Přehled světového dění z uplynulého týdne (30/2018)

[Afrika]

Nigérie: Nejméně 1500 lidí bylo zabito v konfliktu mezi kočovnými pastevci a farmáři od září 2017. Boje mezi těmito dvěma skupinami si tento rok vyžádaly v zemi více obětí než útoky islamistické skupiny Boko Haram. Uveřejnila to nová zpráva Mezinárodní krizové skupiny (International Crisis Group). Podle zprávy zemřelo jen během prvních šesti měsíců roku 2018 více než 1300 lidí. Útoky Boko Haram si vyžádaly okolo 250 obětí. Pastevci bojují s farmáři o vodu a úrodnou půdu v centrální části země. Tento konflikt má potenciál destabilizovat zemi.

Etiopie/Eritrea: Eritrejci opatrně očekávají, že s ukončením konfliktu z roku 1998 dojde k transformačním reformám v zemi. V rozmezí několika dní došlo totiž k podpisu mírové dohody, která ukončila konflikt trvající dvacet let. Za Etiopii byla podepsána premiérem Abiyem Ahmedem a eritrejským prezidentem Isaiasem Afewerkim. Mírová dohoda obsahuje sjednocení rodin rozdělených konfliktem. Došlo k otevření ambasád, stejně tak i dopravních spojů, telefonních linek a zavedení letecké dopravy. Etiopie by měla získat dlouho požadovaný přístup k Rudému moři.

 

[Blízký východ]

Islámský stát: Přes 200 lidí přišlo o život a na 180 bylo zraněno po sérii bombových útoků a přepadení způsobených samozvaným Islámským státem (IS) v městě Sweida a přilehlých oblastech na jihozápadě Sýrie. Útoky jsou reakcí na režimní ofenzívu v provincii Dará, odkud je IS postupně vytlačován a v oblasti drží jedny z posledních enkláv. IS v posledních dnech zvýšil aktivitu i v sousedním Iráku, kde přes deklarované vítězství iráckých jednotek provedl řadu útoků v provinciích Kirkúk, Dijála a Saláhaddín za užívání taktiky ‚udeř a uteč‘ a početných únosů. Zejména v poslední době se guerillový způsob boje stává charakteristický pro aktivitu IS na Středním východě.

Jemen: Milice Hútiů, podle prohlášení koalice Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, ve středu zaútočili na saúdský ropný tanker poblíž přístavního města Hudajdá v Rudém moři. Podle tamní hútijské televizní stanice byla cílem válečná loď Dammam Saúdského královského námořnictva. Přestože oficiálně nedošlo k závažným škodám, Rijád následujícího dne dočasně pozastavil dodávku ropy přes jednu z nejdůležitějších transportních tras ropy, úžinu Bab al-Mandeb. Strategický přístav Hudajdá je již přes měsíc terčem ofenzívy jemenských vládních jednotek, v důsledku čehož na 121 000 obyvatel muselo opustit své domovy.

 

[Euroatlantický prostor]

Grécko/Švédsko: Grécko a Švédsko počas uplynulého týždňa zasiahli rozsiahle požiare, do riešenia ktorých sa zapojili EÚ aj NATO. Lesné požiare v blízkosti Atén si doposiaľ vyžiadali 85 obetí a viedli k vyhláseniu stavu núdze. Následne, na žiadosť Grécka, informovala Európska komisia o aktivácii mechanizmu EÚ v oblasti civilnej ochrany. Pomoc prisľúbilo viacero štátov, napríklad Španielsko, Cyprus či Poľsko. O pomoc pri likvidácii lesných požiarov požiadalo aj Švédsko, ktoré sa obrátilo na NATO. Keďže nie je členom NATO, požiadalo tak v rámci programu Partnerstvo za mier, ktorého členom je od roku 1994.

Rumunsko/NATO: Ruský bombardér Suchoj Su-24 takmer narušil vzdušný priestor NATO v blízkosti Čierneho mora, kvôli čomu vzlietli britské stíhacie lietadlá Eurofighter Typhoon z leteckej základne v Rumunsku. Dve lietadlá britského Kráľovského letectva boli vyslané len preventívne, keďže ruský stroj nakoniec hranice neprekročil. Po krátkom hliadkovaní sa Typhoony vrátili späť na základňu na letisku Mihaila Kogalniceana a k žiadnemu konfliktu, našťastie, nedošlo. Neďaleké americké lietadlá sa do akcie nezapojili.

 

[Jižní Asie]

Pákistán: Středeční volby do dolní komory parlamentu vyhrálo Hnutí pro spravedlnost (PTI) bývalého hráče kriketu Imrana Chána. Ze 270 křesel, o které se bojovalo, obsadí 115 křesel a bude vyjednávat o koalici s některou z menších stran a nezávislými kandidáty. Pro většinu je třeba získat 172 poslanců, jelikož dalších 70 míst v Národním shromáždění je alokováno nemuslimským menšinám a ženám proporčně na základě konečných výsledků všech stran. Na druhém místě skončila Muslimská liga bývalého premiéra Naváze Šarífa (PML-N) se 64 křesly a třetí skončila Lidová strana Bilávala Bhutto Zardárího. Podle pozorovatelů EU byly volby z hlediska rovnosti a příležitostí horší než v roce 2013. Účast byla těsně pod 52 %.

Afghánistán: Viceprezident Abdul Rašíd Dostúm se po roce v exilu v Turecku vrátil do země. Příčinou útěku bylo obvinění tohoto uzbeckého politika a devíti jeho bodyguardů z únosu, zbití a znásilnění politického rivala Ahmada Iščiho. I v exilu však zůstal politicky aktivní a utvořil koalici s tádžickým lídrem Attou Mohamedem Núrem a hazárským politikem Mohamedem Mohaqiqem. K Dostúmovu návratu došlo po týdnech protestů Uzbeků, kteří demonstrovali proti zatčení jeho spojence Nizamuddína Qaisarího. Na letišti jej přivítal dav podporovatelů, avšak došlo také k teroristickému útoku. Atentátník hlásící k tzv. Islámskému státu se odpálil u výjezdu z letiště chvíli po průjezdu Dostúmova konvoje. Zabito bylo 20 lidí a zraněno 90.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Ředitel webového deníku byl nalezen mrtvý v mexickém městě Playa de Carmen. Jedná se už o druhého zaměstance novin, který byl zastřelen za méně než měsíc. Ředitel deníku Semanario Playa News byl zabit v úterý nedaleko letoviska Cancun. Jeho deník před nedávnem apeloval na Carlos Manuel Joaquín Gonzáleza, guvernéra státu Quintana Roo state, kde před nedávnem vypuklo násilí. Novinář měl problémy již minulý rok, kdy mu bylo vyhrožováno za články o místním šéfovi policie. Od začátku roku 2018 bylo v Mexiku zastřeleno již šest novinářů.

Nicaragua: Krize v Nicarague trvá již sto dní. Za tu dobu zemřelo již 448 lidí, 2 800 lidí bylo zraněno a 595 je zmizelých. Komise pro lidská práva obvinila vládu prezidenta Daniela Ortegy z vraždění, špatného zacházení, arbitrární detence a možného mučení převážně mladých lidí. Vláda nařčení odmítá a z násilí obviňuje „teroristické organizace“, které údajně chtějí státní převrat. Protesty začaly 18. dubna kvůli zavedení nových sociálních reforem.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Desítky tisíc lidí protestují proti zvýšení důchodového věku. Ačkoliv by změna důchodové hranice měla být podle nově přijatého zákona postupnou – z 60 do 65 let pro muže do roku 2028 a z 55 do 63 pro ženy do roku 2034 – zpráva o důchodově reformě, která přišla v den zahájení mistrovství světa z fotbalu, vyvolala nespokojenost po celé zemi. Tentokrát se významné protesty odehrály v Moskvě – organizátoři hlásí až 100 000 protestujících – a Novosibirsku, kde se sešlo kolem 3 000 lidí. Mezi organizátory protestů jsou hlavně místní komunisté, srovnávají důchodovou reformu s hospodářskou a sociální krizí z 90. let.

Arménie: Ve vesnici Panik na severozápadu země se odehrála neohlášená cvičení ruských vojsk. Rusko má v arménském městě Gjumri stálou vojenskou základnu. Neočekáváné cvičení překvapilo a rozzuřilo místní obyvatele, kteří po střelbě zablokovali ruské vojáky s cílem vyjasnit si, kdo jím dovolil zahájit cvičení uprostřed osídlené obce. Proti akci se postavil i starosta obce. Podle smluvních závazků ruské vojenské velení musí před jakýmikoliv manévry mimo vojenskou základnu upozorňovat arménskou vládu. Velení základny slíbilo potrestat zodpovědné za akci a zabránit podobným situacím v budoucnu.

 

[Východní Asie]

Filipíny: Filipínsky prezident Rodrigo Duterte podpísal očakávaný zákon o autonómii vzťahujúci sa na juh krajiny obývaný prevažne moslimskou populáciou. Zákon počíta so vznikom entity Bangsamoro, ktorá zahrňuje časť južného ostrova Mindanao a niekoľko malých ostrovov na západe. Útvar bude náhradou súčasného autonómneho zriadenia v oblasti a bude disponovať širšími politickými a ekonomickými nástrojmi. Filipínska vláda si od kroku sľubuje významný posun v dlhotrvajúcom povstaleckom konflikte s moslimskými separatistami. Voči zákonu sa pozitívne vyjadrila i povstalecká skupina Front islamského oslobodenia Morov. Jej predstavitelia sú presvedčení, že silnejšia autonómia podkope popularitu a vplyv islamistických extrémistov v regióne.

Severná Kórea/USA: Severná Kórea vrátila údajné ostatky viac ako 50 amerických vojakov padlých v priebehu kórejskej vojny. Predseda Kim Čong-un týmto činom naplnil sľub, ktorý dal počas júnového samitu v Singapure americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Pchjongjang takto dokázal prispieť do pozitívneho smerovania severokórejsko-amerických vzťahov a zároveň krok nepredstavoval pre Severnú Kóreu zásadné strategické a politické náklady. Po kórejskej vojne ostalo nezvestných okolo 7700 amerických vojakov a predpokladá sa, že 5000 z nich môže byť stále v Severnej Kórei.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Turecko a Ukrajina učinila výrazné pokroky při vyjednávání o společné výrobě nového vojenského dopravního letounu Antonov 188. Letoun by měl disponovat novými pokročilými motory i špičkovou avionikou a „skleněným“ kokpitem (tedy plně postaveným na multifunkčních LCD obrazovkách). Díky tlaku Ankary bude splňovat veškeré standarty NATO. Na Ukrajině situovaný koncern Antonov byl v době Sovětského svazu hlavním dodavatelem nákladních vojenských strojů Sovětské Armády a i po rozpadu SSSR Antonov dodával stroje této kategorie převážně Rusku. Po ochlazení vztahů způsobených anexí Krymu však ukrajinský koncern hledá nové odběratele.

Kyberbezpečnost:  V červnu došlo v Singapuru k největšímu úniku osobních dat pacientů singapurských nemocnic. Jednalo se o 1,5 milionů pacientů, jejichž citlivé informace, včetně lékařských předpisů, byly odcizeny. Mezi oběti patří i premiér Lee Hsien Loong. Po této zkušenosti se singapurská vláda v úterý rozhodla znemožnit počítačům, které jsou propojeny s databází, přístup k internetu. Není známo, kdo by za tímto útokem mohl stát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *