wikipedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (15/2016)

[Afrika]

Nigérie: Na veřejnosti se objevilo video s 15 dívkami, které byly uneseny před dvěma roky ve státě Borno na severovýchodě země. Příbuzní a přátelé již některé z nich identifikovali. Příbuzní unesených dívek protestovali tento týden v hlavním městě Abuja. Říkají, že současná vláda nedělá dost pro jejich záchranu. 14. dubna 2014 bylo islamisty uneseno 276 dívek přímo ze školy, kde se chystaly na zkoušky. Dodnes je jich většina pohřešována. Militanti následně zveřejnili video, kde oznámili, že chtějí unesené dívky vyměnit za uvězněné příslušníky skupiny.

Somálsko: K incidentu došlo na jihu země, kde byli zabiti 4 civilisté cestující v autě. Tato událost následně vyvolala protesty místních. Podle vojáků auto nezastavilo u silničního zátarasu a vojáci se obávali, že se jedná o útok na ně. Vedení mise AU potvrdilo smrt obětí, ale nevěří, že byli úmyslně zavražděni. Incident vyvolal protesty v Lower Shabelle. Mise AU (Amisom) má v zemi na 22 000 vojáků a policistů. Jejich cílem je nastolit stabilitu v zemi a pomoci centrální vládě proti islamistům.

[Blízký východ]

Sýrie: Ruská strana během svého angažmá v Sýrii přišla o 2 členy svých leteckých sil, oznámil to ruský ministr obrany Sergej Šojgu. V úterý se v provincii Homs nad rebely ovládaným územím zřítila ruská helikoptéra Mi-28N se dvěma piloty na palubě, oba dva při pádu zemřeli. První zprávy podle ruské strany neukazují na to, že by byli sestřeleni. Ve stejný den byl sestřelen syrský Mig-21, oba dva syrští piloti se stihli katapultovat, ale byli po dopadu zabiti. Stejně jako i v dalších případech byli sestřeleni tepelně naváděnými raketami. V současné době probíhá kooperace ruských a syrských leteckých sil v ofenzivě vůči povstaleckým skupinám.

Izrael: „Golanské výšiny navždy zůstanou součástí Izraele“. To prohlásil izraelský premiér Netaneyahu během zasedání vládního kabinetu, které se poprvé v historii konalo právě na Golanech. Zdůrazňuje tak odpor Izraele vzdát se tohoto strategického území v rámci dohody s Damaškem, na které pracují USA a Rusko. Výrok přichází chvíli před plánovaným jednáním s ruským prezidentem Putinem.

[Euroatlantický prostor]

USA: Neozbrojený ruský letoun Su-24 proletěl ve vzdálenosti okolo pouhých dvaceti metrů od torpédoborce Spojených států USS Donald Cook. Celý incident se podle dostupných informací odehrál v mezinárodních vodách Baltského moře.  Torpédoborec Donald Cook prováděl v té době cvičení s polským námořnictvem a na jeho palubě se nacházel polský vrtulník. V blízkosti torpédoborce se také nacházel ruský vrtulník Ka-27 a lodě ruského námořnictva.

USA: Dle zákona o státním rozpočtu pro fiskální rok 2017 vyčlení Spojené Státy prostředky pro akvizici munice pro raketové dělostřelectvo s cílem podpořit přítomnost v Evropě. Raketomety MLRS či HIMARS tak budou pravděpodobně nasazeny v Evropě, kde v současné době působí pouze klasické dělostřelectvo. Jedná se o další krok ze strany Spojených států ujistit své spojence o závazku bránit Evropu.

[Jižní Asie]

Pákistán: Nezisková organizace National Security Archive zveřejnila odtajněný dokument, kde stojí, že zaměstnanec pákistánské tajné služby ISI zaplatil ozbrojencům z Hakkáního sítě za provedení atentátu na americkou základnu Chapman v provincii Chóst. V roce 2009 tam zemřelo 7 operativců CIA, kteří čekali na schůzku s dvojitým agentem, který se však odpálil. Pákistán odhalení popírá s tvrzením, že se k útoku prostřednictvím videa přihlásil Tehríke Tálibán Pákistán. Toto zjištění oživuje diskuzi o spolehlivosti Pákistánu jako spojence v boji proti terorismu.

Indie: V minulém týdnu proběhla třídenní návštěva amerického ministra obrany v Indii. Návštěva měla značně symbolický význam směřující k Číně, která oba státy svou asertivní politikou tlačí ke spolupráci. Nejdůležitějším výsledkem jednání bylo „dohodnutí se na principech“ vzájemné logistické podpory – díky tomu bude moci indické síly využít americké vojenské základny k dočerpání paliva, opravám či odpočinku. A to samé platí obráceně. Tento krok je důležitý v kontextu indické tradiční politiky nezúčastněnosti, která se pomalu ale jistě přesouvá k aliančním závazkům.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Dva příslušníci armády a jeden příslušník federální policie byli zatčeni a jsou vyšetřováni kvůli mučení civilistky, které si nahráli na video. To však uniklo na sociální sítě. Na videu je vidět výslech ženy se svázanýma rukama a zavázanýma očima. Jedna obviněná vojákyně jí říká: „Řekni mi to a nezabiju tě.“ Jelikož jim však svázaná žena není schopná uspokojivě odpovědět, tak ji několikrát dusí pomocí plastového pytle. Ačkoliv se video objevilo až teď a veřejnost dosud nebyla informována, obvinění byli zatčeni již 5. února.

Venezuela: Venezuelská volební komise už počtvrté odmítla žádost opozice o vypsání referenda týkajícího se odvolání prezidenta Madura. Důvodem měly být její formální nedostatky. Podle ústavy je v zemi možné během prvních tří let trvání celkem šestiletého mandátu prostřednictvím všelidového referenda hlavu státu odvolat. Opozice se tak po svém prosincovém vítězství v parlamentních volbách pokouší o další krok směrem k ukončení vleklé politické krize. Pokud se jí ovšem nepodaří hlasování vyvolat letos, Maduro bude mít právo svůj mandát trvající do roku 2019 dokončit.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Premiérem Ukrajiny se po rezignaci Arsenije Jaceňuka stal osmatřicetiletý Volodymyr Hrojsman. Jeho jmenování podpořilo 257 poslanců, 50 bylo proti. Navzdory tomu, že Hrojsman v minulosti působil třeba jako úspěšný starosta města Vinnycja nebo jako ministr pro místní rozvoj, do úřadu si nese zejména nálepku loajálního spojence prezidenta Petra Porošenka. Jelikož se Ukrajina po Majdanu rozhodla znovu posílit úřad premiéra, Porošenkův vliv na politiku byl částečně blokován vzdorujícím Jaceňukem. Hrojsman by se ale nyní mohl stát prezidentovým věrným prostředníkem.

Kyrgyzstán: Podobná situace nastala i v Kyrgyzstánu. Dosavadní premiér Temir Sarijev zřejmě neustál obvinění z korupce a s ním související spor s ministrem dopravy, pročež v pondělí rezignoval. Nahradil ho Sooronbaj Žeenbekov, spojenec prezidenta Almazbeka Atambajeva. Ten se tak stane již osmnáctým premiérem (nepočítaje ty prozatímní) od roku 1991. Žeenbekov by se mohl ukázat jako klíčový zejména pro svůj vliv na etnicky neklidném jihu země, kde dochází i k pnutí na hranicích s Uzbekistánem. Právě řešení hraničních problémů a boj s terorismem označil za priority své vlády.

[Východní Asie]

Severní Korea: Pchjongjang se neúspěšně pokusil o test balistické rakety středního doletu.  O odpal se severokorejští vědci pokusili v pátek 17. dubna. Podle informací amerických úřadů se raketě nepodařilo odstartovat z odpalovací rampy umístěné v Japonském moři. Pravděpodobně se jednalo o raketu BM-25 neboli Musudan, která má být schopna nést jadernou hlavici s náloží 1,3 tun do vzdálenosti 1500 až 2500 mil, by potencionálně zvládla zasáhnout území Jižní Koreji, Japonska, a také americký Guam. Ze zvýšené aktivity na severokorejské jaderné základně experti předpovídají, že se země nejspíš připravuje i na další nukleární test. Chování Pchjongjangu tvrdě odsoudil také jeho největší spojenec, Čína.

Japonsko: Dvě extrémně silná zemětřesení zasáhla ve čtvrtek 14. dubna a v sobotu 17. dubna region Kumamoto na japonském ostrově Kjúšú. Otřesy o síle 6,4 a 7,3 stupňů Richterovy škály si vyžádaly nejméně 32 obětí a asi tisícovku zraněných, evakuováno bylo přibližně 150 000 lidí. Velký risk ale stále představují silné následné otřesy, kterých bylo doposud 165. Japonsko pro zvládnutí krize povolalo 25 000 vojáků. Ačkoliv je země na krizové řízení dobře připravená, situace v některých místech je kritická. Zemětřesení strhlo nebo poškodilo 400 000 domů, dalších dvě stě tisíc domácností zůstalo bez elektřiny. Přísun jídla a pitné vody je omezený. Jaderné elektrárny v regionu poškozeny nebyly.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *