Přehled světového dění z uplynulého týdne (31/2019)

[Afrika]

Sudán: Medzi vládnucou Prechodnou vojenskou radou (Transitional Military Council) a prodemokratickou opozíciou (Alliance for Freedom and Change), došlo k dohode o výkone zdieľanej moci. Informoval o tom Mohamed Hassan Lebat, mediátor Africkej Únie, ktorá spolu so sprostredkovateľmi z Etiópie pracovala na zdĺhavých rokovaniach od apríla tohto roku. Delegácie sa zhodli na tridsaťdeväť mesačnom období prechodu k plne civilnej vláde. Dôjde tiež k vyšetrovaniu incidentov, ktoré sa v krajine odohrali od zvrhnutia bývalého prezidenta Omara al-Bashira.

Somálsko: Starosta hlavného mesta Mogadišo, Abdirahman Omar Osman, podľahol následkom zranení po nedávnom samovražednom atentáte. Z útoku sa spolu s ďalšími zranenými zotavoval v katarskej Dohe. K atentátu sa prihlásila islamistická skupina Aš-Šabáb, napojená na teroristickú sieť al-Káida. Osman sa po návrate z Londýna, kde vyštudoval a pracoval ako poradca pre Labouristickú stranu, naplno venoval snahe zveľadiť vojnou poznačenú krajinu. V rokoch 2015 až 2017 pôsobil na poste ministra obchodu a priemyslu Somálska.

 

[Blízký východ]

Írán: Ve středu uvalily Spojené státy sankce na ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa.  Americký ministr financí Steve Mnuchin označil Zarífa za implementátora nebezpečné agendy íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Zarífovi budou schvalována případná víza případ od případu. Ten sám prohlásil, že se jej sankce nedotknou, nicméně přicházejí v době zvyšujících se tenzí mezi Íránem a západními státy. Jedná se o další vlnu sankcí vůči íránským představitelům, poslední z nich byla oznámena 24. června na osobu Chamaneího a jeho kancelář.

Palestinská samospráva: Nizozemí a Švýcarsko oznámily zastavení financování Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).  Země tak učinily kvůli podezření ze zneužití autority nejvyšších špiček UNRWA. Nizozemský příspěvek byl pozastaven, Švýcarsko svůj již agentuře odeslalo, nicméně pozastavilo jakékoliv další příspěvky, dokud nebudou známy výsledky vyšetřování. UNRWA byla založena na konci roku 1949, aby se postarala o palestinské uprchlíky, v současnosti dohlíží i na potomky původních 700 tisíc Palestinců.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: Prezident Donald Trump vyslovil želanie, aby bola nová dohoda o jadrových zbraniach vyjednávaná a podpísaná nielen Ruskom ale aj Čínou. V piatok pritom USA odstúpili od Zmluvy o likvidácii rakiet stredného a krátkeho doletu (500-5500km), ktorú uzatvorili ešte s predchodcom Ruskej feredácie, Sovietskym zväzom, roku 1987, čo vyvolalo obavy z nových pretekov v jadrovom zbrojení. USA svoje odstúpenie odôvodnili tým, že Rusko dohodu porušilo nasadením nového typu strely s plochou dráhou letu. Rusko obvinenie odmietlo.

USA: Chálid Šajch Muhammad, organizátor útokov al-Káidy z 11. septembra 2001, je ochotný spolupracovať v súdnom procese s obeťami žiadajúcimi odškodné zo strany Saudskej Arábie v prípade, že sa americká prokuratúra rozhodne nežiadať preňho trest smrti. James Kreindler, právnik z tímu žalobcov, pripustil záujem o informácie, ktorými by Muhammad mohol disponovať, no rozsah jeho prínosu označil za otázny. Saudská Arábia akúkoľvek vinu na útokoch, pri ktorých zahynulo približne 3000 ľudí, odmieta. Ak by sa však vina potvrdila, odškodnenie by sa pohybovalo vo výške stá miliárd dolárov.

 

[Západní Balkán]

Chorvátsko/Bosna a Hercegovina: Chorvátska prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová na trojdennej štátnej návšteve Izraela údajne prehlásila, že Bosna a Hercegovina je nestabilná krajina, ktorú prevzali ľudia s väzbami na teroristické organizácie a Irán. Túto informáciu priniesol denník The Jerusalem Post, no článok z jeho stránok neskôr zmizol. Napriek tomu, že Kitarovičová výrok poprela, v Bosne a Hercegovine stihol vyvolať búrlivé reakcie. Člen kolektívnej hlavy Bosny a Hercegoviny Šefik Džaferović ho označil za súčasť propagandy Záhrebu s prvkami fašizmu.

 

[Jižní Asie]

Indie: Ve čtvrtek 1. srpna dostalo 25 000 indických vojáků rozkaz se přesunout do států Džammú a Kašmír. K novým přesunům vojáků dochází po již dříve schváleném navýšení o dalších 10 000 mužů. V reakci na tyto přesuny se sešli zástupci významných regionálních politických stran a vyzvali centrální vládu Narendry Modího k vysvětlení rozsáhlých manévrů. Zástupci opozice prohlásili, že Kašmír je problem politický a vojensky nikdy vyřešen být nemůže. V řadě lidí, především muslimů, vyvolávají přesuny silné obavy z další eskalace násilí v regionu.

Afghánistán: Politická kancelář viceprezidentského kandidáta Amrullaha Saleha se stala v pondělí 29. července terčem útoku. Po sérii explozí zahájila skupina ozbrojenců útok proti kanceláři. Během boje zemřelo 20 osob, zabito bylo i několik ozbrojenců. Saleh byl úspěšně evakuován z budovy a s ním i okolo 150 civilistů. Pouhý den před útokem, začali prezidentští kandidáti svou kampaň a to včetně Ašrafa Ghaního, stávajícího prezidenta. Žádná teroristická skupina se k útoku na Saleha nepřihlásila.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: V sobotu 3. srpna byl zastřelen v mexickém státě Veracruz novinář Jorge Ruiz Vazquez. Ten měl být pod zvláštní ochranou, je již třetím zastřeleným novinářem během jednoho týdne (dva novináři byli zabiti ve státě Guerrero). Tento fakt vypovídá o celkové bezpečností situaci v zemi, kdy počet vražd vzrostl na historické maximum. Každý den zemře v Mexiku v průměru 90 lidí a za poslední půlrok bylo zavražděno již přes 17 tisíc lidí.

Venezuela: Další jednání mezi stávajícím prezidentem Nicolásem Madurem a opozičním lídrem Juanem Guaidó probíhají na Barbadosu. Cílem je vyřešení politické krize. Zpráva o obnovení rozhovorů byla zveřejněna den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje blokaci Venezuely a před summitem v Peru zabývajícím se venezuelskou krizí. Již začátkem měsíce probíhaly mírové rozhovory na Barbadosu zprostředkované Norskem, nicméně bez viditelných výsledků a závěrů.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V Moskvě pokračují protesty spojené s volbami do Městské dumy, tentokrát je jejich agenda rozšířena o celkovou nespokojenost se současným režimem. Údaje o počtu účastníků sobotní akce se liší v závislosti na zdroji: odhad policie je 1500 obyvatel, někteří nezávislí pozorovatele uvádějí čísla od pěti do šesti tisíc. Vzhledem k těmto číslům je poměrně vysoký počet zatčených demonstrantů – 828 podle neziskové právní organizace OVD-Info. Několik z nich bylo zraněno v důsledku policejní brutality, která svědci o tvrdším potlačení protestu než tomu bylo v minulých týdnech.

Ukrajina: Zpravodajská služba SBU oznámila, že došlo k zatčení policejního důstojníka, který je obviněn ze špionáže ve prospěch Ruska. Primárně se jednalo o zisk informací ve sférách hospodářství, veřejného mínění a politického vývoje Záporožské oblasti. Po sběru dat tento důstojník údajně kontaktoval kurátora z ruské FSB, s nímž se posléze scházel na Krymu a předával mu informace. Tento krok ukrajinské kontrarozvědky může být spojen s odhalením jiného bývalého důstojníka v Poltavě, který byl před několika týdny obviněn ze stejné činnosti.

 

[Východní Asie]

Hongkong/Čína: Hongkonská polícia zatkla v piatok aktivistu za nezávislosť Hongkongu Andyho Chana. Zakladateľ pro-independentistickej v septembri 2018 zakázanej Hongkonskej národnej strany bol zatknutý pri razii v jeho dome, kde boli údajne nájdené zbrane a výbušniny. Predpokladá sa, že zatknutie malo predísť možného zapojeniu Chana do víkendových protestov, ktoré postupne naberajú na agresivite voči majetkom, ktoré majú nejaký vzťah ku miestnej či pekinskej vláde.

KĽDR: Severná Kórea vykonala v piatok tretí raketový test v priebehu ôsmich dní. Dve rakety krátkeho doletu odpálené z východného pobrežia krajiny dopadli do Japonského mora. Podľa Kimovo režimu šlo o testovanie nového raketového systému. Americký prezident Donald Trump s testami nemá problém, vidí rakety krátkeho doletu ako „štandard“. Juhokoréjsky generálny štáb odhadol, že dolet striel bol 250 km s apogeom vo výške 30 km.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ruské ministerstvo obrany potvrdilo úspěšné provedení prvního letového testu bezpilotního bojového prostředku Ochotnik. UAV, jehož jméno lze přeložit jako Lovec, se řadí se svými dvaceti tunami jednoznačně do těžké kategorie. Dle dostupných informací konstrukce odpovídá konceptu létajícího křídla a svou rychlostí se bude blížit 1000 km/h. Za projektem stojí ruské ministerstvo obrany a konstrukční kancelář Suchoj. Bezpilotní letoun minimálně na váhové úrovni nemá srovnatelnou konkurenci, detailnější srovnání je prozatím vzhledem k nedostatku dalších informaci obtížné.

Kyberbezpečnost: Velká Británie si ze Schengenského informačního systému (SIS) nelegálně zkopírovala data. SIS obsahuje informace například o migrantech, pohřešovaných osobách, ukradených vozech nebo nebezpečných osobách, a to včetně osobních údajů, fotografií i otisků prstů. Británie má do databáze přístup o roku 2015, přestože nebyla a není součástí Schengenského prostoru. První informace o tom, že si země nelegálně ze SIS odebírá data pro vlastní databázi, se přitom objevily už minulý rok v květnu. Zkopírované údaje měly být předány mimo jiné americkým úřadům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *