Přehled světového dění z uplynulého týdne (25/2019)

[Afrika]

NigérieTři sebevražední útočníci odpálili nálože ve vesnici Konduga na severovýchodě Nigérie. Při útoku dle různých zdrojů zahynulo mezi 20 a 30 lidmi a na 40 dalších bylo zraněno. Obětí mohlo být více, ale nálož jednoho z útočníků detonovala dříve, než doběhl k davu. Útok provedl jeden dospělý muž a dvě mladé dívky. Přestože se k útoku doposud nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že za ním stojí teroristická skupina Boko Haram, která zemi sužuje již od roku 2009. Útok v Konduze byl doposud největším sebevražedným útokem v tomto roce.

Etiopie: Při pokusu o puč v etiopském státu Amhara došlo k zabití regionálního prezidenta a jeho hlavního poradce. Obětí se stal také náčelník štábu etiopské armády, který byl zabit svým bodyguardem při koordinovaném útoku v Addis Abebě. Pokus o puč nastal v průběhu zasedání v Bahir Daru, kdy do místnosti vtrhla ozbrojená skupina v čele s generálem Asaminew Tsigem. Většina pučistů byla zatčena, Tsige je však stále na útěku. V Amhaře poslední dobou sílí nacionalistická hnutí, kterým se dostalo prostoru pro vyjádření vlivem prodemokratických reforem premiéra Abiy Ahmeda.

 

[Blízký východ]

Írán: Spojené státy provedly sérii kybernetických útoků na počítačové systémy spjaté s raketovými systémy, které sehrály roli ve čtvrtečním sestřelení dronu RQ-4 Global Hawk. Původně plánované letecké údery proti íránským pozemním cílům na poslední chvíli americký prezident Donald Trump odvolal. Dle Íránu se měl americký dron nacházet v jeho vzdušném prostoru, což USA odmítají. Americké úřady zakázaly svým aerolinkám přelety nad Ománským a Perským zálivem, k tomuto rozhodnutí se přidaly i další letecké společnosti.

Izrael/Palestinská samospráva: Bílý dům několik dní před plánovaným mírovým summitem v Bahrajnu představil dokument nazvaný „Mírem k prosperitě“. Dokument počítá s investicemi až 50 miliard USD do palestinské ekonomiky pro vytvoření pracovních míst a na stavbu infrastruktury, část peněz má jít i sousedním státům (Egypt, Jordánsko). Plán mj. předpokládá propojení Západního břehu a Gazy vysokorychlostní železnicí. Částka je tvořena jednak nízkoúrokovými půjčkami (26 mld), granty (13,5 mld), tak privátními investicemi. Peníze mají jít výhradně od arabských států.

 

[Euroatlantický prostor]

Nizozemsko: Ve čtvrtek 19.6 zveřejnil mezinárodní Společný vyšetřovací tým (JIT) jména čtyř mužů podezřelých ze sestřelení letu MH 17 z roku 2014, ke kterému došlo na východě Ukrajiny. Jedná se o I. Girkina (RUS), S. Dubinského (RUS), O. Pulatova (RUS) a L. Charčenka (UA), ti jsou podle JIT zodpovědní za sestřelení civilního letadla pomocí systému PVO BUK a zavraždění 298 osob na palubě letadla. Soudní líčení se bude konat v Nizozemsku v březnu 2020. Vyšetřovatelé mají v plánu požádat ruské úřady o vydání třech podezřelých k výslechu. Jejich vydání je však nepravděpodobné i vzhledem k faktu, že se jedná o bývalé příslušníky FSB a GRU.

Česká republika: V sobotu 22. 6. se konal jubilejní 30. ročník Dne pozemního vojska AČR (známé také jako Bahna), který se konal v bývalém vojenském újezdu Brdy. Armáda České republiky si již tradičně připravila několik dynamických ukázek současné i historické vojenské techniky, mezi kterou patří např. kolové transportéry Pandur, tanky T-72M4CZ nebo vrtulníky Mi-24. Přehled své techniky nabídly také armády Slovenska, USA či Rakouska. Nechyběly také ostatní bezpečnostní sbory jako Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR nebo vojenská policie.

 

[Západní Balkán]

Albánie: Několik opozičních demonstrantů bylo zraněno a nejméně dvě volební místnosti byly vážně poškozeny při pokusech aktivistů zablokovat kontroverzní komunální volby, které mají proběhnout 30. června. Albánie směřuje ke komunálním volbám v období dosud nevyřešené politické krize. Poté co prezident Ilir Meta vydal vyhlášku, která zrušila nadcházející volby a vyzval vládu, aby s opozicí nejprve nalezly kompromis, premiér Edi Rama trval na tom, že volby budou pokračovat. Ve středu se tak demonstranti střetli s policií ve více než deseti městech, s cílem vyhnat volební komise z budov, která mají sloužit jako volební místnosti. S blížícím se datem voleb se očekává zvyšování napětí.

 

[Jížní Asie]

Afghánistán: V katarském Dauhá se připravuje sedmé kolo rozhovorů mezi USA a Tálibánem. Jeho cílem je dohodnout plán na stažení zahraničních vojsk ze země, jež má být podle povstalců milníkem k dalšímu posunu vyjednávání. V Pákistánu se při té příležitosti v sobotu 22. června konala konference 60 opozičních politiků a osobností v čele s bývalým bezpečnostním poradcem prezidenta Gháního Atmarem či warlordem Hekmatjárem ze strany Hizbe Islámí. Diskutovalo se usmíření s ozbrojenci a parametry dalšího rozvoje země. Na platformě konference byl ustanoven tzv. Láhaurský proces, v jehož rámci chtějí Afghánci s podporou Pákistánu projednávat propojení, obchod, ekonomiku, zdravotnictví nebo repatriaci uprchlíků.

Kašmír: Separatisté jsou podle guvernéra státu Džammú a Kašmír ochotni k dialogu s vládou. Satya Pal Malik to prohlásil v sobotu na tiskové konferenci, kde mimo jiné uvedl, že se od počátku jeho vlády v srpnu 2018 snížil nábor ozbrojenců a ustaly páteční protesty. Sdružení separatistických stran Tehreek-e Hurriyat potvrdilo ústy svého předsedy Mírwaize Umara Farooka, že je připravené k rozhovorům, jež jsou podle něj jediným způsobem řešení konfliktu. Kašmírští politici doufají, že dojde ke změně přístupu ze strany centrální vlády, která povede dialog namísto užití síly v době před volbami.

 

[Latinská Amerika]

Guatemala: V krajine sa 16. júna konalo prvé kolo prezidentských volieb. Víťazkou sa stala bývalá prvá dáma Sandra Torres, ktorá získala 24 percent hlasov. 11. augusta sa tak v druhom kole stretne s konzervatívnym Vamosom Alejandrom Giammatteim. Torres vo svojom programe vyzdvihuje boj proti masovej migrácii do USA a zvyšovanie životnej úrovne v chudobných častiach krajiny. Ďalším problémom, ktorému bude nová hlava štátu čeliť, je všadeprítomná korupcia. Troch z posledných štyroch prezidentov zatkli práve pre obvinenia z korupcie.

Salvador/Guatemala/Honduras/USA: Trumpova administratíva sa rozhodla odoprieť finančnú pomoc krajinám Strednej Ameriky vo výške minimálne 550 miliónov amerických dolárov. Tento krok je smerovaný proti krajinám, z ktorých pochádzajú tisíce žiadateľov o azyl v mexických oblastiach blízko hraníc s USA. Opatrenie si vyžiadalo kritické reakcie najmä zo strany Demokratov, ktorí ho považujú za kruté a kontraproduktívne. V Snemovni reprezentantov už stihli podať návrh na opätovné zavedenie finančnej pomoci. Republikáni trvajú na pozastavení pomoci, až kým dotknuté krajiny dostatočne neznížia tok emigrantov dosahujúcich hranice s USA.

 

[Post-sovětský prostor]

Gruzie: Zemí otřásla vlna protivládních protestů, které pokračují již několik dnů. Důvodem byl projev poslance ruské státní Dumy, který se jej pokusil pronést v ruštině během jednání v gruzínském parlamentu. Ruský politik tím vyvolal zásadní nesouhlas jak gruzínských poslanců, tak i obyvatel. Podle některých údajů se poslanec z Moskvy účastnil bojů během gruzínsko-abcházské války v letech 1992-1993 na straně Abcházie. Ruská delegace záhy opustila kavkazskou zemi. Prezident Putin brzy reagoval na vývoj událostí zrušením leteckého spojení s Gruzií a odsoudil “radikální politické síly”, které tyto protesty vyprovokovaly.

Rusko: V Čečensku byl propuštěn ochránce lidských práv a ředitel organizace “Memorial” O. Titiev. Nezisková organizace se zabývá analýzou a sběrem dat o obětech represí, což zahrnuje právnickou, vzdělávací a výzkumnou činnost. Titiev byl v březnu obviněn z uchovávání drog a odsouzen ke čtyřem letem ve vězení. Právník ovšem tvrdil, že celý proces je politicky motivován a nemá žádné jiné odůvodnění. Po kauze novináře I. Golunova, který byl taky obviněn z uchovávání drog, ale záhy byl neočekávaně propuštěn, se stejného výsledku dočkal i Titiev. Podle některých názorů se z článku trestního zákoníku o uchovávání drog stal nástroj režimu ke kontrole nevhodných politických aktivistů.

[Východní Asie]

Japonsko: Ministerstvo obrany oznámilo, že stroje JASDF boli nútené vzlietnuť po tom, čo ruské bombardéry Tu-95 dvakrát v priebehu jedného dňa narušili japonský vzdušný priestor. Ruské lietadlá leteli cez Japonské more a Cušimský prieliv na juh a pri reťazi ostrovov Okinawa sa otočili a leteli na sever popri východnom pobreží krajiny vychádzajúceho slnka, pričom leteli nad ostrovami Minami-Dajtó-džima a Hačijó-džima. Japonsko dôrazne odmietlo narušovanie svojho vzdušného priestoru. Rusko v reakcii na to vyhlásilo, že pri celom lete sa bombardéry zdržiavali v medzinárodnom vzdušnom priestore. V minulom roku japonské stíhačky pre ruskú hrozbu vzlietli 343-krát.

Thajsko: V Bangkoku sa tento víkend konal summit organizácie ASEAN. Regionálne združenie čelí oslabovaniu demokracie u niektorých svojich členských štátov. Problémom pri rozhodovaní v aktuálnych témach pri ASEANe je, že organizácia rozhoduje jedine konsenzom. Hlavné diskusie ministrov zahraničných vecí sa majú týkať spoločného postupu proti čínskym aktivitám v Juhočínskom mori, je však málo pravdepodobné, že sa krajiny dokážu zhodnúť. Krajiny majú tiež rozličný postoj na situáciu Rohingov v Mjanmarsku, ktorých by ľudskoprávne skupiny chceli odškodniť, avšak zasahovanie do vnútornej politiky štátu bola v ASEANe vždy citlivá téma.

 

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Ministři obrany Francie, Německa a Španělska podepsali dohodu týkající se vývoje evropského stíhacího systému šesté generace FCAS. Podpis proběhl v rámci Paris Air Show, kde byl odhalen koncept letounu, který je oproti nepřímému předchůdci Rafale znatelně větší. Jeho možná nejzajímavějším aspektem pak je předpokládaná integrace spolupracujících dronů. Letadlo má stejně jako konkurenční F-35 představovat širokou bojovou platformu. Operační provoz je plánován na období po roce 2040. Na projektu, který je spojován se snahou evropských zemí snížit závislost na Spojených státech, se ze soukromého sektoru podílí především firmy Airbus a Dassault.

Kyberbezpečnost: Společnost Facebook spustí příští rok vlastní kryptoměnu– Libru. Na jejím vývoji se podílí také společnosti Mastercard, PayPal a Visa, které mají zajistit stabilitu nové měny. Technické detaily, kromě informace, že měna má být ze začátku založena na neveřejném blockchainu, nejsou známy. Součástí projektu je i nový programovací jazyk – Move. Co všechno půjde nebo nepůjde s novou měnou platit není jasné. I tak má připravovaná kryptoměna již ve svých počátcích mnoho kritiků. Ti se například bojí, že ze strany Facebooku bude docházet k párování dat o uživatelích sociálních sítí s provedenými transakcemi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *