Japan Maritime Self Defense Force courtesy photo

Přehled světového dění z uplynulého týdne (19/2019)

[Afrika]

Somálsko: Letecký útok Spojených států zabil 13 bojovníků Islámského státu (IS) v semiautonomním regionu Puntland. Při následujícím útoku byli zabiti další 3 bojovníci. V Puntlandu získává IS nové rekruty, avšak podle expertů je struktura jeho jednotek nejasná. Navíc zůstává minoritním hráčem ve srovnání s místní islamistickou organizací al-Šabáb, napojenou na teroristickou síť al-Kajdá. V Somálsku probíhá občanská válka od roku 1991, kdy warlordi svrhli diktátora a následně začali bojovat mezi sebou. Al-Šabáb ovládající jih a střed země často bojuje právě i s IS.

Nigérie: Provládní ozbrojená jednotka propustila 894 dětí včetně 106 dívek. Děti byly součástí Občanského společného komanda, jež podporuje vládní vojáky v boji proti islamistické skupině Boko Haram na severovýchodě země. Komando vzniklo v roce 2013, aby chránilo místní komunity před útoky, ale rekrutovalo i dětské vojáky. V roce 2017 byl podepsán slib o ukončení rekrutování dětských vojáků a propuštění těch, kteří byli již v jeho řadách. Zatím není jasné, kolik jich u Komanda zůstalo. Propuštěné děti budou začleněny do reintegračního programu.

 

[Blízký východ]

Írán: Ve středu íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že přestane plnit některé závazky jaderné dohody z roku 2015. Stalo se tak přesně rok poté, co americký prezident Donald Trump od této dohody odstoupil a také tři dny od toho, co Spojené státy vyslaly letadlovou loď do oblasti Perského zálivu. Írán hodlá přestat vyvážet přebytky obohaceného uranu, a pokud nebude ustanovena nová dohoda do 60 dní, tak Írán opět začne více obohacovat uran.  Evropské státy ovšem jakékoliv ultimáta odmítají a vyzývají Írán, aby dohodu dodržoval, ten ovšem čelí sankcím ze strany Spojených států. Rúhání tyto sankce označil za horší, než byla válka s Irákem.

Jemen: Oficiální jemenská vláda žádá, aby přístav Hudajdá byl pod oficiální správou OSN. Stalo se tak den poté, co se začali šíitští Hútíové z tohoto přístavu stahovat. Dle vůdce Hútíů Mohammada Alí Hútího mají jeho jednotky odejít do úterý. Jedná se o jednostranný krok ze strany povstalců, který má podpořit dohodu o přístavu Hudajdá, a také pomoci dosáhnout míru v Jemenu.

 

[Euroatlantický prostor]

Rumunsko: Z dôvodu rastúceho napätia s Ruskom v Čiernom mori zvažuje námorníctvo nákup nových dronov, ktoré by boli súčasťou plánov na modernizáciu a rozšírenie armády, uviedol viceadmirál Alexandru Mirsu. Tieto plány spočívajú tiež v nákupe štyroch multifunkčných korviet ako jadra rumunského námorníctva a modernizácii fregát Typ 22. Zakúpené by mali byť aj tri nové ponorky a pobrežné raketové batérie. Investície majú za cieľ zvýšiť prítomnosť Rumunska v Čiernom mori a prispieť k plneniu záväzku 2% HDP štátu na obranu, ktorý má Rumunsko voči Severoatlantickej aliancii.

Francúzsko: Dve francúzske ľudskoprávne skupiny, ACAT a ASER, sa pokúsili zablokovať nakladanie zbraní na saudskoarabské plavidlo. Tvrdia, že predaj zbraní Saudskej Arábii odporuje medzinárodným dohodám. Francúzsko patrí medzi najvýznamnejších dodávateľov zbraní Saúdom a to napriek pokračujúcemu konfliktu v Jemene. Obe ľudskoprávne skupiny sa vo veci obrátili na súd argumentujúc článkom zo Zmluvy o obchodovaní so zbraňami, ktorý uvádza, že nie je povolené predať zbrane štátu, u ktorého je možné, že by ich využil pri páchaní vojnových zločinov.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Kosovská parlamentní komise schválila návrh usnesení obviňující Srbsko ze spáchání genocidy proti etnickým Albáncům během války mezi lety 1998 až 1999. Ad hoc komise zřízená k přípravě usnesení, které odsuzuje srbské válečné zločiny, návrh schválila v úterý a příští týden by o jeho přijetí měl hlasovat parlament. Dle usnesení byly srbské jednotky zodpovědné za více než 270 masakrů. V rámci návrhu by se 15. leden měl stát dnem vzpomínky na genocidu proti kosovským Albáncům. Usnesení také žádá kosovskou vládu, aby vydala zákon, který by trestal popírání, schvalování a ospravedlňování genocidy vůči etnickým Albáncům. Společně s usnesením také probíhají debaty o zřízení mezinárodního tribunálu, který by měl trestat srbské zločiny proti Albáncům. Děje se tak poté, co minulý rok mise EULEX předala odpovědnost za stíhání válečných zločinu domácímu soudnictví.

 

[Jižní Asie]

Indie: Islámský stát (IS) prohlásil, že v Kašmíru založil jednu ze svých provincií. Wilája Hind (Provincie Indie) byla deklarována v pátek poté, co se policie střetla s ozbrojenci v okrese Shopian a zabila Ishaqa Ahmada Sofiho, který se mezi radikály a separatisty pohyboval déle než 10 let, než odpřisáhl věrnost IS. Podle indické armády byl podezřelý z několika granátových útoků na bezpečnostní složky. Spíše než o kontrolu území v jaderné velmoci však jde o reakci na ztráty pozic v Sýrii a gesto potvrzení síly chalífátu pro podporovatele. Většina separatistů v Kašmíru má za cíl nezávislost nebo připojení k Pákistánu.

Pákistán: Příslušníci separatistické Balúčistánské osvobozenecké armády v sobotu napadli hotel v pákistánském přístavu Gwadar. Během útoku zahynul člen ochranky a další dva byli zraněni. Separatisté hrozí dalšími útoky proti Číně a Pákistánu, hotel mimo jiné obývají i čínští investoři. Přístav Gwadar je součástí čínské Iniciativy Pásu a Cesty a je významným strategickým projektem Číny a Pákistánu. Právě Balúčistánská osvobozenecká armáda již více než dekádu bojuje s pákistánskými autoritami za nezávislost. V posledním měsíci má skupina na svědomí již několik teroristických útoků. Lidskoprávní organizace kritizují pákistánskou vládu za perzekuci balúčských aktivistů.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Několik opozičních politiků ztratilo v minulém týdnu svou poslaneckou imunitu. Stalo se tak po rozhodnutí provládního Ústavodárného shromáždění na žádost Nejvyššího soudu. Zbaveno imunity bylo 10 poslanců, kteří jsou vyšetřováni pro spiknutí, vzpouru a velezradu. Někteří se ze strachu před zatčením rozhodli skrývat na ambasádách. Již ve středu 8. května byl zatčen místopředseda Národního shromáždění, Edgar Zambrano. V reakci na zatčení vybízí Guidó k dalším celostátním protestům proti současnému režimu.

 

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko/Rusko: A. Lukašenko prohlásil, že Minsk utrpěl “obrovské” škody po znečištění ropy v ropovodu Družba, který ji dováží z Ruska do Běloruska pro zpracování a následný dovoz do evropských zemí. Podle prezidenta se jedná nejenom o škody obchodní, ale také o mechanické škody na čerpacím zařízení. Tato situace může vést k dalším hospodářským rozporům, které se Ruska a Běloruska dotkly během posledních let, a to včetně dovozu potravin nebo textilních výrobků. Ovlivněno může být také prohlubování spolupráce mezi zeměmi, o kterém se mluví v poslední době.

Kazachstán: V zemi došlo k protivládním protestům v den oslav vítězství Spojenců nad Německem ve druhé světové válce. Účastníci akce vzývali k bojkotu prezidentských voleb, které se budou konat 9. června. Zprávy o zatčených osobách byly zveřejněny s potížemi, jelikož velký počet internetových stránek nebyl v Kazachstánu dostupný. Většinou se jednalo o nezávislá média a stránky věnované ochraně lidských práv, zasaženy však byly také sociální sítě – Facebook, Twitter a Youtube fungovaly pouze omezeně. Během následující noci byl plný přístup obnoven.

 

[Východní Asie]

Filipíny/India/Japonsko/USA: V Juhočínskom mori sa v stredu skončili týždňové námorné manévre štyroch krajín – USA (ktoré vyslali torpédoborec William P. Lawrence), Japonska (vrtuľníková loď Izumo a torpédoborec Murasame), Indie (torpédoborec Kolkata a tanker Shakti) a Filipín (hliadková loď). Cvičenie bolo očividne zamerané na deterenciu ČĽR, ktorá si sporné územie Juhočínskeho mora nárokuje za pomoci výstavby vojenských zariadení na odľahlých ostrovčekoch a zároveň demonštrovalo jednotu ázijských spojencov USA. Čínske reakcie vyzývali na ďalšie posilňovanie námorníctva komunistického režimu, ktoré podľa nich jediné môže zabrániť Američanom v podobných akciách vo „výsostných čínskych vodách“. Japonsko sa taktiež snaží o vyváženie vplyvu ČĽR v oblasti, čo tiež súvisí s neúspechom doterajších rokovaní o vyriešení teritoriálnych sporov s Ruskom.

Čínska republika (Taiwan): Prezidentka Čínskej republiky, Cchaj Jing-wen, požiadala tajné služby, aby dôslednejšie čelili snahám ČĽR o infiltráciu do štruktúr ostrova. Prezidentka, známa odmietaním politiky zbližovania sa medzi dvoma Čínami, nekonkretizovala, aké zásahy Peking na Taiwane robil. Obvinila však čínsku komunistickú stranu z „narúšania statusu quo“ a avizovala odpoveď navyšovaním vojenských kapacít Taipeia, vrátane domácej výroby ponoriek. To má odradiť akúkoľvek čínsku vojenskú agresiu v Taiwanskej úžine. V tej za uplynulé mesiace uskutočnili manévre či plavby ČĽR aj USA. Komunistický režim už bol obvinený zo zasahovania do priebehu komunálnych volieb na ostrove v novembri 2018.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Rolls-Royce odhalil energetický systém určený pro laserové zbraně. Firma na technologii potřebné pro provoz laseru v poli pracovala již deset let. Hybridní systém užívající vrtulníkový motor M250 spolu s baterií umožňuje provoz laserové zbraně o výkonu až 100 kilowatt. Zásadní inovací oproti současným demonstrátorům je provoz kompletu včetně samotné zbraně v rámci jednoho vozidla, což znamená další krok k praktickému užití laseru na bojišti. Testování systému spolu s laserem Lockheed Martin-Dynetics je na nosiči FMTV plánováno ještě na tento rok ve snaze získat náskok nad konkurenčním projektem firmy Raytheon.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *