Přehled světového dění z uplynulého týdne (3/2018)

[Afrika]

Zimbabwe: Prezident Emmerson Mnangagwa oznámil, že se v zemi uskuteční volby do pěti měsíců. Budou to první volby od doby, kdy země získala nezávislost a zároveň se jich neúčastní bývalý vládce Robert Mugabe. Ten byl donucen v listopadu 2017 armádou opustit post hlavy státu. Mnangagwa uvedl, že věří v pokojný průběh voleb. Opozice však volá po reformách ještě předtím, než jakékoliv volby proběhnou. Opozice žádá, aby byl rovný přístup k registraci voličů. Dále by měly být jmenovány nezávislé volební komise a umožněno korespondenční hlasování.

Jihoafrická republika: Výkonný výbor vládní strany Africký národní kongres (ANC) požádal prezidenta Jacoba Zumu, aby rezignoval na svůj post. A pokud by odmítl, má být donucen vedením strany, aby tak učinil. Zuma má mandát až do roku 2019. V oficiálním prohlášení po zvolení nového výkonného výboru ANC se však o dřívějším odchodu prezidenta nic neříká. Zuma se potýká s obviněními z korupce, která však odmítá. Zuma byl již nahrazen v čele strany Cyrilem Ramaphosou, u něhož se očekává, že se stane příštím prezidentským kandidátem.

 

[Blízký východ]

Turecko/Sýrie: Turecká armáda za pomoci syrských rebelských skupin v neděli 21. ledna započala pozemní část operace Olivová ratolest v syrské provincii Afrín. Tato operace má za cíl vyhnat kurdské Lidové obranné jednotky (YPG), jejichž pozice byly nejen v dané provincii již několik dní předtím silně odstřelovány, a vytvořit třicetikilometrovou „bezpečnou zónu“. Stejně jako Kurdskou stranu pracujících (PKK) považuje YPG Turecko za teroristickou organizaci. YPG jsou však i nadále v rámci Syrských demokratických sil (SDF) podporovány Spojenými státy v jejich boji proti Islámskému státu (IS). Právě USA vyzývají k uklidnění konfliktu a k soustředění na společný finální boj proti IS.

Tunisko: Tuniské speciální jednotky zneškodnily lokálního vůdce Al-Káidy v islámském Maghrebu (AQIM), Bilel Kobiho. Ten byl nejvyšším poradcem může stojícího v čele AQIM, Abu Musaba Abdula Waduda, a zároveň velitelem tamní odnože Okba Ibn Nafaa, která působí zejména v horských oblastech Semmama a Chambi. Speciální jednotky zabily Kobiho blízko alžírských hranic, kam se uchýlil po zintenzivněném bombardování tuniských vzdušných sil.

 

[Euroatlantický prostor]

Havaj: Obyvatelé Havaje obdrželi minulou sobotu v ranních hodinách SMS zprávou upozornění, že se na ostrovy blíží odpálené rakety. Zpráva vyvolala paniku, lidé se snažili schovat například v kanálech. Že je alarm falešný se dozvěděli až po 38 minutách. Podle úřadů chybu způsobil jeden ze zaměstnanců. Incident teď vyšetřují americké úřady. V úterý večer se podobná chyba stala i japonské veřejnoprávní televizi NHK, která na svých internetových stránkách varovala před severokorejskými raketami mířícími na Japonsko. I v tomto případě pochybil zaměstnanec.

Česká republika: Do alianční mise v Afghánistánu bude v příštích měsících nasazeno o několik desítek českých vojáků více. Náčelník generálního štábu AČR Josef Bečvář uvedl, že se rozšíření týká výcvikových instruktorů a pyrotechniků. Ti mají být posláni do provincie Lógar a hlavního města Kábulu. Jejich operace proti Talibanu, Islámskému státu a teroristické organizaci Al-Káida zůstanou nebojové. Navýšení počtu vojáků přislíbily i další státy NATO.

 

[Jižní Asie]

Indie: Lockheed Martin Indii nabídl výrobu stíhačky F-16. Americký koncern tak dává indickému průmyslu šanci stát se součástí produkčního řetězce firmy. Pro Indii by přijetí znamenalo významné zapojení různých odvětví průmyslu a vytvoření nových pracovních míst. Zisk nových vojenských technologií je dalším benefitem. Mnoho vybavení a výzbroje letounu je shodné i se stíhačkou páté generace F-22 a F-35, které jsou jediné operativní stíhačky páté generace na světě. Předpokládá se přijetí tohoto návrhu, protože vyhovuje jak indické politice podpory budování lokálních výrobních kapacit, tak i posilování vojenské moci v regionu.

Pákistán: Více než 1800 islámských duchovních z téměř všech mainstreamových sekt prohlásilo některé z  teroristických taktik za zakázané. Náboženské doporučení (fatwa) považuje za neislámské sebevražedné atentáty proti státu, šíření  sektářského násilí a anarchie ve jménu náboženství a výzvy k džihádu bez souhlasu státu. Odsuzuje užití síly za účelem prosazení islámského práva šaría, vedení ozbrojeného boje proti státu a za cílem vyřešení etnických, územních a náboženských sporů. Prezident Mamnoon Hussain věří, že nový narativ bude stabilním základem pro stabilitu a moderní islámskou společnost. Otázkou je, jak se státem patronizované fatwy budou držet extremistické skupiny, jejichž ideologie byly dříve  podporovány ze stejných míst.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Drogová válka přinesla další oběť z řad novinářů. V neděli byl zabit sedmasedmdesátiletý nezávislý reportér Carlos Domínguez, když projížděl město Nuevo Laredo ve státě Tamaulipas ležící na hranicích s Texasem. Minulý rok v Mexiku zemřelo deset novinářů, většina z nich se věnovala dokumentaci drogových kartelů. Ve státě Tamaulipas, který je momentálně jeden z nejnebezpečnějších států Mexika, bylo od roku 2000 zabito 14 novinářů. Situace ve státě je kritická především kvůli střetům Gulf kartelu a kartelu Los Zetas.

Kolumbie: Počet Venezuelanů utíkajících do sousední Kolumbie se za posledních šest let zvedl o 62 %. Momentálně se v Kolumbii nachází přes 550 000 Venezuelanů, většina z nich v zemi žije ilegálně.  Pouze 126 000 lidí má legální povolení včetně 69 000 lidí, jež využili humanitární víza, které Kolumbie začala vydávat v červenci minulého roku. Minulý týden OSN přislíbila zvětšení humanitární pomoci v Kolumbii, která by zemi měla pomoct se zvládáním stále se zvyšujícího počtu migrantů.

 

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Parlament Ukrajiny tento týždeň prijal dlho diskutovaný „Zákon o zvláštnej štátnej politike vedúcej k zabezpečeniu štátnej suverenity Ukrajiny nad dočasne okupovaným územím Doneckej a Luhanskej oblastí“ skrátene nazývaný aj ako  „Zákon o reintegrácii Donbasu“. Zákon dáva prezidentovi Ukrajiny väčšie právomoci v otázke vyhlásenia vojnového stavu či nasadenie ozbrojených jednotiek. Práve posilnenie právomocí prezidenta najviac prekáža kritikom zákona. Odporcovia tiež poukazujú nato, že zákon nebude mať žiadny reálny dopad na okupované oblasti Donbasu. Hlavný význam zákona však spočíva v tom, že doterajšie označovanie ukrajinských akcií na Donbase za protiteroristické operácie bolo zrušené. Kyjev tak hoci neoficiálne priznáva, že na východe Ukrajiny prebieha konflikt s agresorom, ktorý je v zákone priamo pomenovaný- Ruská federácia.

Rusko: Dva mesiace pred prezidentskými voľbami v Rusku uskutočnila nadácia Verejná mienka predvolebný prieskum. Podľa neho by voľby s veľkým náskokom vyhral úradujúci prezident Vladimir Putin, ktorý by získal 66% hlasov. Na druhom a tretom mieste  by sa umiestnili nacionalista Žirinovskij a komunista Grudinin, ktorý by získali cca 6% hlasov. Nezávislá kandidátka Sobčaková a liberál Javlinskij by obdržali každý do 2% hlasov. Prezident Putin získa v posledných prezidentských voľbách (2012) 63,6% hlasov. Po anexii Krymu v marci 2014 však jeho popularita začala dosahovať rekordy. V tomto období bolo s jeho prácou spokojných viac ako 85% opýtaných. Stagnácia ruskej ekonomiky v dôsledku sankcií a prepadu cien ropy sa zásadným spôsobom na prepade preferencií zásadne neodzrkadlila a Putina dodnes pozitívne vidí viac ako 78% opýtaných, vďaka čomu môže do marcových prezidentských volieb získať ďalších voličov.

 

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Na zahajovacím ceremoniálu olympijských her budou Severní a Jižní Korea pochodovat pod stejnou vlajkou a vytvoří společný ženský hokejový tým. Na vlajce bude vyobrazen modrý obrys celého korejského poloostrova. Severní Korea vyšle delegaci čítající asi 550 členů a plánuje se zúčastnit i březnové paralympiády. Jihokorejské snahy o snížení napětí se setkaly s kritikou, jelikož myšlenka společného týmu znemožní některým sportovcům účast na olympiádě. Mezinárodní olympijský výbor potvrdil účast 22 severokorejských sportovců v pěti disciplínách.

Bangladéš/Myanmar: Nová dohoda mezi Myanmarem a Bangladéší specifikuje podmínky návratu Rohingů. Měl by se uskutečnit v příštích dvou letech. Rohingové se mohou vrátit dobrovolně a měli by obdržet informace o aktuální situaci. Musejí se prokázat dokumenty potvrzujícími jejich přechozí bydliště v Myanmaru, ale mnoho z nich dokumenty nemá. Zatím není jasné, zda získají občanství nebo budou čelit limitujícím podmínkám, které je přiměly k opuštění země. V Bangladéši žije asi milion Rohingů, včetně těch, kteří uprchli během předchozí krize v 90. letech.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Boeing odhalil svou koncepci nového hypersonického špionážního letadla pro Spojené státy. Stejně jako koncept SR-72 od Lockheed Martin tak usiluje o pozici “syna Blackbirdu”, tedy nástupce slavného špionážního letadla z období studené války, který díky své maximální rychlosti mach 3 byl schopný uletět tehdejším prostředkům protivzdušné obrany. U nového stroje se počítá s bezpilotní konfigurací a schopností překonat rychlost mach 5, aby dokázal překonat moderní systémy PVO.

Kybernetický bezpečnost: Prezident Donald Trump v piatok podpísal návrh zákona, ktorým sa predlžuje monitorovací program americkej bezpečnostnej agentúry NSA o ďalších šesť rokov. Pôvodná platnosť dodatku č. 702 zákona FISA mala pritom vypršať práve v daný deň. NSA tak môže naďalej odpočúvať komunikáciu cudzincov mimo územia USA aj skrze americké platformy Facebook, Verizon či Google. Kritici sa obávajú, že takýto zber údajov sa môže dotknúť aj samotných Američanov a tým narušiť ich ústavné práva.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *