Wikimedia Commons
Prezident Jižního Súdánu Salva Kiir v roce 2011.

Přehled světového dění z uplynulého týdne (27/2016)

[Afrika]

Jižní Súdán: V Jubě, hlavním městě Jižního Súdánu, došlo k obnovení ozbrojených střetů mezi vládními silami a opozicí. Dle neoficiálních prohlášení potyčky vypukly blízko budovy, ve které se při příležitosti 5. výročí nezávislosti státu setkali prezident Salva Kiir a viceprezident Riek Machar, který vede opoziční síly. Tyto střety, které si již vyžádaly více než sto mrtvých, jsou prvním ozbrojeným konfliktem od míru uzavřeného v srpnu 2015, kdy v zemi skončila dvouletá občanská válka.

Africká unie/Izrael: Podporu Izraele v získání pozice pozorovatele při Africké unii (AU) vyjádřila Etiopie. Stalo se tak během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Podporu Izraeli při získání pozorovatelského postu při AU vyjádřil rovněž keňský prezident Uhuru Kenyatta. Pozici pozorovatele momentálně zastává několik států včetně Ukrajiny či Haiti. Etiopský premiér Hailemariam Desalegn ocenil práci Izraele v několika afrických zemích a prohlásil, že není důvod pozorovatelský statut Izraeli neudělit.

[Blízký východ]

Sýrie: Po třídenním příměří v Aleppu opět vypukly boje. Jednotky rebelů ostřelovaly vládní čtvrť, zabito bylo minimálně 38 civilistů. Mezi obětmi bylo 14 dětí a 13 žen. V současné době pokračují boje, které mají za cíl dobýt jedinou silnici, která směruje do čtvrti okupované syrskými rebely. Tato čtvrť čítá zhruba 300 000 obyvatel a vládní jednotky jsou vzdálené zhruba 1 km.

Turecko: Turečtí vyšetřovatelé hledají dva podezřelé členy Daesh (Islámského státu) z teroristického útoku na istanbulském letišti. Podezřelí se mají údajně skrývat blízko syrských hranic. Od útoku bylo zatčeno 30 podezřelých, ovšem turecké úřady odmítají komentovat průběh dosavadního vyšetřování. Nyní je známo, že útočníci z Daesh byli původem z Ruska, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Britský ministerský předseda David Cameron potvrdil zrušení zákazu působení žen v bojových jednotkách britských ozbrojených sil. Britské vojákyně, jež sloužily v jednotkách bojové podpory, tak nyní budou moci vstoupit například do kavalérie, pěchoty či obrněných složek. Rozhodnutí vychází z vládního přezkumu, v němž právě vrchní velitel britské armády generál Nick Carter doporučil zrušení tohoto omezení. Vláda si od tohoto kroku slibuje nejen rozšíření stávající  talentové základny, ale také větší reflexi společnosti v britské armádě.

[Jižní Asie]

Indie: V Indii došlo k velkému personálnímu přeorganizování ve vládním kabinetu premiéra Nárendry Módího. Bylo jmenováno 19 nových ministrů: někteří se jen přesunuli z jednoho ministerstva na druhé (jako např. kontroverzní ministryně Smriti Irani), do kabinetu ale přibylo i pět nových ministrů z kasty dálítů – nedotknutelných, dva ministři z minoritních kmenů a řada ministrů nižších kast. Premiér Módí se tím tak pomalu připravuje na všeobecné volby v roce 2019. Celkový počet ministrů je nyní 78.

Afghánistán/USA: V sobotu se na summitu NATO sešli představitelé Afghánistánu a zemí účastnících se mise Resolute Support, aby diskutovali o bezpečnostní situaci v zemi. Dohodli se na pokračování mise po roce 2016 a finanční podpoře afghánských bezpečnostních složek v hodnotě 1 miliardy dolarů ročně po dobu 3 let. Už ve středu oznámil prezident Barack Obama, že pro rok 2017 zredukuje současný kontingent 9800 vojáků na 8400, místo na plánovaných 5500. Dle Obamy nejsou afghánské složky stále dostatečně silné, aby Talibanu čelily samy. I proto se americká vojska kromě dosavadní výcvikové mise budou znovu moci zapojit do přímých střetů s talibanskými bojovníky.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Lídr venezuelské opozice Henry Ramos Allup trvá na dodržení základních požadavků pro zahájení dialogu s vládou prezidenta Nicolase Madura. Mezi ně patří referendum o odvolání prezidenta ještě letos, přímé volby guvernérů, zlepšení situace ve věznicích a řešení humanitární krize v zemi. Dále žádá, aby Národní volební rada (CNE) vyhlásila termín začátku druhé fáze odvolacího procesu, ve kterém bude nutné získat 4 miliony podpisů. První fáze byla úspěšně završena již před dvěma týdny. Henrique Capriles, další z představitelů opozice, varoval, že pokud nebude termín brzy vyhlášen, dojde k dalším rozsáhlým protestům. Maduro mezitím oznámil záměr posilovat armádu. Ta má bojovat proti „nekonvenční ekonomické válce“, která má být proti Venezuele vedená již dva roky.

Mexiko: Učitelský odbor Národního koordinátora pracovníků ve školství (CNTE) obdržel návrh vlády na řešení sporu o kontroverzní školské reformě. Jednat o něm bude v pondělí s ministrem vnitra Osoriem Chongem. Pár hodin před schůzkou se mají konat pochody učitelů na podporu těchto jednání. Ti prozatím souhlasili s opuštěním barikád na dálnicích a jiných důležitých komunikacích, které 12 dní paralyzovaly dopravu na jihu země. Ve státu Chiapas zůstal pouze jeden zátaras u hlavního města, ve státech Michoacán, Guerrero i Oaxaca byly rozpuštěny. Protesty se rozhořely poté, co bylo při střelbě do davu protestujících učitelů na konci června zabito 8 lidí. Učitelé zejména na jihu země nesouhlasí s reformou, která dle nich nereflektuje nedostatek vybavení ve školách ve zchudlých jižních státech a klade tak na učitele nesplnitelné požadavky. Právě nevzdělanost a chudoba ale způsobují příliv bojovníků pro drogové kartely a zvýšenou kriminalitu. V jiných částech země nemá CNTE výraznou podporu.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Prezident Vladimir Putin svým podpisem stvrdil nový balíček protiteroristických zákonů. Operátoři nyní musí po tři roky ukládat informace o proběhlé komunikaci a po šest měsíců uchovávat i její obsah – v případě internetových poskytovatelů se jedná o rok. Služby, které šifrují konverzace (např. Skype nebo WhatsApp), jsou povinny úřadům předat šifrovací klíč. Trestným činem je nyní i neupozornění na možnost, že dojde ke spáchání teroristického útoku či jiného zločinu. Dále nová legislativa např. zvyšuje trestní sazby a snižuje hranici trestní odpovědnosti na 14 let za zločiny spojené s extremismem a terorismem.

Rusko/Sýrie: Ozbrojencům z řad tzv. Islámského státu se blízko syrské Palmýry podařilo sestřelit syrskou vojenskou helikoptéru Mi-24 s ruskou posádkou na palubě. Oba ruští piloti na místě zemřeli. Vrtulník byl zasažen v momentě, kdy mu došla munice a stahoval se z bojiště. Dle informací ruského ministerstva obrany se posádka na místě nacházela na základě žádosti syrské armády o letecký úder proti velké skupině příslušníků IS. Od začátku operace v loňském září v Sýrii zahynulo již přinejmenším jedenáct ruských vojáků.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Spojené státy a Jižní Korea se po letech debat dohodly na rozmístění protiraketového systému THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) na Korejském poloostrově. Důvodem pro nasazení je především obava ze Severní Koreje a jejích balistických střel, nyní zřejmě s možností instalace jaderné hlavice. Hlavním odpůrcem THAADu paradoxně nejspíše nebude Severní Korea (navzdory prohlášením), jelikož nasazení systému bude mít kladný efekt na silovou rovnováhu na poloostrově, nýbrž Čína, která již vyjádřila své nespokojení.

Japonsko: V Japonsku 10. července začaly volby, které rozhodnou o dalším směřování země. V případě vítězství Liberálně demokratické strany Šinza Abeho totiž pravděpodobně dojde k přepsání článku devět japonské ústavy, která vládě nedovoluje použití síly k řešení mezinárodních sporů. Z japonských sebeobranných sil by se tak oficiálně stala plnohodnotná armáda schopná ofenzivního boje. Japonské jednotky tuto schopnost a kapacity vést útočné boje mají, chybí jim k tomu ale mandát. Reakcí na očekávanou nízkou volební účast bylo mimo jiné i snížení věkové hranice pro právo volit na osmnáct let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *