Flickr
HMS Queen Elizabeth

Přehled světového dění z uplynulého týdne (27/2017)

[Afrika]

Sahel: Lídři pěti afrických států ze západní Afriky se dohodli na vytvoření nové mnohonárodnostní protiteroristické jednotky, která má působit v daném regionu. Nová regionální jednotka má mít 5 000 vojáků z Mali, Mauritánie, Burkiny Faso, Nigeru a Čadu. Každá země by měla poskytnout jeden prapor. Během několika týdnů by měla být jednotka operabilní a má doplnit jednotky mise OSN a Francie, které již v regionu působí. Finanční podpora je přislíbena ze strany Francie a EU. Francie by měla dodat také 70 vozidel. Dohoda byla ujednána na summitu v Mali.

Nigérie: Čtyři vdovy z oblasti Delty Nigeru žalují společnost Shell, že se měla podílet na vojenském zásahu proti aktivistům bojujícím proti poškozování životního prostředí v oblasti. Incident se měl odehrát v roce 1995, kdy armáda popravila 9 lidí. V zemi tehdy vládl vojenský režim. Případ je znám jako 9 Ogoniů. Nejznámějším je Ken Saro-Wiwa, který vedl protesty proti znečišťování životního prostředí v oblasti. Firma opakované odmítá jakékoliv zapojení v daném incidentu. Ženy žádají v civilním procesu před soudem v Haagu omluvu a finanční kompenzaci.

[Blízký východ]

Irák: Dle iráckého premiéra Heidera al-Abadiho chalífát Islámského státu přestal existovat. Prohlásil tak ve čtvrtek minulého týdne, kdy irácké jednotky obsadily velkou mešitu al-Nuri a minaretu al-Hadba ve starém městě Mosulu. Neznamená to však konec bojů v Mosulu, v jeho starém městě se nadále bojuje v několika uzavřených kapsách. V dalších částech země pokračují nadále protiteroristické operace. Ve stejné mešitě vyhlásil 4. července 2014 lídr Daeš Abu Bakr al-Baghdadi existenci chalífátu a prohlásil se za jeho vůdce. Mešita byla těžce poškozena při výbuchu nastraženém Daeš na konci června.

Izrael: Ke břehům Izraele dorazila letadlová loď USS George H. W. Bush. V sobotu zakotvila u přístavu města Haifa na severu Izraele. Letadlová loď se do východního středomoří přesunula po svém působení v Perském zálivu, i zde bude součástí operací proti Daesh. Přístav opustí ve středu. Jedná se o první návštěvu letadlové lodě Izraele od roku 2000, kdy Haifa přestala být základnou americké 6. flotily.  Se svými 333 metry na délku se jedná o největší válečnou loď světa, na palubě má personál o 5000 lidech.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth byla ve skotském Rosythu poprvé spuštěna na vodu. V následujících 11 týdnech ji totiž čekají zkoušky na otevřeném moři a předpokládá se, že ke konci tohoto roku by mohla být oficiálně předána ze strany výrobce BAE Systems Královskému námořnictvu. HMS Queen Elizabeth společně s druhou letadlovou lodí ve výstavbě HMS Prince of Wales jsou dlouhodobě považovány za budoucnost britské námořní projekce vzdušné síly, kdy na své palubě budou nést letouny 5. generace F-35B Lightning II.

NATO: Členské státy Severoatlantické aliance navyšují své obranné rozpočty, což se projevilo v 4,3% nárůstu aliančních výdajů v tomto roce (přibližně 12 miliard dolarů). Dle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se jedná již o třetí rok v řadě, kdy evropští členové NATO společně s Kanadou navyšují obranné výdaje. Zatímco někteří připisují tento pokrok Trumpově kritice nerovnoměrného sdílení nákladů napříč Aliancí, jiní hlavní důvod vidí v pokračujícím napětí s Ruskem. Zároveň pouze pět členských států letos splní onu hranici 2 % HDP výdajů na obranu, o jejíž (ne)racionalitě se v poslední době stále více diskutuje.

[Jižní Asie]

Pákistán: V Paračinaru se ve čtvrtek sešly desetitisíce lidí k sit-in protestu. Většinoví šiíté jsou znepokojeni útokem skupiny Laškare Džanghví z 23. 6., kdy na místním tržišti vybuchly 2 bomby a zabily 75 lidí. Vadí jim neschopnost vlády zajistit bezpečnost, jelikož jde již o několikátý útok v tomto roce, a chování policie po něm, kdy byli „střelbou do vzduchu“ zabiti 3 protestující lidé. Nespokojenost panuje nad výší odškodného, která byla stanovena na milion rupií (cca 250 000 Kč) za mrtvého a poloviční částka za zraněného. Protestující tvrdí, že oběti jiných útoků byly odškodněny lépe.

Afghánistán: NATO pošle do země více vojáků. Ministři členských zemí se na tom shodli na summitu v Bruselu. Generální tajemník Stoltenberg prohlásil, že 15 zemí hodlá navýšit počty svých vojáků a předpokládá zapojení dalších států. Není jasné, kolik z požadovaných 3000 bude reálně nasazeno, jelikož se čeká na americkou strategii pro Afghánistán, která by měla dát dalším krokům aliance zřetelnější obrysy. Klíčové prvky dalšího zapojení NATO na afghánském bojišti budou speciální jednotky, letecké operace a zlepšení velení. Vyšší nasazení vojáků neznamená jejich účast v bojových operacích.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Guerillová skupina FARC v úterý odevzdala poslední zbraně, které měla v držení, oznámil to šéf mise OSN v Kolumbii Jean Arnault. Podle něj bylo identifikováno 7 132 zbraní, které byly předány 6 803 bojovníky FARC v k tomu určených zónách. Prezident Manuel Santos označil v projevu tento okamžik za konec absurdní války, která trvala více než 50 let a přímo se dotkla životů více než 8 milionů lidí. Ocenil fakt, že FARC dodržel své slovo, a slíbil, že kolumbijská vláda udělá to samé. V současnosti však stále ještě probíhají mírové rozhovory s druhou významnou guerillovou skupinou ELN v Ekvádoru, a také operace proti jednotlivým zločineckým skupinám, které v některých místech nahradily FARC.

Venezuela: Nejvyšší soud připravuje soudní proces s vrchní státní zástupkyní Luisou Ortega Díazovou a přijal předběžná opatření, která zakazují Díazové opustit zemi, a zmrazila její účty. Díazová začala kritizovat prezidenta Madura po jeho pokusu převzít moc parlamentu na přelomu února a března a po ohlášení jeho záměru uspořádat ústavní shromáždění, které by vytvořilo novou ústavu. Vrchní státní zastupitelství navíc v sobotu zahájilo vlastní proces proti veliteli kontrarozvědky SEBIN, která se podílí na represi opozice, kvůli údajnému porušování lidských práv. Zároveň s tím zahájilo i proces proti šéfovi Národní Bolívarské gardy, která v současnosti potlačuje protesty, během nichž zemřelo podle oficiálních údajů nejméně 76 lidí. Oba obžalovaní figurují také na seznamu nežádoucích osob vlády USA, kterým byl zakázán vstup do země a byla jim zmrazena veškerá aktiva na území USA.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Vojenský soud v Moskvě uznal pět Čečenců vinnými z vraždy opozičního politika Borise Němcova. Proces trval bez malého rok a odsouzeni byli jenom vykonavatelé atentátu, nedospěl však k žádným zjištěním ohledně případných objednatelů. Nebyla oznámena i výše trestu, k jejíž upřesnění dojde během tohoto týdne. Bude zveřejněna 4. července, odsouzeným hrozí doživotní trest.

Ukrajina/Rusko: V úterý zasáhl počítače po celém světě virus Petya, jehož terčem se staly zejména ukrajinské a ruské podniky. Dočasně přestaly fungovat elektronické služby leteckých dopravců a některých velkých státních bank. 1. července dospěla ukrajinská bezpečnostní služba SBU k závěru, že se na událostech podílelo Rusko, přestože byly zasazeny i tamní podniky. Experti dodali, že virus měl za cíl právě nezvratitelné poškození počítačových souborů, což působí jako následná komplikace pro terče.

[Východní Asie]

Hong Kong: Čínsky prezident Si navštívil Hong Kong pri príležitosti osláv 20. výročia jeho „návratu“ k Číne spod britskej koloniálnej nadvlády. Prezident Si potvrdil dlhodobý záujem komunistickej krajiny ochraňovať rozvoj a prosperitu Hong Kongu. Oslavy však sprevádzali i viditeľné protesty, v ktorých aktivisti kritizovali čoraz väčší vplyv a zasahovanie Číny do hongkonskej politiky. Británia odovzdala Hong Kong pod čínsku správu v roku 1997 s konceptom „jednej krajiny, dvoch systémov“, ktorý mal územiu garantovať výraznú mieru sebaurčenia a slobody.

Filipíny: Filipíny už vyše mesiaca prevádzajú masívnu protiteroristickú operáciu na juhofilipínskom ostrove Mindanao. Prezident Duterte avizoval, že vďaka zintenzívneniu operácií vládnych síl je víťazstvo nad extrémistami otázkou niekoľkých dní. Bojmi medzi filipínskymi jednotkami a islamistickými extrémistami, napojenými na samozvaný ISIL,  je poznačené hlavne mesto Marawi, ktoré je v dôsledku bojov z veľkej časti zničené. Duterte deklaroval, že po víťazstve sa pustí do rekonštrukcie poškodených území a obnoví Marawi jeho „predošlú slávu“.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *