Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (20/2017)

[Afrika]

Somálsko: Somálský prezident Mohamed Abdullahi Mohamed, známý především jako Farmajo, vyzval na čtvrteční konferenci v Londýně k zrušení zbraňového embarga. To bylo na Somálsko uvrženo v roce 1992, a i přes zvolnění v roce 2013, kdy byl dovolen prodej lehkých zbraní, se jedná o nejdéle fungující embargo v současnosti. Prezident narážel především na boje s teroristickou organizací aš-Šabáb, kdy prohlásil, že s pomocí těžkých zbraní by ji Somálsko bylo schopno porazit během pár let.

Pobřeží Slonoviny: Jednotky armády Pobřeží Slonoviny opět obsadily některá města, čímž protestují proti rozhodnutí jejich lídra o zrušení požadavku na finanční bonusy. Ty jim byly přiřknuty v lednu, kdy podobně protestovaly kvůli nedodržení dřívějších závazků ze strany vlády. Jeden ze zástupců těchto vojáků však v přímém přenosu zrušil tento požadavek a omluvil se prezidentovi za lednovou rebelii. Tento incident opět poukazuje na nejednotnost armády složené z dřívějších nepřátel, kteří proti sobě bojovali během občanské války.

[Blízký východ]

Saudská Arábie/USA: Mezi spojenými státy a Saudskou Arábii se schyluje k uzavření několika dohod týkající se obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem. Celkový obchod by měl dosáhnout hodnoty přes $100 mld. Balíček zahrnuje zbraně včetně jejich údržby, lodě, střely protiraketové obrany a techniku námořní bezpečnosti. K podepsání balíčku obchodních dohod by pravděpodobně mohlo dojít při návštěvě prezidenta Trumpa v Saudské Arábii 19. května.

Sýrie/USA: Trumpova administrativa rozhodla o dodávce zbraní kurdským Lidovým obranným jednotkám (YPG), které jsou součástí Syrských demokratických sil (SDF). SDF jsou hlavním partnerem USA v boji proti Islámskému státu (Daesh) v Sýrii a měly by sehrát klíčovou roli v dobývání Rakky, syrské bašty Daesh. Proti tomu se však ohradilo Turecko, které považuje YPG za přímou odnož PKK a tedy za teroristickou organizaci.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Najmenej 21 zdravotníckych zariadení bolo zasiahnutých kybernetickým útokom. Použitý bol software WannaDecrytor schopný zablokovať napadnutý počítač a požadujúci výkupné za opätovné sprístupnenie dát  (v tomto prípade 300 dolárov v mene bitcoin). Kvôli útoku museli byť zrušené plánované návštevy pacientov a operácie. Ohrozenie dát pacientov zistené nebolo. Útok nebol zameraný iba na NHS, napadnuté boli systémy využívajúce operačný systém Windows vo viac ako 70 štátoch. Nie je známe, kto za škodlivým softwarom stojí.

USA: Prezident Trump odvolal šéfa FBI Jamesa Comeyho. Urobil tak na návrh ministra spravodlivosti a ako dôvod uviedol neschopnosť Comeyho efektívne riadiť Federálny úrad pre vyšetrovanie. Výmena vedenia má podľa slov prezidenta obnoviť dôveru občanov v FBI. Odvolanie Comeyho bolo nečakané a málo zdôvodnené. Demokratická strana vyjadrila obavy, že za ním stojí Trumpova snaha zabrániť vyšetreniu ruskej podpory jeho prezidentskej kampane. Meno Comneyho nástupcu zatiaľ nie je známe, no Trump prisľúbil rýchle nominovanie nového šéfa FBI.

[Jižní Asie]

Pákistán: Na konvoj místopředsedy senátu zaútočil sebevražedný atentátník. Výbuch nedaleko města Mastung v provincii Balúčistán nepřežilo 28 lidí a dalších 40 bylo zraněno. Mezi nimi i Senátor Abdul Ghafúr Hajdarí z krajně pravicové islamistické strany Džamíat Ulemá-e-Islám, který tvrdí, že šlo o atentát na něj. K činu se přihlásil tzv. Islámský stát. Důvodem může být protálibánská orientace jeho strany, členství ve vládní koalici, která potírá terorismus, regionální spojenectví s nacionalisty nebo separatismus se zástěrkou IS.

Indie: OSN vyzývá vládu k ukončení zákazu mobilních internetových služeb v Kašmíru. Na konci dubna bylo na měsíc zakázáno 22 stránek, sociálních sítí, chatovacích aplikací a 3G a 4G přenosy dat. Oficiálně kvůli jejich využívání protinárodními a protispolečenskými “živly” k podněcování násilí. Reálným důvodem byla kontrola politického prostředí v době protestů, kdy se sociálními sítěmi šířily záznamy represí bezpečnostních složek. OSN tvrdí, že jde o nepřiměřené zasažení do lidských práv a aplikování principu kolektivní viny.

[Latinská Amerika]

Bolívie: Ministr obrany Reymi Ferreira vyslal elitní vojenskou jednotku na hranici s Chile, aby tam pomáhala celní správě bránit pašování ilegálního zboží do země. Mezi Chile a Bolívií panuje napětí již od 70. let a obě země se navzájem obviňují z provokací. V březnu byla v Chile zatčena skupina 9 bolivijských celníků a vojáků, když se pokoušeli unést konvoj kamionů do Bolívie. Bolívie zase odmítá, že by skupina opustila Bolívii, ale naopak se pokoušeli zadržet kamion s pašovaným zbožím, který vstoupil do země ilegálně.

Kuba: V Havaně se setkali velitelé FARC a ELN, aby probrali společný postup při budování míru v Kolumbii, jelikož mají společné cíle. Schůzka byla posvěcena kolumbijskou vládou za účelem posunutí mírového procesu s ELN.  FARC s Kolumbií již uzavřeli mírovou dohodu, která se v současnosti naplňuje. ELN se k mírové dohodě mezi FARC a Kolumbií nepřidala kvůli nesouhlasu s některými body, mírový proces se však narušit nepokusila. Vyjednávání mezi Kolumbií a ELN měla být zahájena v květnu 2016, kvůli několika únosům a nesplnění dalších podmínek je však kolumbijská vláda několikrát odvolala. Jejich obnovení přišlo až po propuštění rukojmích v únoru 2017.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Južná Kórea: Ruský prezident Vladimír Putin telefonoval s novozvoleným prezidentom Južnej Kórey Mun Če-inom. Predmetom rozhovoru bola okrem posilnenia politickej, ekonomickej a kultúrnej spolupráce medzi Ruskom a Južnou Kóreou aj bezpečnostná situácia na kórejskom polostrove. Rusko je podľa slov prezidenta Putina pripravené zohrať konštruktívnu rolu s cieľom prispieť k zníženiu napätia na kórejskom polostrove. Moskva dlhodobo odmieta provokácie KĽDR a trvá na zastavení jadrového programu Pchongjangu.

Rusko: Čečenská vláda odmítla jakékoliv pronásledování homosexuálů v regionu. Podle tamního ministra vnitra cílem článku o koncentračních táborech pro představitele sexuálních menšin byla diskreditace Čečenské republiky a jednalo se o nepodloženou provokaci. Po ukončení vyšetřování ministerstvo plánuje postoupit případ soudu. Příspěvek, který ministr okomentoval, byl zveřejněn na začátku dubna a přivolal pozornost mj. zahraničních politiků a veřejnosti.

[Východní Asie]

Jižní Korea: Novým jihokorejským prezidentem se stal Moon Jae-in kandidující za Demokratickou stranu. Moon, který zvítězil se 39,5 % hlasů má za sebou bohatou minulost. Syn severokorejských uprchlíků, lidskoprávní právník a aktivista také sloužil u jihokorejských speciálních jednotek. Volby se uskutečnily pět měsíců po odvolání předchozí prezidenty Park Geun-hye, kterou její místo stály korupční skandály.

Korejský poloostrov: KLDR v neděli vypustila balistickou střelu s výrazně delším dosahem, než bylo dosud obvyklé. Střela letěla 700 km, než se zřítila do Japonského moře. Vzhledem k tomu, že střela dosáhla maximální výšky 2 tisíce kilometrů a nepohybovala se tak po standartní dráze (výška kolem 750 kilometrů), lze předpokládat, že za normálních okolností by mohla mít dosah až 4 500 kilometrů. Tím by dokázala zasáhnout i americké území na Guamu.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Námořnictvo Spojených států otestovalo nový záchytný systém v podobě jeřábu, který umí zachytit malý dron za letu. To by do budoucna mohlo výrazně rozšířit možnosti používání UAVs na amerických lodích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *