[Afrika]
Burundi: Opoziční koalice uvedla, že nebude respektovat výsledky referenda, pomocí kterého chce současný prezident Pierre Nkurunziza zůstat u moci. Referendum se má týkat ústavních změn, které by umožnily zůstat prezidentovi v úřadu až do roku 2034. Agaton Rwasa, leader opozičního bloku Amizero y Abarundi, označil proces referenda za nedemokratický. Zároveň uvedl, že vládní síly zatkly ještě před hlasováním představitele opozice. Referendum bude platné, pokud volební účast překročí 50 %.
Demokratická republika Kongo (DRK): UNICEF vyzvala, aby se shromáždilo 88 milionů USD na pomoc dětem v provincii Kasai v DRK. Podle OSN je v ohrožení na 400 000 dětí kvůli probíhajícímu hladomoru. UNICEF vyzvala k zastavení násilí na dětech, k zajištění základních služeb pro všechny nezletilé a poskytování trvalé humanitární pomoci. Podle OSN bylo v provincii Kasai donuceno na 1,3 milionu obyvatel opustit své domovy. Boje o moc probíhají v provincií od srpna 2016 mezi lokálními vůdci a vládními jednotkami.
[Blízký východ]
Izrael/Pásmo Gazy: V pondělí došlo k přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Západního Jeruzaléma. Přesun vyvolal odpor hlavně mezi Palestinci žijícími v Pásmu Gazy. Ti již od 30. března protestují na hranicích Gazy a Izraele. V pondělí jejich počet dosáhl 40 000. Snažili se narušit hraniční plot, na což Izraelské obranné síly (IDF) reagovaly nasazením slzného plynu a v některých případech ostrou střelbou, která měla za následek 63 mrtvých. Protesty jsou podporovány vládnoucím hnutím Hamás, které je na seznamu teroristických organizací. 50 z 63 pondělních obětí bylo členy Hamásu. Silnou kritiku si vysloužili Izraelci hlavně ze strany Turecka.
Írán: Policie se již poněkolikáté střetla s protestanty ve městě Kazerun, několik desítek jich bylo zraněno, asi pět zabito. Původně pokojné protesty vyvolala mj. i vládní snaha o změnu administrativních hranic města a přilehlých distriktů. Demonstranti, kteří se sešli ve čtvrtek před policejní stanicí kvůli zatčení některých dalších protestantů, byli rozehnáni. Ve městě operují ozbrojené milice. Íránská veřejnost protestuje proti režimu ve větších číslech od konce minulého roku.
[Euroatlantický prostor]
Slovensko: Uplynulý týždeň sa v Bratislave konal 13. ročník medzinárodnej bezpečnostnej konferencie Globsec. Konferencie sa zúčastnilo rekordných 140 rečníkov a približne tisíc hostí. Do Bratislavy pricestovali napríklad Michael Kurt Volker, vyslanec USA pre Ukrajinu či Vasilij Nebenzia, stály predstaviteľ Ruskej federácie pri OSN. Akademickú obec zastúpili okrem iného aj Jeffrey Sachs a Joseph Nye, autor pojmu „soft power“. Hlavnými témami boli kybernetická bezpečnosť, obrana, energetika, budúcnosť Európy a strategická komunikácia.
Česká republika: Vlani odišlo z Českej republiky do Sýrie bojovať 11 ľudí, z toho dvaja boli českí občania. Vyplýva to zo situačnej správy o bezpečnosti krajiny za predošlý rok, ktorú dostane vláda. Podľa správy sa z Česka po porážke tzv. Islamského štátu stala tranzitná krajina, cez ktorú sa bojovníci snažili dostať späť do Európy, no k ich hromadnému prílivu nedošlo. Polícia tiež preverovala niekoľko prípadov finančnej a logistickej podpory teroristickým skupinám v zahraničí. Napriek týmto skutočnostiam si česká moslimská komunita udržiava umiernený charakter.
[Jižní Asie]
Indie: Ministr zahraničí Vijay Kumar Singh navštívil 15. a 16. května Korejskou lidově demokratickou republiku. Je to první ministerská návštěva ve dvou dekádách. Obě země dlouhodobě udržují diplomatické styky, letos slaví výročí 45 let. Indie také v minulém roce odmítla stáhnout své diplomaty z Pchjongjangu i přes výzvu tehdejšího amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona. Indie je jednou z mála zemí, které s KLDR udržují podobný kontakt, pravidelně probíhají i mezikulturní výměny a další akce. Oficiálními cíli návštěvy bylo utužení vztahů a konzultace politických, ekonomických i kulturních témat.
Indie: Vláda vyhlásila příměří v Kašmíru po dobu Ramadánu, ten začal ve čtvrtek 17. května. Je to téměř 18 let od posledního příměří v období Ramadánu v dlouhodobě nestabilním regionu. Indické bezpečnostní složky zastavily operace proti separatistům, ale významná skupina Laškare Tajba prohlásila příměří za “hřích” a chce nadále pokračovat v boji. Kašmír se již více než 70 let potácí v krvavých konfliktech. Řešení komplikuje především náboženský spor. Většinu údolí Kašmíru ovládá Indie, která je hinduistickým státem, zatímco Kašmír je původně muslimský. Sousední Pákistán si Kašmír nárokuje a zároveň muslimské separatisty v Kašmíru dlouhodobě podporuje.
[Latinská Amerika]
Venezuela: V neděli si země zmítaná v ekonomické a politické krizi zvolila staronového prezidenta, kdy s 67,7 % hlasů obhájil mandát stávající prezident Nikolas Maduro. Ve hře totiž chyběla silná opozice, jelikož nejsilnější opoziční strany do voleb nenasadily svého kandidáta z důvodu nedemokratického režimu v zemi a kvůli vysoké pravděpodobnosti nedemokratických voleb. Jediným silným kandidátem nastupujícím proti Madurovi je Henri Falcón, který obdržel pouhých 21,2 % hlasů. Ten byl původně členem stejné strany jako Maduro, v roce 2010 se ale přidal k opozici.
Brazílie: Že se s problémem islámského radikalismu nepotýká jenom Blízký východ nebo Evropa jasně ukazují poslední události v Brazílii. Tam policie obvinila jedenáct lidí z pokusu o vytvoření nové buňky Islámského státu. K dopadení policistům pomohly sociální sítě, kde se islamisté domlouvali na napodobení útoku na London Bridge v průběhu karnevalu v Riu de Janeiru. Policie v bytě dopadených našla vlastnoručně vyrobené zbraně.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Putin schválil složení nové vlády premiéra Medvěděva. Podle ústavy musela minulá vláda rezignovat po prezidentských volbách, ovšem k žádným zásadním změnám v kabinetu nedošlo. I přes vstup nových osobností na politickou scénu klíčoví ministři své pozice zachovali – jedná se např. o ministra zahraničí Lavrova nebo ministra obrany Šojgua. Tato situace vyvolává u analytiků pochyby, zda plánuje Putin opravdu uskutečnit rozsáhlé ekonomické reformy pro naplnění ambiciózních cílů, jako je zvýšení HDP na úroveň světové pětky do roku 2024.
Ukrajina: Porošenko nařídil odvolat všechny ukrajinské zástupce v orgánech Sdružení nezávislých států (SNS). Přestože Ukrajina nebyla členem organizace, je jedním ze zakladatelů a participantů. Po zaměření zahraniční politiky země na vstup do Evropské unie byl navržen výstup ze SNA již v roce 2014. Návrh zákona však nebyl až do letošního roku projednán. Ukrajinský prezident podpis zákona podpořil slovy, že Ukrajina již v SNS “nemá co dělat”, jelikož “směřuje do Evropy”.
[Východní Asie]
Indonézia: Indonézskym mesto Surabaya otriasli série samovražedných útokov. Samovražední útočníci sa odpálili v blízkosti troch kresťanských kostolov v meste. Ataky usmrtili niekoľko ľudí a zanechali desiatky zranených. Podobné útoky pokračovali len deň nato. Ďalšia samovražedná skupina sa odpálila pri policajnej stanici v Surabayi. Indonézske orgány znepokojuje fakt, že každú zo sérií útokov previedli príslušníci jednej rodiny a ich účastníkmi boli i deti. K zodpovednosti za bombové ataky sa prihlásilo hnutie Islamský štát. Hrozba militantného islamizmu v juhovýchodnej Ázii je dnes horúcou témou. Prezident Indonézie Joko Widodo dúfa v presadenie reformy protiteroristických zákonov, ktoré budú schopné lepšie konfrontovať siete islamistických militantov.
Čína/Japonsko/USA: Čína údajne súhlasila so zvýšením svojho importu amerických výrobkov a služieb. Krok by znamenal snahu o zmiernenie obchodnej nerovnováhy medzi Čínou a USA. Práve táto nerovnováha je jednou z príčin napätých vzťahov medzi krajinami, pričom mnohí experti stále hovoria o hrozbe „obchodnej vojny“. Naopak v prípade Japonska sa ekonomické vzťahy s USA uberajú opačným smerom. Krajina je znepokojená faktom, že USA neudelili Japonsku výnimku čo sa týka ciel na oceľ a hliník. Japonsko vyjadrilo svoju vôľu riešiť problém medzinárodne. Takýto krok by však mohol vyústiť do dôsledkov, ktoré prevyšujú ekonomické záujmy a mohli by neblaho ovplyvniť japonsko-americkú politickú a bezpečnostnú spoluprácu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Čínská státní korporace AVIC (Aviation Industry Corporation of China) představila největší sériově vyráběný hydroplán na světě AG600 přezdíváný “Mořský drak”. Tento čtyřvrtulový letoun s rozpětím křídel 39 metrů je velký jako Boeing 737 a dokáže nést velké množství nákladu, jako například vodu pro hašení lesních požárů. Ačkoliv je letoun koncipován a prezentován jako civilní, spekuluje se o potenciálním vojenském využití. Díky své nákladní kapacitě a schopnosti přistávat na vodě by AG600 mohl sloužit jako logistická podpora při výstavbě umělých ostrovů v jihočínském moři, na kterých Čína následně rozmisťuje vojenské základny, čímž se snaží získat vojenskou kontrolu nad tímto teritoriem.
