flickr
Ich oben rechts.

Přehled světového dění z uplynulého týdne (20/2016)

[Afrika]

Rwanda/Burundi: Více než 1500 Burunďanů bylo během minulého týdne vyhoštěno ze sousední Rwandy, kam uprchli před občanskými nepokoji. Jednalo se o lidi, kteří neměli žádné identifikační dokumenty a odmítli se přesunout do uprchlických táborů.  Příchod 1320 takto vyhoštěných lidí potvrdil starosta Burundského města Ntega Philippe Ngabonziza. Napětí mezi Rwandou a Burundi stále roste, kdy v důsledku protestů proti prezidentovi Pierru Nkurunzizovi, již více než rok zmítají Burundi nepokoje, a Rwanda tak hostí několik desítek tisíc uprchlíků.

Nigérie: Po více než dvou letech byla nalezena a osvobozena první z 219 nigerijských dívek, které byly uneseny členy skupiny Boko Haram z internátní školy v Chiboku v roce 2014. Dnes devatenáctiletá Alina byla nalezena v lese Sambisa s malým dítětem v náručí. Nakonec se ukázalo, že se jedná o její čtyřměsíční dítě a také, že je Amina těhotná. O dva dny později se setkala s prezidentem Muhammadu Buharim. Toto setkání bylo kritizováno různými nevládními organizacemi.

[Blízký východ]

Irák: Rivalita mezi Šíitskou většinou se zvyšuje, dospěla k pokusům o sestavení nové vlády a hrozí, že poprvé od předání vlády Spojenými státy, Šíité začnou proti sobě bojovat. Opoziční Šíitská milice zaujala pozice v blízkosti parlamentu a přijíždějí další kamióny milic ozbrojených granáty, kulomety a raketami. Uklidnění této situace je největší politickou výzvou premiéra Haidera al-Abadiho, který získal tento post v roce 2014.

Jemen: Jemenská vláda dává mírovým rozhovorům v Kuwaitu, které zaštiťuje OSN, poslední šanci. Tyto rozhovory mezi zástupci stran trvají skoro měsíc, jejich cílem je zmírnit konflikt, při kterém zahynulo více než 6 200. Vláda odmítla pokračovat v jednání, pokud se oponenti nezaváží stáhnout z měst, které získali po roce 2014. Jednání nakonec budou pokračovat, ovšem jednání budou zaměřena na předání měst, ale také na vytvoření nové vlády.

[Euroatlantický prostor]

Německo: Ministryně obrany Ursula von Leyen oznámila největší navýšení vojenského personálu v německých ozbrojených silách od konce studené války, a to z důvodu současných napjatých vztahů s Ruskem a bezpečnostní situace na severu Afriky a Blízkém východě. Tři čtvrtiny nově vypsaných pozic připadají na bojové jednotky, zbytek by měl obsáhnout výcvik, důstojnické posty a velitelství. Němečtí vojáci jsou v současnosti nasazováni do řady mezinárodních misí, jako jsou ty v Afghánistánu nebo Mali, a v poslední době rovněž přispívají k obraně východních hranic Aliance. Po sjednocení Německa byla armáda v devadesátých letech zmenšena z 800 000 na 241 000 vojáků.

NATO: Severské státy přijaly na nordickém summitu americkou nabídku, aby se staly podpůrným pilířem bezpečnosti v severské oblasti blízko Arktidy a také v Pobaltí. Přestože Švédsko a Finsko nejsou členy NATO, souhlasily s vybudováním silné a sdílené struktury, která by fungovala také jako odstrašující blok proti případné ruské agresi v regionu. Severské státy se také zavázaly ke společným vzdušným patrolám, sdíleným námořním úkolům, výměně zpravodajských informací či vytvoření uskupení vojáků pro mise v extrémních podmínkách. Rusko již dříve vyjádřilo svůj nesouhlas vůči připojení Švédska a Finska do Aliance, dle kterého tento čin bude mít své důsledky.

[Jižní Asie]

Indie: Zemi nadále sužují kruté vlny veder a nový teplotní rekord, kdy bylo v západním svazovém státě Rádžasthán naměřeno 51 stupňů celsia. Podle nedávného prohlášení vlády je nyní suchem ovlivněna zhruba čtvrtina populace, tedy asi 330 milionů Indů. Vysychání studní, nedostatek pitné a v neposlední řadě i užitkové vody pro zemědělce je vážným vnitrostátním problémem, se kterým se snaží vláda skrze speciální fondy bojovat. Období veder obvykle končí v polovině června, kdy do oblasti přichází monzuny, nicméně poslední roky byly srážky slabé a vysoké teploty si vyžádaly i lidské životy. Za poslední 4 roky zemřelo přes 4 tisíce lidí a číslo nyní určitě naroste. Sucho dopadá zejména na drobné zemědělce, přičemž zhruba 60 % populace má jako zdroj obživy práci v zemědělství. Kromě socio-ekonomických následků lze vidět i mezinárodně politický dopad – Indie vede s Bangladéšem a Pákistánem spor o využívání říčních toků i podzemních rezervoárů.

Pákistán: Pákistánský premiér Parvíz Mušaraf odsoudil dronový útok na nejvyššího představitele afghánského Tálibánu ve východní části Pákistánu. Podle premiéra se jedná o porušení principu suverenity, neboť Američané podle nejmenovaného zdroje z Washingtonu nahlásili nálet až po jeho proběhnutí, ne předem. Cílem útoku byl Mullah Akhtar Mansour, jehož auto bylo zasaženo a zničeno. Pokud se skutečně jednalo o Mansoura, podle Pákistánců měl u sebe zabitý totiž zřejmě falešný pas a další identifikace zatím neproběhla, spustí jeho smrt velmi pravděpodobně souboj o nástupnictví v Tálibánu. Tím by se měla ještě více prohloubit fragmentace, která začala oznámením smrti předchozího šéfa Mullaha Mohammada Omara v minulém roce. Útok byl podniknut po autorizaci amerického prezidenta Baracka Obamy.

[Latinská Amerika]

Argentina: Po dlouhé době strádání to vypadá, že se argentinské ozbrojené síly dočkají zasloužených a především potřebných investic. Podle Jane’s vyjednává vláda prezidenta Macriho se Spojenými státy o nákupu asi dvanácti použitých nadzvukových strojů F-5E Tiger II a několika cvičných T-34C Turbo Mentor. Ačkoliv se v obou případech jedná o obstarožní stroje, měly by vzdušným silám pomoci překlenout kritické období do nákupu nových stíhacích letadel. Posil by se pak mělo dočkat i místní námořnictvo. Vláda totiž vyjednává s Francií o odkupu tří vyřazovaných korvet třídy D’Estienne d’Orves o výtlaku zhruba 1.100 tun. Argentina už od konce sedmdesátých let tři lodě stejné třídy vlastní.

Chile: Prezidentka Michelle Bachelet řeší narůstající problémy. Během svého projevu o stavu země ve Valparaisu totiž musela čelit demonstracím v ulicích kritizující její politiku. Protesty se následně zvrtly v násilnosti, přičemž policie musela k jejich uklidnění použít vodní děla a slzný plyn. Jeden člověk zemřel. Protestující vystupovali především proti neplnění předvolebních slibů prezidentky týkajících se vzdělávání. Bachelet posléze sice uznala, že tempo reforem není v důsledku ekonomických problémů země dostatečné, prohlásila ale, že vše je na dobré cestě.

[Post-sovětský prostor]

Arménie/Ázerbájdžán: Prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu, Serž Sargsjan a Ilham Alijev, se 16. 5. za přispění amerických, ruských a francouzských mediátorů setkali ve Vídni. Oba se údajně shodli na obnovení příměří, pokračování v rozhovorech a zvýšení počtu pozorovatelů z OBSE. Den na to ale na Náhorním Karabachu zemřel jeden ázerbájdžánský voják a jeden bojovník z řad separatistů. Přesto lze ve srovnání s dubnovými střety, kdy bylo zabito asi 75 vojáků, hovořit o zklidnění situace. Ačkoli válka o sporné území skončila v roce 1994, řešení konfliktu se stále nedaří nalézt.

Ukrajina: Parlament schválil přejmenování Dnipropetrovsku, třetího největšího ukrajinského města, na Dnipro. Stalo se tak v rámci tzv. dekomunizačních zákonů, které zakazují symboly minulého režimu. V důsledku se mj. musí změnit stovky místních názvů, hlavně na východě země. Parlament přitom nerespektuje požadavky místních, jež se zákon snaží obcházet. V jednání je novela, dle které mají být nepřípustné všechny názvy, které propagují „imperiální podřízenost Ukrajiny“ – tedy i ty odkazující např. na ruské novověké panovníky. Dle kritiků zákony porušují svobodu vyjadřování a revidují historii.

[Východní Asie]

Tchaj-wan: Ostrovní stát s ambivalentní suverenitou ve vztahu k Číně si zvolil nového lídra. Tsai Ing-Wen nastoupila v pátek 20. května do úřadu presidenta jako první žena v historii Tchaj-wanu. Při inauguraci se zavázala posilovat lidská práva a demokratické instituce, jako prioritu si klade modernizaci tchaj-wanské armády a dlouhodobě odmítá uznat Tchaj-wan jako součást Čínského území. Ačkoliv Tsai vyzvala Peking k mírovému dialogu, Čína bezprostředně po inauguraci ostrov varovala, že pokud zaznamená snahy o nezávislost, bude nemožné zachovat mír a stabilitu na obou stranách Tchaj-wanské úžiny. Takové výhrůžky nejsou plané. Jak nedávno informoval Pentagon, Čína rozšiřuje arzenál obojživelných vozidel mechanizované pěchoty a vypracovala několik operačních plánů útoku na Tchaj-wan.

Čína: Čínská vláda platí svoji armádu trollů, která vytváří až 488 milionů falešných postů na sociálních sítích za rok. Odhalil to výzkum profesorů z Harvardu, Stanfordu a Kalifornské univerzity publikovaný 21. května, který se ihned stal virálním. Internetoví trollové jsou v Číně nazýváni „Padesáticentová Strana“ pro svůj nízký příjem, údajně pouze 0,5 Yuanu za příspěvek (přibližně 0,125 Kč). Obsahem jejich postů překvapivě není kontra-argumentace nebo útoky na pisatele proti-stranických názorů. Jejich úkolem je rozsévat po sociálních sítích komentáře podporující ideologii Komunistické strany, například „Všichni musíme tvrději pracovat.“ Podle autorů je cílem takové činnosti rozptylování diskuse na ožehavá témata.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *