Wikimedia
JS Samidare DD-106

Přehled světového dění z uplynulého týdne (24/2016)

[Afrika]

DRC: Na jihovýchodě Demokratické republiky Kongo byl tento týden nalezen zambijský kamión, v jehož útrobách se nacházelo 95 Etiopanů, z nichž 19 již bylo po smrti. Důvod, proč se Etiopané v nákladním prostoru kamionu nacházeli, je nejasný. Dle některých spekulací se ale jednalo o emigranty mířící do Jihoafrické republiky. V Etiopii panují největší sucha za posledních 50 let, s čímž je spojen nedostatek potravy pro 10 milionů Etiopanů. Mnoho z nich proto volí migraci do jednoho z nejvyspělejších afrických států.

Niger: Na severu Nigérie byla nalezena těla 34 lidí, včetně 20 dětí. Dle oficiálních informací se jednalo o skupinku, jejímž cílem mělo být nedaleké Alžírsko a potenciálně Evropa. Převaděči je však zřejmě zanechali uprostřed nehostinné pouště, kde teploty dosahují až 42 °C. Všichni pravděpodobně zemřeli na dehydrataci. Z důvodu nehostinných podmínek v oblasti se těla spousty těch, kteří se snaží překročit státní hranici, nepodaří nalézt.

[Blízký východ]

Irák: V pátek oznámili zástupci irácké armády úspěch v operaci proti Islámskému státu, která měla za cíl dobytí města Fallúdža. Po čtyřtýdenním úsilí se irácké armádě podařilo dobýt většinu města. Fallúdža byla pod kontrolou IS od roku 2014, v měsících před zahájením samotného útoku probíhala informační kampaň pro jinak zcela odříznuté obyvatelstvo. V posledních dnech byla vládními jednotkami zajištěna první úniková trasa pro uprchlíky z města. Od začátku ofenzivy Fallúdžu opustilo přes 80 tisíc lidí, situaci neulehčují přeplněné uprchlické tábory s nedostatečným zázemím.

Sýrie: Americké ministerstvo obrany v pátek oznámilo, že jimi podporované syrské povstalecké jednotky byly bombardovány ruskými letadly. K incidentu mělo dojít u hranic s Jordánskem, kde mají rebelové jednu ze svých základen. Ihned po útoku bylo kontaktováno ruské velení a do oblasti vyslána americká letadla. Ta se ale musela stáhnout, aby natankovala, načež došlo ke druhému náletu. Dle amerického představitele buď Rusové nemají nad svými silami kontrolu, nebo se jednalo o záměr. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov incident potvrdil s vysvětlením, že bylo složité ze vzduchu rozeznat, o jakou povstaleckou skupinu se jedná. Ruská strana opakovaně vyzývá Američany k širší spolupráci; ti ji ale odmítají, neboť by znamenala Asadovu legitimizaci. Zasažené jednotky byly součástí dohody o neútočení.

[Euroatlantický prostor]

USA: Odpůrcům programu náhrady jaderných střel s plochou dráhou letu ALCM se nepodařilo schválit rozpočtové škrty a program tak může pokračovat. Střelám ALCM, které jsou ve výzbroji již od počátku osmdesátých let, skončí životnost do roku 2030. Nové jaderné střely LRSO by měly ALMC nahradit v počtu 1000 až 1100 kusů. Zastánci argumentovali zejména možností střelu nasadit na více platform (např. legendární B-52), což poskytne USA možnost udržet si svůj odstrašující potenciál.

Francie: Fotbalové EURO ve Francii již na začátku poznamenal incident mezi ruskými a anglickými fanoušky. Přehnaně agresivní chování a nevídaná koordinovanost přiměla Velkou Británii spustit vyšetřování možných vazeb „chuligánů“ na Putinův režim. Rusko jakékoliv vazby odmítá. Igor Lebeděv, člen dolní komory ruského parlamentu, však poznamenal, že na potyčkách nevidí nic špatného a vzkázal ruským fanouškům, ať pokračují.

[Jižní Asie]

Afghánistán/Pákistán: Hraniční přechod Torcham mezi Afghánistánem a Pákistánem byl v sobotu znovu otevřen. Torcham je klíčový pro vzájemný obchod a leží na Durandově linii, již Afghánistán zpochybňuje. V neděli 12. 6. začali Pákistánci na své hranici stavět bránu, jež má zabránit pronikání teroristů a nelegálnímu pohybu osob z Afghánistánu. Následkem byly přestřelky pohraničních sil, které si vyžádaly čtyři mrtvé a z jejichž zahájení se sousedi navzájem obviňují. V rámci usmiřování bylo vyjednáno oboustranné stažení vojsk a že se Afghánci budou při vstupu do Pákistánu prokazovat oficiálními doklady.

Indie: Indie si je jistá čínskou podporou svého členství ve Skupině jaderných dodavatelů (NSG). Po návštěvě indické delegace v Pekingu to prohlásila ministryně zahraničí Sawarajová. Čína je přitom dlouhodobým spojencem Pákistánu a indickému členství v NSG oponovala s ohledem na strategickou rovnováhu v regionu. Požadovala také přistoupení Indie k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, jelikož jde de facto o podmínku členství v tomto protiproliferačním režimu regulujícím vývoz jaderných položek a položek dvojího užití. Iniciativa pro zapojení Indie vzešla od USA, které s ní úže spolupracují na jaderném programu.

[Latinská Amerika]

Mexiko: V Mexiku se finalizuje první fáze zavádění nového justičního systému, který se tak dostane na úroveň moderní západní demokracie. Zavádí jednak institut alternativních trestů, ale také presumpci neviny a zakazuje zveřejňovat údaje zatčených osob před odsouzením. Pro policii pak tento systém zavádí nový kodex, který obsahuje zásady chování na místě činu, proaktivitu při vyšetřování, zajištění základních lidských práv zatčených a veškerou potřebnou asistenci obětem trestných činů. Právě policie je však považována za nejslabší článek, jelikož podle dostupných informací není dostatek připravených policistů.

Venezuela: Venezuelský prezident Nicolas Maduro se stále snaží znemožnit referendum k odvolání své osoby z prezidentského postu. Jeho spojenci ke spolupráci vyzvali i Nejvyšší soud a obvinili opozici z podvodu. V termínu od 20. do 24. června Maduro hodlá identifikací otisků prstů ověřit 1,3 milion osob, které podepsaly petici nutnou k započetí legálního procesu k odvolání prezidenta. Pro opozici je nutné dokončit revokační proces do 10. ledna 2017, po tomto datu přejde prezidentská moc do rukou Madurem vybraného nástupce.

Portoriko: Přes 500 aktivistů demonstrovalo v sobotu v hlavním městě Portorika San Juanu za nezávislost na USA. Demonstrace proběhly v souvislosti s návštěvou Zvláštního výboru pro politické otázky a otázky dekolonizace při OSN plánovanou na příští pondělí. Podle Liliany Laboy, jedné z organizátorů akce, bylo cílem jednak trvání na dekolonizačním procesu a jednak podpora pondělního jednání. Otázka dekolonizace Portorika je probírána od roku 1962 a do dnešní doby bylo vydáno na 30 rezolucí týkajících se této problematiky. Připomeňme, že Portoriko disponuje svobodným rozhodováním v otázkách vnitra, na poli mezinárodních vztahů však musí vše konzultovat s Washingtonem.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V Petrohrade sa koncom týždňa uskutočnilo medzinárodné ekonomické fórum, na ktorom vystúpil so svojím prejavom aj ruský prezident Vladimír Putin. Témy konferencie neboli len ekonomické, ale dotkli sa aj súčasných pálčivých tém medzi ktoré patria vojna v Sýrii, konflikt na Ukrajine, vzájomné napätie medzi Západom a Ruskom, či dokonca  vzťahy Moskvy s kandidátmi na prezidenta USA.  Na ekonomickom fóre sa zúčastnili aj taliansky premiér Matteo Renzi či predseda európskej komisie  Jean-Claude Juncker. Putin vo svojom prejave varoval pred monopolizáciou sveta. Podľa neho je nevyhnutná čo najväčšia spolupráca v oblastech ako napríklad medicína, energetika či robotechnika.  Fórum sa však neobišlo bez kritiky sankcií, a politiky USA, ktorá podľa ruského prezidenta len vedie k zvyšovaniu napätia v americko–ruských vzťahoch čo destabilizuje svet.

OSN/Ukrajina: Generálny tajomník OSN Pan Ki-mun sa minulý týždeň zúčastnil Petrohradského ekonomického fóra na ktorom predniesol prejav, na ktorý ostro reagovala ukrajinská diplomacia. Podľa Pan Ki-muna zohráva Ruská federácia významnú rolu pri riešení konfliktov vrátane tých na Ukrajine či v Sýrii. Kyjev rezolútne odmietol tento názor generálneho tajomníka, podľa Ukrajincov je to práca Moskvy, kto je najviac zodpovedný za situáciu na východe Ukrajiny. OSN odmietla ukrajinskú kritiku a prostredníctvom svojho hovorcu odkázala Ukrajine, že Pan Ki-mun si za svojím prejavom stojí a je nutné ho chápať v širšom zmysle  a nie vytrhávať vety z kontextu.

[Východní Asie]

USA: Námořní síly dvaceti sedmi zemí světa se připravují na Rim of the Pacific (RIMPAC), největší světové námořní cvičení. U Havajských ostrovů se jej zúčastní čtyřicet pět lodí, pět ponorek, dvě sta letounů a přes 25 000 vojáků. Měsíc trvající cvičení bude zahájeno 30. června, námořní jednotky ale vyplouvají už nyní. Mezi nimi jsou i německé, dánské, brazilské a italské lodě, které se účastní RIMPACu poprvé. Druhým rokem svá plavidla vysílá také Čína, její účast je však kontroverzní kvůli jejím aktivitám v jihočínském moři. O zrušení pozvání se ale hovořilo už v roce 2014, kdy Čína na RIMPAC tajně vyslala špionážní plavidlo.

Čína: Čínské námořní jednotky rozmístěné v Jihočínském moři jsou stále asertivnější. Podle vrchního admirála námořnictva USA Marcuse Hitchcocka americké lodě poslední měsíc denně hlásí vizuální kontakt s čínskými plavidly. Letadlová loď USS John C. Stannis, která zakončuje půlroční patrolu v asijské části Tichého oceánu, byla podle Hitchcocka celý minulý týden sledována čínskými plavidly ze vzdálenosti tří mil. Čína také minulý týden několikrát vplula do výsostných vod Japonska ve Východočínském moři, kde země vedou spor o ostrovy Senkaku. Podle amerického admirála si ovšem čínské námořnictvo při těchto kontroverzních krocích počíná opatrně a profesionálně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *