Přehled světového dění z uplynulého týdne (28/2019)

[Afrika]

Somálsko: Sebevražedný útočník v autě a 4 střelci zaútočili na hotel v přístavním městě Kismayo, ležícím na jihu země. V hotelu se v té době konalo politické shromáždění. Útok si vyžádal 26 obětí, mezi nimiž byli prominentní politici, novináři a zahraniční hosté. Zabit byl například i prezidentský kandidát do nadcházejících regionálních voleb. Útok provedla islamistická organizace al-Šabáb, napojená na teroristickou síť al-Kajdá. Více než 50 dalších lidí bylo zraněno. Samotný útok trval přes 14 hodin než bezpečnostní jednotky zabily všechny útočníky.

Súdán: Vládnoucí Přechodná vojenská rada oznámila, že zmařila pokus o vojenský převrat. Nejméně 16 armádních důstojníků bylo zatčeno. Státní převrat se měl odehrát v době, kdy Rada a leadeři protestního hnutí hledající cestu tranzice k demokracii diskutovali o bodech dohody rozdělující moc v zemi. Více informací ohledně převratu nejsou nyní známy. Obě vyjednávající strany se již minulý týden dohodly na společné nejvyšší radě, která bude vládnout následující 3 roky. Poté se budou konat volby. Před dohodou rostly obavy z občanské války.

[Blízký východ]

Írán: Tanker British Heritage společnosti BP byl ve čtvrtek zastaven třemi malými íránskými plavidly v Hormúzském průlivu. Situaci po několika hodinách vyřešil zákrok fregaty Royal Navy HMS Montrose, která se postavila mezi tanker a zbývající lodě, ty nakonec odpluly zpět do íránských vod. Zákrok je interpretován jako íránská pomsta za britské zadržení tankeru Grace 1 v Gibraltaru o týden dříve. Grace 1 měla svojí cestou do Sýrie porušit evropské sankce na dovoz ropy do Sýrie, všichni čtyři členové její posádky byli v pátek v noci gibraltarskou policií propuštěni na kauci, obvinění nebyla vznesena.

Turecko: V pátek začaly do země proudit první dodávky ruského protiraketového systému S-400. Akvizice systému měla zemi přijít na více než dvě miliardy USD. Turecko odmítá zveřejnit kdy a kde bude systém plně zprovozněn, podle uniklých zpráv by se mělo jednat, alespoň co se časového rámce týče, o říjen. Turecku nákupem S-400 hrozí zavedení sankcí ze strany Spojených států a ztráta letounů F-35, jejichž dodání bylo v plánu v průběhu tohoto roku, tureckým pilotům byl již před nějakou dobou zastaven výcvik v USA. Všichni zúčastnění partneři projektu F-35 se obávají, že by zapojení S-400 v kombinaci s F-35 mohlo způsobit únik informací potenciálním protivníkům, kteří využívají ruské systémy.

 

[Euroatlantický prostor]

Francúzsko: Lodiarska spoločnosť Naval Group spustila v piatok za prítomnosti prezidenta Emmanuela Macrona na vodu prvú jadrovú ponorku triedy Barracuda. Očakáva sa, že firma odovzdá ponorku Suffren do používania francúzskej armáde začiatkom budúceho roku, po absolvovaní všetkých potrebných skúšok. Francúzsko má v pláne zakúpiť do roku 2025 dokopy šesť ponoriek tejto triedy v cene 9,1 miliardy eur. Ich výroba prebieha u firmy Naval Group v Normandii, ktorá uspela v súťaži, hlavne vďaka dobrej schopnosti ponoriek páliť riadené strely na vzdialené ciele.

Francúzsko: Stovky ilegálnych migrantov prevažne zo Západnej Afriky obsadili Panteón, hrobku francúzskych národných hrdinov v Latinskej štvrti, obľúbeného miesta turistov. Demonštranti sa označili ako „čierne vesty“, s odkazom na protivládne protesty „žltých viest.“ Ich požiadavkou je udelenie práva zostať na francúzskom území. Protest zostal pod dohľadom 50tich až 60tich policajtov pokojný. Predsedníčka opozičného Národného zhromaždenia, Marine Le Pen, označila okupáciu Panteonu za neakceptovateľnú.

 

[Západní Balkán]

Kosovo/Srbsko: Dva srbští občané byli zadrženi na hraničním přechodu mezi Kosovem a Srbskem za podezření ze špionáže. Kosovské státní zastupitelství ve čtvrtek oznámilo, že dva Srbové byli zadrženi kolem deváté hodiny ranní na hraničním přechodu Dheu i Bardhë a podle kosovské prokuratury měli být vyslání srbským ministerstvem vnitra, aby získali spisy o představitelích kosovských Srbů z obcí Kllokot a Vitia a následně je odvezli do Srbska. Při prohlídce vozu policie měla tyto dokumenty nalézt a zadržet podezřelé. Srbsko jakoukoliv vinu odmítlo a označilo incident za kampaň k zastrašení srbského lidu.

 

[Jižní Asie]

Pákistán: V pondělí 8. 7. 2019 zablokovala nejvyšší pákistánská mediální autorita PEMRA vysílání tří soukromých televizních kanálů. Podle dostupných informací šlo o reakci na vysílání tiskové konference opoziční vůdkyně Maryam Nawazové, dcery bývalého premiéra Nawaze Šarífa. Během konference Nawazová obvinila vládu z vydírání soudce v korupční kauze jejího otce a představila video, které údajně tuto skutečnost dokazuje. Několik výrazných mediálních organizací vládu odsoudilo, mezi nimi Reportéři bez hranic anebo Rádio Svobodná Evropa.

Afghánistán: V úterý byla zakončena dvoudenní konference v Doha v Kataru, kde spolu jednali zástupci afghánské vlády a Talibánu. Jednání byla zprostředkována Spojenými státy, Německem a Katarem. Výsledkem je společné prohlášení, které počítá s islámským právním systémem v zemi po odchodu koaličních sil a slibuje ochranu ženských práv „v rámci islámského systému“. Vrchní americký vyjednavač Zalmay Khalilzad prohlásil, že doufá ve finální dohodu do 1. září, posléze by se mohly stáhnout i koaliční síly v zemi. Žádné další datum pro další kolo vyjednávání však nyní stanoveno není.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Minulý týden navštívili Kolumbii zástupci Rady bezpečnosti OSN. Cílem čtyřdenní návštěvy je kontrola implementace mírové dohody uzavřené v roce 2016 s guerillou FARC. Dohoda byla zaměřená na strukturální příčiny konfliktu a stanovila několik agrárních reforem. Několik z nich ale nikdy nebylo zrealizováno. Ve stejnou dobu probíhá v zemi soud s J. Santrichem, bývalým vůdcem guerilly FARC a jedním z politiků strany FARC, který na konci června uprchl z reintegračního tábora. Santrich je souzen za obchod s kokainem a hrozila mu extradice do USA.

Argentina: V sobotu, 13. července, provedl Mezinárodní měnový fond (IMF) revizi ekonomického výkonu Argentiny. Výsledkem je uvolnění 5,4 miliardy dolarů na stabilizaci ekonomické situace. Ta se pomalu zotavuje z loňské recese. Nicméně obavy přináší nadcházející prezidentské volby, které se budou konat v říjnu. Již nyní byl současný prezident M. Macri nucen zavést úsporná opatření, aby zajistil stabilizaci měny a udržení inflace. Peníze od IMF by mohly pomoci prezidentovi uklidnit trhy a posílit důvěru investorů před samotnými volbami.

 

[Post-sovětský prostor]

Azerbajdžan/Rusko: V hlavnom meste Azerbajdžanu sa 10.7 uskutočnilo stretnutie Náčelníka Generálneho štábu ozbrojených síl Ruskej federácie arm. gen. V. Gerasimova a Vrchného veliteľa spojeneckých síl v Európe gen. T. D. Woltersa. Predmetom rokovaní vojenských predstaviteľov Ruskej federácie a NATO bola predovšetkým aktuálna bezpečnostná situácia v Európe a vo svete aj  v kontexte napätých vzájomných vzťahov. Konkrétne sa obaja zástupcovia tiež dotkli otázok boja proti terorizmu a konfliktov v Sýrii a Afganistane.

Ukrajina/Rusko: Novozvolený ukrajinský prezident V. Zelenský uskutočnil od nástupu do funkcie prvý telefonický rozhovor s prezidentom Ruskej federácie V. Putinom. Predmetom rozhovoru bola predovšetkým situácia na Donbase. Prezident Zelenský taktiež svojho ruského kolegu vyzval na stretnutie za účasti zástupcov: USA, Veľkej Británie, Francúzska a Nemecka. Podľa Kremľa je prezident Putin dialógu otvorený, hoci zatiaľ nie je jasné, aký postoj zastávajú USA a Veľká Británia  k účasti na takýchto rozhovoroch. Bieloruský prezident A. Lukašenko medzičasom avizoval, že pre Bielorusko bude cťou hostiť rusko-ukrajinské rozhovory v Minsku. Podľa lídra Bieloruska je vyriešenie konfliktu na juhovýchode Ukrajiny predovšetkým zodpovednosťou troch východoslovanských národov.

 

[Východní Asie]

Japonsko/Južná Kórea: Soul žiada Washington o pomoc pri nezhodách s Tokiom. Spor medzi krajinami ohľadom obmedzení vo vývoze hi-tech produktov a ich komponentov vychádza z obáv Japonska, že Južná Kórea nie je schopná zamedziť vývozu škodlivých materiálov popri bežných produktoch. Odvoláva sa pritom na podobný prípad pri vývoze technológií do Severnej Kórei. Soul sa obáva poškodenia vzájomných aj globálnych obchodných vzťahov, a preto sú vo Washingtone vedené rokovania vysokých štátnych predstaviteľov. Zhoršenie situácie môže mať negatívne dopady nie len na juhokórejské firmy, ale tiež na americké spoločnosti zaoberajúce sa celosvetovou distribúciou zásob. Južná Kórea vidí za touto situáciou politické motívy, a proti japonským producentom už vyvstali protesty. Tokio takýto scenár popiera. Konečne, oslabenie strategickej spolupráce USA, Japonska a Južnej Kórei môže byť výhodné pre Čínu, ktorá je s USA v obchodnej vojne, a udržiava ekonomické vzťahy s Ruskom a Severnou Kóreou.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Zbrojný gigant BAE Systems uverejnil nové detaily o svojej prilbe pre pilotov novej generácie Striker II HMD.  Plnofarebné riešenie prilby Striker II bude poskytovať pilotom vrtuľníkov a lietadiel pozoruhodné  situačné povedomie, zabudované nočné videnie novej generácie, technológiou 3D audia a sledovania cieľa. To všetko v rámci plne integrovaného HMD systému s priezorom. Striker II je podstatne ľahší ako súčasné HMD/NVG riešenia. Systém ponúka lepšie rozloženie hmotnosti a položenie ťažiska, prilba  sa bude môcť prispôsobiť hlave každého pilota zvlášť. To umožní pilotom lietať dlhšie misie s menšou fyzickou záťažou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *