Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (2/2018)

[Afrika]

Súdán: Jeden student byl zabit a dalších šest lidí bylo zraněno během rozsáhlých protestů proti rostoucí ceně chleba v zemi. Student zemřel během demonstrace ve městě Geneina, hlavním městě státu Západní Darfur. Další protesty se uskutečnily ve městech Nyala a al-Damazin, ležících na jihozápadě země, a zároveň v hlavním městě Chartúmu.  Guvernér Západního Darfuru Fadl al-Mawla al-Haga uvedl, že situace je klidná a inicioval vyšetřování studentovy smrti. Ministerstvo vnitra odmítlo, že by protesty souvisely se zdvojnásobením ceny chleba.

Nigérie: V zemi se konal masový pohřeb 73 lidí zabitých v bojích mezi pastevci z etnika Fulani a farmáři. Konflikt mezi oběma skupinami trvá desítky let a předmětem jejich střetů je využití pastvin. Konflikt mezi farmáři a chovateli dobytka se vyostřil v posledních pěti letech. Jen za minulý rok zemřelo ve vzájemných bojích nejméně 1500 lidí a přes 100 000 dalších bylo donuceno opustit své domovy. Útoky se odehrály především ve státech Benue, Nasarawa a Taraba. Armáda do těchto států vyslala speciální jednotky, aby uklidnily situaci.

 

[Blízký východ]

Írán: Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal pokračování dohody z roku 2015, jež má za cíl udržet na uzdě íránský jaderný program. Učinil tak po předcházejících prohlášeních, v nichž vyzýval všechny signatáře dohody k jejímu zrušení a znovuzavedení sankcí vůči Íránu, který dle jeho názoru dohodu nedodržuje. Trump musí každých 120 dní schválit pokračování dohody. Dle Trumpa tak učinil naposledy, z jeho strany se jedná o tlak pro zpřísnění podmínek dohody. Evropští představitelé jeho slova odmítli jako nezodpovědná.

Egypt/Pásmo Gazy: Odnož Islámského státu na Sinaji vyhlásila válku palestinskému hnutí Hamas. Skupina vydala prohlášení, v němž deklarovala nepřátelství Hamasu a vyzývala k eliminaci jeho vedení. Jedná se o obrat oproti předchozí spolupráci, v níž měl Hamas i skupinu financovat. Dle některých zdrojů však Hamas v posledních měsících spolupracuje s Egyptem i Izraelem vůči skupině, neboť její kroky destabilizují i jeho mocenskou základnu.

 

[Euroatlantický prostor]

Dánsko: Riaditeľ Bezpečnostnej a spravodajskej služby Finn Borch Andersen uviedol, že oslabovaním Islamského štátu môže posilniť práve al-Kájda. Podľa neho má táto skupina ešte stále ambície zaútočiť na Západ. V súčasnosti sa členovia al-Kájdy nachádzajú predovšetkým v severnej, východnej a západnej Afrike, Jemene aj Sýrii. Andersen poskytol tieto informácie pri predložení hodnotiacej správy o hrozbe terorizmu v Dánsku, podľa ktorej je hrozba v krajine stále vážna a primárne zapríčinená militantným islamizmom.

Nemecko/Taliansko: Počas spoločnej medzinárodnej akcie bolo na nemeckom a talianskom území zadržaných 160 ľudí podozrivých z členstva v organizovanej kriminálnej skupine ‚Ndrangheta. Miestna bunka ‚Ndranghety so sídlom v meste Ciró využívala niekoľko podnikov na pranie špinavých peňazí, pričom táto skupina mala presah až do Nemecka. Spoločnú akciu zastrešil Eurojust, ktorý zabezpečoval komplexnú koordináciu na úrovni EÚ. Eurojust vo všeobecnosti pomáha vnútroštátnym orgánom členských krajín EÚ spolupracovať medzi sebou v boji proti závažnej organizovanej trestnej činnosti.

 

[Jižní Asie]

Indie: Příslušník pohraniční stráže podlehl těžkým zraněním. K přestřelce došlo v sobotu v sektoru Sunderbani, části sporného indického federálního státu Džammú a Kašmír. Indické bezpečnostní složky prohlásily útok za nevyprovokovaný akt agrese ze strany pakistánské armády. Podle vyjádření vojenských velitelů indické síly palbu opětovaly a donutily nepřátele k ústupu. Incident navazuje na dlouhodobě napjaté vztahy obou zemí. V posledních týdnech navíc vyeskalovaných několika krvavými střety mezi indickou a pakistánskou armádou.

Pákistán: Ministr obrany Khurram Dastgir Khan oznámil, že z jeho strany přestala zpravodajská a obranná spolupráce se Spojenými státy. Zásobovací trasy pro konvoje NATO a vzdušné koridory však zůstávají v provozu. Platí to i o amerických pozemních a leteckých zařízeních. Jde o reakci na zastavení bezpečnostní pomoci v  hodnotě téměř dvou miliard dolarů, již USA vyhlásily ve snaze donutit Pákistán k důraznějšímu protiteroristickému boji. Podle amerického ministerstva zahraničí s ním nebylo toto rozhodnutí oficiálně komunikováno. Připomnělo také, že si váží vzájemného vztahu a přeje si jeho obnovení a prohloubení, jakmile Pákistán zakročí proti Tálibánu a Hakkáního síti.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Kolumbijská marxistická skupina ELN zaútočila na ropná zařízení hodinu potom, co vypršela smlouva o příměří mezi ní a vládou. Ve středu přitom měla začít jednání o obnovení smlouvy v Ekvádorském Quitu. Rebelové zaútočili třemi bombovými útoky na druhý nejdůležitější kolumbijský ropovod Caño Limón v brzkých ranních hodinách. Dále skupina zaútočila na námořnickou základnu, kde byli zraněni dva vojáci. ELN prohlásila, že nechce pokračovat v příměří, dokud nebudou stanoveny nové podmínky.

Mexiko: Přestřelka mezi členy tamější lokální policie a místními za sebou zanechala jedenáct mrtvých. Přestřelka se odehrála ve městě Acapulco za branami hotelových rezidencí ve farmářské komunitě potom, co police zadržela mladého muže za neukázněné chování. Přestřelka za sebou nechala osm mrtvých místních obyvatel a tři policisty. Dalších třicet policistů ale bylo zadrženo. Acapulco, které bývalo velmi oblíbenou turistickou destinací, se v posledních letech stalo jedním z nejvražednějších měst Mexika. Hlavním důvodem je obchod s drogami.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Státní duma v prvním čtení přijala návrh druhého zákona o „cizích agentech“, který se týká vztahů mezi státem a zahraničními médií. Podle návrhu, média a jednotlivci, označeni ruským ministerstvem spravedlnosti jako „cizí agenti“, budou muset ukazovat toto označení ve svých výstupech v Rusku. Nový návrh navazuje na první zákon, podepsaný prezidentem Putinem v listopadu 2017, který zavedl samotné označení „cizí agent“ pro média, operující na území Ruska a financované ze zahraničí, a postup přidělení tohoto označení ministerstvem spravedlnosti. Prvními „cizími agenty“ se staly Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Moldavsko: Předseda parlamentu Andrian Candu podepsal zákon, zakazující „ruskou mediální propagandu.“ Právní moc pro podepsání zákona mu byla přidělena Ústavním soudem země po tom, co prezident Igor Dodon dvakrát odmítl zákon podepsat. Zákon v Moldavsku zakazuje vysílání ruských zpráv, analýz, politických a vojenských pořadů. Kromě podepsání zákona Candu také schválil sedm nových členů vlády. Podepsání zákona předsedou parlamentu místo prezidenta je již třetím případem dočasného pozastavení pravomocí prezidenta republiky za poslední dobu; příčinou jsou rozpory mezi proruským prezidentem Dodonem a prozápadní vládou.

 

[Východní Asie]

Japonsko: Podľa japonského premiéra Abeho Japonsko vstúpilo do paktu s tromi Pobaltskými krajinami – Lotyšskom, Litvou a Estónskom. Cieľom paktu je posilnenie vzájomných ekonomických a politických väzieb a to najmä v oblasti informačných technológií, dopravy a medicíny. Reálne výsledky paktu môžu štáty očakávať až po úspešnej ratifikácii dohody o ekonomickej spolupráci medzi EÚ a Japonskom. Medzi krajinami bola taktiež diskutovaná kooperácia vo sfére obrany, ekonomiky a kybernetickej bezpečnosti a to aj v súvislosti s hrozbou zo strany Severnej Kórey.

Južná Kórea: Juhokórejská vláda má údajne v pláne zakázať obchodovanie v tzv. kryptomenách. Južná Kórea, ktorá je v súvislosti s obchodovaním v týchto menách považovaná za jedno z najvýznamnejších centier, uvádza, že problematika kryptomien predstavuje pre krajinu nemalé znepokojenie. Hneď po podobných vyjadreniach padla hodnota bitcoinu o približne pätinu. Juhokórejská vláda chce v tejto oblasti zaviesť väčšiu mieru kontroly a držať na uzde anonymné obchodovanie v kryptomenách.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americké dokumenty týkající se jaderné rovnováhy ve světě potvrdily existenci hypotetické Ruské zbraně známe jako Status – 6, kterou je možné nejlépe popsat jako “jaderný torpédo dron.” Jedná se o velmi autonomní torpédo dlouhého dosahu s jadernou hlavicí, které je díky své velikosti výrazně hůře detekovatelné než ponorka. Takové torpédo představuje těžko mitigovatelnou hrozbu pro velká pobřežní města, která tvoří klíčová centra USA. 

Kybernetická bezpečnost: Mexická kancelář generálního prokurátora oznámila ve čtvrtek, že vyšetřuje pokus o hacknutí mexické exportní banky Bancomext. Hackerům se nepodařilo přímo získat jakékoliv finance z účtů dané banky především díky dobrému zabezpečení a rychlé reakci. V rámci tohoto útoku byl využit SWIFT systém, který se každý den využívá k přesunům milionů dolarů v rámci bank a byl několikrát zneužit pro nelegální zisk peněz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *