Přehled světového dění z uplynulého týdne (3/2020)

[Afrika]

Gambie: V zemi se odehrávají protesty, jejichž strůjci žádají, aby se bývalý vůdce Yahya Jammeh mohl vrátit do země z dobrovolného exilu. Demonstrace na okraji hlavního města Banjul byly svolány po zveřejnění Jammehy audio nahrávky, na níž trval na tom, že Gambie mu garantuje právo na návrat. Výzvy k jeho návratu vzrostly poté, co současný prezident Adama Barrow oznámil, že místo původních tří let chce v úřadu zůstat pět let. Barrow vyhrál v roce 2017 volby nad Jammehem, a ten následně odjel do exilu v Rovníkové Guineji.

Nigérie: Ozbrojená skupina propustila unesené rukojmí – tři humanitární pracovníky, kteří byli drženi více než tři týdny ve státě Borno. Kromě nich byli osvobozeni i další civilisté. Únos se odehrál 22. prosince na silnici do Maiduguri, hlavního města státu, kdy konvoj vozidel zastavili bojovníci převlečeni za vojáky. Za únosem zřejmě stojí islamistická skupina Islámský stát v provincii Západní Afrika (známá také jako Boko Haram), v oblasti je dominantní poslední dva roky. Boko Haram také stojí za popravou jedenácti křesťanských zajatců z prosince minulého roku.

 

[Blízký východ]

Írán: Teherán ustoupil od svého předchozího rozhodnutí a letové záznamníky sestřeleného dopravního letounu do zahraniční nevydá. Podle o den staršího prohlášení měly být předány vyšetřovatelům na Ukrajině, nebylo však vyloučené jejich odeslání do Francie, která je jednou z mála zemí s technikou potřebnou k extrahování dat z poškozených záznamníků. Chyba, která stála život 176 osob přivedla režim v Teheránu pod silný tlak na mezinárodní i domácí scéně. Na vypjatou situaci v zemi reagoval i nejvyšší vůdce země ajatolláh Alí Chameneí, který poprvé po osmi letech osobně vedl páteční kázání, při kterém ovšem Revoluční gardy bránil.

Izrael: Ministr obrany Naftali Bennett oznámil vytvoření sedmi nových přírodních rezervací na okupovaném Západním břehu. Dotčené oblasti budou nově spravovány přímo izraelskými úřady a měly by sloužit k rekreaci poznávání a turistice. Podle kritiků se jedná o krok směrem ke snazšímu vystěhování místních obyvatel z území, neboť zde od nynějška mohou být vynucovány přísnější regulace v nakládání s pozemky a využívání půdy. Všechny nově vzniklé přírodní rezervace se nacházejí v oblasti, kterou premiér Benjamin Netanjahu v minulosti přislíbil anektovat.

 

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: V pátek přidala britská vláda organizaci Hizballáh na svůj seznam teroristických organizací. Do seznamu bylo zahrnuto jak vojenské, tak politické křídlo této organizace, která působí především v Libanonu, odkud pochází, ale i v zahraničí. Dojde tak ke zmrazení financí, ale také ke sledování veškerých aktivit na území Velké Británie. Představitelé USA a Izraele tento krok ocenili a zároveň vyzvali i další evropské spojence k podobnému rozhodnutí.

USA: V úterý jmenoval viceprezident Mike Pence do funkce velitele U.S. Space Force generála Jay Raymonda. Gen. Raymond se tak stal historicky prvním velitelem této nově zřízené složky ozbrojených sil USA a zároveň se stal novým členem Sboru náčelníků štábu. Nově jmenovaný velitel zároveň musí do 1. února připravit kompletní plán struktury Space Force, včetně uniforem, loga nebo oficiální hymny.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Úrovně znečištění dosáhly v hlavním Sarajevu nového maxima, čímž se město stalo nejznečištěnějším hlavním městem světa. Hustá mlha, smíchaná s částicemi znečištění, se usadila nad městem, což způsobuje, že vzduch je nebezpečný pro dýchání. Nedostatečná reakce oficiálních úřadů pak vyvolala nespokojené reakce ekologů, obyčejných občanů i zahraničních diplomatů a rozšířila se na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že se v následujících dnech očekávají stejné povětrnostní podmínky, úřady varovaly, že úroveň znečištění zůstane vysoká.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/Katar: Vyjednavači Tálibánu a Spojených států se ve středu a čtvrtek setkali v Dauhá a dohodli se na možnosti příměří s americkými vojsky. Mělo by trvat týden až deset dní a není jasné, zda jde o úplný klid zbraní, nebo jen snížení intenzity útoků, která je v posledních měsících na vzestupu. Upuštění od násilí a jeho provedení v praxi je pro afghánskou vládu a její spojence klíčové, protože se uvidí, jak je Tálibán schopný a ochotný dodržet své sliby a také by se v této fázi mělo začít vyjednávat o trvalém urovnání přímo mezi Afghánci. Nedá se však očekávat dříve, než zemi začnou opouštět američtí vojáci. Rozhovory o mírové dohodě dále pokračují.

Indie: Protesty proti novému zákonu o občanství pokračují. Některé státy ovládané opozicí vyhlásily, že normu, která umožňuje udělit indickou státní příslušnost nemuslimským menšinám z Afghánistánu, Pákistánu a Bangladéše, nebudou implementovat. Stát Kérala, kde je u moci komunistická strana, napadl zákon u nejvyššího soudu s tím, že porušuje sekulární charakter Indie. Demonstrace, při nichž zemřelo 23 lidí, se začínají obracet nejen proti zákonu, ale také proti politice hinduistického nacionalismu premiéra Módího, marginalizaci menšin a nedostatku pracovních míst.

 

[Latinská Amerika]

Bolívie: Bývalý bolivijský prezident Evo Morales podle USA podporuje nestabilitu a násilí ve své zemi z Argentiny, kde nyní přebývá. Podle poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Mauricia Claver-Caroneho by se Argentina měla zaměřit spíše na otázky spojené s hospodářskou krizí, nežli azylem pro Moralese. V Bolívii mezitím zveřejnili jména kandidátů za Moralesovu stranu MAS do předčasných prezidentských voleb konaných v květnu. Kandidáty Davida Choquehaunca a Andronica Rodrigueze nejspíše bude muset schválit sám Morales.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V priebehu týždňa sa uskutočnilo vystúpenie ruského prezidenta Vladimira Putina pred oboma komorami ruského Federálneho zhromaždenia. V rámci neho prezident Putin kládol veľký dôraz na otázku demografie. Omnoho väčšie dopady však mali avizované zmeny Ústavy. Podľa nich by malo dôjsť k určitému oslabeniu právomocí prezidenta RF v prospech  ostatných zložiek moci – predovšetkým parlamentu. Podľa analytikov je to jasný signál, že prezident Putin hľadá alternatívy k svojmu ďalšiemu pôsobeniu v politike po skončení prezidentského funkčného obdobia (2024). V reakcii na avizované zmeny Ústavy podala demisiu vláda vedená premiérom Dmitrijom Medvedevom. Novým predsedom vlády RF sa stal Michail Mišustin.

Ukrajina: Ukrajinský parlament vo štvrtok schválil návrat ukrajinskej delegácie do Parlamentného zhromaždenia Rady Európy. Poslanci Verchovnej rady tiež vyzvali ostatné členské krajiny v tlaku na Rusko s cieľom prinútiť ho dodržiavať medzinárodné záväzky. Podľa stanoviská parlamentu má byť cieľom ukrajinskej delegácie pravdivé informovať o aktuálnej situácii na východe Ukrajiny a tiež snaha aktívne čeliť agresívnej zahraničnej politike Ruskej federácie.

 

[Východní Asie]

ČĽR/USA: Prezident USA Donald Trump a vicepremiér ČĽR Liou Che v stredu vo Washingtone podpísali prvú fázu obchodnej dohody. Tá predstavuje deeskalaáciu 18-mesačného bilaterálneho sporu. Čína sa v nej zaviazala k nákupu dodatočných tovarov a služieb z USA v hodnote 200 mld. USD za dva roky. USA naopak pozastavili alebo znížili niektoré clá na čínske produkty. Lídri sa zhodli, že dohoda je výhodná pre oba štáty. Prezident Si Ťin-pching odkázal, že dohoda ukazuje schopnosť oboch štátov riešiť odlišnosti cez dialóg. Čína sa prekvapivo zaviazala aj k nákupu drahých kovov skandia a yttria. Viaceré obchodné clá a tarify však zostali v platnosti.

Mjanmarsko/ČĽR: Čínsky prezident Si Ťin-pching počas dvojdňovej návštevy Mjanmarska s líderkou krajiny Auch Schan Su Ťij podpísal 33 zmlúv hospodárskeho charakteru. Dohody zahrnuli vybudovanie nového hlbokého prístavu v mjanmarskom štáte Rakhine, naopak sa vyhli kontroverznej vodnej nádrži Myitsone, ktorej projekt Peking neustále presadzuje. Charakter dohôd ukazuje zdržanlivosť Mjanmarska, reflektujúci postoj občanov, ktorí sa boja prílišného vplyvu komunistického režimu. Prezident tiež podporil Auch Schan Su Ťij v otázke zaobchádzania s menšinou Rohingov.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americká armáda zrušila současný program náhrady bojových vozidel pěchoty M2 Bradley. Důvodem plánované náhrady páteře mechanizovaných vojsk je zastaralost odpovídající již čtyřem desítkám let služby. Tendr lze hodnotit jako nepovedený zejména v kontextu toho, že na něm měl být testován inovativní přístup akvizice s rychlejším průběhem se zadáním výroby prototypu dvěma výrobcům. V rámci projektu OMFV však zůstal po diskvalifikaci německého vozidla Lynx pouze stroj firmy General Dynamics Griffon III. BAE Systems jakožto původní výrobce M2 Bradley se kvůli náročnosti programu dokonce odmítl zúčastnit.

Kyberbezpečnost: Evropská komise v minulém týdnu zveřejnila, že zvažuje zákaz užívání technologií na rozpoznávání obličejů na veřejných prostranstvích a prostorech. Zákaz by zasáhl například sportovní stadiony, zastávky či nákupní centra. Podle komise by případné opatření trvající tři až pět let posloužilo k tomu, aby regulátoři získali více času vymyslet, jak zabránit možnému zneužití této rychle se šířící technologie. Komise počítá i s výjimkami ze zákazu – pro bezpečnostní nebo výzkumné projekty. Návrh reaguje na nedávné události ve Velké Británii, kde se zjistilo, že policejní složky a londýnské nádraží Kings Cross používali tuto technologii bez vědomí veřejnosti.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *