Přehled světového dění z uplynulého týdne (2/2019)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: Neúspěšný prezidentský kandidát Martin Fayulu požádal Ústavní soud, aby zrušil výsledek, který deklaroval vítězem protikandidáta Felixe Tshisekediho. Fayulu uvádí, že vyhrál volby s 62 % hlasů. Fayulův tábor obvinil Tshisekediho, že udělal tajnou dohodu s odcházejícím prezidentem Josephem Kabilou. Výsledky prezidentských voleb šokovaly volební analytiky a byly ihned po vyhlášení rozporovány opozicí a západními mocnostmi. Výsledky odmítla i vlivná katolická církev, která měla tým pozorovatelů. Země se nyní obává vypuknutí povolebního násilí.

Madagaskar: Nejvyšší ústavní soud deklaroval bývalého prezidenta Andry Rajoelinu vítězem druhého kola prezidentských voleb, které se konaly minulý měsíc. Soud odmítl všechny stížnosti a uvedl, že Rajoelina vyhrál s více než 55 % hlasů. Protikandidát, taktéž bývalý prezident, Marc Ravalomanana obdržel přes 44 % odevzdaných hlasů. Volební účast byla 48 %. Ravalomanana odmítl uznat výsledky voleb kvůli obviněním z masivních podvodů během volebního dne a při počítání volebních lístků. Jeho podporovatelé kvůli tomu protestovali v hlavním městě Antananarivo.

[Blízký východ]

USA/Turecko: V pondělí 7. ledna dorazila do Ankary americká delegace vedená poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem s cílem získat záruky Ankary, že nepodnikne další útoky vůči kurdským jednotkám na turecko-syrské hranici. Podle jeho vyjádření může ke stažení asi 2 000 amerických vojáků dojít jen v případě, pokud se Ankara zaručí, že nebude napadat americké spojence (kurdské milice YPG). Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan tyto požadavky odmítl a naopak zopakoval příslib vyčistit oblasti na východ od Eufratu od radikálů nejen z IS, ale i dalších skupin včetně Kurdů. V pátek 11. ledna pak začaly některé americké jednotky opouštět Sýrii. Navzdory jednání na vysoké úrovni tak zůstává angažmá Američanů i osud YPG v Sýrii nejistý.

Izrael: Ve světle amerického stahování ze Sýrie a posilování pozice prezidenta Bashara al-Assada a jeho spojenců v zemi se izraelský premiér Benjamin Netanjahu nechal slyšet, že Izrael nedopustí posilování íránského vlivu v regionu. Posledním příkladem izraelských snah byl letecký útok na pozice Hizballáhu a sklady Íránem podporovaných jednotek na mezinárodním letišti v Damašku z pátku 11. ledna. Izrael cíle zničil, a to navzdory syrské protivzdušné obraně, která většinu střel eliminovala. Sýrie navíc v reakci na útok podala stížnost k OSN. Pozoruhodné je, že doprava na letišti v Damašku nebyla těmito  dramatickými událostmi nijak omezena.

[Euroatlantický prostor]

Poľsko: Civilná kontrarozviedka (ABW) zatkla pre podozrenie zo špionáže čínskeho občana, jedného z riaditeľov poľskej pobočky firmy Huawei, a poľského občana, bývalého vysokopostaveného dôstojníka ABW. Obaja obvinenia odmietajú. Zatiaľčo Čína vyjadrila znepokojenie nad zatknutím svojho občana, firma Huawei svojho zamestnanca prepustila. Napriek tomu, že ABW prostredníctvom svojho hovorcu odmietla, že by obvinenie bolo namierené proti firme Huawei ako takej, je možné, že Poľsko využívanie produktov tejto firmy obmedzí.

Srbsko: Už šiesty víkend po sebe protestujú v Belehrade a ďalších šiestich mestách tisíce Srbov proti prezidentovi Vučičovi. Demonštrácie zvolala skupina tridsiatich opozičných organizácií. Vučiča obviňujú z obmedzovania slobody slova, útokov na žurnalistov a opozíciu a obávajú sa, že kvôli snahe o vstup Srbska do Európskej únie pristúpi na urovnanie vzťahov a faktické uznanie Kosova. Prezident odmietol demonštrantom ustúpiť, pripustil však, že zváži vyhlásenie predčasných volieb.

[Západní Balkán]

Makedonie: Makedonský parlament schválil všechny návrhy na změnu ústavy, což bude mít za následek přejmenování země na Republika Severní Makedonie. Pro ústavní změny hlasovalo všech přítomných 81 z celkových 120 poslanců, čímž zajistili nezbytnou kvalifikovanou většinu. Téměř všichni poslanci nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, se rozhodlo hlasování bojkotovat. Změna názvu by měla pomoci vyřešit dlouholetý spor se sousedním Řeckem a pro Makedonii tak otevřít cestu k připojení do Evropské unie a NATO.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Tálibán v úterý zrušil další kolo mírových rozhovorů s Američany v Kataru. Podle povstalců byly důvodem neshody v obsahu jednání, a to ohledně účasti představitelů Afghánistánu, možném příměří a výměně zajatců. Tálibán odmítá jednat s afghánskou vládou, zatímco pro USA je řešení vyjednané na základě národní jednoty klíčové pro ukončení svého působení v zemi. Jejich vyslanec pro afghánské usmíření Zalmay Khalilzad vyrazil v úterý na cestu po regionu, při které se do 21. ledna sejde se zástupci Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Číny a bude se je snažit přesvědčit o důležitosti řešení konfliktu vycházejícím z domácí politiky.

Myanmar: V pátek myanmarský soud zamítl odvolání dvou reportérů agentury Reuters Wa Lone Kyawy a Soe Ooa. Ti byli zatčeni na konci roku 2017 za odhalování státních tajemství. Novináři pracovali na kauze masové vraždy muslimských mužů a chlapců v Rakhinském státě příslušníky myanmarské armády. Případ zatčení zahraničních novinářů vyvolal rozsáhlou kritiku především ze strany mediálních a lidskoprávních organizací. Několik politiků také oslovilo přímo myanmarskou de-facto vůdkyni a laureátku Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi s žádostí o propuštění obou novinářů.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Vodca socialistickej strany Nicolás Maduro sa vo štvrtok 10. januára druhý krát ujal kresla prezidenta Venezuely s funkčným obdobím na šesť rokov. Priebeh minuloročných prezidentských volieb bol medzinárodne ostro kritizovaný a Madurovo víťazstvo označené za nelegitímne. Z toho dôvodu sa inaugurácie nezúčastnili reprezentanti Európskej únie, Spojených štátov, či takzvanej Lima Group. Nasledujúci deň sa približne tisíc ľudí zišlo na proteste zvolanom opozičným lídrom Juanom Guaidom. Ten prehlásil, že je pripravený vystriedať Madura na prezidentskom poste.  

Guatemala: Prezident Jimmy Morales vyhostil z krajiny medzinárodnú protikorupčnú komisiu podporovanú OSN a obvinil ju zo zaujatosti a porušovania ľudských práv. Komisia totiž v minulosti obvinila Moralesovho syna a brata z účasti na finančných podvodoch. Taktiež zohrala dôležitú rolu vo voľbách v roku 2015, kedy zdiskreditovala mnoho jeho protikandidátov. Napriek tomu, že prezidentovo uznesenie zablokoval Ústavný súd, OSN začala sťahovať členov komisie po tom, čo vláda odmietla garantovať ich bezpečnosť.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Ruské ministerstvo obrany prišlo s návrhom zákona umožňujúceho PVO zostreliť civilné lietadlo. Nový zákon by tak rušil právne nariadenie z roku 1994 podľa ktorého ruské ozbrojené sily nesmú zostreliť lietadlo, pokiaľ je jasné, že sa na palube nachádzajú pasažieri. Podľa nového návrhu musí armáda konať pokiaľ neznáme lietadlá preniknú do hĺbky 50km bez povolenia a nereagujú na výzvy či varovné výstrely. Návrh zákona tiež vymedzuje, že k zostreleniu bude môcť dôjsť len v prípade, že hrozí riziko „hromadnej smrti, ekologickej katastrofy, či útok na strategické ciele“.

Ukrajina/Turecko: Ukrajinský prezident P. Porošenko informoval o kúpe tureckých dronov. Konkrétne sa jedná o bezpilotné lietadlá typu Bayraktar TB2, ktoré sú tiež schopné útočných operácií. Ruská diplomacia na plánované dodávky dronov reagovala prehlásením, podľa ktorého je predaj zbraní suverénnym právom každej krajiny. Na Ukrajine však prebieha konflikt, preto predaj nových zbraní kyjevskému režimu môže viesť k zhoršeniu situácie na Donbase. Podľa Moskvy však nové ukrajinské drony neprinesú konfliktu na východe Ukrajiny  výraznejší posun, hoci Kyjevu umožnia viesť „presnejšie operácie“ čo môže viesť k novej destabilizácii v regióne.

[Východní Asie]

Japonsko/Severná Kórea: Prognóza otvoreného dialógu KĽDR s Japonskom po vzore, ktorý Pchjongjang zaviedol s USA a Južnou Kóreou, je ohrozená prekážkami z minulosti vzťahov oboch krajín. Minister zahraničných vecí KĽDR Ri Jong-ho varoval administratívu Šinza Abeho, aby neotvárala tému únosov japonských občanov do Severnej Kórey v 70. a 80.rokoch minulého storočia. Táto téma je pritom jednou z priorít Abeho kórejskej politiky. V protiofenzíve, v ktorej majú spoločný postoj obe Kórey, navrhuje Pchjongjang otvoriť pálčivú tému kompenzácií za nútené práce miliónov Kórejčanov počas japonskej okupácie polostrova cez Druhú svetovú vojnu.

Čína: Štvrtý čínsky jadrový reaktor tretej generácie, americký Westinghouse AP1000, bol tento týždeň uvedený do prevádzky. Druhá jednotka jadrovej elektrárne Haiyang v provincii Šan-tung znamená ďalšiu snahu krajiny o zníženie závislosti na importe fosílnych palív pre potreby hospodárstva. Masívny trend otvárania už štvrtého reaktoru od septembra minulého roka však znamená iba dokončenie záväzkov z minulosti. V poslednom období je zrejmé, že vláda spomalila výstavbu nových jadrových elektrární, v roku 2019 neplánuje žiadne nové projekty. Investície naopak miesto jadra môžu viesť do obnoviteľných zdrojov energie. Očakáva sa teda, že nedosiahne svoj plánovaný cieľ 58 gigawattov výrobnej kapacity jadrových elektrární a ďalších 30 GW vo výstavbe v roku 2020.

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Americký konglomerát Textron oznámil dokončení akvizice výrobce pozemních dronů Howe & Howe Technologies. Pro Textron, do nějž patří i výrobce vrtulníků Bell Helicopter, představuje tento nákup logické rozšíření portfolia. Dílčí součást konglomerátu, Textron Systems, se totiž v současnosti věnuje především výrobě leteckých i námořních dronů. Howe & Howe poskytne v rámci společnosti potřebné know-how, jak ve své oblasti výroby, tak ve zkušenostech s veřejnými zakázkami. Zde se chce v příštím roce Textron Systems prosadit hned ve čtyřech oblastech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *