Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (22/2018)

[Afrika]

Zimbabwe: Prezident Emmerson Mnangagwa oznámil, že prezidentské volby se budou konat 30. července tohoto roku. Volby budou prvními po 30 letech, kdy na kandidátní listině nebude dlouholetý vládce Robert Mugabe. Ten musel rezignovat v listopadu 2017 po vojenské intervenci. Mnangagwa se stal přechodným prezidentem, než dojde ke konání voleb. V nich je zároveň jedním z kandidátů. Hlavním soupeřem mu bude opoziční kandidát Nelson Chamisa. Opoziční skupiny mohou provádět kampaň bez obav z násilí či hrozby vězení. Druhé kolo se bude případně konat 8. září.

Libye: Ve Francii se konají mírové rozhovory, které mají ukončit krizi v Libyi. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil summit za historický okamžik. Účastní se ho zástupci vlád z Tripolisu i Tobruku. V Paříži souhlasili, že uspořádají ještě tento rok volby. Avšak objevují se méně optimistické hlasy. Především proto, že dosud nebyla podepsána žádná konkrétní dohoda. Summitu se účastní zástupci 20 zemí i OSN, avšak koná se bez účasti významných ozbrojených skupin ze západu země. Země je v rozkolu od roku 2011, kdy byl svržen Muammar Kaddáfí.

 

[Blízký východ]

Írán/Jemen: Ve snaze odvrátit humanitární krizi v Jemenu se evropské mocnosti – Velká Británie, Francie a Německo – dohodly s Íránem na spolupráci na ukončení jemenského konfliktu. Írán přislíbil, že se pokusí přimět své spojence usednout k jednacímu stolu. Jednání s evropskými státy započal z důvodu, aby Spojené státy neodstoupily od jaderné dohody. Nyní se snaží o udržení dohody alespoň se zbylými státy a co nejvíce zmírnit americké sankce. Prezident Hassan Rúhání také další měsíc navštíví Čínu, aby dohodl pokračování společných projektů, které by mohly být narušením odstoupení Spojených států od jaderné dohody.  Dále Írán požádal OPEC, aby jej podpořil proti americkým sankcím.

Izrael: V úterý palestinští ozbrojenci z Hamásu a Islámského džihádu vypálili desítky raket na izraelské území. Jednalo se o největší akci proti Izraeli od konce války v Gaze v roce 2014. Izrael reagoval útokem letectva na vojenské cíle. Další den bylo vyhlášeno de facto příměří, které je ovšem značně nestabilní. Už v pátek izraelští vojáci zabili palestinskou zdravotní sestru, která ošetřovala zraněného demonstranta na hranicích v Gaze.

 

[Euroatlantický prostor]

ČR: Parlament veľkou väčšinou (140 zo 170 poslancov) schválil návrh vlády na posilnenie českej účasti na zahraničných misiách. Zvýši sa počet vojakov na misiách v Iraku, Afganistane a Mali. 290 vojakov zamieri do Pobaltia, kde budú pôsobiť v rámci Posilnenej predsunutej prítomnosti NATO a zúčastňovať sa na strážení vzdušného priestoru pobaltských štátov. Podľa premiéra v demisii, Andreja Babiša, týmto hlasovaním štát dostál svojim záväzkom v rámci NATO a ukončila sa „mediálna hystéria“ v otázke misií.

Belgicko: V meste Liege došlo k teroristickému útoku, ktorý si vyžiadal tri obete – dve policajtky a jedného okoloidúceho. Útočníkom bol Benjamin Herman, drogový dealer zdržiavajúci sa na slobode v rámci dvojdňovej priepustky. Páchateľ, ktorý pri útoku kričal „allahu akbar“, bol zastrelený zásahovou jednotkou po tom, ako pobodal dve policajtky, zobral im zbrane a zastrelil ich. K útoku sa prihlásil Islamský štát, no priame napojenie na túto teroristickú organizáciu sa zatiaľ nepotvrdilo a vyšetrovatelia vychádzajú z verzie „osamelého vlka.“

 

[Jižní Asie]

Indie: Pákistán a Indie v úterý 29. května uzavřely příměří na sporné hranici v Kašmíru. Přes 50 000 evakuovaných lidí, kteří žijí v blízkosti de facto hranice obou zemí, se tak mohlo vrátit do svých domovů. Příměří navazuje na redukci aktivit bezpečnostních složek během Ramadánu vyhlášené 17. května. Vzhledem k tomu, že na příměří nenavazuje žádný další mírový dialog, většina expertů i místních lidí je k příměří skeptická. Příměří také přichází v období, kdy je napětí mezi oběma zeměmi nejvyšší od roku 2003. Eskalaci způsobilo únorové přepadení indického vojenského tábora na hranici, ze kterého viní Indie Pákistán. Důkazem zvýšeného napětí je i počet násilných incidentů na hranici, který překročil v tomto roce 1000.

Pákistán: Prezident Mamnún Husajn v pátek rozpustil národní shromáždění a přijal nominaci na prozatímního premiéra, který zemi dovede do voleb. Stalo se tak poté, co volební komise zveřejnila harmonogram volebního procesu, jenž vyvrcholí 25. července. Jde teprve o třetí případ, kdy dolní komora doslouží své celé období, a to i přes krizi z loňského léta, kdy byl premiér Naváz Šaríf obviněn z korupce a zbaven úřadu nejvyšším soudem. Po Šáhidu Chaqánu Abbásím se vlády ujme profesor práva a bývalý soudce Násirul Mulk, na kterém se shodly vládnoucí strana s opozicí. Po jmenování uvedl, že se zasadí o včasné a transparentní konání hlasování.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Kolumbie má za sebou první kolo prezidentských voleb. Minulou neděli občané do druhého kola svými hlasy poslali Ivana Duqueho a Gustava Petra. Pravicový kandidát Ivan Duque získal 39 %, levicový kandidát Gustavo Petro 25 %. Na třetím místě skončil antisystémový kandidát Sergio Fajardo. Volby s nejvyšší účastí za poslední dobu ukazují polaritu země. Kolumbii rozděluje přístup k bývalému prezidentu Alváru Uribemu (jehož zastáncem je právě Ivan Duque) a názor na mírový paktu se skupinou Farc. Zatímco Duque stojí za projednání a alternaci paktu, levicový kandidát Petro chce pak zachovat.

Venezuela: Venezuelská vláda propustila dva americké vězně, kteří byli drženi ve vězení přes dva roky. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa byl muž z Utahu se svojí ženou drženi jako rukojmí. Oficiálně byl pár zadržen za držení zbraní, toto obvinění bylo USA označeno za falešné. Muž přijel do Venezuely v roce 2016, aby si vzal svoji nynější ženu, s kterou se seznámil na internetu, když hledal učitele španělštiny. Vztahy mezi USA a Venezuelou se v poslední době vyostřují, po znovuzvolení Nicolase Madura USA ze země odvolala přední diplomaty.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Ukrajina: V Kyjevě došlo k atentátu na ruského novináře Babčenka, který často vyjadřoval nesouhlas se současnou ruskou politikou a roku 2017 se přestěhoval z Ruska na Ukrajinu. Na tiskové konferenci ukrajinských zpravodajských služeb se ovšem zjistilo, že se jednalo o inscenaci SBU s cílem zadržet atentátníka. Babčenko se této konference zúčastnil a dodal, že šlo o velice náročnou operaci, na kterou se služby připravovaly několik měsíců. Podle ruské vlády to byla akce, po které ukrajinské hromadné sdělovací prostředky definitivně ztratily mezinárodní důvěru.

Gruzie: V zemi již několik dní pokračují protesty proti současné vládě. Důvodem se stala vražda mladého chlapce a následné vyšetřování, které podle jeho otce bylo nekompetentní. Tvrdí, že vrazi jsou synové vlivných postav v gruzínské politice, proto nemůže být rozsudek soudu spravedlivý. Původním požadavkem protestů bylo odstoupení generálního prokurátora, což se také stalo. Později se akce přesunula ke kritice současné vlády a politického systému. Nynějším požadavkem protestů je, aby celý systém rezignoval.

 

[Východní Asie]

Severná Kórea: Avizované stretnutie amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokórejského vodcu Kim Čong-una sprevádzajú zásadné zvraty. Jednania boli naplánované na 12. júna v Singapure, avšak americký prezident tieto rokovania nečakane zrušil. Napriek tomu, že obe krajiny počítajú s konečnou denuklearizáciou Kórejského polostrova, ich predstavy, akým spôsobom a v akom časovom horizonte by proces prebiehal sa rôznia. Významný zvrat prišiel len pred pár dňami, kedy prezident Trump ohlásil, že samit sa nakoniec uskutoční v plánovanom termíne. Je nesporné, že je vo veľkom záujme oboch strán, aby sa stretnutie uskutočnilo. Amerických predstaviteľov v tejto súvislosti navštívil i popredný severokórejský vyjednávač Kim Jong-čol.

Mjanmarsko: Mjanmarský poradca pre národnú bezpečnosť Thaung Tun deklaroval, že jeho krajina je ochotná prijať všetkých rohingských moslimských utečencov, ktorí v dôsledku humanitárnej a bezpečnostnej krízy utiekli do susedného Bangladéša. Mjanmarské autority sú dlhodobo kritizované za neprijateľné porušovanie ľudských práv a páchanie násilností na týchto utečencoch. Spoločnosťami otriasli najmä správy hovoriace o vraždeniach civilistov a znásilňovaní žien. Mjanmarsko sa bráni, že prevádzané operácie sú zamerané na boj v povstalcami, ktorí ohrozujú bezpečnosť štátu.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Kybernetická bezpečnost: Americká vláda v úterý zveřejnila technické detaily k sérii kybernetických útoků a obviňuje z nich severokorejskou vládu. Jedná se o operace pod názvem „Hidden Cobra“, které trvají minimálně od roku 2009. V rámci technických detailů byly zveřejněny dva typy škodlivého software, Brambul, kterého využívali útočníci k nakažení počítače a Joanap, který jim dovolil získat kontrolu nad zařízením a ukrást data. Představitelé Severní Korey se odmítli k tomuto obvinění vyjádřit.

Moderní technologie: Námořnictvo spojených států vybralo novou protilodní střelu pro svůj projekt Littoral Combat Ship a další budoucí plavidla. Tato střela má nahradit výrazně zastaralý systém Harpoon. V soutěži o projekt uspěla Norská Naval Strike Missile od Kongsberg Defence & Aerospace, dodávaná ve spolupráci s americkou zbrojovkou Raytheon. Jedná se tak o jeden z mála případů, kdy ozbrojené složky USA spoléhají na import technologií více než na domácí výrobu tradičních dodavatelů, jako jsou firmy Lockheed Martin a Boeing, které v soutěži neuspěly.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *