wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (30/2016)

[Afrika]

Libye: V průběhu července středozemní moře vyplavilo více než 120 těl u libyjského města Sabratha. Jedná se o těla neúspěšných afrických emigrantů do Evropy. Dle slov Husseina Thwadiho starosty Sabrathy patřila většina těl obyvatelům zemí subsaharské Afriky. Těla byla vyplavována denně s různou intenzitou, kdy maximum během jednoho dne bylo až 53 obětí neúspěšné migrace. Dobrovolníci a místní odstraňují těla z pobřeží a snaží se jim zajistit pohřeb na místním hřbitově.

Mali: V reakci na obnovení násilností na severovýchodě země prodloužil malijský parlament vyhlášený stav ohrožení státu o dalších 8 měsíců. Prodloužený stav ohrožení bude trvat do 29. března 2017. Cílem tohoto politického kroku má být především zajištění větší vnitrostátní bezpečnosti. K tomu má dopomoci především posílení autority bezpečnostních služeb a zákaz veřejného shromažďování. Hlasování a schválení nového data ukončení současného stavu navázalo na znovuobnovené nepokoje u města Kidal na severovýchodě země.

[Blízký východ]

Sýrie: Fronta an-Nusra, syrská odnož Al-Káidy, oznámila ukončení své afilace k zmíněné teroristické organizaci. Ve čtvrtek Abú Muhammad Džulání, lídr An-Nusry, spolu s dalšíma dvěma členy toto oznámení sdělil ve vysílání Orient News na arabské stanici Al-Džazíra (Al Jazeera Arabic). Toho dne bylo také An-Nusře druhým mužem Al-Káidy Abú Kháir al-Masrim uděleno svolení k tomuto kroku. Džulání také potvrdil úmysl vytvořit novou skupinu Jabhat Fateh al-Sham (Džabhat Fateh aš-Šám, „hnutí za dobití Levantu) s cílem sjednotit velmi roztříštěnou syrskou opozici.

Turecko: Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan v sobotu prohlásil, že dojde ke zrušení vojenských akademií. Namísto toho bude vytvořena národní vojenská univerzita. Celé vojenské velitelství také nově bude spadat pod ministerstvo obrany. Armáda se tedy zcela dostane do područí civilního aparátu státu. Erdogan také prohlásil, že chce, aby se národní zpravodajská služba a náčelník generálního štábu přímo zodpovídali úřadu prezidenta.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Vláda Spojeného království zveřejnila nová data týkající se exportu zbraní pro rok 2015. Dle nich zaznamenala Velká Británie téměř desetiprocentní pokles hodnoty vyvezeného zbrojního materiálu oproti roku 2014. Došlo také ke zmenšení celkového podílu Británie na trhu se zbraněmi, který spadnul z hodnoty 16% (2014) na 12% v roce 2015. Za poklesem stojí klesající poptávka v leteckém sektoru, který ztrácí na úkor sektoru pozemních sil a námořnictva. Právě letecký sektor tvoří až 85% z celkového exportu Velké Británie.

Litva: Prezidentka Litvy schválila zákon, který zavádí povinnou vojenskou službu. „Vojna“ byla v Litvě až do roku 2008, kdy ozbrojené složky přešly na čistě profesionální model. Po anexi Krymu a vyostření bezpečnostní situace zavedla země dočasně vojenskou službu na 5 let a nyní jí prodlužuje na neurčito. Tento krok vítá 68% společnosti. Je to tak další z kroků Litvy, která hodlá posílit svojí bezpečnost. Mezi další kroky lze zmínit modernizaci výzbroje či navýšení rozpočtu, který by měl do roku 2018 dosáhnout požadovaných dvou procent.

[Jižní Asie]

Indie: Indický kongres schválil nový zákon věnující se dětskou prací, a to i přes značné námitky lidskoprávních aktivistů i UNICEF. Ačkoliv má nový zákon potenciál vylepšit podmínky pro (odhadem) 5,7 milionů dětských otroků, kvůli dodatkům k zákonu otevírá dveře pro další vykořisťování. Nový zákon zakazuje práci dětem mladším 14 let a děti mezi 15 a 18 lety nesmí pracovat v různých odvětvích, například v dolech či s hořlavinami. Zároveň se zvyšuje i finanční postih firmám, které zákon porušují. UNICEF nicméně poukazuje na řadu problémů. Nejpádnější důtka patří tak zvaným „rodinným podnikům“, přičemž kvůli této výjimce budou miliony dětí vynechávat školu a pracovat pro rodiče na poli, v oděvním průmyslu či při pálení cihel, nesčetněkrát i v nuzných a nebezpečných podmínkách. Takových dětí je podle odhadu až 10 milionů.

Indie/Saudská Arábie: Indická vláda vyšle do Saudské Arábie nejvyšší zastupitele z ministerstva zahraničí, kde se pokusí pomoci zhruba 10 tisíci Indům navrátit se do jejich domoviny. Tito lidé trpí hlady a nemají ani prostředky se dostat vlastními silami domů, což je zapříčiněno tím, že často několik měsíců nedostali zaplaceno za svoji práci. Indická vláda v Saudské Arábii vydala již 15 tisíc kilogramů potravin, aby alespoň zčásti pomohla krajanům. Ti jsou v zemi uvězněni po tom, co klesly ceny ropy a tamní vláda začala masivně škrtat v rozpočtu a redukovat výdaje zvláště do infrastruktury. Většina Indů zde pro státní saudské firmy pracuje ve stavebnictví, nyní jsou však bez platu, práce i možnosti vrátit se domů. Podle Indické vlády je ohroženo odhadem na 3 miliony Indů v Saudské Arábii a Kuvajtu, pomoc zatím poskytne zmíněným deseti tisícům.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Po poklesu celkového počtu zabitých za jeden rok, který byl v Mexiku patrný od roku 2012, dochází opět k jeho nárůstu. Za první polovinu roku 2016 bylo zavražděno 10 301 lidí, oproti 8 979 z minulého roku. Pokles byl v minulých letech využíván administrativou prezidenta Enriqueho Peñi Nieta, jako důkaz jejích úspěchů v boji proti zločinu. Samotný pokles byl pravděpodobně způsoben ukončením bojů o Ciudad Juarez, které rozpoutal Joaquín Guzmán v roce 2007 a které byly ukončeny v roce 2012. Opakovaný nárůst je pak pravděpodobně spojen s některými spory mezi většími kartely a vznikem velkého počtu těch menších, které se pomocí brutálních útoků snaží získat vliv. Největší nárůst je pak ve státech Guerrero a v okolí hlavního města.

Kolumbie: Kolumbie vysílá nový kontingent 189 vojáků do mezinárodní pozorovatelské mise na Sinajský poloostrov. Slavnostního obřadu, který se odehrál v Bogotě, se kromě příbuzných odlétajících vojáků zúčastnili členové generálního štábu včetně jeho náčelníka, generála Alberta José Mejíi Ferrera. Kontingent bude mít za úkol dohlížet na dodržování mírové dohody, uzavřené mezi Izraelem a Egyptem v roce 1979. Vystřídají tak kontingent, který na Sinaji již působí spolu s pozorovateli z jiných států, například Austrálie, Nového Zélandu, USA, Norska, Francie, Itálie, Velké Británie a dalších.

[Post-sovětský prostor]

Ruská Federace: Koncom týždňa rezignoval šéf Ruskej colnej  správy Andrej Beľjaninov. Stalo sa tak po tom čo agenti ruskej Federálnej bezpečnostnej služby uňho vykonali domovú prehliadku. Udialo sa tak na podnet bohatého petrohradského podnikateľa Dmitrija Michalčenka, ktorý je obvinený z pašovania alkoholu. U šéfa colníkov našli vyšetrovatelia niekoľko miliónov rubľov, viac ako 300 000 eur a viac ako 300 000 dolárov v hotovosti.  Beľjaninov sa bránil, že sa jedná o jeho legálne úspory z doby pred tým ako sa stal riaditeľom colnej správy. Napriek tomu, že sa Beľjaninov cíti nevinný rezignoval a na jeho miesto premiér Medvedev vymenoval Vladimíra Bulanina. Prípad Beľjaninova je v Rusku o to citlivejší, že sa jedná dlhoročného známeho ruského prezidenta Putina. V ruských médiách sa preto objavili rôznorodé informácie o tom, že to buď Beľjaninovi zabezpečí imunitu pred trestným stíhaním, alebo naopak, že jeho zosadenie sa udialo s tichým súhlasom šéfa Kremľa.

Ruská Federace: Ruská tajná služba FSB, ktorá je okrem iného  zodpovedná aj za oblasť kontrašpionáže informovala že odhalila rozsiahlu kyberšpionáž namierenú voči popredným ruským vládnym inštitúciám, vedeckým a vojenským zariadeniam. Vo svojom vyhlásení FSB uviedla, že všetky zasiahnuté organizácie už boli upovedomené a boli prijaté opatrenia ktoré majú zabezpečiť kyberbezpečnosť Ruska. Ruská kontrarozviedka nezverejnila pôvodcu útokov. K odhaleniu útokov však došlo krátko po tom ako v USA došlo k úniku emailov z Demokratickej strany. Viacerí odborníci na kyberbezpečnosť sú presvedčení, že za útokom na Demokratickú stranu stálo Rusko, čo nepriamo pripustil aj americký prezident Barack Obama.

[Východní Asie]

Japonsko: Tokio uvedlo do pohybu první bezpečnostní opatření k letním Olympijským hrám 2020. Japonsko 28. července rozhodlo o modernizaci protiraketového systému Patriot PAC-3, aby posílilo svoji schopnost obrany proti sílící severokorejské jaderné hrozbě. Nový Missile Segment Enhancement bude schopen přesnějšího zaměření cíle, a také bude mít dosah o 30 km větší, než stávající systémy PAC-3. Modernizace by měla začít v příštím roce, aby byla hotová do startu Olympijských her. S balistickou hrozbou se vyrovnává i Jižní Korea, která do roku 2018 plánuje vyměnit stávající protiraketový systém PAC-2 za novější PAC-3.

Vietnam: Dvě vietnamská letiště se v sobotu 30. července stala obětí kybernetického útoku. Skupina čínských hackerů nabourala obrazový a zvukový systém v odletových halách na letištích v Hanoji a Ho Či Minově Městě. Pachatelé zde několik minut zobrazovali obsah kritizující nároky Vietnamu a Filipín na ostrovy v Jihočínském moři. Nabouraný byl také web Vietnam Airlines, který po dobu útoku přesměrovával uživatele na „kompromitující zahraniční stránky.“ Podle vietnamských médií za kyberútokem stojí skupina čínských hacktivistů zvaná 1937CN. Jedná se pravděpodobně o odpověď na nedávný incident, kdy zaměstnanec vietnamského letiště napsal do pasu čínského turisty pár nevybíravých slov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *