Přehled světového dění z uplynulého týdne (14/2020)

[Afrika]

Čad: Vláda ohlásila zahájení ofenzivy „Bomský hněv“ v oblasti Čadského jezera poté, kdy džihádistická skupina Boko Haram na konci března zabila téměř stovku čadských vojáků. Se svolením okolních států armáda rozmístila jednotky i v Nigeru a Nigérii. Dalších pět stovek čadských vojáků, kteří se měli zapojit do protipovstaleckých bojů v Sahelu, zůstanou v Čadu, a budou nasazeni proti Boko Haram. Na ofenzivu již reagoval vůdce Boko Haram Abubakar Šekau neobvyklým varováním pro své bojovníky, a to neustupovat před čadskou armádou.

Východní Afrika: Od konce minulého roku se tamní země potýkají s rozsáhlými roji sarančat, které devastují zemědělské plodiny, na jejichž úrodě jsou státy východní Afriky silně závislé. Tyto státy jsou schopny bojovat s přemnoženým hmyzem pouze s mezinárodní pomocí, kvůli pandemii nového koronaviru je však pomoc pozastavena nebo opožděna. Chemikálie pro výrobu pesticidů nemohou být dovážené z Evropy a Asie, a kvůli restrikcím nemohou jihoafrické helikoptéry sledovat pohyby sarančat. Přes čtyři miliony lidí jsou tak ohroženy nedostatkem jídla.

 

[Blízký východ]

Izrael/Palestinská samospráva: Izraelské úřady a palestinští vůdci v pásmu Gazy si během týdne vyměnili několik mediálních prohlášení, ve kterých se pozitivně vyslovují pro výměnu vězňů a zajatých vojáků. Důvodem jsou primárně obavy vyplývající z šíření nového typu koronaviru. Izraelský ministr obrany Naftali Bennett počátkem týdne potvrdil, že výměnou za propuštění vojáků poskytne další humanitární pomoc hnutí Hamás, hlavní vládnoucí straně v okupovaném pásmu Gazy.

Turecko: Parlament minulé úterý kvůli rostoucí nákaze nemocí COVID-19 projednával podobu zákona, který by umožnil propuštění až 90 tisíců vězňů. Tento počet představuje téměř jednu třetinu celkového počtu vězňů v zemi. Opatření se ovšem nevztahuje na politické vězně, mezi které se řadí tisíce novinářů, opozičních politiků, akademiků, právníků a bojovníků za lidská práva. Amnesty International v reakci na tento krok vyzvala vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně osvobodila i tuto skupinu odsouzených. Počet potvrzených případů nakažení nemocí COVID-19 v zemi se mezitím přesáhl 25 tisíc.

 

[Euroatlantický prostor]

EU: Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítnutím kvót na přerozdělení žadatelů o azyl nesplnily své povinnosti podle práva EU. Rozhodnutím byl zamítnut argument těchto zemí, odvolávající se na obavu z narušení vnitřní bezpečnosti. Odmítnuto bylo i označení systému z roku 2015 za neefektivní. Právníci dotčených států uvedli, že verdikt pozbývá významu, jelikož přerozdělování azylantů podle povinných kvót již skončilo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ho však označila za vodítko do budoucnosti vzhledem k chystanému migračnímu paktu.

USA: Ve snaze předejít oslabení schopností obrany státu dolehly na členy americké armády a jejich rodiny karanténní opatření. Armáda tak reaguje na šíření nemoci COVID-19 u svého personálu. Armáda se též chystá izolovat celé prapory formou měsíčních cvičení v poli. Projekt „bezpečnostních bublin“ by počítal s testováním všech zúčastněných na přítomnost koronaviru a soběstačností jednotek po celou dobu cvičení.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Státní soud vyzval Interpol k vydání mezinárodního zatykače na tři bosenské Srby. Jsou obviněni z válečných zločinů spáchaných ve městě Foča a jeho okolí. Podle státní prokuratury se mají nacházet v Bělehradu a Černé hoře. Místo pobytu třetího z obviněných není známo. Obvinění muži se během války v Bosně a Hercegovině měli dopustit perzekuce Bosňáckého obyvatelstva, dvou vražd civilistů, znásilnění a ničení kulturních památek. Konflikt odehrávající se mezi lety 1992-1995 si vyžádal kolem 100 000 obětí.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Vyjednávací týmy vlády a Tálibánu pracují na podmínkách výměny vězňů. V rámci budování důvěry má být v nejbližších dnech propuštěno sto zadržovaných povstalců za dvacet příslušníků bezpečnostních složek. Ještě však nebyly dojednány technické parametry výměny, na jejíž uspíšení tlačí část politické reprezentace i Tálibán. Ten v rámci boje proti pandemii nemoci COVID-19 ve středu slíbil příměří v zasažených oblastech, které má pod kontrolou, a naplnil tím výzvu Rady bezpečnosti OSN, jež požaduje ukončení bojů, aby mohl být virus potlačen.

Indie: Čtyři bojovníci teroristické skupiny Taškare tajjaba byli v pátek po zásahu policie zatčeni na území Džammú a Kašmíru. Zabaveno jim bylo celkem dvanáct ručních granátů, tři pistole, tři útočné pušky AK-47 s 332 náboji a osmi zásobníky. Další zbraně byly nalezeny i u dalších pěti zatčených spolupracovníků teroristické skupiny, kteří u sebe drželi granátomet, dva podvěsné granátomety, granáty a tři pistole. Zabaveny byly také blíže nespecifikované usvědčující dokumenty.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela/USA: Ministerstvo zahraničných vecí USA predstavilo plán pre začiatok politickej reformy Venezuely, v dôsledku ktorej by Washington zrušil súčasné sankcie. Plán vyžaduje návrat všetkých členov Národného zhromaždenia, rozpustenie Národného konštitučného zhromaždenia ustanoveného prezidentom Nicolásom Madurom, stiahnutie zahraničných vojenských síl či vyhlásenie volieb do šiestich až dvanástich mesiacov. Vedúci venezuelskej opozície Juan Guaido za plán poďakoval, zatiaľ čo Madurov minister zahraničných vecí ho odmietol.

Karibik/USA: Biely dom oznámil, že zdvojnásobí americké vojenské prostriedky v Karibskom mori. Má sa pritom jednať o torpédoborce, dozorné lietadlá i vojenský personál. Dôvodom tohto opatrenia má byť zintenzívnenie boja proti drogovým kartelom a jednotlivým aktérom, ktorý zneužívajú koronakrízu. Posilnená operácia taktiež ráta s vyslaním námorných lodí bližšie k Venezuele. Donald Trump v tomto kontexte poukázal na nedávne obvinenie venezuelského prezidenta Nicolása Madura a iných štátnych predstaviteľov krajiny z napomáhania pašeráckym aktivitám.

 

[Východní Asie]

Čína/Vietnam: V Jihočínském moři došlo ke kolizi plavidel v blízkosti Paracelských ostrovů, jež je sporné území, které si nárokují obě země. Čínské námořní dozorové plavidlo pobřežní stáže potopilo vietnamskou rybářskou loď a zadrželo její posádku čítající osm členů. Čína odmítla toto nařčení s tím, že rybářská loď po výzvě k opuštění oblasti prudce zatočila a narazila do čínského plavidla. Nejedná se o první takovýto incident v této oblasti. Posádka byla propuštěna ještě téhož dne večer. Vietnamská vláda podala oficiální protest vzhledem k porušení suverenity území.

Filipíny: Prezident Rodrigo Duterte oznámil, že rozkázal policii a armádě zastřelit každého, kdo bude „dělat problémy“ v době karantény na největším filipínském ostrově Luzon. Dále zmínil, aby občané nevyhrožovali vládě a nezpochybňovali její rozhodnutí, protože nemohou vyhrát. Toto oznámení přišlo po nelegálním protestu v chudinské čtvrti v Quezon City, při kterém bylo zadrženo přes 20 osob. Ty nastaly, protože údajně nebyla doručena vládní pomoc formou potravin a dalších zásob potřebných v karanténě.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americká Agentura pro protiraketovou obranu plánuje vypsat novou soutěž na systém Ground-based Midcourse Defense. Cílem je rozdělit práci na systému obrany před balistickými střelami mezi více kontraktorů. Prozatím Agentura v rámci průzkumu trhu vydala dvě RFI (Request for Information). Ty napovídají, že v plánu je rozdělení projektu do pěti komponentů včetně interceptoru nové generace. V současnosti je GMD tvořeno z více než 44 interceptorů GBI umístěných v silech. Stávající kontrakt na vývoj a udržování dosavadního systému má platností do roku 2023 podepsaný firma Boeing.

Kyberbezpečnost: Videokonferenční aplikace Zoom pracuje na zefektivnění svých bezpečnostních opatření. Nově se v aplikaci na konci minulého týdne objevily čekárny a zadávání hesel u všech probíhajících hovorů. Zoom se tak snaží ochránit uživatele před rostoucími případy tzv. zoombombingu (na který jsme upozorňovali v minulých novinkách). Zároveň aplikace oznámila tříměsíční zastavení vydávání nových funkcí, aby se mohla soustředit na opravu dalších bezpečnostních chyb, jež byly v posledních týdnech odhaleny. Mimo jiné tým The Citizen Lab zjistil, že Zoom používá nestandardní způsob šifrování a přenos jeho dat probíhá přes Čínu. To by mohlo představovat bezpečnostní riziko pro státy, které do aplikace přesunuly svá jednání na úrovní státní správy. Novináři z The Washington Post zase objevili tisíce videí z proběhlých hovorů, které bylo možné volně shlédnout na internetu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *