Přehled světového dění z uplynulého týdne (23/2020)

[Afrika]

Libye: Milice bojující za mezinárodně uznávanou vládu dobyly Tarhúnu, poslední větší město na západě země, které bylo pod kontrolou maršála Chalífy Haftara. V předcházejících dnech se vládě, za vydatné vojenské podpory Turecka, podařilo vytlačit nepřátelské jednotky i z hlavního města Tripolisu. Končí tak Haftarova čtrnáctiměsíční ofenzíva s cílem dobýt Tripolis a sjednotit Libyi pod svým vedením. Po utrpěných ztrátách Haftar podpořil příměří. Tripolská vláda ale v sobotu zahájila boje o další důležité město, Syrtu, nacházející se na pomezí mezi východem a západem země.

Mali: Abdelmalek Droukdel, vůdce džihádistické skupiny al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM), byl zabit při operaci francouzských speciálních sil. Padesátiletý Alžířan, od roku 2007 nejvýše postavený člen al-Káidy v severní Africe, byl také členem hlavního poradního orgánu centrální al-Káidy a v současnosti nejdéle sloužícím vůdcem některé z džihádistických skupin. Pomyslné žezlo v délce vládnutí přebírá Abú Bakr Šekau, který vede Boko Haram od roku 2010. AQIM je zastřešující organizací pro džihádistické skupiny napojené na al-Káidu v severozápadní Africe.

 

[Blízký východ]

Írán: Íránec vězněný v USA a Američan vězněný v Iránu byli propuštěni. Bývalý člen amerického námořnictva Michael White do země přijel v roce 2018 navštívit svoji zdejší přítelkyni, se kterou se seznámil na internetu. White byl ještě téhož roku zatčen za urážku Nejvyššího vůdce a sdílení soukromých informací. Ačkoliv Washington popírá, že by došlo k výměně vězňů, Spojené státy ve stejnou dobu propustily Iránského vědce Sirouse Asgariho, který byl původně zatčen na základě podezření ze špionáže. 

Turecko: Na základě podnětu administrativy prezidenta Erdoğana zbavil Nejvyšší odvolací soud tři opoziční poslance imunity a umožnil jejich zatčeníPřípad se týkal dvou poslanců Lidově-demokratické strany HDP, kteří byli odsouzeni za vazby na teroristickou organizaci PKK k šesti letům vězení. Třetí odsouzený, poslanec Republikánské lidové strany CHP, byl odsouzen na 25 let za vyzrazení utajovaných informací, neboť v minulosti zveřejnil snímky transportu zbraní pro syrskou opozici organizovaných tureckou tajnou službou MİT. 

 

[Euroatlantický prostor]

Česko: Z České republiky byli vyhoštěni dva ruští diplomaté v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým politikům jedem ricin. Podle informací české vlády byla kauza smyšlená a byla důsledkem sporu pracovníků ruské ambasády v Praze. Informace podané veřejnosti však zřejmě nejsou úplné. Ruská ambasáda označila tento krok za provokaci a nepřátelské gesto na základě nepodložených obvinění. Reakce ruské strany tak bude symetrická – pravděpodobně tedy dojde k vyhoštění některých českých diplomatů z Moskvy.

USA: Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě zachvátily prakticky celou zemi a probíhají již jedenáctý den v kuse. Přes den převážně poklidně, v noci však dochází k rabování a násilnostem. Vláda USA sklízí kritiku pro extenzivní využívání slzného plynu a střelných zbraní pro udržení pořádku. Několik lidí během protestů zemřelo, a to i v důsledku střelby ostrou municí ze strany policie. Ministr obrany Mark Esper nesouhlasí s návrhem prezidenta Trumpa na nasazení vojenských jednotek, ty jsou ale stále připraveny v záloze.

 

[Západní Balkán]

Albánie: Vláda a opozice nedodržely lhůtu stanovenou pro reformu volebního zákona, která představovala podmínku Bruselu pro zahájení přístupových jednání Albánie do Evropské Unie. Zástupci albánských stran, kteří se sešli v neděli, nedosáhli dohody o volební reformě před 31. květnem, což je termín, který si sami stanovili. A to navzdory pokusu o mediaci americkým velvyslancem v Tiraně. Vláda si stěžovala na vyjednávací techniky opozice, která naopak kritizovala nedostatek záruk pro svobodné a spravedlivé volby. Obě strany však přislíbily, že budou pokračovat v rozhovoru i po uplynutí lhůty.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Podle poslední zprávy týmu sledujícího dodržování rezolucí RB OSN Tálibán stále udržuje blízké vztahy s Al-Kájdou. Ty jsou založeny na přátelstvích z boje, ideologii či manželstvích. V posledních letech se jejich představitelé domlouvali na operačním plánování, tréninku či úkrytech a během mírového vyjednávání s USA měli pravidelně konzultovat a nabízet garance, že budou ctěny vzájemné historické vazby. Podle dohody s USA má Tálibán zajistit, že afghánské území nebude použito k výcviku ani financování teroristických aktivit, avšak přesné znění závazku není známo. Povstalci prohlásili, že dohody drží a zprávu onačili za nepodloženou a fanatickou.

Indie/Austrálie: Indický premiér Naréndra Módí a jeho australský protějšek Scott Morrison ve čtvrtek dosáhli dohody o umožnění přístupu druhé straně ke svým základnám. Dohoda o vzájemné logistické podpoře je další ze snah o spolupráci mezi demokraciemi v regionu proti rostoucímu čínskému tlaku. Dohoda umožňuje lodím a letadlům přístup k tankování a údržbářským zařízením. Byly uzavřeny i další dohody o spolupráci v oblastech kyberprostoru a technologií. Indie již měsíc řeší čínské narušování hranice ve svazových státech Ladak a Sikkim.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Brazilský prezident Jair Bolsonaro pohrozil opuštěním Světové zdravotnické organizace (WHO) po vzoru Spojených států. Ty v minulém měsíci přerušily financování organizace, kvůli údajné spřízněnosti WHO s Čínou. Taktéž označily WHO za čínskou loutku. Údajná ideologičnost vadí také Brazílii, a pokud WHO v tomto směru nepřistoupí ke změně, Brazílie organizaci opustí. Stejně jako USA, také Brazílie patří mezi země nejvíce zasažené koronavirem.

Mexiko: Stejně jako v USA, také v Mexiku vypukly protesty proti zneužívání policejní moci. V Guadalajaře se protestující domáhali spravedlnosti pro Giovanni Lopeze, který minulý měsíc zemřel v policejní vazbě. Uvězněn byl kvůli nenošení roušky na veřejném prostranství. V Mexiku City vyšli lidé do ulic k vyjádření podpory černé komunitě po smrti George Floyda. I zde protesty doprovázelo rabování, zapalování předmětů a potyčky.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Prezident Vladimir Putin ve středu schválil vyhlášení federálního nouzového stavu kvůli ekologické havárii na severu Sibiře. Unikající ropa již několik dní zaplavuje přilehlé oblasti Norilsku a kontaminuje řeku Ambarnaja. Ropná havárie byla pravděpodobně způsobena dlouhodobým procesem roztávání permafrostu. Škody jsou předběžně odhadovány na 130 miliónů eur, uhradit je má těžařská firma Norilsk Nickel.

Rusko/Ukrajina: Kyjev v úterý v Berlíně předložil konkrétní návrh na ukončení konfliktu v Donbasu. Prozatím neveřejné znění ukrajinského návrhu má být projednáno s Moskvou skrze německou diplomacii. Dosavadní ruské návrhy byly pro Ukrajinu nepřijatelné, jelikož zahrnovaly jednání s vůdci samozvaných republik Donbasu. Pro ukrajinskou vládu je jedinou přijatelnou variantou navázání dialogu konkrétně s Moskvou. Ačkoliv ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba v Berlíně vyzdvihoval jejich snahy o diplomatické řešenísituace, uvedl také, že ozbrojené síly mají dostatek moci k odražení útoku agresora.

 

[Východní Asie]

ČĽR/Spojené kráľovstvo: Britský premiér Boris Johnson v stredu uviedol, že pokiaľ čínsky komunistický režim uvalí na Hongkong nový bezpečnostný zákon, britská vláda zmení imigračné pravidlá.  Podľa Johnsona zákonom ČĽR poruší záväzky vyplývajúce zo Spoločnej deklarácie oboch krajín. V praxi by Johnsonove opatrenia mali znamenať predĺženie bezvízového vstupu do Spojeného kráľovstva pre Hongkončanov s britským zámorským pasom, čo by sa mohlo týkať asi 3 miliónov ľudí, na obdobie 12 mesiacov. Ministerstvo zahraničných vecí ČĽR v reakcii obvinilo Britov z koloniálnej mentality a požiadalo o okamžité ukončenie zasahovania do vnútorných čínskych záležitostí.

Nový Zéland: Kráľovské novozélandské letectvo (RNZAF) oznámilo nákup piatich dopravných lietadiel C-130J Super Hercules. Stroje od spoločnosti Lockheed Martin by mali byť dodané do roku 2024 a mali by nahradiť súčasných 5 strojov C-130. Tie boli vyrobené v rokoch 1965-1969 a napriek modernizácii ich poruchovosť obmedzovala možnosť nasadiť  stroje RNZAF do akcie. Nové stroje by mali stáť približne 1 mld. USD a mali by operovať v južnom Pacifiku a Antarktíde. Letectvo RNZAF neprevádzkuje bojové lietadlá už od roku 2001.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Lode amerických špeciálnych síl (SOF) by mohli byť ďalšou technikou, u ktorej by sa mohla uplatniť technológia elektrického pohonu. Súčasné lode zväčša používajú výkonné dieselové motory, ktoré dokážu zabezpečiť dostatočný silu a rýchlosť, avšak za cenu pomerne výrazného hluku. Hlavným zdrojom zvuku sú pritom mechanické pohonné systémy. Zavedenie čisto elektrického, alebo elektrického hybridného pohonu by mohlo tento problém značne redukovať čím by sa znížila šanca predčasného odhalenia a straty momentu prekvapenia, ktorý je pre sily špeciálneho určenia kľúčová.

Kyberbezpečnost: Společnost Facebook zavádí nové opatření – bude své (zatím jen americké) uživatele upozorňovat na média, která jsou zčásti či zcela pod kontrolou státní moci. Primárně bude Facebook označovat média ovlivňovaná ruskou a čínskou vládou (například Sputnik a Xinhua News, štítku se ale nevyhne ani íránská Press TV. V průběhu léta chce společnost začít blokovat reklamy těchto médií cílící na uživatele ve Spojených státech. Facebook se zaváděním těchto opatření připravuje na nadcházející prezidentské americké volby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *