Přehled světového dění z uplynulého týdne (27/2018)

[Afrika]

Etiopie: Etiopský parlament schválil vládní návrh, aby byly tři rebelské skupiny vyňaty ze seznamu teroristických organizací. Všechny navrhované skupiny vedou s vládou ozbrojené boje. Kabinet premiéra Abiyiho Ahmeda také zaslal parlamentu návrh zákona, který by garantoval amnestii jednotlivcům i skupinám bojujícím proti vládě. Jedná se o první krok, který by mohl vést k ukončení jednotlivých konfliktů v Etiopii. Navíc povstalecké skupiny mají své základny v sousední Eritreji, jež je dlouholetým nepřítelem Etiopie a se kterou nová vláda vede mírové rozhovory.

Jižní Súdán: Leader rebelů Riek Machar bude opětovně ustanoven jako jeden ze čtyř viceprezidentů země. Válčící strany se dohodly na rozdělení moci. Stalo se tak během rozhovorů uskutečněných v ugandském hlavním městě Kampala. Jejich cílem je právě ukončit vleklou občanskou válku, která je vedena od roku 2013, kdy eskalovala roztržka mezi prezidentem Salvou Kiirem a právě Macharem, který byl tehdy jeho zástupcem. Návrh byl akceptován vládou a opozice kolem Machara s ní souhlasí v principu. Podobná dohoda byla podepsána v roce 2015, avšak brzy poté ztroskotala.

 

[Blízký východ]

Írán: Hasan Rúhání se v pátek ve Vídni setkal s ministry zahraničí zbylých pěti států jaderné dohody –  Británie, Francie, Německa, Číny a Ruska –  aby prodiskutoval možnosti pokračování dohody poté, co od ní Spojené státy v květnu odstoupily. Přestože íránský prezident docenil politickou snahu zbylých států udržet jadernou dohodu v platnosti, dle jeho slov jsou zapotřebí konkrétní opatření. Mezi ty dle Teheránu patří zejména to, aby evropské firmy nadále investovaly do země, a to i přes nové sankce ze strany USA. Z Íránu se tuto sobotu stáhl například jeden z největších světových kontejnerových přepravců, francouzská společnost CMA CGM, a Teherán tak přichází o značné finance, které dále podkopávají nestabilní ekonomickou a politickou situaci v zemi.

Sýrie: Předběžná zpráva Organizace pro zákaz chemických zbraní uvádí, že se mezi nasbíranými vzorky po útoku na syrskou Dúmu z dubna tohoto roku našly stopy po užití chlóru. Na místě však nebyly nalezeny důkazy o užití jakékoliv nervově paralytické látky, kterou je například sarin, o jehož užití byla bezprostředně po útoku přesvědčena některá americká média. Přestože se nejedná o finální výsledky, report poukazuje na užití chemických zbraní ve Východní Ghútě, v důsledku kterého přišlo o život na 40 obyvatel a za který je pravděpodobně zodpovědný syrský režim Bašára Asada.

 

[Euroatlantický prostor]

Rumunsko: Při sobotní letecké přehlídce spadl rumunský bojový letoun MiG-21. Třiceti šestiletý pilot komandér poručík Florin Rotaru pád nepřežil. Leteckou přehlídku sledovalo asi čtyři tisíce lidí, svědci popisovali, jak letadlo po pádu explodovalo. Příčina nehody se podle ministra obrany bude vyšetřovat. Rumunská armáda se dělí na pozemní síly, letectvo a námořnictvo. Od roku 2004 se její vojáci účastní například mise NATO v Afghánistánu.

USA: Předseda výboru pro ozbrojené složky Mace Thornnerry zveřejnil minulý týden čísla, ukazující, že v letech 2015 až 2017 zemřelo při vojenském výcviku 185 příslušníků americké armády. V boji ve stejném období zahynulo 44 vojáků. Jednou z nejčastějších příčin úmrtí při výcviku jsou letecké havárie, což je podle expertů důsledek snižování financí určených pro armádu – například piloti mají méně nalétaných hodin. Statistická data se za jednotlivá sledovaná období mění, jelikož jsou závislá na míře „aktivity“ americké armády ve vojenských misích.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Sebevražedný atentátník v Džalálábádu zaútočil na sikhskou menšinu. Útok byl proveden v neděli 1. července pár hodin poté, co prezident Ghání otevřel místní nemocnici. K explozi došlo u vozidla sikhských politiků, kteří se ceremonie účastnili. Zemřelo 20 lidí, z toho 13 příslušníků sikhské komunity včetně jediného kandidáta do parlamentu, a zraněno bylo dalších 20. K činu se přihlásil tzv. Islámský stát. V Afghánistánu žije na 300 rodin sikhů, zlomek z původních 250 000, kteří zde pobývali před vypuknutím občanské války v 90. letech. Spolu s vyznavači hinduismu mají kvótu na jednoho reprezentanta v parlamentu.

Srí Lanka: Země přesouvá svou vojenskou základnu z Galle do přístavu Hambantota, který je v čínském pronájmu na 99 let. Budoucí sídlo námořních sil se nachází v blízkosti hlavních obchodních cest z Evropy do Asie, má se stát důležitým logistickým centrem čínského projektu Jeden pás, jedna cesta a pomoct ostrovní zemi splatit dluhy za rekonstrukci po občanské válce, jež skončila v roce 2009. Přesun z Galle je vnímán jako krok k upevnění národní bezpečnosti. Na Srí Lance, ale i ze strany USA, Indie nebo Japonska se šířily obavy, že Čína Hambantotu využije pro vojenské účely i přes dojednané záruky. V přístavu byla prozatím zřízena námořní jednotka a probíhají stavitelské práce.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Vladimir Putin se neúčastnil veřejných událostí více než týden, včetně zápasů mistrovství světa ve fotbale, které současně probíhá v několika ruských městech. Prezident nebyl přítomen ani na zápasech ruského týmu proti Španělsku a Chorvatsku. Podle spekulací se Putin připravuje na setkání s D. Trumpem, které se má uskutečnit 16. července ve finském hlavním městě Helsinky. Podle některých údajů součástí summitu může být i osobní setkání obou prezidentů.

Kazachstán: Ve dvou největších městech došlo k protestům proti současnému prezidentovi, které ovšem neměly velký dopad. Přestože kritici Nazarbajeva vyzývali k demonstracím, vysoká úroveň kontroly a bezpečnostních opatření zamezila větším akcím na veřejných koncertech, které se konaly k oslavě 20.  výročí vzniku města Astana. Byly kontrolovány nejen osobní věci návštěvníků, ale také průkazy totožnosti. Oslava se konala v den 78. narozenin prezidenta.  

 

[Východní Asie]

Nový Zéland: Rostoucí čínský vliv v Tichomoří představuje dle novozélandské bezpečnostní zprávy hrozbu pro regionální bezpečnost a dominantní postavení Austrálie a Nového Zélandu. Jako důležitý problém report označuje čínský postoj k lidským právům a svobodě informací, které jsou v rozporu s novozélandskou politikou. S cílem konkurovat čínskému vlivu plánuje Nový Zéland ztrojnásobit zahraniční pomoc menším ostrovním státům, včetně Papuy Nové Guiney nebo Vanuatu. Čína jakékoliv snahy o získání vlivu v oblasti popírá.

Japonsko: Shoko Asahara, bývalý vůdce sekty Óm šinrikjó, byl spolu s šesti dalšími členy popraven oběšením minulý pátek. Tato skupina je zodpovědná za útok sarinem v tokijském metru v roce 1995, který měl za následek třináct obětí a téměř 6000 zraněných. Učení sekty vychází z buddhistických a hinduistických meditací a hlásá konec světa. Dle průzkumů většina japonské veřejnosti trest smrti podpořila, nicméně se objevují obavy z pomsty skupiny. Popravy v Japonsku se odehrávají v tajnosti bez předběžného upozornění rodinných příslušníků nebo vězňů.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Lockheed Martin ukázal na svém facebookovém profilu video s novým pokročilým prototypem exoskeletu Fortis. Exoskelet obepíná v tomto případě spodní končetiny nositele a usnadňuje mu chůzi a snižuje námahu pohybu. Fortis je civilně-průmyslovou odbočkou projektů bojových exoskeletonů (jako například TALOS) a má sloužit pro průmyslové využit, například v loděnicích. Ve vojenské sféře by pak Fortis mohl najít uplatnění například na letadlových lodích a letištích pro manipulaci s municí.

Kyberbezpečnost: Bezpečnostní analytici z Kaspersky Lab odhalili sofistikovaný malware, ktorý pokračuje v trende získavania kryptomien. Škodlivý kód v sebe obsahuje tri moduly, z ktorých jeden je určený pre ich ťažbu na infikovanom počítači, druhý pre vydieranie zašifrovaním virtuálnej peňaženky a ďalších súborov a posledný pre šírenie v lokálnej sieti. Malware pritom sám vyhodnocuje, ktorý modul bude použitý. Phishingová kampaň, skrze ktorú sa vírus šíri, operuje prevažne v Rusku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *