Přehled světového dění z uplynulého týdne (28/2020)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: Proti rozsiahlym protestom nespokojných obyvateľov naprieč krajinou zasiahla polícia za použitia slzného plynu. Tieto demonštrácie vyvolal návrh Národného zhromaždenia na vymenovanie Ronsarda Malonda za predsedu volebnej komisie. Národné zhromaždenie tvoria v prevažnej väčšine prívrženci niekdajšieho prezidenta Josepha Kabilu, ktorému Malonda údajne napomáhal udržať sa pri moci tým, že ovplyvňoval výsledky volieb. Podporovatelia súčasného a zároveň prvého demokraticky zvoleného prezidenta, Félixa Tshisekediho, s týmto návrhom rázne nesúhlasia.

Etiópia/Eritrea: Historická mierová dohoda z roku 2018 medzi Etiópiou a Eritreou je funkčná a napreduje aj napriek jej odporcom. Táto dohoda si vzala za cieľ ukončiť 80 rokov trvajúce konflikty a priniesť novú éru mieru a vzájomného priateľstva. Abiy Ahmed, etiópsky premiér, získal v roku 2019 za jej uskutočnenie Nobelovu cenu za mier. Podľa bývalého analytika Crisis Group Rashida Abdiho však žiadna oficiálna mierová zmluva neexistuje a jediným, čo štátnych predstaviteľov drží pri spolupráci je spoločný nepriateľ, a to Ľudový front oslobodenia v regióne Tigray.

 

[Blízký východ]

Irák: Hišam Al-Hašimi, přední irácký politický a bezpečnostní expert specializující se zejména na sektářské milice a extremistické skupiny, byl v pondělí večer zastřelen dvaceti ranami neznámými ozbrojenci před svým domem na předměstí Bagdádu. Žádná z teroristických skupin se k útoku prozatím nepřihlásila i přes to, že v minulosti již několik výhružek obdržel, a to například ze strany tzv. Islámského státu či milice Katáib Hizballáh. Čin byl odsouzen jak iráckými vrchními představiteli, tak Spojenými státy, Velkou Británií i OSN. Irácká judikatura dokonce oznámila vytvoření zvláštní vyšetřovací komise, která se bude podobnými atentáty v zemi do budoucna zabývat.

Sýrie: Na předměstí Damašku došlo k násilným střetům mezi syrskými zpravodajskými složkami a lokálními milicemi. V regionu Dáf al-Šúk propukají již několikátý den po sobě nepokoje, a to mezi milicemi spojenými se 4. divizí spadající pod Bašárův režim na jedné straně a bezpečnostními formacemi z palestinské větve syrských zpravodajských služeb, která odpovídá za sledování činnosti palestinských skupin v Sýrii a Libanonu, na straně druhé. Stalo se tak v návaznosti na odmítnutí 4. divize složit zbraně a ukončit tak vojenské úkoly, které jí byly v regionu přiděleny. U některých skupin totiž došlo k vydání příkazu o ukončení operace poté, co místní zdroje uvedly, že se dopustily násilného chování vůči místnímu obyvatelstvu.

 

[Euroatlantický prostor]

Grécko: Reakciou na parlamentom prijatý nový zákon obmedzujúci pouličné demonštrácie boli protesty v centre Atén. Zákon má byť odpoveďou na časté demonštrácie, ktoré údajne poškodzujú obchod a obťažujú verejnosť, a umožňuje obmedzenie alebo zakázanie demonštrácie, ak je hrozbou pre verejnú bezpečnosť. Organizátori protestov budú tiež zodpovední za škody, ktoré počas nich vzniknú. Pred parlamentom proti tomuto zákonu protestovalo okolo 10 tisíc demonštrantov, došlo tiež k menším potyčkám s políciou.

Veľká Británia: Britská vláda ohlásila ukončenie rok trvajúceho zákazu vývozu vojenského vybavenia do Saudskej Arábie. Zákaz bol prijatý v júni minulého roku po tom, ako britský odvolací súd označil predaj zbraní Saudskej Arábii za možné porušenie medzinárodného práva. Dôvodom bola možnosť ich použitia v občianskej vojne v Jemene. Podľa vyjadrení tajomníčky pre medzinárodný obchod, Liz Truss, bol zákaz prijatý v odlišnej dobe a za odlišných okolností a v súčasnosti nehrozí, že by Saudská Arábia používaním britských zbraní porušovalamedzinárodné právo.

 

[Západní Balkán]

Kosovo, Srbsko: V pátek se uskutečnilo jednání srbského prezidenta Aleksandara Vučiće a kosovského premiéra Avdullaha Hotiho o normalizaci vzájemných vztahů pod záštitou Evropské unie. Během videokonference premiér Hoti oznámil, že uznání Kosova je pro zemi jediným přijatelným výsledkem jednání. Prezident Vučić odpověděl, že je-li toto účelem jednání, je vše zcela bezvýznamné. Mělo se jednat o obnovení dialogu mezi zeměmi. Ten je zamrzlý od roku 2018. Původní plánované setkání v Bílém době bylo odloženo kvůli obvinění kosovského prezidenta Hashima Thaciho z válečných zločinů.  Další jednání by se mělo uskutečnit ve čtvrtek v Bruselu.

Srbsko: V Bělehradě, Novém Sadu, Niši, Kragujevaci a Smederevu proběhly protesty proti zavedení přísných opatření v důsledku zhoršující se pandemické situace. Srbská vláda zrušila všechny opatření v průběhu voleb, konali se mimo jiné i fotbalové zápasy kterých se účastnili tisíce lidí. Kritici tedy viní prezidenta Vučiće z manipulace zdravotních opatření pro jeho politické zisky. V průběhu protestů docházelo k násilnostem na straně protestujících a policejní brutalitě. Byly například zaznamenány incidenty, kdy policie zranila novináře, přestože se prokázali novinářským průkazem.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/USA/Rusko: Moskva kategoricky odmítá, že by její vojenská rozvědka vypisovala odměny za zabité vojáky nasazené v Afghánistánu v rámci mise NATO. Ministr zahraničí Lavrov označil americká podezření z vazeb mezi Tálibánem a Ruskem za „bezskrupulózní spekulace (…) vytvořené pro účely domácí politiky“ a doplnil, že Rusko podporuje mírový proces v zemi. Předseda amerického sboru náčelníků štábů Milley prohlásil, že bude konat v případě, že se informace ukáže pravdivou. Zatím ji však zpravodajské služby nepotvrdily konkrétními důkazy.  Zároveň potvrdil, že Moskva afghánské povstalce podporuje, včetně dodávek zbraní.

Indie: Nové Dillí zahájilo rozhovory s Evropskou unií o preferenční obchodní dohodě. Současně se indický ministr obchodu a průmyslu Pijuš Gojal nechal slyšet, že by Indie stála o podobnou dohodu i se Spojeným královstvím, se záměrem pozdějších dohod o volném obchodu s oběma subjekty. Indie loni vystoupila z Regionálního ekonomického partnerství ze strachu z rostoucího čínského vlivu a levného zboží ohrožujícího bezpečnost a ekonomiku země. Peking a Nové Dillí v posledních měsících řeší příhraniční spory, které vyvrcholily smrtí několika desítek indických a neznámého počtu čínských vojáků.

 

[Latinská Amerika]

Brazília/Bolívia: V priebehu týždňa boli na korovanírus pozitívne testované dve hlavy štátov Latinskej Ameriky – brazílsky prezident Jair Bolsonaro a bolívijská sociálna demokratka Jeanine Añez. Práve Bolsonaro ochorenie COVID-19 dlhodobo bagatelizuje, pri oznamovaní svojho verdiktu si dokonca dal dole rúško a poslal tak všetkých prítomných novinárov do karantény. Región Latinskej Ameriky je považovaný za globálne epicentrum nákazy, krajiny sú nútené balansovať medzi opatreniami na záchranu ľudských životov a kolabujúcich ekonomík.

Dominikánska republika: V prezidentských voľbách, ktoré sa kvôli pandémii koronavírusu konali v náhradnom termíne, zvíťazil opozičný líder Luis Abinader. V súboji o vedúci legislatívny post s veľkým náskokom porazil Gonzala Castilla, kandidáta Dominikánskej strany oslobodenia. Ta bola pri moci šestnásť rokov. Centrista Abinader svoje víťazstvo považuje za volanie po zmene, keďže krajina sa v posledných rokoch zmietala v protestoch proti korupcii v štátnej správe.

 

[Východní Asie]

Indonésie: V návaznosti na řadu závažných hackerských útoků na několik významných indonéských společností je v rámci kybernetické bezpečnosti prosazován nový zákon o ochraně údajů. Ten zakazuje společnostem získávat osobní data spotřebitelů bez jejich souhlasu a nutí společnosti upozornit spotřebitele  na odhalené kyberútoky v řádech dnů, a to pod pohrůžkou pokuty až 210 miliard indonéských rupií a až 7 let odnětí svobody. V roce 2019 proběhlo přes 98 milionů útoků a jedná se značný nárůst oproti 12 milionům v roce 2018.

Thajsko/USA: Minulý pátek proběhla v Bangkoku první oficiální politická schůzka se zahraniční delegací po pandemii Covid-19. Americká šestičlenná delegace, v čele s náčelníkem štábu americké armády generálem Jamesem McConvillem, se setkala s thajským náčelníkem armády Apiratem Komgsompongem a premiérem Prayutem Chan-o-chaem. Projednávána byla modernizace, interoperabilita, společná vojenská cvičení a společná doktrína. Dalším z výstupů setkání byl podpis společného Prohlášení o strategické vizi. Jedná se o další krok USA ve snaze čelit čínskému vlivu v jihovýchodní Asii.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americké ministerstvo zahraničí schválilo dodávku dalších 105 víceúčelových stíhacích letounů páté generace F-35 Japonsku. Potenciální obchod obsahuje 63 kusů F-35A s konvenčním vzletem a přistáním a dále 42 kusů F-35B s krátkým vzletem a svislým přistáním, s celkovou hodnotou kontraktu okolo 23 miliard dolarů. Prodej letounů ještě musí být potvrzen Kongresem Spojených států. Jeho případné naplnění učiní Japonsko největším uživatelem tohoto letounu mimo samotných Spojených států, neboť v minulosti již byl uzavřen obchod na 42 kusů F-35A.

Kyberbezpečnost: Zranitelnost v chytrých hodinkách používajících aplikaci SETtracker umožňovala útočníkům manipulovat s daty. Chytré hodinky určené pro pacienty s demencí tak mohly v krajním případě ohrozit život svého majitele, který by si například nepamatoval, že si již vzal medikaci. Zranitelnost také umožňovala posílat uživatelům zprávy, což mohlo vést ke kyberšikaně. Podle výrobce již byla chyba odstraněna. Tento případ však znovu ukazuje, jak jsou zařízení nazývaná Internet věcí často nedostatečně zabezpečená.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *