wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (29/2016)

[Afrika]

Gambie: V Gambii byl za nepovolené demonstrace na 3 roky uvězněn vůdce opozice Ouasinou Darboe a spolu s ním i dalších 18 lidí. V dubnu tohoto roku se totiž zúčastnili protestu ohledně údajné smrti opozičního aktivisty ve vazbě. Politické napětí v zemi stoupá před blížícími se volbami, které se mají konat v prosinci 2016. Současný prezident Yahya Jammeh se snaží tímto krokem umlčet kritiky svého režimu. Aktivista Solo Sandeng zemřel ve vazbě na následky zranění způsobených bitím.

Jižní Súdán: Afričtí vůdci podpořili plány na rozmístění regionálních jednotek v Jižním Súdánu. Jedná se o reakci na nedávné těžké boje mezi soupeřícími jednotkami, které zanechaly stovky mrtvých. V zemi již působí 12 000 příslušníků peacekeepingové mise OSN. Jednotky AU by však měly mít silnější mandát. Vláda Jižního Súdánu však s vysláním jednotek AU nesouhlasí. Země na to prý  není připravena. Před týdnem bylo přitom oznámeno příměří mezi prezidentem Salva Kiirem a viceprezidentem Riek Macharem.

[Blízký východ]

Sýrie: Již přes dva týdny jsou syrskou armádou obklíčeny a uzavřeny rebely ovládané části syrského města Aleppo. Cesta dosud využívaná k zásobování města je pod kontrolou vládních jednotek. Auta, jež se cestou snažila opustit město, se dostala pod přímou palbu. Zásoby jsou předpokládány na zhruba tři měsíce, v rebely ovládané části města žije na 300 000 lidí. Provládní jednotky nasadily dělostřelectvo, tanky i letectvo. Aleppo je centrem bojů od roku 2012.

Turecko: Turecký prezident Recep Erdogan po nedávném nepovedeném armádním puči pokračuje v akcích vůči lidem a institucím, jež se dle úřadů na puči podíleli či s ním sympatizovali. Z organizace puče je tureckou stranou obviňován klerik a bývalý Erdoganův politický spojenec Fethullah Gülen, ten v současné době sídlí v USA. Turecko žádá jeho vydání, pro jeho zapojení však nejsou zatím známé žádné důkazy. Represemi byly postiženy již desetitisíce lidí, a to jak v armádě, justici a policii, tak i ve školství a zdravotnictví. Stovky škol včetně univerzit byly zavřeny, jejich vedení a učitelé odvoláni. K situaci svých tureckých kolegů se vyjádřila i česká akademická obec. V Turecku platí od čtvrtka tříměsíční výjimečný stav, současně bylo také oznámeno, že Turecko pozastaví platnost Evropské dohody o lidských právech. Šíří se názory, že Erdoganova reakce vůči pučistům je zaměřena hlavně na disent.

[Euroatlantický prostor]

Německo: Osmnáctiletý student Ali Sonboly zastřelil v německém Mnichově 9 osob během útoku v nákupním centru Olympia a sám se následně zabil. Přes počáteční protichůdné informace německá policie vyloučila náboženský či politický motiv jeho činů. Dle dosavadních důkazů hrála roli v jeho motivaci šikana, jejímž terčem byl dle slov spolužáků dlouhodobě, stejně jako psychické problémy, kvůli nimž i pobýval dva měsíce v léčebně. Vyšetřovatelé také přišli s informací, že se Sonboly na útok připravoval celý rok, velmi se zajímal o šílené střelce a zanechal po sobě manifest, jehož obsah však nebyl zveřejněn. Poloautomatickou zbraň Glock 17, kterou při útoku použil, navíc sehnal nelegálně přes internet, neboť nebyl držitelem zbrojního pasu.

Spojené království: Britští poslanci odhlasovali dlouho očekávanou modernizaci britského jaderného arzenálu. Dosavadní čtyři ponorky třídy Vanguard nesoucí balistické střely Trident má během následujících 20 let nahradit stejný počet nových ponorek, dosud známých pod názvem Successor, v celkové hodnotě 31 miliard liber. V rámci hlasování, které skončilo 472:117 ve prospěch modernizace, se za novou flotilu ponorek postavili téměř všichni konzervativci a většina labouristů. Proti naopak byli všichni členové Skotské národní strany, která je dlouhodobě proti přítomnosti jaderných zbraní na skotském území, což propagovala i během kampaně za nezávislost Skotska v roce 2014.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Sebevražedný útok na demonstraci Hazárů v Kábulu si vyžádal 84 mrtvých a více než 230 zraněných. Příslušníci této menšiny přišli vyjádřit nesouhlas s trasou plánovaného elektrického vedení, které se vyhýbá jimi obývaným provinciím Bamján a Vardak, což vnímají jako diskriminaci. K činu dvou atentátníků se přihlásil tzv. Islámský stát, který na Hazáry cílil kvůli šíitskému vyznání. Kromě velmocí a OSN útok odsoudil i Tálibán jako pokus o vyvolání občanské války. V zemi se sektářské napětí výrazněji neprojevuje, avšak ukazuje se, že IS není problémem jen v provincii Nangarhár.

Indie: V Indií spravované části Kašmíru pokračuje kvůli krvavým protestům zákaz vycházení. Konkrétně 5 okresů je z bezpečnostních důvodů postihnuto zákazem s cílem uklidnit napjatou situaci. V některých okresech byl již zákaz zrušen. Život v Kašmíru byl paralyzován po zastřelení mladého oblíbeného povstalce Burhana Waniho, bojovníka za svobodný Kašmír. Nejméně 46 lidí bylo při protestech zabito, pět tisíc zraněno.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Brazilský ministr zahraničí a vlivný člen vlády prozatímního prezidenta Michela Temera se ostře opřel do venezuelského prezidenta Nicolase Madura a do jeho chávezovské vlády. Potenciální prezidentský kandidát Jose Serra uvedl, že se Brazílie dopustila velké chyby, když podpořila Venezuelu při vstupu do sdružení volného obchodu Mercosur. Serra také uveřejnil, že Venezuele musí být zabráněno, aby převzala dočasné prezidentství Mercosuru, dokud nesplní naprosto všechny požadavky pro plné členství v organizaci.

Brazílie: Podle výzkumu institutu Datafolha si polovina Brazilců přeje, aby prozatímní prezident Michel Temer zůstal ve své funkci až do dalších voleb v roce 2018, pro návrat nyní sesazené prezidentky Dilmy Rousseffové by byla třetina brazilské populace. Výzkum poukázal také na velmi nízký počet příznivců předčasných voleb, pro nové hlasování o křeslo prezidenta by za současné situace byly jen 3 % Brazilců.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Ráno ve středu 20. července v centru Kyjeva byl zavražděn významný ukrajinský novinář běloruského původu Pavel Šeremet. Byl zabit výbuchem bomby, kdy jel autem své partnerky, ředitelky internetového deníku „Ukrajinská pravda“, Oleny Prytuly. V roce 1998 Šeremet, v té době běloruský korespondent jednoho z ruských televizních kanálů, utekl z Běloruska do Ruska po rezonanční reportáži o pašování na bělorusko-litevské hranici. Později pracoval v Rusku a posledních šest let bydlel na Ukrajině. Ukrajinské úřady předpokládají, že obětí vrahů musela být Prytula, nikoli Šeremet. Vyšetřování pokračuje.

Arménie: V průběhu týdne pokračovala krize s rukojmími v policejním úřadě ve městské čtvrti Erebuni v Jerevanu, která začala 17. července. Při útoku byl zavražděn jeden policista a ostatní byli vzati jako rukojmí. V pátek 22. července se u místa krize odehrála početná demonstrace podporovatelů útočníků, demonstranti vyžadovali rezignaci prezidenta Serže Sargsjana, stejný požadavek měli sami útočníci. Navíc vyžadovali propouštění opozičního vůdce Žirajra Sefiljana. Protesty byly policií potlačeny. 23. července útočníci propustili všechny rukojmí výměnou za příležitost promluvit s novináři, vzdávat zbraně ovšem neplánují.

[Východní Asie]

Čína: V reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudu pro námořní právo o neoprávněnosti nároků Číny v Jihočínském moři podpořily Spojené státy zbylé strany sporu slibem, že jejich námořní jednotky budou i nadále ve sporných vodách operovat. Prezident Barack Obama zároveň  vyslal v neděli 24. 7. do Číny svého poradkyni pro národní bezpečnost Susan Riceovou, ta má při své čtyřdenní návštěvě za úkol podpořit spolupráci při řešení sporu a zmírnit současné napětí. Tenze je navíc patrná na všech úrovních čínské společnosti. Kvůli negativnímu verdiktu Číňané začali hromadně bojkotovat americké produkty.

Hongkong: Studentská masová demonstrace za demokracii z podzimu roku 2014 má soudní dohru. Tři organizátoři protestu z 26. září 2014, který vyústil ve dvouměsíční mírovou demonstraci zvanou Occupy Central, byli ve čtvrtek 21. června shledáni vinnými z nezákonného shromažďování. Výše trestu zatím není známa. Dva odsouzení důrazně odmítli lítost nad svým činem, třetí z nich vyjádřil pouze respekt k rozhodnutí soudu. Amnesty International shledala verdikt jako omezení svobody projevu a shromažďování v Hongkongu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *