[Afrika]
Niger: Armáda zabila 14 civilistů v domnění, že se jednalo o bojovníky z islamistické skupiny Boko Haram. Stalo se to na jihovýchodě země. Oběťmi se stali neozbrojení farmáři. Dva byli místní, zbytek byl ze sousední Nigérie. Incident se odehrál v uzavřené oblasti v regionu Diffa, odkud byly tísíce lidí přemístěny a civilistům byl do oblasti zakázán vstup. Mnozí se však vracejí, aby si vzali svou úrodu. Islamisté v regionu podnikli v minulých letech několik útoků.
Keňa: Policie oznámila, že bylo zabito 9 lidí při nočním útoku ve vesnici ležící v přímořském distriktu Lamu. V předešlých dnech pak došlo k zabití 3 policistů v sousední vesnici. Za útokem stála ozbrojená skupina. Devět mužů bylo podříznuto. Z útoků je podezřelá islamistická skupina al-Šabáb. Ministr vnitra vyhlásil v dané oblasti zákaz nočního vycházení, který je stanoven na dobu 3 měsíců.
[Blízký východ]
Sýrie: V neděli vešel v účinnost klid zbraní v jihozápadních oblastech Sýrie dohodnutý primárně mezi Spojenými státy a Ruskem. Jedná se již o několikátý pokus dosáhnout klidu zbraní a zabezpečit přísun humanitární pomoci do postižených oblastí od počátku syrského konfliktu. Mezi oblasti spadá také provincie Daraa na hranici s Jordánskem a Quneitra dotýkající se izraelské hranice na Golanských výšinách. Důležitou roli hraje právě Jordánsko, které má sloužit jako dohlížecí a monitorovací centrum dodržování klidu zbraní. K vyhlášení klidu zbraní došlo po vzájemném setkání D. Trumpa a V. Putina na summitu G20 v Německu.
Katar: V úterních nočních hodinách došlo k uplynutí časové lhůty pro naplnění 13 podmínek uvalených na Katar dalšími arabskými státy. Od 4. června trvající vzdušná, námořní a diplomatická blokáda Saudskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Egyptem a Bahrajnem dále pokračuje bez zásadních změn. Blokádu z důvodů financování a podpory teroristických organizací Katar odmítá a tato obvinění označil jako „nepodložené“ a blokádu za „porušující mezinárodní právo“. Egyptský ministr zahraničí prohlásil, že „role Kataru jako sabotéra nemůže být dále odpouštěna.“
[Euroatlantický prostor]
Polsko: Při příležitosti návštěvy prezidenta USA D. Trumpa oznámila polská strana uzavření dohody o nákupu kompletů protiletadlové obrany Patriot. Součástí dohody by měl být i „maximální transfer technologií v rámci zákonů USA.“ Podle ministerstva obrany by mělo také dojít k blíže nespecifikovaným úpravám s cílem účinnější obrany proti ruským raketám Iskander. Systém Patriot obdrží Polsko v roce 2022. Dále by ráda Varšava koupila americké baterie raketového dělostřelectva HIMARS, nicméně k podepsání dohody zatím nedošlo.
Německo/G20: Hamburk hostil summit zemí G20. Devatenáct nejvyspělejších ekonomik světa a zástupci EU se soustředily zejména na ochranu klimatu, kdy všichni aktéři až na USA potvrdili svoji ochotu pokračovat v dohodě z Paříže. Během schůzky se také sešel prezident USA Trump s prezidentem RF Putinem. Na tomto setkání se podařilo vyjednat příměří v jižní a jihozápadní Sýrii. Summit provázely masivní protesty levicových extrémistů, které proměnily ulice Hamburku ve válečnou zónu. Bylo zraněno kolem dvou stovek policistů a škody se vyšplhaly na milióny euro.
[Jižní Asie]
Indie/Izrael: Při první návštěvě za 25 let prohloubil premiér Módí vzájemné partnerství na strategickou úroveň. V něm je Izrael ze strany východního spojence považován za hlavního partnera ve vývoji, technologiích, inovacích a podnikání. Jde tak o prohloubení dlouhotrvajícího spojenectví, jež se rozvíjelo hlavně na poli obrany a bezpečnosti. Do budoucna chtějí obě země rozšířit kooperaci v oblasti školství, zemědělství, vodního hospodářství, kyberbezpečnosti a vesmírných programů.
Indie/Pákistán: Při přeshraničních přestřelkách bylo zabito nejméně 7 lidí. Došlo k tomu rok poté, co byl indickými silami zabit vůdce místní rebelující občanské společnosti Burhan Vání. Mezi mrtvými je 5 pákistánských civilistů a 2–3 indičtí vojáci. Separatisté v pákistánské části Kašmíru mezitím prohlásili, že je pro osvobození jejich území nezbytná vojenská síla, jelikož diplomatická, morální a politická podpora z Pákistánu je nedostatečná.
[Latinská Amerika]
Chile/Bolívie: Dva chilští policisté byli zadrženi v pátek ráno poté, co při pronásledování podezřelého vozidla překročili státní hranici v neobydlené zóně. Oba byli následně převezeni do Uyuni ve vnitrozemí Bolívie, kde jsou v současnosti drženi. Prezidentka Chile Michelle Bachelet již potvrdila vyjednávání o jejich převozu zpět do Chile. Bolívijský prezident Evo Morales odsoudil překročení hranice policisty a zároveň pochyboval o důvodu jejich činu. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté, avšak na bod mrazu se dostaly po zadržení skupiny ozbrojených bolívijských vojáků a celníků v březnu. Ti byli Chilany obviněni z pokusu ukrást nákladní vozidla na chilském území, podle tvrzení Bolivijců byla skupina naopak zadržena na bolívijském území. Všichni byli několik měsíců poté vyhoštěni z Chile.
[Post-sovětský prostor]
Moskva/Peking: Začiatkom týždňa navštívil Moskvu čínsky prezident Si Ťin-pching. Dvojdňová medzi zastávka v Moskve sa uskutočnila v rámci cesty čínskeho lídra na summit G20 do Hamburgu, na ktorom sa obaja prezidenti zúčastnili. Predmetom rokovaní medzi Putinom a Si Ťin –pchingom boli predovšetkým čínsko-ruské vzťahy. Pri tejto príležitosti tiež došlo k podpisu niekoľkých dohôd, ktoré sa týkali obchodu, obranného priemyslu, energetiky či infraštruktúry. Prezident Číny sa po rokovania s ruským prezidentom vyjadril aj k situácii k Sýrii, pri čom dôrazne varoval pred zasahovaním do vnútorných záležitosti štátov.
Kyjev: Bezpečnostné zložky Ukrajiny oznámili, že tento týždeň zmarili ďalší pokus o kybernetický útok. Ukrajina v pravidelných intervaloch čelí kybernetickým útokom. Jeden z najväčších sa uskutočnil koncom júna, vtedy to malo za dôsledok výpadok letiska, elektrární či bánk. Ukrajinská vláda obviňuje z útokov Moskvu, ktorá údajne využíva kyberpriestor ako ďalšie bojisko v ukrajinskom konflikte. Rusko však takéto obvinenia odmieta a poukazuje na fakt, že samo je často obeťou útokov spolu s Ukrajinou. Ukrajinská kybernetická polícia a tajná služba SBU tiež poukazujú na nie vždy dôsledné zabezpečenie systémov mnohých firiem či už štátnych/súkromných, čo hackerom výrazne uľahčuje prácu.
[Východní Asie]
KLDR: Severná Kórea deklarovala, že previedla svoj prvý úspešný test medzikontinentálnej balistickej strely, ktorá sa údajne vyznačovala schopnosťou zasiahnuť akýkoľvek cieľ na svete. Zmieňovaná strela – Hwasong-14 – letela približne 933km v časovom úseku 39 minút. I keď svetové mocnosti tento krok výrazne odsúdili, zhoda na spoločnom postupe nebude jednoduchá. Čína a Rusko totiž prišli s vlastným návrhom riešenia krízy, ktorý medzi USA a Južnou Kóreou predpokladá zmrazenie vojenských cvičení a zastavenie rozmiestňovania protiraketového systému THAAD.
Čína: Prvá prevádzkyschopná lietadlová loď Číny Liao-ning dorazila do Hong Kongu. Táto udalosť je sprevádzaná nedávnou návštevou čínskeho lídra v Hong Kongu, administratívnej oblasti Číny, ktorá oslavuje 20 rokov svojej nezávislosti od Británie. Predstavenie tejto lietadlovej lode možno vnímať ako zámer Číny demonštrovať jej vojenskú kapacitu a zdôrazniť svoju pevnú vôľu k naplňovaniu čínskych národných záujmov v ázijskom regióne. Napriek tomu, že Liao-ning je technologicky pomerne zastaraná, odborníci sa zameriavajú na jej využitie v rámci výcvikových aktivít.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Northrop Grumman ve spolupráci s Atlas Elektronik UK úspěšně otestovali bezpilotní prostředek určený k boji proti námořním minám. Tento námořní dron v podobě malého člunu dokáže čistit námořní miny rychleji než stávájící metody a hlavně, nevystavuje lidskou posádku nebezpečí.
