flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (16/2016)

[Afrika]

Jižní Súdán: Riek Machar, vůdce opozice v Jižním Súdánu, který v srpnu loňského roku podepsal mírovou smlouvu s prezidentem Kiirem stále nedorazil do Juby, hlavního města Jižního Súdánu. Jeho příjezd byl naplánován na začátek tohoto týdne, avšak z různých logistických či politických důvodů k němu stále nedošlo. Machar by měl dle dohody být jmenován do pozice prvního viceprezidenta a tím by mělo dojít k nastolení míru v zemi, která byla zmítána občanskou válku od svého odtržení od Súdánu v roce 2011.

Čad: Jednoznačným vítězstvím v prvním kole voleb si současný prezident Čadu Idriss Deby zajistil prezidentský post na páté po sobě jdoucí volební období. Deby, který svou kampaň založil na tom, že pouze jeho vláda byla schopna zajistit bezpečí navzdory rostoucí vlně extremismu v regionu, získal v prvním kole 61,56 % hlasů. Čad, bývalá francouzská kolonie, je jedním z hlavních spojenců západu v oblasti a také státem s jednou z největších armád, která aktivně bojuje proti jednotkám Boko Haram operujícím v sousední Nigérii.

[Blízký východ]

Sýrie: V pátek regionální kurdské milice a provládní syrské jednotky uzavřely dočasné příměří v severní syrské provincii Hasaka, kde po třídenních intenzivních bojích ve městě Quamishli a jeho okolí bylo zabito více než 26 lidí. Kurdské Asayish jednotky prohlásily, že k dohodě došlo v pátek v 15:30 tamního času (12:30 SEČ). Syrským Kurdům se podařilo získat několik doposud vládou kontrolovaných pozic a v poslední době dominují rozsáhlým oblastem na severu Sýrie.

Jemen: V Kuvajtu v pozdních čtvrtečních hodinách začala první přímá jednání vedená OSN, která mají za cíl ukončit více jak rok trvající válku v Jemenu, která za sebou zanechala více než 6 200 obětí. Jednání se zúčastnili zástupci jak Íránem podporovaných Hútiů a jim spřátelené strany Všeobecného lidového kongresu (GPC), tak vláda jemenského prezidenta Abdar Rabbú Mansúr Hadía. Zmocněnec OSN, Ismail Ould Cheikh Ahmed hodnotil páteční jednání jako „konstruktivní s pozitivní atmosférou“ v kontextu snah o ukončení konfliktu.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Parlamentní komise pro obranu nařkla ministerstvo obrany z úmyslných změn v účetnictví, pouze díky kterým je Velká Británie schopna plnit 2% požadavek HDP na obranu stanovený NATO. Ministerstvo totiž nově do obranného rozpočtu počítá také výdaje na penze a zpravodajské služby, jež dosud nikdy nebyly součástí britských výdajů na obranu. Přestože jsou tyto položky v souladu se směrnicemi NATO, komise upozornila, že takováto nedeklarovaná redefinice složek rozpočtu může být zdrojem kritiky vůči vládnímu tvrzení, že dodržení 2% hranice znamená výrazné navýšení výdajů.

Dánsko: Dánský parlament odhlasoval výrazné zapojení svých ozbrojených sil do boje proti Islámskému státu. V druhé polovině letošního roku by mělo být do Iráku a Sýrie vysláno na 400 vojáků pěchoty a speciálních sil pro výcvik místních sil a podporu jejich pozemních operací, 7 stíhacích letounů F-16 pro vzdušné operace a nejméně jeden transportní letoun C130J jako logistická podpora. Toto rozhodnutí potvrzuje slova dánského premiéra, že mise proti ISIS je jednou z nejvyšších priorit vlády, a navazuje tak na loňské zapojení, kdy Dánsko vyslalo jednu letku letounů F-16.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Tálibán ve středu zaútočil v Kábulu. Útočníci vyhodili do vzduchu vůz plný výbušnin před budovou Národního ředitelství bezpečnosti, v níž následně spustili palbu. Zabili 64 lidí včetně 30 zaměstnanců této zpravodajské služby a zranili 347 dalších, což je nejhorší bilance v hlavním městě od roku 2011. K útoku se přihlásil Tálibán, který zároveň projevil smutek a lítost nad vysokým počtem zabitých civilistů. Reaguje tak na obvinění, že mu nezáleží na životech obyčejných lidí, jelikož počet zabitých civilistů v tomto roce rapidně roste.

Indie: V Moskvě proběhlo trilaterální jednání mezi Ruskem, Indií a Čínou. Již od roku 2002 se každoročně scházejí ministři zahraničí těchto států a diskutují o záležitostech regionálního i globálního významu. Mezi nejdůležitější body společného zájmu tento rok patřila shoda na nutnosti reformovat Mezinárodní měnový fond tak, aby pomocí přerozdělení hlasovacích podílů více akcentovalo názory rozvíjejících se zemí v otázce mezinárodních monetárních politik. Dále se jednalo o politické stabilitě v Afghánistánu a vývoji, který sebou přináší stahování jednotek NATO, a překvapivě také o společném prohlášení o problematice disputací v Jihočínském moři.

[Latinská Amerika]

Argentina: Argentinské letectvo získalo vítanou posilu. Americká firma Aerospace Systems totiž dokončila práce na prvním stroji KC-130H, který pro vzdušné síly jihoamerické země výrazně zmodernizovalo. „Hercules“ získal plně skleněný kokpit s přístroji od firmy Rockwell Collings či další vybavení usnadňující provoz za zhoršených povětrnostních podmínek a v noci. Modernizací by měly projít i zbývající tři letadla tohoto typu, které Argentina vlastní. Dodejme, že je jihoamerická země provozuje už od sedmdesátých let, přičemž dosud žádnou zásadní modernizací neprošly.

Venezuela: Venezuela se potýká se zhoršující se energetickou krizí. Nejnovějším opatřením, které má zemi ulehčit, je přerušení dodávek elektřiny na čtyři hodiny denně. Poslední vlnu problémů totiž způsobilo nebývalé sucho, kvůli kterému jí není možné v místních vodních elektrárnách vyrábět dostatek. Nařízení má trvat celkem 40 dní.

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko: Prezident Aleksandr Lukašenko svým podpisem stvrdil úpravu dvou zákonů, jež se týkají extremismu a účasti na bojích v zahraničí bez svolení státu. Nově se zločinem stává zakládání, vedení a financování extremistických skupin a aktivit; dosud se jednalo jen o přestupek. Účast v zahraničních bojích byla postihována už dříve, zákon se ale vztahoval jen na žoldáctví. Od nynějška je trestný i boj z ideologických důvodů. Krok lze interpretovat např. jako nástroj proti bojovníkům navracejícím se z Ukrajiny, kteří by se mohli stát hrozbou pro stávající režim.

Krym: Ruské ministerstvo spravedlnosti přerušilo činnost medžlisu krymských Tatarů, nejvyššího exekutivního a reprezentativního orgánu tohoto národa, jenž tvoří 12 % obyvatel poloostrova. Od pondělí je ruskými autoritami řazen na seznam občanských a náboženských organizací, které mají být spojeny s extremistickými aktivitami. Rozhodnutí vyvolalo bouřlivé reakce: dle člena ukrajinského parlamentu a bývalého předsedy medžlisu Mustafy Džemileva, na kterého je v Rusku vydán zatykač, se jedná o „vyhlášení války“ jeho národu.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Kim Čong-un v neděli přihlížel úspěšnému (podle všeho) testu balistické střely odpálené z ponorky (SLBM). Střela uletěla zhruba 30 kilometrů a zřítila se do moře. Jde o výsledek dlouhodobé severokorejské snahy o vývoj tohoto typu zbraně. Podle jihokorejského ministerstva obrany lze očekávat ostré nasazení do tří až čtyř let.

Čína/Korejský poloostrov: Podle hongkongského Centra pro lidská práva a demokracii  vyslal Peking  přes 2000 vojáků na severokorejsko-čínskou hranici. Má jít o reakci na určité náznaky toho , že se možná schyluje k pátému jadernému testu, který by mohl být naplánován na období před 7. stranickým kongresem. Poslední test se odehrál v lednu tohoto roku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *