráci s USA, na základe ktorej má byť posilnená bilaterálna spolupráce medzi štátmi v podobe spoločných cvičení a zdieľaní informácií. Litva je prvým z pobaltských štátov, ktoré dohodu uzatvorili, Estónsko a Lotyšsko na budúcom uzatvorení pracujú. Účelom dohôd má byť zvýšenie obranyschopnosti regiónu voči prípadnej snahe o destabilizáciu zo strany Ruskej federácie.

USA: Po mnohých varovaniach Spojené štáty zastavili dodávanie dielov stíhačiek F-35 Turecku. Je to prvý krok k zrušeniu samotného dodania stíhačiek, ktoré bolo plánované na leto. Dôvodom je rozhodnutie Ankary zakúpiť od Ruskej federácie protilietadlový raketový systém zem-vzduch S-400. USA spochybnili kompatibilitu S-400 s ostatnými zbraňovými systémami Aliancie a tiež vyjadrili obavy z možnosti, že by turecká spolupráca s ruskou aj americkou stranou mohla Rusku umožniť zistiť, ako by mohla byť americká technológia zneškodnená.

[Západní Balkán]

Západní Balkán: Země regionu se dohodly na snížení a následném zrušení roamingových cen. Zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Černé Hory, Kosova a Srbska ve čtvrtek na summitu o digitalizaci v Bělehradě podepsali přelomovou dohodu, která vstoupí v platnost 1. července tohoto roku a odstraní veškeré roamingové náklady mezi těmito zeměmi do roku 2021. Dohoda, která si klade za cíl usnadnit komunikaci v regionu, harmonizovat komunikační trh a posílit hospodářskou spolupráci má rovněž symbolickou hodnotu. Je to poprvé, kdy dochází k harmonizaci telekomunikací v regionu jako celku, dřívější pokusy zahrnovaly jen určité země a byly komplikovány sporem mezi Srbskem a Kosovem.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Během víkendu 30. a 31. března Talibán třikrát přepadl konvoj afghánského viceprezidenta Abdula Rašída Dóstuma. Samotný viceprezident neutrpěl žádné zranění, ale během šarvátky zemřel nejméně jeden z jeho bodyguardů. Popis přepadení a počet mrtvých na obou stranách se značně liší podle výpovědí svědků i mluvčích vlády a Talibánu. Abdul Rašíd kandiduje jako viceprezidentský kandidát po boku současného prezidenta Ašrafa Gháního, který mandát obhajuje. Toho podporuje, i když v minulosti Ghání prohlásil Dóstuma za usvědčeného vraha. V minulosti si vyžádal kritiku jak Talibánu, tak i mezinárodních pozorovatelů za údajný podíl na smrti tisíců zajatců z řad Talibánu.

Indie: Spojené státy se chystají na dodávku 24 MH-60R Seahawk vrtulníků indické armádě. I přes napětí mezi Indií a Pákistánem pokračují jednání o dodání víceúčelových vrtulníků za 2,6 miliardy dolarů. Napjatá situace mezi Pákistánem a Indií započala po atentátu v Pulwamě v únoru a je stále velmi vyhrocená kvůli vzdušnému úderu, při kterém byla sestřelena indická stíhačka. Zakázka musí ještě projít americkým Kongresem, kde se může změnit její cena a množství strojů poskytnutých Indii. O zakázku požádala Indie už minulý srpen. Seahawk je námořní varianta známého vrtulníku Black hawk uzpůsobená speciálně i pro námořní operace. Indický rival Pákistán namísto rozšiřování vzdušného arzenálu investuje do posílení námořních schopností země.

[Latinská Amerika]

Mexiko/USA: Donald Trump navštívil v pátek 5. dubna jih Kalifornie a hraniční plot ve městě Calexico, které leží na hranicích s Mexikem (na mexické straně Mexicali). Stalo se tak týden poté, co vyhrožoval uzavřením mexických hranic kvůli zvýšenému tlaku migrantů ze Střední Ameriky. Po návštěvě prohlásil, že uzavření hranic není třeba, jelikož Mexiko dělá na hranicích dobrou práci. Nicméně začátkem týdne vydal Trump prohlášení, podle kterého plánuje snížit americkou pomoc Hondurasu, Guatemale a Salvadoru, což by celkovou migrační situaci zhoršilo.

Venezuela: Tisíce lidí z provládního tábora, ale také podporovatelé opozičního J. Guaidá, vyšli do ulic hlavního města protestovat proti politické a ekonomické krizi. Guaidó vyzval své příznivce k protestu proti blackoutům, za které viní zkorumpovanou vládu. Výpadky proudu zamezily také dodávky vody, což spolu s nedostatkem potravin znamená růst počtu podvyživených osob a rozšíření nemocí. Někteří opoziční politici se proto dovolávají článku 187.11 Ústavy, který naznačuje, že Národní shromáždění může povolit vstup zahraničních „vojenských misí“ do země.

[Post-sovětský prostor]

Ázerbájdžán: Po sváteční amnestii došlo k opětovnému pronásledováni opozice. Člen mládežnického hnutí NIDA B. Mammadov byl policií zadržen po dvou týdnech po propuštění. V roce 2016 byl odsouzen k deseti letem ve vězení z vlastnictví drog. Opozičník tvrdil, že se jednalo o politicky motivované trestní řízení a musel se přiznat pod nátlakem a týráním. Před několika týdny se stal jedním z propuštěných věznů v rámci amnestie. Tentokrát nejsou zcela známé důvody k zadržení Mammadova, ale údajně šlo o konflikt s policistou.

Ukrajina: Volební komise ukončila sčítání hlasů v rámci prezidentských voleb, které se konaly 31. března. Podle výsledků bylo vyhlášeno druhé kolo, jehož se zúčastní komik Volodymyr Zelenskyj, který získal přibližně 30 % hlasů, a současný prezident Petro Porošenko, který získal 15 % hlasů. Nový prezident bude tedy zvolen 21. dubna. Zelenskyj je v těchto volbách nečekaným protisystémovým kandidátem, který podle některých názorů může změnit politickou situaci v zemi a zmenšit vliv Ruska.

[Východní Asie]

Severní Korea: OSN upozornila na výrazný nedostatek potravin v Severní Koreji a naléhá na USA i ostatní západní státy, aby upřednostnily osudy dětí před politikou a poskytly zemi pomoc i přes neúspěšný summit mezi Trumpem a Kim Jong-unem. Politici však upozorňují, že by podpora mohla napomoci spíše Kimovu režimu. Kvůli loňským záplavám v kombinaci s vlnami veder schází v zemi asi 1,4 milionů tun jídla, včetně pšenice, rýže, brambor a sóji. Předpokládá se, že minimálně 40 % obyvatel trpí podvýživou, což je asi 11 milionů lidí.

Brunej: Malá země na ostrově Borneo zavedla minulý týden trest smrt ukamenováním za cizoložství i pohlavní styk mezi homosexuály na základě práva šaría. Kromě toho lze trestat smrtí znásilnění, loupež nebo uražení proroka Mohammeda, přičemž opatření se týkají i nemuslimských obyvatel země. Proti opatření se postavily celebrity, lidskoprávní organizace i politici, včetně Evropské unie a OSN. Na internetu se objevila iniciativa bojkotovat hotely v USA i Evropě, které vlastní brunejský sultán. Před zavedením tohoto zákona se pohlavní styk mezi homosexuály trestal deseti lety ve vězení.

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Pákistánská firma PAC potvrdila svou účast v ambiciózním plánu na vývoj domácího stíhače páté generace pod názvem Project AZM. Státem vlastněná zbrojní společnost vytvořila za vývoj odpovědnou projektovou kancelář. Ten má zároveň být podpořen integrací leteckého průmyslu v novém komplexu Aviation City. Pro Pákistán se bude jednat o jeden z nejnákladnější zbrojních programů vůbec. Jeho úspěšné dokončení by znamenalo obrovskou prestiž. Téměř jistě se ale neobejde bez dílčích zahraničních technologií.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *