Přehled světového dění z uplynulého týdne (22/2016)

[Afrika]

Burundi: Jedenáct žáků starších čtrnácti let bylo v pátek odpoledne zadrženo z důvodu urážky hlavy státu. Údajně měli pokreslit fotku prezidenta. Zhruba tucet dalších žáků bylo ale propuštěno, jelikož se jednalo o osoby mladší čtrnácti let – to je hranice trestní odpovědnosti v Burundi. V reakci na tento incident došlo k protestům z řad žáků a studentů ve věku 12 – 17 let, kteří požadovali propuštění svých vrstevníků. Při zásahu policejních složek došlo ke zranění několika demonstrantů a minimálně dva lidé byli postřeleni: student a taxikář.

Niger: 32 mrtvých vojáků, z toho 30 z Nigeru a 2 z Nigérie, má za následek ozbrojený útok Boko Haram na město Bosso v jihovýchodním Nigeru. Dle nigerského ministra obrany bylo zabito i několik útočníků – těch údajně mělo být několik set. Jde o nejvražednější útok členů skupiny Boko Haram v Nigeru od dubna 2015. V reakci na tento páteční střet byl následujícího rána podniknut rozsáhlý protiútok, který vedl k úspěšnému obnovení kontroly nad městem. Situace byla dle prohlášení vládního představitele Nigeru stabilizována.

[Blízký východ]

Turecko: Téměř tříměsíční operace vedená tureckými ozbrojenými silami proti Kurdské straně pracujících (PKK), byla v pátek prohlášena za ukončenou. Operace, která započala 14. března, probíhala ve městě Nusaybin při syrské hranici a v provincii Sirnak u hranice s Irákem. Celkem si vyžádala více než 1000 mrtvých: v Nusaybinu PKK přišla o 495 členů, zatímco turecká armáda o 70 vojáků. V Sirnaku pak PKK přišla o dalších 473 mužů. PKK je jak tureckou vládou, tak jejími západními spojenci považována za teroristickou organizaci.

Egypt: Ve čtvrtek Egypt od Francie obdržel první ze dvou vrtulníkových výsadkových lodí Mistral. Celkem za ně zaplatil 950 miliónů euro. První z nich, která nese jméno bývalého egyptského prezidenta Gamala Abd an-Násira, je už na cestě do egyptské Alexandrie. Druhá by měla být předána v září tohoto roku. V dubnu Egypt s Francií uzavřel další dohodu v hodnotě okolo 2 miliard euro, která zahrnuje mimo jiné výstavbu vojenského telekomunikačního satelitu francouzskou asociací Airbus Space Systems et Thales Alenia Space.

[Euroatlantický prostor]

Německo: Německá vláda po deseti letech schválila aktualizaci Bílé knihy o obraně – dokumentu, který stanovuje priority a cíle země v oblasti národní obrany. Nová verze obsahuje postoj, který tvrdí, že Rusko už není nadále německým partnerem, nýbrž rivalem. Z dokumentu dále vyplývá, že se německá vláda obává ruského přístupu k řešení vlastních zájmů silou, především pak v hybridní formě, a že pokud nedojde v Rusku k zásadní změně kurzu, bude tato země představovat hrozbu pro evropský kontinent. Bílá kniha se rovněž zmiňuje o terorismu, kybernetické kriminalitě, nekontrolované migraci, nacionalismu, zbrojním průmyslu, globálním oteplování a epidemiích.

Evropská unie: Německo a Francie plánují v červnu obnovit evropskou vojenskou spolupráci, která má prohloubit společnou obranu států EU. Obě země však odmítly, že by se jednalo o formování evropské armády. Navrhovatelé spolupráce obhajují myšlenku tím, že je potřeba snížit náklady na obranu vyhnutím se duplikaci techniky. Podle německé vlády je cílem vytvořit evropskou obrannou unii, která by sloužila k podpoře NATO. Společný fond by mohl fungovat v malém měřítku od příštího roku pod záštitou Evropské investiční banky.

[Jižní Asie]

Bangladéš: Tři roky po kolapsu budovy Rana Plaza, která za sebou zanechala 1 138 mrtvých, je situace pro zaměstnance v bangladéšském oděvním průmyslu stále tristní. A to i přesto, že v mediálních kampaních oděvní giganti jako H&M, Gap, Walmart slibovali bezpodmínečnou nápravu havarijního stavu budov a zlepšení podmínek pro pracovníky. Podle nové zprávy se ovšem nestalo téměř nic; z 1660 továren v Bangladéši, které vyrábí oděvy různých světových módních značek, jich pouze 7 dodržuje bezpečnostní standardy, ke kterým se firmy zavázaly po tragédii s Rana Plaza. Se stavem budov koresponduje i stav podmínek, ve kterých Bangladéšané pracují.

Pákistán: Čínský inženýr a jeho řidič byli zraněni při bombovém útoku v pákistánském městě Karáčí. K útoku se přihlásila málo známá separatistická skupina Sindhudesh Revolution Army, která bojuje o nezávislost Sindhu, jednoho ze čtyř pákistánských regionů. Dle dopisu nalezeného na místě útoku skupina hodlá bojovat proti „establishmentu z Paňdžábu a proti Číně.“ Jejich cílem tak má být i Čínsko-pákistánský hospodářský koridor – obří dopravní a energetický koridor táhnoucí se napříč Pákistánem, který za 50 miliard dolarů umožní Číně přístup k Indickému oceánu. Koridor je součástí projektu One Belt, One Road, který pomůže Číně se ještě více propojit se světovými trhy.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Kvůli protestu učitelských odborů, který se odehrál 3. 6., a jehož konečným cílem bylo obsazení Mezinárodního letiště Ciudad de México, muselo být nasazeno celkem 4 200 policistů. Odborová organizace CNTE (Coordinadora Nacional de Trabajadores de la Educación) tímto krokem chtěla donutit vládu k upuštění od plánovaných reforem vzdělávacího systému, jehož neefektivita je označována za jednu z příčin vysoké kriminality v Mexiku. Učitelé se proti těmto reformám staví, jelikož velká část z nich má strach z vyšších nároků, které na ně budou kladeny.

Uruguay: Ministři vnitra Uruguaye a Paraguaye tento pátek podepsali memorandum utužující vzájemné vztahy, a to v oblastech zvýšení preventivních opatření proti kriminalitě, v rámci vnitřní bezpečnosti a ve snaze snížit konflikty mezi občany. Konkrétně se dohoda týká výměny znalostí, praktik i technik při realizaci bezpečnostních opatření. Projekt by měl být užitečný už jen z toho důvodu, že vnitřní problémy, s nimiž se země potýkají, jsou si velmi podobné a v některých případech dokonce provázané napříč oběma státy. Obě vlády si proto mohou v boji proti kriminálním skupinám navzájem pomoci.

[Post-sovětský prostor]

Moskva: Ruské média prišli tento týždeň s informáciou, podľa ktorej navrhlo ruské ministerstvo pre ekonomický rozvoj zákaz používania zahraničných mobilných a internetových aplikácií ako napríklad gmail, skype či viber s odôvodnením, že sa jedná o bezpečnostné riziko pre Ruskú federáciu. Rozhodnutie je momentálne na ruskom prezidentovi Vladimírovi Putinovi – známemu svojím skeptickým postojom k moderným technológiám. Západné médiá ruský návrh kritizujú a označujú ho za zásah do súkromia občanov. Faktom však je, že Moskva má v pláne zakázať používanie zahraničných aplikácií len štátnym úradníkom v práci. Obdobné aplikácie totiž v pracovnom prostredí môžu naozaj predstavovať bezpečnostné riziko tak ako sa to ukázalo v prípade úniku emailov bývalej ministerky zahraničných vecí USA Hillary Clintonovej.

Moskva/ Sýria: Prezident Ruskej federácie Vladimír Putin podľa bývalého námestníka ruského ministra zahraničných vecí zvažuje vyslanie špeciálnych pozemných jednotiek do Sýrie. Podľa Andreja Fjodorova je hlavnou motiváciou podpora Sýrskej armády prezidenta Assada. Priama ruská intervencia by mu mala zabezpečiť rozhodujúcu prevahu, ktorú by potom mohol sýrsky režim využiť aj pri vyjednávaní so sýrskou opozíciou. Prípadné pozemné nasadenie ruskej armády v sýrskom konflikte by nielen mohlo ohroziť vyjednávanie o mieri, ale Rusko by som mohlo opäť viac dostať do záujmu teroristov z uskupenia Islamský štát, tak ako sa to stalo v novembri 2015, keď teroristi zničili ruské lietadlo v Egypte ako odvetu za ruskú leteckú kampaň v Sýrii.

[Východní Asie]

Singapur: V pátek 3. června byl zahájen Asijský bezpečnostní summit, neboli Shangri-La Dialog. Konferenci pořádá už patnáct let londýnský think-tank International Institute for Strategic Studies. Letošnímu summitu dominovalo téma čínských aktivit v Jihočínském moři. Podle amerického ministra obrany Ashe Cartera Čína riskuje, že se svojí asertivitou sama dostane do mezinárodní izolace. Carter zároveň varoval, že pokud by se Peking pokusil vystavět základny na mělčině Scarborough, kterou si nárokují také Filipíny, mohly by nastat blíže nespecifikované následky. Dalším významným tématem summitu byla severokorejská jaderná hrozba.

Filipíny: Vítěz filipínských prezidentských voleb Rodrigo Duterte si připsal na konto další kontroverzní výroky. Na jedné z povolebních debat s občany, kde zopakoval svůj předvolební slib snížit kriminalitu zabitím desetitisíců údajných zločinců, označil zkorumpované žurnalisty jako legitimní cíl vraždění. „To není svoboda slova, ústava vám nemůže pomoci, pokud jste pomluvou znevážili člověka,“ uvedl Duterte a jako příklad vzpomněl nevyřešený případ nájemné vraždy svého kritika Juna Pala z roku 2003. O tři dny později Duterte vyzval obyvatele vlastnící zbraň, aby sami zabíjeli drogové dealery. Duterte se úřadu prezidenta oficiálně ujme 30. června.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *