Hormúzský průliv. (Zdroj: Wikipedia)

Přehled světového dění z uplynulého týdne (2/2021)

[Afrika]

Středoafrická republika: Podle předběžných výsledků úřadující prezident Faustin-Archange Touadera obhájil mandát v prezidentských volbách konaných na konci minulého roku se ziskem 53.9 % procenta hlasů. Volby však byly poznamenány násilím a utvořením široké opoziční koalice podpořené množstvím ozbrojených skupin, které získaly kontrolu nad části země. V důsledku zhoršené bezpečnostní situace se na ochraně klíčových oblastí státu podílí stovky ruských, rwandských a konžských vojáků.

Mali: Na al-Káidu napojená Skupina podporující islám a muslimy (JNIM) se přihlásila k útoku ve východomalijském regionu Ménaka, při kterém byli nástražnou výbušninou zabiti dva francouzští vojáci. Útok se odehrál pouze několik dní poté, co při podobném incidentu zemřeli tři francouzští vojáci. Během sedmiletého působení francouzské armády v Mali tak již padlo padesát jejích vojáků v boji proti džihádistům.

 

[Blízký východ]

Irák: Spojené státy v pátek uvalily sankce na Faliha Fajáda, šéfa zastřešující organizace Lidových mobilizačních jednotek (PMU). Dle amerického ministerstva financí měl vést milice, které stojí za smrtí stovek demonstrantů. Ti měli zemřít při protivládních protestech aktivních od podzimu 2019. Fajád měl koordinovat činnost milicí s íránskými Revolučními gardami. Irácké ministerstvo zahraničí rozhodnutí uvalit sankce odsoudilo a oznámilo, že bude vést dialog s novou americkou administrativou na napravení situace. Fajádův předchůdce, Abú Mahdí Muhandis, byl zabit společně s Kásimem Sulejmáním v lednu loňského roku. Ve čtvrtek uvalil irácký soud zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyšetřování zabití Muhandise a Sulejmáního.

Írán: Jihokorejská diplomatická mise v neděli dorazila do Teheránu, má se angažovat v jednáních o zajatém korejském tankeru MT Hankuk Chemi. Zprávu o zkonfiskování tankeru v Hormúzském průlivu přinesly korejské a íránské noviny v pondělí, Soul reagoval okamžitým požadavkem o propuštění tankeru a posádky, již tvoří občané Jižní Koreje, Indonésie, Vietnamu a Myanmaru. Dle íránských novin byla loď zajata z důvodu do moře unikajících chemikálií. Hankuk Chemi měla na palubě 7,2 tisíce tun ethanolu. Dle jiných vysvětlení byl tanker zajat kvůli jihokorejskému dodržování sankcí uvalených na Írán Spojenými státy, Soul tak ve svých bankách blokuje aktiva v hodnotě 7,2 miliardy USD patřících Teheránu.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: V souvislosti se středečním útokem protestujících na budovu Kapitolu, která je sídlem Kongresu Spojených států, již bylo zadrženo více než 80 útočníků a po dalších policejní složky pátrají. Útočníkům hrozí mnohaleté tresty za mřížemi za útok na úřední osoby, nezákonné vniknutí a další. Během útoku přišlo o život celkem 5 osob, přičemž jednou z nich byl také příslušník Capitol Police. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová vyzvala k aktivaci 25. dodatku Ústavy, který by zbavil prezidenta Donalda Trumpa moci, toto však bylo později zamítnuto.

Evropská unie: Začátkem nového roku se ujalo Portugalsko předsednictví Rady EU, které bude trvat do konce června 2021, kdy se této role ujme Slovinsko. Hlavním programem Portugalska, které svou roli převzalo po Německu, je vypořádat se s pandemii COVID-19. Dalšími cíli předsednictví bude posílení a rozšíření digitalizace, „zelená politika“ či posilnění role Evropy ve světě. Portugalsko je členem EU od roku 1986 a v současné době již počtvrté předsedá Radě EU, jakožto klíčovému orgánu při tvorbě a přijímání evropské legislativy.

 

[Západní Balkán]

Chorvatsko: V návaznosti na silné zemětřesení, protikorupční orgány hodlají vyšetřovat možné nedbalosti v rámci poválečné rekonstrukce nemovitostí. Chorvatský úřad proti korupci a organizovanému zločinu dal v pondělí policii pokyn, aby prošetřila podezření z možné nedbalosti u budov, které byly silně poškozeny zemětřesením, které zasáhlo oblast Banovina o týden dříve. Otázka poválečné rekonstrukce se stala aktuální poté, co si lidé, jejichž domy byly zasaženy zemětřesením stěžovali novinářům, že jejich domy nebyly po válce v 90. letech adekvátně opraveny nebo přestavěny.

 

[Jižní Asie]

Pákistán: Komunita Hazárů protestovala po útoku tzv. Islámského státu (IS). V neděli 3. 1. v provincii Balúčistán podřezali teroristé hrdla 11 horníků z této převážně šíitské menšiny. Od té doby odmítali Hazáři, nepřetržitě protestující v metropoli Kvétě, pohřbít oběti, z nichž většina pocházela z Afghánistánu, a volali po setkání s premiérem Imránem Chánem a rezignaci provinční vlády. Demonstrace se později rozšířily také do Péšáwáru, Láhauru a Karáčí, kde se lidé přidali k okupačním sedícím protestům V pátek se Hazáři setkali se zástupci místní a centrální vlády, kteří se omluvili rodinám obětí a přislíbili jejich setkání s premiérem a šéfem armády. Hazáři jsou v poslední dekádě častým cílem útoků islamistů v Pákistánu i Afghánistánu.

Afghánistán:  Kábul předminulou sobotu vyhostil 10 čínských zpravodajců. Ti měli udržovat aktivní kontakty se skupinami napojenými na islamistické hnutí Tálibán. Zatčeni byli 10. prosince afghánským Národním úřadem pro bezpečnost (NDS) pro podezření ze špionáže. Dle dostupných zpráv měli zpravodajci využívat Kábul jako základnu pro vytvoření fiktivní buňky separatistického Islamistického hnutí východního Turkistánu (ETIM). ETIM se dlouhodobě snaží o vytvoření státu pro etnické Ujgury. Číňany vytvořená buňka měla získat kontakty na podporovatele ETIM v Afghánistánu.

 

[Latinská Amerika]

Kuba: Trumpova administrativa chystá kroky k označení Kuby za státního sponzora terorismu. Tento krok má způsobit problémy nastupující Bidenově administrativě, která se pravděpodobně bude snažit o lepší vztahy s Kubou. Kubánská vláda jednání USA odsoudila. Pokud by Kuba byla reálně označena za státního sponzora terorismu, stala by se teprve čtvrtou zemí s tímto označením (doposud jsou ze strany USA takto označeny Írán, Severní Korea a Sýrie). Důsledky takového označení jsou mimo jiné různá finanční a obchodní omezení, penalizace všech osob a zemí zapojených do obchodních aktivit s Kubou a další.

Mexiko: Nejméně devět lidí bylo zabito a minimálně jeden zraněn v mexickém státě Guanajuato, který je centrem krvavé války soupeřích kriminálních skupin. Od roku 2017, kdy v Guanajuatu proti sobě soupeří gang Santa Rosa de Lima a kartel Jalisco New Generation, byly zabity tisíce lidí. Guanajuato je v současné době nejnásilnějším státem Mexika (s největším počtem úmrtí), v minulosti se přitom jednalo o oblíbenou destinaci Američanů odcházejících do důchodu a mnoha turistů.

[Východní Asie]

KĽDR: V utorok sa v Pchjongjangu začal 8. kongres Kórejskej strany práce. Na vrcholovom stretnutí predseda strany a najvyšší vodca KĽDR Kim Čong-un avizoval navyšovanie vojenských kapacít na obranu národa. V praxi to môže znamenať posilnenie jadrového programu krajiny a prípravu na vyvažovanie pravdepodobnej politiky USA s novým prezidentom Joeom Bidenom. Zároveň priznal, že ekonomické plány krajiny z predošlého obdobia neboli naplnené takmer v žiadnom sektore. Hospodárstvo krajiny trpí uzavretím hranice s ČĽR pre pandémiu koronavírusu.

Hongkong/ČĽR: V stredu ráno bolo v Hongkongu pri policajnej akcii zatknutých 53 pro-demokratických politikov a aktivistov. Ide o doposiaľ najväčšie využitie kontroverzného bezpečnostného zákona oblasti z minulého roka. Opoziční politici boli zatknutí za „podvratnú činnosť“, ktorej sa mali dopustiť organizáciou či účasťou na neoficiálnych opozičných primárkach v júli 2020. Zatýkanie ostro kritizovali medzi inými viceprezident Taiwanu Lai Čching-te či pravdepodobný nový americký minister zahraničných vecí Anthony Blinken.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Švédsky Saab získal britsko-francúzsky kontrakt na podvodné vozidlá určené na ničenie podmorských mín. Saab zabodoval svojím Multi-Shot Mine Neutralization System (MuMNS). Hodnota kontraktu je 37 miliónov USD. Systém MuMNS je schopný operovať v 300 metrovej hĺbke. Ústredným kontraktorom je francúzska firma Thales, ktorej má Saab prvé stroje dodať v roku 2022. Počiatky tohto britsko-francúzskeho programu siahajú do roku 2010 (tzv. Lancaster House Treaty).

Kyberbezpečnost: Podle studie výzkumníků z americko-izraelské kyberbezpečnostní firmy Check Point Software Technologies se počet kybernetických útoků na nemocnice a další zdravotnické organizace od listopadu 2020 celosvětově zvýšil o 45 procent. Za stejnou dobu množství kyberútoků napříč sektory vzrostl o 22 procent. V průměru v listopadu probíhalo 626 kyberútoků na jednu zdravotnickou organizaci týdně. Rostl počet ransomware, botnet, ACE a DDoS útoků. Největší nárůst zaznamenala střední Evropa (145 procent) a východní Asie (137 procent).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *