Přehled světového dění z uplynulého týdne (30/2019)

[Afrika]

Somálsko: Počet mrtvých po sebevražedném útoku v úřadu starosty stoupl na jedenáct. Sám starosta hlavního města Mogadišo, kde se útok odehrál, Abdirahman Omar Osman byl zraněn. Místní úřady následně oznámily, že starosta byl odvezen k ošetření do zahraničí. Cílem útoku byl nově jmenovaný vyslanec James Swan, který opustil úřad předtím, než se sebevražedná atentátnice odpálila. K útoku se přihlásila islamistická skupina al-Šabáb, jež je napojena na teroristickou síť al-Kajdá. Je to čtvrtý zaznamenaný případ, kdy skupina použila ženu k sebevražednému útoku.

Demokratická republika Kongo: Vedoucí peacekeepingové mise OSN nesoucí název Monusco Leila Zerrougui prohlásila, že zhoršující bezpečnostní situace v zemi narušuje proces návratu uprchlíků do svých domovů probíhající od roku 2018. Navíc se objevují nové případy přemísťování. Etnické násilí a nemoci způsobily odchod stovek tisíců lidí na severovýchodě země a hrozba nových střetů v oblasti jim brání v návratu. Zerrougui uvedla příklad provincie Ituri, kde násilné etnické střety mezi farmáři z kmene Lendu a pastevci z kmene Hema donutily více než 350 tisíc lidí opustit své domovy.

[Blízký východ]

Írán: V neděli šéf íránské organizace pro atomovou energii Ali Akbar Salehi prohlásil, že Írán znovuzprovozní reaktor Arák. Tento reaktor byl v roce 2016 zabetonován a byly odstraněny také těžkovodní části reaktoru, aby byly splěny podmínky jaderné dohody se západními mocnostmi. Právě těžká voda může být použita při obohacování plutónia, které se používá u jaderných zbraní. V reakci na tuto skutečnost se ve Vídni sešli zástupci Ruska, Německa, Británie, Francie a Číny, aby opět projednali možnosti záchrany jaderné dohody. Rozhovor byl dle zástupců konstruktivní, ale i přesto má Írán v plánu reaktor zprovoznit.

Sýrie: Minulé pondělí bylo minimálně 33 lidí zabito a přes 100 zraněno leteckým útokem na tržiště ve městě Maarat an-Numán v provincii Idlib. Jendá se o jeden z útoků ruského a syrského letectva v rámci kampaně, která má za cíl poškodit civilní infrastrukturu území ovládané rebely a podpořit pozemní útoky proti rebelům. Tyto letecké útoky trvají od 29. dubna. Mezi hlavní cíle patří tržiště, nemocnice či centra pro vysídlené osoby. Přes naprostou leteckou převahu syrské pozemní jednotky dosáhly minimálních vojenských úspěchů.

[Euroatlantický prostor]

Velká Británie: Nově zvolený premiér Velké Británie Boris Johnson uvedl, že pokud chce EU dospět k dohodě, musí z ní vypustit tzv. irskou pojistku. „Pokud se nadobro zbavíme pojistky, dosáhneme velkého pokroku,odpověděl Johnson na dotaz, zda je to jeho jediný požadavek. V opačném případě podle něj dojde odchod bez dohody, a to 31. října. Cílem pojistky je zaručit zachování volného režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu, což se části britských politiků nelíbí pro obavu z trvalého připoutání Velké Británie ke strukturám EU.

USA: Americký nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance a povolil využití peněz Pentagonu pro výstavbu zdi na jižní hranici USA. Prezident Trump na svém twitteru uvedl, že je to velká výhra. S tím však nesouhlasí předsedkyně dolní komory Kongresu demokratka Nancy Pelosi a lídr demokratické strany v americkém Senátu Chuck Schumer, označili zeď za neefektivní. Existuje navíc i obava z negativního dopadu na místní komunity a životní prostředí.

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Od budúceho roka budú stredoškolské učebnice dejepisu v Republike srbskej zosúladené s učebnicami dejepisu v Srbsku. Jednou z tém, ktorej sa zmena školských osnov dotkne, bude občianska vojna z rokov 1992 až 1995. Školáci v dominantne srbskej entite sa tak budú o konflikte učiť z rovnakého pohľadu ako deti v susednom Srbsku. Tento krok je súčasťou prebiehajúceho projektu zjednotenia obsahu tzv. „národných“ predmetov – jazyka, histórie, geografie, prírodných a sociálnych vied – so Srbskom. „Národné“ predmety sa v bosnianskych školách vyučujú odlišne, na základe etnicity žiaka.

[Jižní Asie]

Afghánistán: V Kábulu se v době návštěvy českého ministra zahraničí Petříčka odehrály tři bombové útoky s 11 oběťmi na životě. Sebevražedný atentátník na motorce se odpálil u minibusu vezoucího zaměstnance ministerstva dolů a ropy, kde zabil 5 žen a dítě. Zraněno bylo nejméně 20 lidí. Další útok se odehrál v paralelní ulici nedlouho poté a zemřelo při něm pět lidí. K oběma se přihlásil tzv. Islámský stát. Za třetí výbuch, který zranil 17 civilistů, nese zodpovědnost Tálibán. Násilí program Petříčka výrazně neovlivnilo – sešel se s premiérem Abdulláhem, ministrem zahraničí Rabbáním a navštívil české vojáky v Kábulu i na základně v Bagrámu.

Pákistán: Při dvou útocích zemřelo deset příslušníků bezpečnostních složek. Při páteční přeshraniční střelbě z Afghánistánu zemřelo v Severním Wazíristánu šest vojáků. Pákistán se v poslední době soustředí na zabezpečení hranice s východním sousedem a omezení přeshraničního pohybu teroristů. Na návštěvě Washingtonu slíbil zintenzivnění těchto snah premiér Chán. Druhý incident se odehrál v sobotu v Balúčistánu, kde v rámci protiteroristické operace pročesávala pohraniční stráž budovy a dostala se do přestřelky, ve které zemřeli čytři vojáci. K útoku se přihlásilo Pákistánské hnutí Tálibán.

[Latinská Amerika]

Guatemala: V pátek 26. července byla uzavřena migrační dohoda mezi Guatemalou a USA. Stalo se tak jen pár dní po výhružce prezidenta Trumpa týkající se navýšení sankcí pro Střední Ameriku. V rámci této dohody migranti z Hondurasu a El Salvadoru procházející Guatemalou musí nejdříve žádat o pobyt zde. Ti, kteří se žádostí neuspějí, nemohou žádat o pobyt ani ve Spojených státech. Dohoda by měla platit dva roky a bude revidována každé tři měsíce.

Venezuela: Od úterý 23. července zasedá v Argentině Limská skupina, složená z latinskoamerických zemí a Kanady, zabývající se situací ve Venezuele. Podle skupiny aktuální dění v zemi ohrožuje regionální a globální mír. Proto se snaží vyvinout další nátlak na prezidenta Madura k vyhlášení nových voleb. Zároveň USA obvinily Madura a jeho blízké z profitu ze systému dotací na potraviny, kdy odhalily rozsáhlou korupční síť, ze které těžili i nevlastní syni prezidenta.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americkí predstavitelia Vzdušných síl Spojených štátov očakávajú, že v decembri 2021 sa uskutoční prvý let strategického bombardéra B-21 Raider, ktorý je súčasťou programu Long Range Strike Bomber (LRS-B). Informácie o programe sa na verejnosť dostávajú veľmi zriedkavo. Posledným dôležitým zverejnením súvisiacim s B-21 bolo oznámenie z decembra 2018, že program ukončil fázu kritického posúdenia dizajnu. Zástupca vedúceho štábu letectva Stephen Wilson tiež poznamenal, že letectvo sa „zameriava aj na modernizáciu B-52“ s novými motormi a radarom, „a skúmanie štruktúry síl medzi B-1 a B-2 a B-52“.

Kyberbezpečnost: Podle zprávy výboru amerického Senátu pro kontrolu zpravodajských služeb, která byla zveřejněna minulý týden, zaútočilo Rusko při prezidentských volbách na volební systémy všech padesáti amerických států. Voliči tak měli být ovlivňováni například skrze sociální sítě. Velká část zprávy však zůstala v tajnosti, včetně varování pro volby, jež se budou konat příští rok. Výsledný dokument vychází ze 400 tisíc prostudovaných dokumentů a výslechů 200 svědků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *