Přehled světového dění z uplynulého týdne (28/2018)

[Afrika]

Kamerun: Současný kamerunský prezident Paul Biya uvedl, že se chce znovu ucházet o prezidentský mandát v říjnových volbách. Biya vládne zemi od roku 1982 a patří mezi nejdéle vládnoucí africké vůdce. Volby přicházejí v bouřlivém čase, kdy je současný Biyův mandát poznamenán secesionistickými snahami anglofonních regionů vytvořit nezávislý stát Ambazonia a hrozbou ze strany teroristické organizace Boko Haram. Hlavním rivalem současného prezidenta je opoziční kandidát Joshua Osih. Biya zároveň odložil parlamentní volby kvůli nevyhovujícím časovým termínům.

Jižní Súdán: Rada bezpečnosti OSN uvalila na Jižní Súdán zbrojní embargo. Návrh předložila USA a byl schválen minimálním potřebným počtem devíti hlasů. Zbylé státy se zdržely hlasování. V zemi panuje od roku 2013 občanská válka, která začala dva roky po získání nezávislosti. Tehdejší premiér Riek Machar by obviněn prezidentem Salvou Kiirem, že chystá puč. Od té doby se konflikt rozrostl na desítky bojujících frakcí, zemřely desítky tisíc lidí a další miliony byly donuceny opustit své domovy.

 

[Blízký východ]

Sýrie: Vládní jednotky po měsíc dlouhé ofenzivě vztyčily vlajku v syrském městě Dará, kde se odehrávaly první protirežimní protesty a kde začala revoluce. Přestože syrská vlajka symbolizuje vítězství Bašára Asada, jednotky rebelů se zatím zcela nevzdaly svých zbraní a pozic, vládní jednotky prozatím dobyly převážně předměstí. Syrská ofenziva za ruské podpory donutila na 250 000 obyvatel města opustit své domovy, kteří se dle OSN momentálně nacházejí v pouštních oblastech poblíž hranic Jordánska a Izraele bez přístřešků a dodávek jídla či vody.

Irák: Týden trvající protesty na jihu země proti vysoké nezaměstnanosti, korupci a nedostatku základních služeb vedly vládní složky k vyhlášení nočního zákazu vycházení v Basře a dalších městech. V Nadžáfu byl ministerstvem vnitra odvolán šéf místní policie. Ze strachu z rozšíření protestů do Bagdádu je částečně blokován přístup na internet. Nefungují letiště v Basře a Nadžáfu. Premiér Haider al-Abádí se kvůli situaci předčasně vrátil z konference proti terorismu v Bruselu. Vláda na protesty reagovala příslibem vytvoření 10 tisíc nových pracovních míst a přísunu zhruba 3 miliard dolarů do regionu.

 

[Euroatlantický prostor]

Francie: Jako každý rok oslavila Francie státní svátek Den Bastily vojenskou přehlídkou. Přes dvě hodiny trvající podívanou tvořilo na čtyři tisíce vojáků, dvě stě vozidel a sto letadel. Přehlídku sledovanou i francouzským prezidentem Emanuelem Macronem však letos doprovázela několik nepříjemností. Během motocyklového vystoupení se na motorkách srazili dva policisté a jedna z devíti vojenských stíhaček, které měly vypustit kouřové barvy symbolizující francouzskou vlajku, nesla místo modré barvy červenou. Celou přehlídku doprovázela přísná bezpečnostní opatření, související také s finále mistrovství světa ve fotbale.

Řecko: Řecká vláda se rozhodla vyhostit dva ruské diplomaty a dalším dvěma zakázat vstup do země. Ruští diplomaté byli obviněni z pokusu o podplacení státních úředníků a z nelegálního jednání proti řecké národní bezpečnosti. Jedním z těchto diplomatů je Victor Yakovlev. Navzdory této události chce řecká strana zachovat kooperativní vztahy, které s ruskou stranou má a žádá, aby se Rusko zdrželo odvetných kroků, jež vedly k dalšímu zhoršení situace.

 

[Jižní Asie]

Pákistán: Bývalý pakistánský premiér Naváz Šaríf a jeho dcera Marjam byli zatčeni poté, co se do země vrátili s cílem podpořit svou stranu Pákistánskou muslimskou ligu – Naváz (PML-N) ve volbách, jež se budou konat 25. července. Oba však byli minulý týden byli v nepřítomnosti odsouzeni za korupci. Šarífovi vyměřil soud 10 let vězení a pokutu 8 milionů liber, Marjam 7 let za mřížemi a pokutu 2 miliony liber a jejímu manželovi rok vězení. Zatčení provázely protesty desítek tisíc Šarífových příznivců. V zemi byly během nepokojů vypnuty mobilní síť a internet a na 600 lidí pracujících pro PML-N bylo zatčeno.

Pákistán: V posledním týdnu došlo k teroristickým útokům, jež cílily na předvolební kampaně. Nejzávažnější se odehrál v provincii Balúčistán, kde se v pátek odpálil sebevražedný atentátník na mítinku Baluchistan Awami Party (BAP) a zabil 130 lidí. K činu se přihlásil tzv. Islámský stát. V ten samý den zničila bomba konvoj Muttahida Majlis-e-Amal Party (MMA) v Bannu. V úterý útočil Tálibán na setkání Awami National Party (ANP) v Pešávaru. Ve volební den 25. července má na bezpečnost dohlížet 371 000 vojáků. Mezi hlavní favority voleb patří opoziční Tehree-i-Insaf kriketové hvězdy Imrána Chána a Pákistánská muslimská liga – Naváz bývalého premiéra Naváze Šarífa.

 

[Post-sovětský prostor]

Moskva: Ruský prezident Vladimir Putin koncom týždňa absolvoval v Kremli niekoľko stretnutí so svojimi zahraničnými partnermi. Palestínsky líder Mahmúd Abbásom oboznámil Putina s palestínskym pohľadom na aktuálnu situáciu v regióne Blízkeho východu a vyzdvihol rusko-palestínske vzťahy. Stretnutie s moldavským prezidentom Igorom Dodonom sa nieslo v duchu možného prehĺbenia ekonomickej spolupráce. Obaja prezidenti sa tiež venovali problematike Podnesterska. Dodon vyjadril presvedčenie, že je v záujme jeho zeme udržiavať dobré vzťahy so všetkými krajinami sveta, zároveň by sa však Kišinev mal držať bokom od „geopolitických hier“ medzi Moskvou a Západom.

Kaliningrad/Moskva: Ruské ozbrojené sily podľa časopisu Defense One pokračujú v militarizácii Kaliningradskej oblasti. Na základe snímkov zverejnených na stránke serveru časopisu, buduje ruská armáda nové a obnovuje staré vojenské objekty v strategicky dôležitej oblasti Kaliningradu, predovšetkým v oblastiach pozdĺž hraníc s Poľskom. Kaliningradská oblasť patrí dlhodobo medzi najviac militarizované regióny Ruska. Rusko podľa  svojich slov len odpovedá na posilňovanie prítomnosti NATO v oblasti. NATO tvrdí, že svoju prítomnosť v oblasti Baltu posilňuje v reakcii na politiku Ruska v regióne.

 

[Východní Asie]

Severní Korea: Poprvé od roku 2011 navštívil KLDR šéf humanitární pomoci pro OSN Mark Lowcock. Během cesty natočil video, kde zdůrazňuje potřebu humanitární pomoci. Podle jeho názoru je v zemi minimálně deset milionů lidí (asi 40 % populace), kteří pomoc potřebují. KLDR mimo jiné bojuje s nedostatkem léků, podvýživou a přístupem k čisté vodě. Jakákoliv podpora civilního obyvatelstva je však zakázaná kvůli sankcím, které OSN na zemi uvalila z důvodu vývoje jaderných zbraní a balistických střel.

Čína/Kambodža: Podle americké firmy FireEye zaměřené na kyberbezpečnost se čínská špionážní skupina TEMP.Periscope nabourala do několika klíčových vládních subjektů před parlamentními volbami, které se budou konat 29. července. Hackeři pravděpodobně získali přístup do počítačů kambodžských ministerstev. Další obětí se stala Kem Monovithya, dcera uvězněného opozičního vůdce, která čelila phishingovým e-mailům. Hackeři se vydávali za zaměstnance humanitární organizace Licadho, která je s případem jejího otce obeznámena. Čína je největším kambodžským investorem a premiér Hun Sen se těší čínské podpoře.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Dron MQ−9B SkyGuardian (varianta ikonického MQ-9 Reaper) si na svůj účet připsal nový světový rekord na poli bezpilotních letadel. V rámci předávání stroje britské RAF přeletěl celý Atlantik, a na svém přeletu z Grand Forks v Severní Dakotě do Britského Fairfordu strávil ve vzduchu přesně dvacet čtyři hodin a dvě minuty. Přestože drony kategorie MALE (střední výška, dlouhá výdrž) jsou schopné zůstat ve vzduchu více než 24 hodin, je to poprvé, co dron urazil tak dlouhou kontinuální vzdálenost.

Kybernetická bezpečnost: Hackeři z Ruska infikují ukrajinské společnosti škodlivým kódem tak, aby si vytvořili zadní vrátka pro budoucí komplexnější a masivnější útok. Konkrétně se podle ukrajinské kybernetické policie zaměřují na banky a energetické společnosti. Ukrajina se snaží zajistit nejvyšší možná opatření, aby předešla podobnému útoku, který nastal v červnu 2017. Jednalo se o virus NotPetya, který znepřístupnil vládní úřady, následně se rozšířil do světa a způsobil tak obrovské škody. Ruská strana tyto informace zcela odmítá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *