Přehled světového dění z uplynulého týdne (15/2019)

[Afrika]

Súdán: Prezident Omar al-Bašír, jenž v čele Súdánu strávil tři dekády, byl sesazen a zadržen armádou. Jeho konci ve funkci předcházely měsíce protivládních protestů, požadujících jeho odstoupení. Bašír byl v důsledku puče nahrazen vojenskou radou v jejímž čele nyní stojí generál Abdel Fattah al-Burhan. V zemi byl vyhlášen pohotovostní stav a rada oznámila svůj úmysl vládnout Súdánu po dvouleté přechodné období, na jehož konci by měla být vláda předána zpět do rukou civilistů. Protesty v zemi navzdory Bašírově sesazení nadále pokračují. Čelní představitelé demonstrantů však s vojenskou radou vyjednávají.

Alžírsko: Abdelaziz Bouteflika skončil po téměř dvou dekádách ve funkci prezidenta. Na postu jej dočasně zastoupil dosavadní předseda senátu Abdelkader Bensalah. Bouteflikově rezignaci předcházely dva měsíce bouřlivých protestů, při nichž se demonstranti vymezovali mimo jiné proti Bouteflikově snaze usilovat ve volbách o páté znovuzvolení. Demonstrace v zemi však nadále pokračují. Občané v ulicích nyní požadují změnu celého politického systému a odchod všech Bouteflikových loajalistů z funkcí. Organizace Human Rights Watch událost označila za první krok směrem k ukončení autokratické vlády v Alžírsku.  

 

[Blízký východ]

Izrael: Parlamentní volby vyhrála strana Likud současného premiéra Benjamina Netanjahu s procentuálním ziskem 26,45 % hlasů a získala tak 36 křesel ve 120timístném Knesetu. Benny Gantz, bývalý náčelník izraelského generálního štábu IDF a Netanjahův vyzyvatel, a jeho strana Modrá a bílá získali 35 křesel (26,11 % hlasů). Netanjova koalice pravicových a ultraortodoxních stran získala majoritu se 65 křesly, Gantzova koalice má 55 křesel. Oficiální výsledky budou předány 17. dubna izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Netanjahu se dlouhodobě potýká s podezřením z korupce a vyšetřováním policie, výsledky voleb mu mohou pomoci v setrvání u moci.

Izrael: Měsíční sonda Berešet nezvládla poslední fázi přistání a zřítila se. Berešet zahájila nadějně přistání, ale výpadky komunikace a motorů způsobily, že již nemohla efektivně zpomalit. Soukromá společnost SpaceIL k vyslání sondy využila služby americké SpaceX, odstartovala již v únoru, ale cestu k Měsíci započala až později. S rozpočtem 100 miliónů USD projekt patřil do lowcost kategorie. Kdyby vyšel, Izrael by se stal po USA, Rusku a Číně čtvrtým státem se sondou na Měsíci. Premiér Netanjahu neúspěch glosoval slovy: „Pokud napoprvé neuspějete, zkuste to znovu.“

 

[Euroatlantický prostor]

ČR/Estonsko: Minulý týden se v Estonsku konal již devátý ročník největšího cvičení kybernetické bezpečnosti na světě Locked Shields 2019, kterého se účastnil i český tým, který získal druhé místo. První příčku obsadil francouzský tým. Do komplexního cvičení pořádaného kybernetickým centrem v rámci NATO, bylo zapojeno přes tisíc specialistů a celkem dvacet tři týmů. Český tým byl složený ze zástupců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Avast, Red Hat, české armády, NetSuite či Masarykovy univerzity. Cvičení se skládalo ze simulování reálných kybernetických útoků. Týmy měly za úkol se útokům bránit, stejně tak, jako zvládnout krizový management po vydařených kybernetických útocích. Český tým se soutěže účastnil již popáté, z čehož třikrát se dokázal umístit.

USA/Írán: Na americký seznam zahraničních teroristických organizací byly minulý čtvrtek nově zařazeny íránské revoluční gardy. Spojené státy tím poprvé označily ozbrojené síly jiného státu jako teroristickou organizaci. Írán považuje rozhodnutí za nelegální, zároveň ale zareagoval stejně – jako teroristy označil americké ozbrojené síly. Íránský prezident Hasan Rouhani dokonce USA označil za vůdce světového terorismu. Rozhodnutí obou dál prohlubuje nepřátelství, které mezi nimi panuje. Íránské revoluční gardy neboli Pasdaran vznikly v roce 1979. Po boku Spojených států bojovaly v minulých letech proti Islámskému státu.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Kosovský prezident vyhlásil mimořádné volby v obcích na severu Kosova. Prezident Hashim Thaçi v pondělí oznámil, že se 19. května budou konat komunální volby v obcích Severní Mitrovica, Zubin Potok, Leposavić a Zvečan, které jsou majoritně obývány srbským obyvatelstvem. Rozhodnutí přichází poté, co starostové obcí odstoupili v listopadu minulého roku, aby vyjádřili nespokojenost s rozhodnutím kosovské vlády uvalit 100% daň z dovozu na Srbsko a Bosnu a Hercegovinu. Ve středu kandidaturu v mimořádných volbách potvrdila i Bělehradem podporovaná, nejsilnější kosovskosrbská strana Srpska Lista, ze které pocházeli i starostové, kteří se v listopadu rozhodli vzdát svých mandátů a jejíž účast byla nejistá.

 

[Jižní Asie]

Indie: V zemi začaly volby do dolní komory parlamentu, z nichž vzejde nová vláda. Skončí až 23. května a rozhodnout jej může přes 900 milionů voličů. Ve čtvrtek začala s 60 % účastí první ze 7 fází, v níž se hlasovalo v 18 státech a dvou teritoriích o 91 křeslech ze 543. Bylo zaznamenáno sporadické násilí, nefungující elektronické volící přístroje a bombové útoky bez obětí ve státě Maháráštra. Favoritem je pravicová Indická lidová strana premiéra Nárendry Módího, která slibuje bezpečnost a rozvoj, nejsilnější opoziční stranou je Indický národní kongres Rahúla Gándhího, který může těžit z nespokojenosti chudých venkovanů a nedostatku pracovních míst.

Pákistán: Ministr zahraničí Šáh Mehmúd Qureší prohlásil, že Indie plánuje další útok proti jeho zemi. Na základě zpravodajských informací k němu má dojít mezi 16. a 20. dubnem. Qureší prohlásil, že se vyjadřuje ze „zodpovědné pozice“, o situaci zpravil i stálé členy Rady bezpečnosti OSN a jeho cílem je vytvořit na regionálního rivala diplomatický tlak. Indie obvinění odmítla jako nezodpovědná a nesmyslná s cílem vyvolat v regionu válečnou hysterii. Označila je za trik, který má povzbudit teroristické skupiny skrývající se v Pákistánu k útokům na její půdě.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Nicolás Maduro v utorok oznámil, že organizácia Červený kríž bude vo Venezuele distribuovať humanitárnu pomoc. Maduro pomoc doteraz odmietal ako zámienku medzinárodného spoločenstva na vytvorenie podmienok pre vojenskú intervenciu. K prijatiu pomoci pristúpil pod podmienkou, že Červený kríž bude rešpektovať venezuelský právny poriadok. Prezident však stále popiera, že by sa situácia vo Venezuele dala nazvať humanitárnou krízou.  Podľa OSN potrebuje v krajine naliehavú pomoc štvrtina z 30 miliónov obyvateľov a až 3,7 milióna ľudí trpí podvýživou.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko:  Začiatkom týždňa sa v Petrohrade uskutočnilo medzinárodné arktické fórum nesúce názov „Arktída- územie dialógu“.  Témou tohtoročného stretnutia bola: „Arktída- oceán možností“. Na stretnutí sa zúčastnili poprední predstavitelia Ruska, Fínska, Nórska, Švédska či Islandu. Ruský prezident V. Putin vo svojom vystúpení načrtol plány Moskvy na vybudovanie  nových prístavov v Severnom ľadovom oceáne, pričom tiež informoval o stavbe nových ľadoborcov. Podľa ministra zahraničných vecí S. Lavrova bude ruská civilná prítomnosť v Arktíde priamo úmerne doplnená prítomnosťou vojenskou.

Rusko: Ruské úrady vydali medzinárodný zatykač na bývalého ministra obrany Ukrajiny Anatolija Hrycenka. Ruskí vyšetrovatelia obviňujú Hrycenka z podnecovania teroristických aktivít, nakoľko mal v roku  2014 vyzývať na páchanie teroristických útokov na ruských železniciach. To sa malo opakovať aj v roku 2017, kedy mal Hrycenko vyzývať na páchanie teroristických útokov v Moskve a Taganrogu.

 

[Východní Asie]

Indonézia: V najväčšej moslimskej krajine sveta vrcholia prípravy na všeobecné voľby, ktoré sa budú konať túto stredu. Prieskumy ukazujú, že súčasný prezident Joko Widodo si udržuje náskok pred Prabowom Subiantom, avšak ten sa približuje. Prabowo stavil v zahraničnej politike na trumpovskú kartu, vyzývajúc na nutnú ochranu Indonézie pred vplyvom cudzincov. Tento bývalý generál sa v posledných mesiacoch zblížil s konzervatívnymi moslimskými kruhmi, čím sa snaží získať si podporu u miestnej sunnitskej populácie. Voľby pred piatimi rokmi vyhral Jokowi pred Prabowom v pomere 53:47. Pri prípadnom tesnom volebnom výsledku sa dajú očakávať spochybňovania výsledkov hlasovania a protesty, ktoré môžu krátkodobo oslabiť ekonomiku krajiny.

Šalamúnove ostrovy: V ostrovnej krajine sa minulý týždeň konali prvé voľby po skončení pôsobenia misia RAMSI, ktorá tu pôsobila pod austrálskym velením medzi rokmi 2003-2017. Na finálne potvrdenie výsledkov sa ešte čaká, avšak je zrejmé, že politická scéna v parlamente bude extrémne rozdrobená. Najúspešnejšie strany, Democratic Party a Kadere, získali iba po 8 mandátoch v 50-člennom pléne, pričom až 21 kresiel získali nezávislí kandidáti. V zahraničnej politike boli voľby spojené s debatami o politike Honiary smerom k najväčšiemu obchodnému partnerovi, k Číne, ktorá by sa nemala zmeniť. Šalamúnove ostrovy sú dôležitým a jedným z mála zostávajúcich partnerov pre Čínsku republiku (Taiwan), o čom prišla Šalamúnčanov pred voľbami uisťovať aj taiwanská prezidentka Cchaj Jing-wen.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: V Tichém oceánu havaroval letoun F-35A Lightning II Japonských vzdušných sil sebeobrany. Letadlo se odmlčelo po půl hodině běžného nočního výcvikového letu. Japonsko v reakci na havárii uzemnilo všechny zbylé stroje daného typu. USA prozatím podobný krok neplánují. Příčiny nehody stále zůstávají neznámy. Záchranné práce a vyšetřování je komplikováno hloubkou v místě dopadu, která dosahuje 1500 metrů. Některé trosky stíhače již byly nalezeny, pilot zůstává nadále nezvěstný. Jedná se o první havárii F-35 mimo americkou půdu, což znamená příležitost pro Rusko a Čínu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *