Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (30/2017)

[Afrika]

Somálsko: Islamistická skupina al-Šabáb se přihlásila k útoku na konvoj v blízkosti města Baidoa ležícím na jihozápadě země. Při útoku byli nejméně 4 vojáci zabiti a několik dalších zraněno. Zranění vojáci byli převezeni do regionální nemocnice v provincii Bay. Počet obětí potvrdil místní policejní důstojník, který uvedl, že kromě mrtvých měli být konkrétně 2 vojáci zraněni. Vojáci cestovali v konvoji z vesnice Daynunay do města Baidoa, které je hlavním městem daného regionu.

Kamerun: Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) uvedla, že kamerunští vojáci mučí podezřelé z napojení na islamistickou skupinu Boko Haram. AI obvinila armádu ze svévolných zadržení lidí na vojenských základnách, které využívají také američtí či francouzští vojáci. Armáda měla mučit nebo zabít desítky lidí obviněných ze spolupráce s danou skupinou, aniž by k tomu byly důkazy. AI zdokumentovala 101 případů na více než 20 různých místech. Mluvčí kamerunského ministerstva obrany odmítl obvinění a uvedl, že AI se snaží dělat ze zločinců oběti.

[Blízký východ]

Írán: V pondělí 17. července udělily Spojené státy americké na Írán další sankce kvůli jeho balistickému programu. Sankce jsou konktrétně mířeny na 18 organizací, firem a lidí, které podporují Íránské revoluční gardy nebo íránskou armádu. Spojené státy prohlásily, že Írán porušuje myšlenku jaderné dohody, i když reálné porušení dohody není dokazatelné. Na tyto sankce Írán reagoval  tím, že USA odepírá výhody z dodržování jaderné dohody, dále Írán plánuje balistický program posílit.

Turecko: V úterý turecká státní tisková agentura Anadolu prozradila pozice amerických vojenských základen a speciálních jednotek v severní Sýrii, které podporují kurdské jednotky, především YPG v boji proti Islámskému státu. Přestože Turecko i Kurdové bojují proti stejnému nepříteli, Turci se obávají, že by vytvoření samostatného kurského státu mohlo ohrozit státní suverenitu Turecka. Dalším důvodem je, že podle Turecka je YPG milice přidružena ke Straně kurdských pracujících (PKK). Toto prozrazení informací může vést k ohrožení koalice a patrně povede k prohlubování krize mezi NATO a Tureckem.

[Euroatlantický prostor]

Francie: Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil navýšení obranného rozpočtu na příští rok na celkových 34,2 miliard eur, tedy o 1,8 miliard eur více oproti letošním obranným výdajům. Tato zpráva přichází týden poté, co francouzský náčelník generálního štábu armádní generál Pierre de Villiers rezignoval ze své pozice kvůli letošním škrtům v obraně ve výši 850 miliónů eur. Jednalo se o bezprecedentní krok, který byl podpořen napříč francouzskými politickými stranami, jež rovněž kritizovaly škrty v obranném rozpočtu.

Itálie: Italské ozbrojené síly se v rámci letošního obranného rozpočtu dočkaly financí na nové zbrojní programy ve výši 10 miliard eur a dalších 2,8 miliard eur na programy stávající. V případě nových akvizicí mají vyčleněné peníze pokrýt nákup vrtulníků CH-47F pro speciální síly, bezpilotní letouny Piaggio Hammerhead, jež jsou nyní ve vývoji, či protiletadlové modulární střely s prodlouženým doletem CAMM-ER. Tyto finance mají být sice postupně uvolňovány v letech 2017-2032, je však pravděpodobné, že se některé ze zmíněných programů kvůli své důležitosti dostanou do normálních obranných výdajů.

[Jižní Asie]

Indie: Novým prezidentem byl ve čtvrtek zvolen Rám Náth Kóvind. Dosavadní guvernér Biháru pochází z nejnižší kasty dalitů (nedotknutelných). Jako kandidát vládnoucí strany BJP získal ve sboru volitelů složeném z poslanců obou komor parlamentu a státních parlamentů 65 % hlasů a potvrdil tak dominanci strany premiéra Módího z posledních let. Výhra politika z této kasty má oslovit její příslušníky u parlamentních voleb 2019 a pojistit BJP hlasy z Kóvindova rodného Uttarpradéše, nejlidnatějšího státu Indie. Prezident má v zemi ceremoniální roli a jeho spolupráce s vládou pomůže konsolidovat moc BJP.

Afghánistán: V zemi podle OSN roste počet civilních obětí sebevražedných atentátů. Celkový počet mrtvých civilistů byl za první půlrok 1662 a zraněno bylo 3581 lidí, tedy podobná čísla jako v roce 2016. Za 15 % nárůst obětí sebevražedných atentátů a komplexních útoků (více druhů zbraní a útočníků) může především květnový útok v Kábulu, který si vyžádal 92 z celkových 259 zaznamenaných obětí a na 500 z 892 zraněných. Oproti loňsku narostl také počet zraněných a zabitých žen (o 23 %) a mírně počet zasažených dětí. Lze to přičíst na vrub operacím v zalidněných oblastech, užití nástražných IEDs a vzdušným operacím.

[Latinská Amerika]

Venezuela: V neoficiálním referendu, které minulý týden zorganizovala opozice, se 98,4 % voličů vyslovilo proti uspořádání ústavního shromáždění, do kterého proběhnou volby 30. července. Referenda se však zúčastnilo pouze 7,6 milionu lidí ze zhruba 19 milionů oprávněných voličů. Prezident Maduro již prohlásil, že ústavní shromáždění bude uspořádáno navzdory referendu, což kritizovala mj. Federica Mogherini, vysoká představitelka EU. Ta také prohlásila, že v případě uspořádání ústavního shromáždění nelze vyloučit ani sankce proti Venezuele.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V Moskvě se stovky Rusů zúčastnili protestní akce namířené proti omezení svobody slova na internetu. Mezi požadavky účastníků patřilo propuštění několika bloggerů, kteří již byli uvězněni po politicky a nábožensky motivovaných procesech. Akce souvisí s několika velice kontroverzními zákony, které mohou značně omezit svobodné užívání internetu – jedna se o zákaz služeb VPN nebo anonymní komunikace přes messengery, např. WhatsApp nebo Telegram. Tyto zákony byly přijaty dolní komorou parlamentu a očekává se, že je prezident Putin podepíše.

Ázerbájdžán/Bělorusko/Rusko: Soud v Baku uznal vinným ruského bloggera Aleksandra Lapšina z nelegálního překročení ázerbajdžánských hranic a výzvy k separatismu. Dostal tři roky za to, že v letech 2011 a 2012 navštívil Náhorní Karabach bez souhlasu vlády. Ve stejné době napsal dva příspěvky, ve kterých podpořil karabašskou snahu o nezávislost. K zadržení došlo na území Běloruska, které přes nesouhlas Ruska vydalo Lapšina do Ázerbájdžánu. Ruská strana kauzu nechala bez komentářů.

[Východní Asie]

Južná Kórea: Severokórejský komunistický režim stále nereagoval na návrh Južnej Kórei, ktorá Pchjongjangu navrhla spoločný bilaterálny dialóg. Z bezpečnostnej perspektívy tento podnet bezpochyby súvisí s aktuálnym vojenským napätím na kórejskom polostrove a nedávnym úspešným severokórejským testom medzikontinentálnej balistickej strely. Juhokórejský prezident Moon týmto krokom realizuje svoju víziu regionálnej politiky, ktorá počíta s konštruktívnejším vzťahom s Pchjongjangom založeným na vzájomnom dialógu. Tento prístup je v kontraste s konzervatívnou politikou Moonovej predchodkyne Parkovej.

Filipíny: Filipínski zákonodarci jednoznačne schválili predĺženie stanného práva na ostrove Mindanao, kde prebiehajú boje medzi vládnymi silami a extrémistickými islamistickými skupinami napojenými na samozvaný Islamský štát. Stanné právo poskytuje armáde rozsiahle právomoci pri zaistení poriadku v oblasti. Kritici filipínskeho prezidenta Duterteho vidia v jeho reakciách na situáciu snahu o upevnenie vlastnej moci. Argumentujú tým, že nie je nutné, aby stav platil na celom ostrove Mindanao, ale mal by pôsobiť len na územiach postihnutými bojmi – prioritne v meste Marawi, ktoré je ozbrojenými stretmi z veľkej časti zničené.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Po období zkoušek na otevřeném moři vstoupila oficiálně do služby USS Gerald Ford, první letadlová loď stejnojmenné třídy. Třída Ford disponuje mnoha pokročilými technologiemi jako novými katapulty EMALS.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *