kremlin.ru

Přehled světového dění z uplynulého týdne (28/2016)

[Afrika]

Jižní Súdán/Uganda: V reakci na možnost opětovného vypuknutí střetů v Jižním Súdánu a především v hlavním městě Jubě, vyslala ugandská vláda konvoj s cílem evakuovat Uganďany žijící na území možných střetů. Konvoj čítající přibližně 50 nákladních automobilů a doprovodná vozidla s kulomety by měl eskortovat až tři tisíce Uganďanů. Dle jednoho z velitelů zásahu Leopolda Kyandy však mohou být evakuováni lidé jakékoliv národnosti, pokud si to budou přát. Celá akce byla posvěcena vládou Jižního Súdánu.

Etiopie: Minimálně deset obětí včetně policejních úředníků si vyžádaly protesty ve městě Gondar v severní Etiopii. Protesty trvající několik dní byly odstartovány zatčením několika lidí z etnické skupiny Welkait. Tato etnická skupina dlouhodobě protestuje proti vládě, jelikož ta Welkaity řadí k etniku Tigrayů. Na stranu Welkaitů se během protestů v Gondaru přidali také Amharové. Dle organizátorů se jednalo o protest proti „erozi jejich etnika“. Etiopská vláda obvinila Eritreu z podpory protestantů.

[Blízký východ]

Turecko: V Turecku se v noci z pátku na sobotu pokusila armáda o sesazení prezidenta Recipa Erdogana. Zhruba od osmé hodiny večer část turecké armády obsazovala důležitá místa v zemi včetně mostu přes bosporskou úžinu, letišť a dalších důležitých center včetně televizních studií a rádií. Nejen v Ankaře a Istanbulu probíhaly boje mezi pučisty a zastánci současného prezidenta. Prohlášení pučistů zmiňuje dodržování lidských práv a mezinárodních dohod, které za současného prezidenta stagnují. Pokus o puč vyvolal odpor veřejnosti, statisíce lidí vyšly do ulic protestovat proti pokusu o státní převrat, k čemuž je vyzval i sám Erdogan. Opoziční strany rebelující frakci armády odmítli podpořit. Již v nočních hodinách docházelo k postupnému vzdávání vojáků do rukou vládě věrných bezpečnostních složek či civilistům. Nepovedený puč si vyžádal na skoro 300 mrtvých, z nichž třetinu tvořili rebelující vojáci. Důsledkem vítězství provládních sil je masivní zatýkání mezi členy armády a justice. Erdogan volá po znovuzavedení trestu smrti pro pučisty. Množí se zprávy o lynčování zajatých vojáků civilisty. V Turecku má do dnešních dní silnou politickou moc i armáda, ta má na svědomí několik dřívějších úspěšných převratů. Od Erdoganova nástupu k moci ztrácí armáda svoje postavení.

Sýrie: Americký ministr obrany Ashton Carter v pondělí oznámil nasazení dalších 560 amerických vojáků v Iráku. Mají tvoří logistickou podporu Irácké armádě v jejím snažení v dobytí města Mosul. To je již více než 2 roky v držení Islámského státu. Většina vojáků budou nasazení na základně Qayara, kterou Irácká armáda dobyla předminulý týden, tam budou pomáhat s vytvořením logistického centra. Dobytí Mosulu je plánováno na podzim tohoto roku. Jedná se o další navýšení americké účasti v zemi.

[Euroatlantický prostor]

Francie: Prezident Hollande oznámil, že v roce 2017 bude obranný rozpočet navýšen o 600 milionů euro. V porovnání s letošním navýšením 32 milionů se jedná o strmý nárůst. Výše obranného rozpočtu se stává i politickým tématem pro nadcházející primárky na volbu kandidáta pro prezidentský úřad. Ruku v ruce s navýšením rozpočtu nabývá na důležitosti i francouzský jaderný arzenál. Jeden z kandidátů konzervativní strany Francois Filion je odhodlán zavázat Francii k co nejrychlejšímu navýšení rozpočtu na úroveň dvou procent HDP. Dodatečné finance by pak využil právě na posílení odstrašujícího jaderného potenciálu Francie. Klíčové je pro něj zachování současných ze vzduchu vypouštěných jaderných zbraní a modernizace jaderné ponorkové flotily.

Turecko: Během pokusu o puč v Turecku došlo k dočasnému uzavření letecké základny Incirlik, kterou využívají Spojené státy pro operace proti IS. Důvodem k uzavření bylo zatčení velitele základny a dalších vojáků pro příslušnost k pučistům. Základna tak byla odříznutá od elektrické energie a musela nouzově fungovat na energii z generátorů. Incirlik je pro Spojené státy důležitý zejména svojí vzdáleností od „bojové zóny“. Letouny operující ze základny mohou být v této zóně za pouhých dvacet minut, což zjednodušuje logistickou náročnost. Dle mluvčího ministerstva obrany USA došlo k upravení plánu operací s cílem minimalizovat dopady. Základna, ze které operují zejména letouny MQ-1 Predator, A-10 Thunderbolt II a tankery KC-135, by měla být již v provozu.

[Jižní Asie]

Indie: Indy spravovanou část Kašmíru, kterou hlídají desítky tisíc vojáků, byl vydán striktní zákaz vycházení a z bezpečnostních důvodů byla odstřihnuta internet i telefonní sítě. Při střetech protestujících a indických ozbrojených složek bylo zabito nejméně 36 lidí, desítky dalších jsou zraněny. Neklidnou situací se zaobírá premiér Módí i Pákistán, který také spravuje část Kašmíru. Protesty propukly po pohřbu oblíbeného mladého separatisty Burhana Waniho z teroristické skupiny Hizbul Mujahideen, který byl zabit při přestřelce indickou policií.

Pákistán: Strůjce útoků na armádní školu v Péšáváru a na univerzitu v Čarsaddě, při nichž zemřelo více než 160 lidí, je po smrti. Umara Naraje, známého také jako Chalífa Umar Mansúr, zabil spolu s dalšími čtyřmi ozbrojenci z Tálibánu americký dron. Stalo se tak v afghánské provincii Nangarhár v rámci operace proti tzv. Islámskému státu – Provincii Chorásán. Odnož Tálibánu, v níž Umar Naraj působil – Skupina Tárika Gidara – jeho smrt nekomentovala, dokud nenajde náhradu, což bude u tak prominentní figury složité.

[Latinská Amerika]

Mexiko: V návaznosti na rozsáhlé protesty učitelů, při kterých došlo k ochromení dopravy na jihu Mexika, byla ministrem školství Aureliem Nuñem ohlášena revize vyhodnocování práce učitelů, které budou brát v potaz socio-ekonomické podmínky jednotlivých mexických států. Ve středu se na tomto postupu shodl se zástupci Národního odboru zaměstnanců ve školství (SNTE), organizace, zastřešující učitelské odbory v zemi. Podobný dialog je veden i s CNTE, která je odpovědná za blokády klíčových tras na jihu Mexika, které vedly k nedostatku potravin ve státech Oaxaca a Chiapas. CNTE však požaduje úplné zrušení reforem z roku 2013, což vláda odmítá. Ačkoliv byly zábrany na klíčových komunikacích rozpuštěny, protesty stále pokračují, avšak ve formě pochodů a demonstrací. Hlavním problémem reforem vzdělávání je podle obou organizací ignorování absence elektřiny či učebnic na některých školách na jihu Mexika, což má negativní dopad na práci učitelů.

Kolumbie/Venezuela: Hranice obou zemí se otevřely, aby tisíce Venezuelanů mohli překročit Kolumbijské hranice a nakoupit zboží, které ve Venezuele tak kriticky chybí, ať už jde o jídlo, léky nebo další spotřební zboží. Hranice byly venezuelským prezidentem Nicolasem Madurou uzavřeny zhruba před rokem ve snaze zabránit pašování zboží, nicméně nedostatek základních potřeb v celé zemi je natolik vážný, že se hranice znovu otevřely, i když jen na omezenou dobu. Ekonomická krize v zemi trvá už nějaký čas a její hlavní příčinou je socialistická politika Huga Chaveze a jeho následníka Madura. Kromě sociální a ekonomické dimenze má samozřejmě i tu bezpečnostní, jelikož kriminalita v zemi vytrvale roste.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: Ve čtvrtek 14. července a v pátek 15. července se uskutečnila návštěva ministra zahraničí Spojených států Johna Kerryho v Moskvě. Ve čtvrtek se Kerry setkal s prezidentem Putinem, v pátek pak s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. Hlavním tématem setkání se stala situace v Sýrii. Kerry ruským politikům navrhoval plán vytvoření společného americko-ruského vojenského velitelství. Navíc požádal, aby Rusko pomáhalo v zahájení politického přechodu od vlády Bašára al-Asada k demokratickému uspořádání. Kerryho návrh není příliš vítán částí amerických politiků, kteří si přejí vojenský odpor proti al-Asadovi.

Arménie: Ráno v neděli 17. července neznámi ozbrojenci zaútočili na policejní stanici ve čtvrti Erebuni v Jerevanu. Podle médií zabili jednoho policistu, ostatní vzali jako rukojmí a udržují je v budově obsazené stanice. Později byli dva rukojmí útočníky propouštěni. Požadavkem útočníků je propouštění opozičního lídra Žirajra Sefiljana, arménského rodáka z Libanonu a bývalého účastníka libanonské občanské války a války v Karabachu. Žádají také o rezignaci prezidenta Arménie Serže Sargsjana a zároveň oznámili počátek „povstání“ proti arménské vládě.

[Východní Asie]

Japonsko: Všeobecné volby v zemi vycházejícího slunce skončily vítězstvím Liberálně demokratické strany Shinza Abeho. I když šel do voleb především s ekonomickým programem (tzv. Abenomics), hovořilo se hodně i o změně ústavy ve prospěch upuštění od pacifismu. Abe a jeho koalice má v parlamentu (horní i dolní komoře) nyní dvou třetinovou většinu a je tedy schopna případně prosadit ústavní změnu, která Japonsku umožní vojensky zasahovat i mimo vlastní území. Abemu v úřadu zbývají zhruba dva roky a je otázkou, zda se mu podaří prosadit všechny sliby a plány, se kterými šel do voleb.

Filipíny:  Verdikt ostrovy přiřkl Manile, přičemž Peking rozhodnutí soudu odmítá (ještě před výsledkem z Číny znělo, že verdikt uznán nebude). Zatímco Filipíny slavily výsledek, v čínských médiích zazněla zpráva o testování dvou nových letišť vystavěných na sporných ostrovech, což jasně naznačuje postoj Pekingu. Verdikt dále přivítal Vietnam a naopak dalším nesouhlasným hlasem je Taiwan, který má v oblasti také své teritoriální nároky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *