Přehled světového dění z uplynulého týdne (26/2019)

[Afrika]

Súdán: Přechodná vojenská rada (Transitional Military Council) přijala návrh dohody předložené Africkou Unií a Etiopií z 27. června. Podle návrhu by měla být ustavena nová rada, složená ze sedmi civilistů, sedmi představitelů armády a jednoho nezávislého člena. Právě problematika rozdělení křesel v přechodné vládě byla zásadní otázkou posledních týdnů. V dubnu v zemi proběhl puč, při kterém byl sesazen někdejší prezident al-Bašír. Protestující následně požadovali předání moci do rukou civilistů, nikoliv vojenské rady, která měla zemi řídit po dvouleté přechodné období. O finální podobě dohody se bude teprve jednat. 

Demokratická republika Kongo (DRC): OSN rozšířila sankce uvalené na DRC. Nová rezoluce zakazuje dodávky zbraní rebelským skupinám, cestování některým velitelům milic či politikům a zmrazuje jejich bankovní konta. Rezoluce byla přijata v reakci na zvyšující se počty uprchlíků z východní části země, zejména provincie Ituri, kde se v posledních měsících znovu intenzivně rozhořelo etnické násilí. Jen za poslední měsíc hranici s Ugandou překročilo zhruba 7 500 civilistů. Uprchlíci vypovídají o extrémní brutalitě tamních milic, které vypalují celé vesnice a vraždí i děti.

 

[Blízký východ]

Bahrajn: Návrh Spojených států na řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou získal jen vlažné přijetí. Vizi, kterou Washington považuje za dohodu století, představil poradce prezidenta Trumpa Jared Kushner na konferenci v Manale 25. a 26. června. Plán stojí zejména na integraci palestinských území do regionální ekonomiky, avšak realizaci amerického návrhu stojí v cestě řada významných překážek. O problematičnosti amerického návrhu nejlépe svědčí skutečnost, že se konference neúčastnili zástupci Palestinské samosprávy ani státu Izrael.

Turecko: Donald Trump viní za současné napjaté vztahy mezi Ankarou a Washingtonem administrativu svého předchůdce Baracka Obamy. Americký prezident se tak vyjádřil po bilaterálním jednání s prezidentem Erdoğanem na setkání G20 v Japonsku. Podle Trumpa usiluje Turecko o získání systémů protivzdušné obrany S-400 z Ruska zejména proto, že předchozí administrativa odmítla dodat systém Patriot. Americký prezident přislíbil férovější přístup k tureckým bezpečnostním zájmům, a také brzkou návštěvu Turecka. Ankara nicméně trvá na dokončení kontraktu na ruský systém S—400. 

 

[Euroatlantický prostor]

Summit G20: Na konci minulého týdne proběhl summit států G20 v Japonsku. V rámci toho došlo k několika bilaterálním jednání mezi světovými velmocemi. Mezi klíčové patří setkání amerického prezidenta Trumpa a jeho ruského protějšku Putina. Hlavním bodem tohoto jednání se stala potencionální nová smlouva o kontrole zbrojení (Poté co oba státy vypověděly INF Treaty). Tato nová smlouva by měla podle obou států zahrnout také třetí velmoc – Čínu. Oba státníci se dotkli i ostatních témat, jako eskalace napětí s Íránem nebo konflikt na Ukrajině.

Itálie: V sobotu 29. 6. byla zatčena kapitánka lodi německé neziskové organizace Sea Watch. Kapitánka Carol Racketeová se svou lodí Sea Watch 3 zakotvila na italském ostrově Lampedusa, navzdory zákazu italských úřadů. Loď totiž převážela zhruba čtyřicet zachráněných migrantů. Racketeová odmítla nabídku zakotvit v libyjském Tripolisu s odůvodněním, že přístav není bezpečný, a proto hledala jinou alternativu. Nyní jí však hrozí vysoká pokuta za nedovolené vstoupení do výsostných vod Itálie a trest až 15 let vězení za pašeráctví.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Poté, co Republika srbská stáhla kontroverzní návrh na zřízení nové rezervní policejní jednotky, čelí nyní obvinění, že plánuje zřízení militantního četnictva. Na začátku týdne ministerstvo vnitra Republiky srbské vydalo prohlášení, že odložilo pozměňovací návrhy, které předpokládaly zřízení nové rezervní policejní jednotky a to poté, co návrh čelil kritice bosenských válečných veteránů a bosenských západních spojenců. Rezervní policie měla zahrnovat více než 1000 uniformovaných a ozbrojených strážníků a dle vyjádření měla pomoci regulérní policii se zvládáním migrační krize. Návrh založení policejních rezervních jednotek čelí kritice, jelikož podobné jednotky byly zapojeny do válečných zločinů mezi lety 1992-1995. Druhý den však policie Republiky srbské sdělila, že namísto toho plánuje zřízení nové operativní jednotky policejně-armádního typu. 

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Prezident Ašraf Ghaní navštívil během víkendu Pákistán a setkal se s premiérem Imranem Chánem. Hlavními body byly regionální spolupráce a možná pákistánská role v afghánském mírovém procesu. Celá akce probíhá na pozadí rozhovorů mezi Talibánem a představiteli Spojených států ve městě Doho. Afghánští představitelé věří, že dohoda mezi zástupci Koalice a Talibánu otevře dveře pro vnitro-afghánský dialog. Podpora v Pákistánu by v takové situaci mohla znamenat významnou výhodu pro tato nadcházející jednání.

Srí Lanka: Prezident Sirisena podepsal první rozsudky smrti po 43 letech. Týkají se čtyř usvědčených drogových dealerů a uživatelů drog. Sirisena prohlásil, že drogy jsou zásadním nebezpečím pro společnost, ve které je dle jeho slov až 300 tisíc drogově závislých. Tvrdí také, že 60 % z 24 tisíc vězňů je uvězněno kvůli trestné činnosti spojené s drogami. V zemi čelí trestu smrti 1299 vězňů, z toho 48 čelí obviněním z činnosti spojené s drogami, od roku 1976 však žádný trest smrti neproběhl. Prezident Sirisena se netají sympatiemi s filipínským prezidentem Rodrigo Dutertem a s jeho kontroverzním bojem s drogami.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbia: Zástupcovia členov Organizácie amerických štátov (OAS) sa medzi 26. a 28. júnom stretli v kolumbijskom Medelline. 35 štátov Severnej a Južnej Ameriky diskutovalo o najpálčivejších problémoch, akými sú nekontrolovaná migrácia, vysoká miera korupcie či budúcnosť Venezuely. Práve v otázke Venezuely sa prejavili najväčšie nezhody. OAS totiž z rokovaní vylúčila zástupcov Madura a prijala delegáciu vyslanú Guaidóm. Lídri ale vo všeobecnosti apelovali na jednotu regiónu a posilnenie multilaterálnej spolupráce.  

Mexico: Vláda Andrésa Manuela Lópeza Obradora vyslala na severné hranice 15-tisíc vojakov a príslušníkov Národnej gardy. Ich úlohou bude zastavovať alebo zatýkať migrantov z juhoamerických krajín, snažiacich sa prekročiť hranice s USA a žiadať tam azyl. Opatrenie je súčasťou júnovej dohody s Trumpovou administratívou, ktorá dlhodobo tlačí na obmedzenie ilegálnej migrácie z juhu. Washington na oplátku odložil zamýšľané uvalenie ciel na tovar dovážaný z Mexika do USA. 

 

[Východní Asie]

Čínská lidová republika/Filipíny: Čínske rybárske plavidlo začiatkom júna potopilo filipínsku rybársku posádku, ktorá v noci kotvila v medzinárodných vodách Juhočínskeho mora. Čínska loď následne vypla svoju svetelnú signalizáciu a z miesta sa nenápadne vzdialila. Na palube filipínskej lode bolo 22 rybárov, ktorých po šiestich hodinách zachránila hliadka z Vietnamu. Kým oficiálne stanovisko Číny hovorí o bežnej námornej nehode, filipínsky minister obrany, Delfin Lorenzana, je presvedčený o úmyselnej vojenskej akcii čínskych ozbrojených síl. Krátko po incidente sa obrátil na medzinárodné autority so žiadosťou o riadne vyšetrenie skutku a patričné diplomatické kroky voči Číne. Loď bola potopená v blízkosti Spratlyho ostrovov, ktoré si Čína neprávom nárokuje najmä kvôli nerastnému bohatstvu a strategickej polohe. Ministrovu domnienku podporil aj admirál filipínskeho námorníctva, Emperdrad, ktorý je presvedčený, že o bežnú nehodu nešlo. Rovnakého názoru je aj sudca najvyššieho súdu, Carpio, ukazujúc na totožné správanie Číny pri Paracelských ostrovoch. Po dlhšom mlčaní však filipínsky prezident Duterte ostal vo svojej rétorike opatrný  a nezaujal jasné stanovisko, vzhľadom ku krehkým vzťahom s Čínou, čím si vyslúžil kritiku domácej opozície.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Americká firma Finite State přišla v nově zveřejněné analýze se zjištěním, že zařízení firmy Huawei obsahují zadní vrátka. Z prověřovaných devíti tisíc částí firmwarů obsahovalo 55 % nějaký typ zadních vrátek. Některé části firmwaru měly přednastavený vstup pro majitele soukromého klíče. Například 29 % všech testovaných zařízení obsahovalo alespoň jedno výchozí uživatelské jméno a heslo, které je potenciálně možné využít pro získání přístupu. Obecným zjištěným analýzy je, že zařízení Huawei jsou chráněná podstatně méně než obdobná zařízení jiných firem. Průměrné zařízení mělo podle analytiků celkem 102 zranitelností. Jedno z testovaných zařízení obsahovalo dokonce přes 1 419 zranitelností, přestože fungovalo na nejnovější verzi firmwaru.

Moderní technologie: Podľa vyjadrení spoločnosti Northrop Grumman firma úspešne uskutočnila prvý statický test motoru rakety OmegA. Skúška overila výkonnosť balistiky motora, izolácie a spojov rovnako ako riadenia polohy trysky. Počas testu však došlo k anomálii/výbuchu, dôsledkom čoho došlo k deštrukcii trysky. Northrop Grumman je jednou zo štyroch spoločností, ktoré bojujú o zmluvu  pre program Air Force’s National Security Space Launch fázy 2, spolu s United Launch Alliance (Vulcan Centaur ULA), SpaceX (Falcon 9) a Blue Origin (New Glenn).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *