Přehled světového dění z uplynulého týdne (15/2018)

[Afrika]

Středoafrická republika: Bangui, hlavní město Středoafrické republiky, zachvátila nejhorší vlna násilí od roku 2015. Boje se odehrávají v muslimské enklávě PK5 převážně křesťanského města. Proti sobě stojí peacekeepingové jednotky MINUSCA a ozbrojené skupiny. Podle dostupných informací mají střety za následek minimálně 21 mrtvých a 135 zraněných. Hlavní město bylo vůči konfliktu, který v zemi propukl v roce 2013, doposud imunní. Jednotky OSN byly obviněny i ze střelby na civilisty a v rámci protestů bylo před velitelství mise přeneseno 16 těl. OSN se brání tím, že údajní civilisté byli zmanipulování kriminálními gangy.

Súdán: Súdánský prezident Umar al-Bašír nařídil propuštění všech politických vězňů v zemi. Toto gesto bylo učiněno na pozadí národního dialogu, který probíhá mezi vládou, politickými stranami a skupinami již od roku 2015. Cílem je usmíření populace a přispění k harmonii ve společnosti a trvalému míru. Bašír, jenž je u moci od roku 1989, oznámil, že nebude kandidovat ve volbách plánovaných na rok 2020. Propuštění politických vězňů je obecně chápáno jako významný krok směrem k vytvoření trvalé ústavy.

 

[Blízký východ]

Sýrie: FFM (Fact-Finding Mission), tým mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), dorazil v sobotu do Damašku, aby vyšetřil obvinění užití chemických zbraní režimem Bašára Asada ve městě Dúmá ze 7. dubna. Americký prezident Donald Trump obvinil syrský protějšek z užití chlóru a sarinu, přičemž syrská vláda i Rusko tato údajně nepodložená obvinění odmítají. Právě nejasné užití chemických zbraní v Dúmě se stalo důvodem útoku USA, Velké Británie a Francie na objekty dvojího užití (dual-use) v rámci syrského chemického průmyslu v noci 14. dubna.

Sýrie: Spojené státy spolu s Velkou Británií a Francií zaútočily v sobotních ranních hodinách (kolem 3. hodiny SEČ) na cíle v Sýrii. Přibližně 105 střel s plochou dráhou letu a střel vzduch-země zasáhly vědecké výzkumné centrum poblíž Damašku, dvě skladiště chemických zbraní poblíž Damašku a vybavení k chemickým útokům kousek od města Homs. Přestože není jasné, kolik střel úspěšně zasáhlo stanovené cíle, podle dostupných údajů nedošlo k žádným ztrátám na životech. Zničení cílů má narušit schopnost Sýrie vyrábět a užívat chemické zbraně. Útok se vyhnul ruským a syrským armádním a politickým cílům, čímž se pravděpodobně předešlo obávané eskalaci po zásahu USA.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: Do roku 2050 má americké námořnictvo za cíl disponovat 355 loděmi (v současnosti vlastní 282 lodí). Se současným rozpočtem však tohoto cíle dosáhne již okolo roku 2030. Letos námořnictvo zaplatilo výrobu čtrnácti lodí, což je o pět víc, než bylo původně v plánu. Výroba zahrnuje například torpédoborce třídy Arleigh Burke. Zvýšit rozpočet námořnictva byl jeden z předvolebních slibů prezidenta Donalda Trumpa. Rozpočtová žádost pro rok 2019 počítá s dalším zrychlováním plánu.

VB: Světový dozorčí orgán pro chemické zbraně potvrdil, že bývalého agenta Sergeje Skripala, jeho dceru Yulii a místního policistu minulý měsíc v Salisbury otrávila nervová látka Novičok. Podle britského ministra zahraniční Borise Johnsona nelze pochybovat o ruském zapojení do útoku. Ruská strana výsledky testu odmítá a chce provést vlastní šetření látky. Yulia Skripalová již byla z nemocnice propuštěna a teď se nachází na neznámém místě v Anglii. Pomoc ruských úřadů, které její zmizení považují za únos, odmítá. Sergej Skripal zůstává v nemocnici.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Asistenční mise OSN v zemi (UNAMA) zdokumentovala za první čtvrtletí tohoto roku 763 mrtvých a 1495 zraněných civilistů. Jde o podobná čísla jako v předchozích dvou letech. Nejčastěji jsou Afghánci zasaženi improvizovanými výbušnými zařízeními (IED), komplexními útoky a pozemními útoky. Oproti roku 2017 klesl počet zasažených pozemními útoky o 15 % a obětí provládních složek o 13 % (18 % z celkového počtu). Narostl počet obyvatel zabitých či zraněných protivládními složkami o 6 % (na 1500). Výrazný meziroční pokles úmrtí nastal také mezi ženami (o 24 %) a dětskými oběťmi (o 23 %), za která mohou převážně zbytky vojenských výbušnin.

Indie: Minulý týden odstartovalo největší cvičení indického letectva v historii země – Gagan Shakti. Odehrává se v regionu Džaisalmér v blízkosti pákistánské hranice a v hraničních oblastech s Čínou. Účastní se ho kolem 1100 stíhačů, včetně nového lehkého stíhače Tejas, a 15 000 mužů vojenského personálu. Trvat bude do 22. dubna. Cílem je nácvik kooperace a nasazení letectva v reálném čase. Program vlastního lehkého stíhače Tejas zapojeného do operací znamená triumf pro indickou vládu. Ta následuje strategii „Vyrobeno v Indii“ – tedy snahu, aby se vojenská technika a náhradní díly vyráběly přímo v Indii.

 

[Latinská Amerika]

Ekvádor: Ekvádorský prezident Lenín Moreno potvrdil smrt dvou novinářů a jejich řidiče, kteří byli uneseni kolumbijskými rebely. Únoscem mohla být disidentská frakce skupiny FARC. Moreno v projevu slíbil odměnu za jakékoliv informace, které by napomohly dopadnout pachatele. Vedle toho slíbil také posílení obrany na hranicích. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos mu již v tomto kroku potvrdil podporu.

Kolumbie: Úřady obvinily bývalého lídra skupiny FARC Seauxise Hernándeze za pašování více jak 10 tun kokainu do USA. Jednatel míru mezi FARC a Kolumbijskou vládou byl zadržen v pondělí. Momentálně čeká na extradikci do USA, kde ho newyorský soud již obvinil za pašování kokainu do USA. Hernández tvrdí, že je nevinný a obviňuje vládu z toho, že používá bývalou guerillu jako trofej, aby se ukázala v dobrém světle před americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který měl Jižní Ameriku navštívit.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Prezident V. Putin okomentoval spojený letecký úder USA, Velké Británie a Francie uskutečněný na syrském území. Označil provedený manévr za “agresi vůči suverénní zemi”, který pouze podněcuje teroristy k dalším útokům. Odůvodnění úderu označil za “domnělý incident” a navrhl jednání v rámci Rady bezpečnosti OSN. Ruský návrh rezoluce, která měla za úkol odsoudit tuto vojenskou operaci, byla Radou bezpečnosti odmítnuta.

Rusko: V pátek 13. dubna bylo soudem v Moskvě rozhodnuto blokovat messenger Telegram. Vývojář aplikace P. Durov odmítl předat vládnímu orgánu cenzury (Roskomnadzor) šifrovací kódy, což posloužilo jako důvod k soudní kauze podle zákona o zákazu anonymity na internetu. K blokování Telegramu nedošlo ihned, pravděpodobně se tak stane až dnes. Některé průzkumy uvádějí, že velká část uživatelů aplikaci neopustí, protože získá přístup ke všem funkcím pomocí VPN.

 

[Východní Asie]

Čína/Vanuatu: Zprávy z australské Fairfax media o možném vybudování čínské vojenské základny na ostrově Vanuatu v Tichomoří popřel tamní ministr zahraničních věcí. Podle něj je země neutrální a nemá zájem o militarizaci. Ostrov se nachází asi 2000 km od australského pobřeží. Případná základna by tedy Číně poskytla větší vliv v oblasti a prostor pro operace proti Austrálii nebo americké základně Guam. Čínská aktivita v oblasti Pacifiku dlouhodobě roste a zaměřuje se na finanční podporu rozvíjejících se ostrovních národů.

Singapur: Singapurská vláda připravuje na příští rok kamery rozpoznávající tváře. Měly by pomáhat při potírání násilí a sbírat data o kvalitě ovzduší a úrovni vody. Instalace však vzbuzuje obavy bezpečnostních expertů a lidskoprávních skupin. Ti se obávají, že zařízení budou zneužita proti politickým odpůrcům a k omezování svobody slova a práva na shromažďování. V Číně jsou ještě o krok dál – obličeje rozpoznávají například na veřejných toaletách, aby nedocházelo ke krádežím nebo nadužívání toaletního papíru.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Zatímco světové veřejnosti jsou známy především létající drony (UAV), rozmach zažívají rovněž drony podmořské (AUV – autonomous underwater vehicle). Na veletrhu SEA-AIR-SPACE ve Washingtonu bylo představeno několik nových AUV pro námořnictvo USA i dalších potenciálních zájemců ze spojeneckých států. Kromě dronů na mapování mořského dna, vyhledávání trosečníků či nepřátelských ponorek, byly představeny i nabíjecí stanice, které se hodí do vody a umožní dronům operovat výrazně déle.

Kyberbezpečnost: Zakladateľ Facebooku Mark Zuckerberg počas utorka a stredy vypovedal pred americkým senátom ohľadom kauzy úniku osobných údajov o viac ako 87 miliónoch ľudí. Počas výsluchu Zuckerberg odmietol domnienku, že Facebook odpočúva hovory z mobilných zariadení a naznačil možnosť platenej verzie Facebooku, ktorá by bola bez reklám a nezískavala by tak ďalšie údaje o aktivitách užívateľov. Senátori naopak skritizovali pravidlá ochrany a hovorili o vznikajúcom monopole spoločnosti v oblasti komunikácie.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *