[Afrika]
Rwanda/Burundi: Více než 1500 Burunďanů bylo během minulého týdne vyhoštěno ze sousední Rwandy, kam uprchli před občanskými nepokoji. Jednalo se o lidi, kteří neměli žádné identifikační dokumenty a odmítli se přesunout do uprchlických táborů. Příchod 1320 takto vyhoštěných lidí potvrdil starosta Burundského města Ntega Philippe Ngabonziza. Napětí mezi Rwandou a Burundi stále roste, kdy v důsledku protestů proti prezidentovi Pierru Nkurunzizovi, již více než rok zmítají Burundi nepokoje, a Rwanda tak hostí několik desítek tisíc uprchlíků.
Nigérie: Po více než dvou letech byla nalezena a osvobozena první z 219 nigerijských dívek, které byly uneseny členy skupiny Boko Haram z internátní školy v Chiboku v roce 2014. Dnes devatenáctiletá Alina byla nalezena v lese Sambisa s malým dítětem v náručí. Nakonec se ukázalo, že se jedná o její čtyřměsíční dítě a také, že je Amina těhotná. O dva dny později se setkala s prezidentem Muhammadu Buharim. Toto setkání bylo kritizováno různými nevládními organizacemi.
[Blízký východ]
Irák: Rivalita mezi Šíitskou většinou se zvyšuje, dospěla k pokusům o sestavení nové vlády a hrozí, že poprvé od předání vlády Spojenými státy, Šíité začnou proti sobě bojovat. Opoziční Šíitská milice zaujala pozice v blízkosti parlamentu a přijíždějí další kamióny milic ozbrojených granáty, kulomety a raketami. Uklidnění této situace je největší politickou výzvou premiéra Haidera al-Abadiho, který získal tento post v roce 2014.
Jemen: Jemenská vláda dává mírovým rozhovorům v Kuwaitu, které zaštiťuje OSN, poslední šanci. Tyto rozhovory mezi zástupci stran trvají skoro měsíc, jejich cílem je zmírnit konflikt, při kterém zahynulo více než 6 200. Vláda odmítla pokračovat v jednání, pokud se oponenti nezaváží stáhnout z měst, které získali po roce 2014. Jednání nakonec budou pokračovat, ovšem jednání budou zaměřena na předání měst, ale také na vytvoření nové vlády.
[Euroatlantický prostor]
Německo: Ministryně obrany Ursula von Leyen oznámila největší navýšení vojenského personálu v německých ozbrojených silách od konce studené války, a to z důvodu současných napjatých vztahů s Ruskem a bezpečnostní situace na severu Afriky a Blízkém východě. Tři čtvrtiny nově vypsaných pozic připadají na bojové jednotky, zbytek by měl obsáhnout výcvik, důstojnické posty a velitelství. Němečtí vojáci jsou v současnosti nasazováni do řady mezinárodních misí, jako jsou ty v Afghánistánu nebo Mali, a v poslední době rovněž přispívají k obraně východních hranic Aliance. Po sjednocení Německa byla armáda v devadesátých letech zmenšena z 800 000 na 241 000 vojáků.
NATO: Severské státy přijaly na nordickém summitu americkou nabídku, aby se staly podpůrným pilířem bezpečnosti v severské oblasti blízko Arktidy a také v Pobaltí. Přestože Švédsko a Finsko nejsou členy NATO, souhlasily s vybudováním silné a sdílené struktury, která by fungovala také jako odstrašující blok proti případné ruské agresi v regionu. Severské státy se také zavázaly ke společným vzdušným patrolám, sdíleným námořním úkolům, výměně zpravodajských informací či vytvoření uskupení vojáků pro mise v extrémních podmínkách. Rusko již dříve vyjádřilo svůj nesouhlas vůči připojení Švédska a Finska do Aliance, dle kterého tento čin bude mít své důsledky.
[Jižní Asie]
Indie: Zemi nadále sužují kruté vlny veder a nový teplotní rekord, kdy bylo v západním svazovém státě Rádžasthán naměřeno 51 stupňů celsia. Podle nedávného prohlášení vlády je nyní suchem ovlivněna zhruba čtvrtina populace, tedy asi 330 milionů Indů. Vysychání studní, nedostatek pitné a v neposlední řadě i užitkové vody pro zemědělce je vážným vnitrostátním problémem, se kterým se snaží vláda skrze speciální fondy bojovat. Období veder obvykle končí v polovině června, kdy do oblasti přichází monzuny, nicméně poslední roky byly srážky slabé a vysoké teploty si vyžádaly i lidské životy. Za poslední 4 roky zemřelo přes 4 tisíce lidí a číslo nyní určitě naroste. Sucho dopadá zejména na drobné zemědělce, přičemž zhruba 60 % populace má jako zdroj obživy práci v zemědělství. Kromě socio-ekonomických následků lze vidět i mezinárodně politický dopad – Indie vede s Bangladéšem a Pákistánem spor o využívání říčních toků i podzemních rezervoárů.
Pákistán: Pákistánský premiér Parvíz Mušaraf odsoudil dronový útok na nejvyššího představitele afghánského Tálibánu ve východní části Pákistánu. Podle premiéra se jedná o porušení principu suverenity, neboť Američané podle nejmenovaného zdroje z Washingtonu nahlásili nálet až po jeho proběhnutí, ne předem. Cílem útoku byl Mullah Akhtar Mansour, jehož auto bylo zasaženo a zničeno. Pokud se skutečně jednalo o Mansoura, podle Pákistánců měl u sebe zabitý totiž zřejmě falešný pas a další identifikace zatím neproběhla, spustí jeho smrt velmi pravděpodobně souboj o nástupnictví v Tálibánu. Tím by se měla ještě více prohloubit fragmentace, která začala oznámením smrti předchozího šéfa Mullaha Mohammada Omara v minulém roce. Útok byl podniknut po autorizaci amerického prezidenta Baracka Obamy.
[Latinská Amerika]
Argentina: Po dlouhé době strádání to vypadá, že se argentinské ozbrojené síly dočkají zasloužených a především potřebných investic. Podle Jane’s vyjednává vláda prezidenta Macriho se Spojenými státy o nákupu asi dvanácti použitých nadzvukových strojů F-5E Tiger II a několika cvičných T-34C Turbo Mentor. Ačkoliv se v obou případech jedná o obstarožní stroje, měly by vzdušným silám pomoci překlenout kritické období do nákupu nových stíhacích letadel. Posil by se pak mělo dočkat i místní námořnictvo. Vláda totiž vyjednává s Francií o odkupu tří vyřazovaných korvet třídy D’Estienne d’Orves o výtlaku zhruba 1.100 tun. Argentina už od konce sedmdesátých let tři lodě stejné třídy vlastní.
Chile: Prezidentka Michelle Bachelet řeší narůstající problémy. Během svého projevu o stavu země ve Valparaisu totiž musela čelit demonstracím v ulicích kritizující její politiku. Protesty se následně zvrtly v násilnosti, přičemž policie musela k jejich uklidnění použít vodní děla a slzný plyn. Jeden člověk zemřel. Protestující vystupovali především proti neplnění předvolebních slibů prezidentky týkajících se vzdělávání. Bachelet posléze sice uznala, že tempo reforem není v důsledku ekonomických problémů země dostatečné, prohlásila ale, že vše je na dobré cestě.
[Post-sovětský prostor]
Arménie/Ázerbájdžán: Prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu, Serž Sargsjan a Ilham Alijev, se 16. 5. za přispění amerických, ruských a francouzských mediátorů setkali ve Vídni. Oba se údajně shodli na obnovení příměří, pokračování v rozhovorech a zvýšení počtu pozorovatelů z OBSE. Den na to ale na Náhorním Karabachu zemřel jeden ázerbájdžánský voják a jeden bojovník z řad separatistů. Přesto lze ve srovnání s dubnovými střety, kdy bylo zabito asi 75 vojáků, hovořit o zklidnění situace. Ačkoli válka o sporné území skončila v roce 1994, řešení konfliktu se stále nedaří nalézt.
Ukrajina: Parlament schválil přejmenování Dnipropetrovsku, třetího největšího ukrajinského města, na Dnipro. Stalo se tak v rámci tzv. dekomunizačních zákonů, které zakazují symboly minulého režimu. V důsledku se mj. musí změnit stovky místních názvů, hlavně na východě země. Parlament přitom nerespektuje požadavky místních, jež se zákon snaží obcházet. V jednání je novela, dle které mají být nepřípustné všechny názvy, které propagují „imperiální podřízenost Ukrajiny“ – tedy i ty odkazující např. na ruské novověké panovníky. Dle kritiků zákony porušují svobodu vyjadřování a revidují historii.
[Východní Asie]
Tchaj-wan: Ostrovní stát s ambivalentní suverenitou ve vztahu k Číně si zvolil nového lídra. Tsai Ing-Wen nastoupila v pátek 20. května do úřadu presidenta jako první žena v historii Tchaj-wanu. Při inauguraci se zavázala posilovat lidská práva a demokratické instituce, jako prioritu si klade modernizaci tchaj-wanské armády a dlouhodobě odmítá uznat Tchaj-wan jako součást Čínského území. Ačkoliv Tsai vyzvala Peking k mírovému dialogu, Čína bezprostředně po inauguraci ostrov varovala, že pokud zaznamená snahy o nezávislost, bude nemožné zachovat mír a stabilitu na obou stranách Tchaj-wanské úžiny. Takové výhrůžky nejsou plané. Jak nedávno informoval Pentagon, Čína rozšiřuje arzenál obojživelných vozidel mechanizované pěchoty a vypracovala několik operačních plánů útoku na Tchaj-wan.
Čína: Čínská vláda platí svoji armádu trollů, která vytváří až 488 milionů falešných postů na sociálních sítích za rok. Odhalil to výzkum profesorů z Harvardu, Stanfordu a Kalifornské univerzity publikovaný 21. května, který se ihned stal virálním. Internetoví trollové jsou v Číně nazýváni „Padesáticentová Strana“ pro svůj nízký příjem, údajně pouze 0,5 Yuanu za příspěvek (přibližně 0,125 Kč). Obsahem jejich postů překvapivě není kontra-argumentace nebo útoky na pisatele proti-stranických názorů. Jejich úkolem je rozsévat po sociálních sítích komentáře podporující ideologii Komunistické strany, například „Všichni musíme tvrději pracovat.“ Podle autorů je cílem takové činnosti rozptylování diskuse na ožehavá témata.
